Premier League Anglie - Premier League

U Fulhamu, jiného celku ze středu hlavního města Anglie, se Mark Hughes na konci loňské sezony loučil dvěma neprohranými zápasy. A dnes ideálně navázal. Jeho premiéra na lavičce QPR bude navždy symbolizována dvěma krásnými góly, ke všemu jednou neproměněnou penaltou a především sebevědomou výhrou 3:1 nad Wiganem Athletic.

Vydařenější první poločas svého nového angažmá si snad Mark Hughes ani nemohl přát. Vsadil hned na mimořádně ofenzivní sestavu, přičemž si neodpustil nasazení obou hbitých křídel Mackieho a Wright-Phillipse; přesně jak to má rád. Mezi ně zasadil kapitána Bartona a šikulu Buzsákyho, aby jako jeden z mála letošních utkání QPR rozehrálo tento duel se dvěma hrotovými útočníky (a teprve podruhé s Campbellem). Přesto ani tady odezva nebyla úplně instantní, hned ve druhé minutě se po standardní situaci málem jemným dotykem prosadil Gohouri; Rodallega ovšem míč do sítě pro jistotu doklepnout nestačil, a tak si on sám nikým nerušen proskákal těsně vedle vzdálenější tyče.

Jinak to byl každopádně po téměř všech směrech poločas domácího QPR. Hráči se chtěli před novým manažerem předvést, hnali se dopředu a z toho muselo Al Habsimu vyrašit na čele hned několik vrásek. Například Gohouriho mizerná snaha o osvobození vlastního mužstva měla být určitě následována vyvedenější Campbellovou koncovkou. Nepříjemně se jevila i pozdější střela aktivního Buzsákyho, která si to namířila jen těsně mimo. Tu další z přímého kopu už musel ománský brankář stěží likvidovat.

Tahle standardní situace už přišla na řadu až po půlhodině hry a prvním gólu zápasu; právě od 30. minuty se Habsi musel začít činit, a to co chvíli. Nejprve bystře zasáhl proti Mackiemu, posléze ovšem byl krátký na Helgusonovu penaltu po McCarthyho nešťastné ruce. Ačkoliv vystihl stranu, čtvrtý letošní penaltový skalp si na svůj štít nepřilípl. Ještě hůře mu muselo být ve 45. minutě, i když možná i on sám obdivoval umění maďarského záložníka ve službách londýnského celku. Ten i z přímého kopu dělaného spíše pro leváka vykřesal bravurní střelu na vzdálenější tyčku, od níž se koneckonců jeho projektil musel odrazit, aby dal všem najevo, jak moc nechytatelný byl.

Druhé dějství bylo ze strany QPR především o údržbě. S tím se pořádně nehodlal smířit snad akorát neustále aktivní Buzsáky, jenž si po deseti minutách na pravém rohu šestnáctky zpracoval míč do vzduchu a pak prudkou ranou nechal v šibenici vyniknout efektního skokana Al Habsiho. Zároveň ale takový styl domácího "dohrávání" šel k duhu hostům, kteří se také v 66. minuty dostali zpět do zápasu skrze další bezchybně zahraný přímý kop. Z podobného místa jako Buzsáky tentokrát k druhé tyči zakroutil míč Rodallega - Kenny ani neskákal, zůstal přikovaný uprostřed branky.

Tím atletům narostla křídla, takže hned v minutě 71. z velkého úhlu pokoušel štěstí stále bezgólový Sammon; ačkoliv mohl hledat v druhé vlně hledat spoluhráče. Tato snaha přitom mohla být zanedlouho docela dobře zbytečná, když Caldwell na hraně šestnáctky zcela očividně zatlačil do země Helgusona a nemohl se tak divit (i když nakonec divil) druhé penaltě proti Wiganu. K té se znovu postavil islandský bombarďák a jenom potvrdil pověru, že by se faulovaný neměl stavět i k exekuci. Takto akorát slabou střelou tentokrát k levé tyči nechal počtvrté v sezoně vyniknout Habsiho.

I tak to nicméně dnes asi měla být noc Marka Hughese; a ten přeci jen mohl prožít klidnou koncovku utkání. Umožnil mu to v 80. minutě střídající Tommy Smith, jenž z pětadvaceti metrů na ose hřiště nikým nerušen vypálil a jeho plachtivá, avšak pořád dosti prudká rána zaplula krásně do pravé šibenice Habsiho branky. Další parádní kousek na Loftus Road! A tentokrát již opravdu poslední vzrušující okamžik tohoto předčasně záchranářského souboje.