Přátelské zápasy - mezistátní Přátelské zápasy - mezistátní

Sto osmdesát minut nestačilo české reprezentaci, aby vsítila v Emirátech alespoň jediný gól. Přesné hlavičky Džavadova a Abušova, tak odsoudily Čechy v čele s trenérem Bílkem k zaslouženému ostudnému poslednímu místu.

I přes očividnou snahu přebrat okamžitě otěže utkání do vlastních rukou, převládala na hřišti příliš častá nepřesnost. Držení Ázerbájdžánců na vlastní polovině nelze brát jako úspěch, a dokonce ani to se nedařilo zcela.

První šanci nabídl českým hráčům Matějovský, který chytře vysunul Blažka do vápna. Ten centrem hledal na penaltě Papadopulose, tomu však chyběly centimetry, aby hlavičkou usměrnil míč na bránu. Akce pak pokračovala ještě houževnatým proniknutím Limberského, který hledal zpětnou přihrávkou Blažka, ten bohužel volil místo pokračování akce zbytečný pád.

První nebezpečnou střelu si tak připsali z protiútoku hráči z Kavkazu. Z dvaceti metrů pálil Šukurov jen těsně nad Grigarovu branku. Po dlouhé přestávce, kdy rozhodčí požadoval po našich soupeřích na lavičce, aby se rozlišili od českých barev, přišel herní útlum.

Zatímco nepřesnosti se Češi nevzdali, rychlost a myšlenku vypustili prakticky beze zbytku. Šok tak pro už tak znepokojené fanoušky přišel po pětadvaceti minutách. Šimůnek na centr Medveděva nedoskočil, Limberský naopak plnil úlohu jediného diváka na stadionu a ze dvou metrů tak mohl sledovat přesnou a ráznou hlavičku Džavadova. Grigar neměl sebemenší šanci.

Nervózní favorité nedokázali semknout soupeře a na hřišti nebylo lepšího týmu. Tedy spíše horšího, zápas totiž zdaleka nedosahoval kvalit utkání národních výběrů. Když už se Papadopulos díky hraničícímu ofsajdu dostal na malé vápno, volil místo střely z dobré pozice nepřesnou přihrávku na Blažka. Pro míč se ještě rozeběhl Pudil, který z vápna branku těsně minul.

Bez přesných přihrávek a myšlenky, jak obelstít soupeřovu obranu, byl fotbal pro české "věřící" opravdovým utrpením. Až na individuální výjimky naši hráči opět ukazovali, že sto deset příček v žebříčku FIFA nemusí jít znát.

Kdo si snad myslel, že do druhé půle nastoupí naše reprezentace jako vyměněná, musel se připravit na další vlnu zklamání. Naprostý úvod dokonce patřil outsiderům z Ázerbájdžánu a čeští hráči se museli spokojit s postupným vyrovnáváním hry.

Po deseti minutách se přeci jen začali tlačit do očekávané ofenzívy a v 57. minutě ohrozil soupeřovu branku akrobatickým skokem Papadopulos. Hlavičkou však branku trefit nedokázal. A tak se naopak otevírala okénka v naší obraně.

O rozruch se staral především Luis Fabio Ramin. Poprvé si na vápně nedokázal míč pořádně zpracovat, jen o pár minut později se však probil přes Šimůnka a přízemní střelou nechal vyniknout kvality teplického brankáře.

Dění na hřišti naprosto neodpovídalo výsledku, už tak podceňovaný soupeř hrozil i při gólovém náskoku přinejmenším stejně často jako svěřenci trenéra Bílka. Na vlně zklamání se vezl především Matějovský, jehož si mnozí všimli až ve chvíli jeho odchodu z trávníku.

Přibývající minuty nepřinášely ani pozdní tlak a jen pozornost Grigara udržela šest minut před koncem alespoň minimální šance pro jeho spoluhráče. Šukurov z přímého kopu nenachytal českého brankáře, který měl nakročeno více do středu vápna.

Jenže ani Grigar nedokázal odvrátit to, co po hrůzném výkonu snad přijít muselo. Džavadov rohový kop rozehrál na bližší tyč, kde Lička naprosto zapomněl vyskočit s Abušovem, který hlavičkou lehce tečoval míč za bezmocného brankáře.

Podtrženo, sečteno, česká reprezentace předvedla další úroveň tragického fotbalu a tým z Kavkazu dal za jediný zápas polovinu branek, co za celou deset zápasů dlouhou kvalifikaci. Bez jediné opravdové gólové šance nemohli hráči pod Bílkovo vedením ani doufat ve vyrovnání proti slabšímu soupeři.