Premier League Anglie - Premier League

Někdy to prasknout zkrátka muselo. Před tímto zápasem Aston Villa vydržela tři kola bez jediné vstřelené branky; teď však předvedla obrat z říše snů. Poté, co prohrávala na začátku čtvrté minuty, se ještě do poločasu blýskla čtyřmi brankami a Paul Lambert si tak může připsat k dobru již třetí skalp svého někdejšího zaměstnavatele.

Paradoxně zrovna Lambertův oblíbenec z dob společného působení v Norwichi, který mohl v lednu přestoupit do Aston Villy, Wes Hoolahan otevřel skóre již po necelých čtyřech minutách, kdy na hraně šestnáctky narazil Hooperovi, pokračoval v běhu na malé vápno a tam pak ve skluzu hladce zakončoval do odkryté klece.

Hoolahan byl pak nezadržitelný i v příštích minutách, kdy Villans jen sotva vystrkovali růžky, zatímco Kanárci působili ta, že mají zápas plně pod kontrolou. Střelou doprostřed brány se navíc uvedl Redmond. Nic tedy nenasvědčovalo takovému obratu, jaký se poté zrodil v rozmezí necelých pěti minut.

Nejprve Benteke zaujal neuvěřitelně mazaným finišem zády k bráně, kdy Yoba i bezmocného Ruddyho převezl takovými polonůžkami, a posléze osvědčil svou nadlidskou sílu v souboji s Bassongem, aby odhlavičkoval do sítě Westwoodův centr od rohového praporku.

Norwich následně (logicky) fungoval jako opařený, ještě do přestávky si ale přesto stihl vytvořit jednu velkou šanci na vyrovnání. Další báječnou spolupráci s Hooperem ovšem ani nadvakrát nedokázal uspokojivě zakončit Hoolahan. Místo toho tak přišla další rána: Canaries se nechali trochu unést a protiútok vedený Weimannem po ideálním zaseknutí do středu hřiště proměnil ve třetí branku Bacuna.

Norwichi se rázem vše sypalo jako domeček z karet. A čtvrtý zářez Villy pak přišel pro jistotu tou nejpotupnější cestou: skrze vlastenec Bassonga, jenž při centru Delpha neměl ani ne krok od brankové čáry příliš na vybranou.

Do druhé půle takto nastoupil už dosti zničený hostující celek, jehož úpadek v útočné fázi vhodně demonstrovalo to, že Wes Hoolahan po pauze rázem kazil jeden míč za druhým. Canaries už jednoduše neměli na to nějak zdramatizovat vývoj tohoto senzačně otočeného zápasu - naopak se ještě trochu třásli při šanci Weimanna nebo Agbonlahora.

Jinak řečeno: velmi odevzdaný výkon to byl od Norwiche v druhé půli. Už se doopravdy nebylo moc na co koukat.