Liga mistrů UEFA - Liga mistrů

Vyprodané San Siro sledovalo i na druhý pokus výhru Interu Milán. Konkurenční AC opět nedalo branku, zatímco Nerazzurri si tentokráte vystačili s jedinou trefou, tu si na své konto připsal Lautaro Martínez. Inter si tedy zahraje finále nejprestižnější klubové soutěže po dlouhých třinácti letech a pokusí se zopakovat triumf z roku 2010. Jeho soupeřem bude 10. června v tureckém Istanbulu úspěšnější z dvojice Real Madrid - Manchester City.

Svěřenci trenéra Stefana Pioliho se poslední dobou naprosto zasekli v ofenzivní fázi a po víkendové blmáži na půdě zachraňující se Spezie (0:2) opět byli na útočné polovině téměř bezzubí. Naopak mírný favorit tohoto dvojzápasu hrál ve velké pohodě a nikam nespěchal, s přehledem si hlídal dostatečný náskok a potvrdil vynikající formu - momentálně totiž zvítězil napříč všemi soutěžemi už osmkrát za sebou.

První poločas probíhal ve velmi opatrném duchu a mnoho zajímavých momentů nenabídl. Nicméně utkání se mohlo ubírat zcela jiným směrem, kdyby AC proměnilo velmi solidní možnost z 12. minuty. Na levém křídle odvedl vynikající práci Tonali a svou zpětnou přihrávkou téměř do brankové čáry našel ve středu šestnáctky volného Díaze, jehož přízemní pokus však skvěle ukryl ve svém náručí brankář Onana.

Poté se hra na delší dobu uklidnila a k výraznějšímu vzrušení znovu došlo až v závěrečných sedmi minutách první půle. Nejprve chtěl otevřít skóre navrátilec v sestavě AC Rafael Leão, jenomže ten se po kličce přes bránícího Acerbiho dostal až do příliš ostrého úhlu a svým přízemním projektilem minul protější konstrukci o několik decimetrů. Inter se poprvé ukázal ve 40. minutě po přímém volném kopu, ale prudkou hlavičku Džeka famózně zlikvidoval na brankové čáře gólman Maignan.

Domácí se po změně stran ještě více spoléhali na týmový výkon a pozornou práci v defenzívě, jakýkoli tlak soupeře definitivně zmrazili zhruba dvacet minut před závěrečným hvizdem. Vítěznou trefu této úterní odvety zařídil hvězdný argentinský útočník Lautaro Martínez.

Ten vsítil již svůj pětadvacátý gól probíhajícího ročníku po přesně načasované přihrávce střídajícího Lukakua a závěrečnou přízemní ránu usměrnil k bližší konstrukci kolem bezmocného Maignana. Stejný hráč se chtěl prosadit ještě jednou za další čtyři minuty, ovšem když hostující strážce tentokráte vytáhl jeho bombu na rohový kop, tak se výsledek neměnil.