Mistrovství Evropy do 21 let UEFA - Mistrovství Evropy do 21 let 2011
Rozhodčí: Paolo Tagliavento (ITA) - Damien MacGraith (IRL), Vytautas Šimkus (LTU)
Diváci: 16.110
Reportáž
Španělé potřetí ovládli evropský šampionát "21"
Potřetí v historii mistrovství Evropy hráčů do jednadvaceti let se z titulu mohou radovat Španělé. Ti dvěma krásnými góly zlomili nezdolnost švýcarského gólmana Yanna Sommera a po přesvědčivém výkonu mohou po právu slavit.
Jestliže někdo po odpoledním souboji o postup na Olympijské hry měl ještě zájem sledovat evropský šampionát jednadvacítek, musel být na rozdíl od kvality hry v první půlhodině zklamán počtem šancí. Zápas totiž navázal na dnešní první zápas jak ve hře rukou, tak i počtem gólových šancí.
Na první těžký zákrok jednoho ze strážců tyčí si museli diváci na atletickém stadionu v Aarhusu počkat až do 30. minuty, kdy dlouhý aut Berardiho propadl k volnému Shaqirimu, jenž díky ohromné stabilitě na jedničku zvládl otočku a parádní ránou pod břevno prověřil bdělost De Gey.
Španělská odpověď na sebe nechala čekat jen pět minut. Svěřenci Luise Milly svého soupeře díky ohromnému krytí míče dlouho drželi v šachu, až se otevřel volný prostor před Thiagem Alcântarou a ten z 20 metrů jen těsně minul pravou Sommerovu tyč.
Nejkrásnější podívanou si však La Selección nechali na 41. minutu, kdy centr Dídaca od postranní čáry našel v krásném náběhu Andera Herreru, který hlavou i přes přítomnost dvou švýcarských zadáků jako první na turnaji překonal Yanna Sommera. Jeho neprůstřelnost se v řeči minut zastavila na čísle 431.
V sumáři prvního poločasu bychom tak našli dohromady jen dvě střely na branku a jeden, i když moc hezký, gól.
Úvodní příležitost druhého poločasu si na své konto připsali Švýcaři. Emeghara si ukázkově vyměnil míč s Mehmedim, jenž jej posunul do čisté šance, avšak prvně jmenovaný si nedokázal srovnat krok a De Gea tak měl úlohu značně ulehčenou.
Podobně lehkou roli si užil po hodině hry také na druhé straně Sommer, když zasáhl proti Muniainově střele z nepříliš výhodného střeleckého úhlu. Španělé pak vyhecovaným Švýcarům míč příliš nepůjčovali a čtvrt hodiny před koncem mohli mít klid, to by však Botía po rohu Maty musel trefit míč lépe.
Naopak nevyužitá šance dávala ještě naději Švýcarům. Ti k vyrovnání přičuchli prakticky z protiútoku, jenomže Kasami s Mehmedim si nedokázali vyhovět a další nadějná příležitost tak vyšuměla do ztracena.
Švýcaři nadále hrozili převážně ze standardních situací, Kloseho hlavička ze 78. minuty po volném kopu Shaqiriho minula De Geovu branku jen o pár čísel. Všechno ale bylo zapomenuto v 82. minutě, kdy Thiago Alcântara rozehrál standardní situaci ihned po vystřídání Jeffrena za Adriána a překonal tak překvapeného Sommera.
Španělé tak dodrželi periodu a po triumfech z let 1986 a 1998 si do své sbírky přidali další trofej. Švýcaři celý turnaj neinkasovali, tedy až do své premiérové účasti ve finále, což se jim stalo osudné.
Jestliže někdo po odpoledním souboji o postup na Olympijské hry měl ještě zájem sledovat evropský šampionát jednadvacítek, musel být na rozdíl od kvality hry v první půlhodině zklamán počtem šancí. Zápas totiž navázal na dnešní první zápas jak ve hře rukou, tak i počtem gólových šancí.
Na první těžký zákrok jednoho ze strážců tyčí si museli diváci na atletickém stadionu v Aarhusu počkat až do 30. minuty, kdy dlouhý aut Berardiho propadl k volnému Shaqirimu, jenž díky ohromné stabilitě na jedničku zvládl otočku a parádní ránou pod břevno prověřil bdělost De Gey.
Španělská odpověď na sebe nechala čekat jen pět minut. Svěřenci Luise Milly svého soupeře díky ohromnému krytí míče dlouho drželi v šachu, až se otevřel volný prostor před Thiagem Alcântarou a ten z 20 metrů jen těsně minul pravou Sommerovu tyč.
Nejkrásnější podívanou si však La Selección nechali na 41. minutu, kdy centr Dídaca od postranní čáry našel v krásném náběhu Andera Herreru, který hlavou i přes přítomnost dvou švýcarských zadáků jako první na turnaji překonal Yanna Sommera. Jeho neprůstřelnost se v řeči minut zastavila na čísle 431.
V sumáři prvního poločasu bychom tak našli dohromady jen dvě střely na branku a jeden, i když moc hezký, gól.
Úvodní příležitost druhého poločasu si na své konto připsali Švýcaři. Emeghara si ukázkově vyměnil míč s Mehmedim, jenž jej posunul do čisté šance, avšak prvně jmenovaný si nedokázal srovnat krok a De Gea tak měl úlohu značně ulehčenou.
Podobně lehkou roli si užil po hodině hry také na druhé straně Sommer, když zasáhl proti Muniainově střele z nepříliš výhodného střeleckého úhlu. Španělé pak vyhecovaným Švýcarům míč příliš nepůjčovali a čtvrt hodiny před koncem mohli mít klid, to by však Botía po rohu Maty musel trefit míč lépe.
Naopak nevyužitá šance dávala ještě naději Švýcarům. Ti k vyrovnání přičuchli prakticky z protiútoku, jenomže Kasami s Mehmedim si nedokázali vyhovět a další nadějná příležitost tak vyšuměla do ztracena.
Švýcaři nadále hrozili převážně ze standardních situací, Kloseho hlavička ze 78. minuty po volném kopu Shaqiriho minula De Geovu branku jen o pár čísel. Všechno ale bylo zapomenuto v 82. minutě, kdy Thiago Alcântara rozehrál standardní situaci ihned po vystřídání Jeffrena za Adriána a překonal tak překvapeného Sommera.
Španělé tak dodrželi periodu a po triumfech z let 1986 a 1998 si do své sbírky přidali další trofej. Švýcaři celý turnaj neinkasovali, tedy až do své premiérové účasti ve finále, což se jim stalo osudné.
Komentáře (340)