Liga mistrů UEFA - Liga mistrů

Semifinálové bitvy letošního ročníku Ligy mistrů začaly hodně zostra. Třikrát se Manchester City dostal do dvoubrankového vedení, třikrát o něj ale taktéž přišel, takže nakonec do odvety musí počítat jenom s jednogólovým náskokem. Real Madrid nebyl nebezpečnější, jeho píle a houževnatost mu však zaručila docela slibný výsledek do druhého střetnutí na domácí půdě.

Když se ve 26. minutě řítil sám na bránu Mahriz, který se zachoval poněkud sobecky a zkusil překonat brankáře Courtoise svým zakončením pravačkou, místo aby nahrál doleva na ještě lépe postaveného Fodena, vyletěl manchesterský manažer Pep Guardiola doslova z kůže. Na střídačce soptil, nadával, byla ho plná technická zóna. Jako by předpověděl, že jeho mužstvo zkrátka nemá ani zdaleka vyhráno, ačkoli po úvodních dvou trefách mělo dění na hrací ploše jasně pod vlastní kontrolou. Hosté paběrkovali, tápali, hlavně v obraně hořeli jako suché větvě na ohništi. Jenomže jak už Los Blancos příkladně ukázali v rámci osmifinále i čtvrtfinále proti PSG, respektive Chelsea, vzdávat se nehodlají za žádnou cenu. Přitom na jejich vzchopení by si po úvodní půlhodině vsadil opravdu pouze největší optimista. The Citizens prostě kralovali.

Hostujícímu lodivodovi Carlovi Ancelottimu se na první třetinu zápasu bezpochyby nedívalo vůbec dobře. Jeho svěřenci nenacházeli žádný způsob, jak zastavit anglickou mašinérii. Ta se mimochodem už po jedenácti minutách hry dočkala hned dvou přesných zásahů. Nejprve si Mahriz seběhl od pravé lajny za pokutové území, odtud vyslal jemný oblouček do vápna, kde se nacházel De Bruyne, a poněvadž k němu obránce Carvajal nepřistoupil zavčasu, mohl se Belgičan propracovat netradičně ke skórování hlavou. O pouhých devět minut později zvlnil brankovou síť rovněž Gabriel Jesus, který přebral přízemní pas od De Bruyneho, a jelikož si v tomto případě nepočínal odolně stoper Alaba, inkasoval Courtois během chvilky i podruhé.

Opravdu se zdálo, že domácím nebude nic stát v cestě získat pohotové vítězství. A možná že kdyby na opačné straně nestál právě madridský výběr, asi by ke svému cíli zdárně dokráčeli. Nicméně ten disponuje svou těžkotonážní technikou, která v play-off milionářské soutěži ničí vše, co se mu připlete do pěšiny. Benzema byl ve 33. minutě tím, kdo vrátil Real zpátky do hry, kdo mu opětovně dodal potřebné sebevědomí, to když levačkou z voleje využil Mendyho pobídku zleva. A abychom Francouzův příběh v nynějším měření sil doplnili rovnou ještě o jednu kapitolu, zmiňme, že měl na svědomí též poslední branku z 82. minuty. Jako exekutor se postavil k penaltě, již sudí Kovács nařídil za ruku Aymerica Laporteho v šestnáctce. Ten si balón nešťastně srazil na svou paži hlavou poté, co se snažil ustrážit právě Benzemu. Využití pokutového kopu vlastně jenom přesně dokumentovalo, v jaké pohodě aktuálně forvard Realu je. Zvolil drzý panenkovský dloubák, merunu zakroutil líbezně pouhých pár čísel pod břevno.

Pozitivně každopádně nemůže španělský celek hodnotit ani vstup do druhého poločasu. Měl obrovské štěstí, že stále aktivní Mahriz ve 48. minutě napálil pouze tyčku. Avšak pět minut na to se gólově již prosadil Foden hlavičkou po centru Fernandinha. Manchester City si nicméně radost z pohodlnějšího odstupu od svého soka zase neužil nijak dlouho. Vinícius Júnior se od půlící čáry, kde se zbavil pomalu reagujícího Fernandinha, vystřelil do neústupného sprintu, jeho bleskový výpad po přihrávce Mendyho nedokázal zastavit nikdo další, a tak snížení bylo na světě. V 74. minutě tvrdou dělovkou do šibenice uhodil svého protivníka Bernardo Silva, Real ale pak, znovu zopakujme, vytáhl tradiční trumf z rukávu a manko stáhnul na minimum.