Premier League Anglie - Premier League

Již 30krát Reds v letošní sezoně ozkoušeli pevnost brankové konstrukce a již potřetí v tomto ročníku Premier League padli na svém svatostánku. Anfield Road viděl fascinující koncert spálených šancí v podání liverpoolských a té nejprostší efektivity na druhé straně. Pokud vezmeme v úvahu minulých deset kol, sklání se Dalglishův tým před svým soupeřem již posedmé!

Klasický letošní Liverpool, chtělo by se říct. První poločas byl koncertem liverpoolských šancí; velmi uvolněné výkony takřka kompletní jedenáctky v červeném plus i několik ryze nadstandardních projevů vzhledem k těm předchozím soustavně vrhalo zadáky i záložníky WBA do nedbalek. Ti pozičně nestíhali nejen ve vlastním pokutovém území, kde to nejvíc bilo do očí, ale i třeba při pokrývání křídelních prostor, kde dnes konstantně zvládali hrozit oba krajní beci, Johnson i Enrique. Výsledek prvního poločasu nicméně přesto hovořil bezbrankovou řečí, a to se navíc na druhé straně dvakrát zaskvěl opět chytající Reina, aby skóre opravdu drželo v rovnováze.

Šance Baggies samozřejmě přicházely zčistajasna. O tu první se zasloužil sklepávající Long a z halfvoleje velmi pěkně pálící Brunt, jehož projektil směřující k bližší tyči dokonalým skokem zlikvidoval Reina. Na ten druhý velmi nebezpečný, jehož autorem byl tentokrát netradiční střelec Ridgewell, si pro změnu počíhal se svou rozlehlou hrudí díky výtečnému čtení hry.

Na druhé straně to ale vskutku hořelo o poznání více, za což kromě fungování krajů hřiště - jak už jsem zmínil - skoro až harmonicky klapala také spolupráce dvou útočníku, mohutného Carrolla a agilního Suáreze. Jejich doplňování pro dnešní hru Liverpoolu bylo zcela zásadní. Co bylo ale vůbec nejdůležitější: v 10. minutě fantastickou práci těchto dvou znehodnotil Kuyt, když ve vyložené pozici minul; a o dalších deset minut později se Agger neprotlačil k téměř ideálnímu přízemnímu centru Uruguayce. Zároveň konečné ovoce nenesla ani přímá kombinace obou forvardů. Například jednou Suárez po zasekávačce nevystřelil správně včas ani správným směrem, a tak přihlížel jen zblokované ráně.

V úplném závěru úvodního dějství, kdy pak Reds svůj tlak ještě zvládli vystupňovat, pro změnu přišly na řadu heroické bloky Olssona či Fostera. Druhý jmenovaný se vyznamenal hlavně proti koncovce stopera Aggera, kolega z obrany pak vypomáhal hlavně při jedné z mnoha šancí Suáreze. A právě obětavost nestíhajících hostů hrála prim i po pauze, když například závar z 65. minuty nabídl favoritovi snad tři "loženky" a všechny byly nějakým způsobem zažehnány, nejlépe heroicky zblokovány.

Neuvěřitelnost dnešního liverpoolského zmaru ale vůbec nejlépe charakterizovala pokračující smůla, co se nastřelování brankových konstrukcí týče. Dnes se do ní opřely dva projektily. Jeden, Hendersonův, po překrásné kombinační akci a shození Carrolla do druhé vlny orazítkoval břevno; druhý Kuytův při zemi dorazil akorát do pravé tyče. O tom, že se dnes štěstí Reds vyhýbalo obloukem, nesvědčila snad akorát situace, v níž se Long ocitl úplně sám před golmanem, aby jej chvilkové pomatení mysli donutilo k nepochopitelné obrátce vzad a příhře daleko hůře postavenému spoluhráči.

V nastaveném rytmu se navíc pokračovalo, přičemž docela dobře vygradoval v 75. minutě. Tehdy Johnson pošpinil svůj skvělý výkon prachmizernou přihrávkou, jíž Mulumbu okamžitě využil k nastartování Odemwingieho a ten sám před Reinou postavil brankáře na špatnou nohu, aby Anfield dokonale paralyzoval. O několik tříd horší Baggies se právě ujali vedení!

Na to už Reds nenašli odpověď dokonce ani v žádném soustavném tlaku, kterého si doteď užívali. Akorát jeden nejistý zákrok Fostera dal možnost skórovat Carrollovi, ten však zůstal věren dnešní šabloně a nečekaně selhal. Až v pětiminutovém nastavení měl pak další šanci Suárez, ani on ale neskutečné prokletí nezlomil. Liverpoolští tak akorát pokračují v ligové mizérii.