Premier League Anglie - Premier League

Prvních sedm domácích porážek v jednom ročníku od sestupové sezony 1973/74; první dvacítka doma inkasovaných branek od let 1978 a 79. Takhle špatně si letos vedl Manchester United. Ne snad že by za to hnedka mohl Ryan Giggs, nicméně u něj po dnešku alespoň platí omšelé "První vyhrání z kapsy vyhání". A těží z toho Sunderland, který je opět blíže záchraně...

Gus Poyet tedy zvládá dělat přesně to, co se nedaří Norwichi - zachraňovat zpackaný ročník zrovna v duelech s přetěžkými, alespoň na pohled elitními celky. Už před tímto kláním vyzrál na Chelsea a remizoval s ManCity, což dnes proti nejslabšímu z tohoto trojlístku soupeřů jedině korunoval.

ManUtd se vskutku nechoval jako loňský mistr, pokolikáté už letos? Po úvodní části koneckonců vlastně ani neregistroval zaznamenání hodnou šanci. Nani to hezky zkoušel z dálky a O’Shea nebezpečně tečoval Carrickův balon, jinak ale leccos říkalo, že zdaleka nejživěji z domácích působil jinak zoufale neefektivní křídelník Ashley Young.

Naopak Sunderland se ve 30. minutě dostal do vedení s lehkostí, která až brala dech. Wickham si mohl na pravé straně dovolit uměleckou piruetku, pak narýsoval přesný centr a zejména Carrickem opomenutý Larsson z voleje parádně zavěsil. Hned vzápětí se přitom pro změnu Johnson jen vlastní mizernou kontrolou balonu připravil o báječnou možnost; v křídelním prostoru ho jinak opět nikdo nehlídal.

Ryan Giggs ihned po inkasovaném gólu odeslal duo Van Persie-Fellaini rozcvičovat se, přesto ale United do druhého dějství vstoupili v nezměněné sestavě. Dál se tedy k dobru domácích dala přičítat snad jen šance Hernándeze, která po centru Evry vyšuměla do ztracena vinou Brownova bloku, potažmo Youngem nedotažený brejk z 19. minuty.

A na tomhle stavu se vskutku pranic nezměnilo ani po přestávce. Ba dokonce to byl vedoucí tým, kdo měl dál blíže ke gólu. United totiž hned dvakrát musela zachraňovat branková konstrukce; nejprve tyčka při pokus Giaccheriniho, posléze břevno po ráně Boriniho.