Premier League Anglie - Premier League

Leicester se škrábe nahoru. Poprvé od roku 2000 Foxes jednak čtyřikrát v řadě alespoň dvakrát skórovali, jednak ve třech po sobě jdoucích utkáních nejvyšší soutěže uhráli vítězství - v tomto období zvláště cenná. Pearsonova parta se takto posouvá na 18. příčku...

Swansea od počátku nestíhalo tempu a obecnému nasazení Leicesteru, který se také ještě na sklonku úvodní čtvrthodiny ujal vedení. Dlouhý nákop do vápna tehdy podskočili dva nedohodnuvší se obránci Swansea, Morgan potom ve fyzickém souboji uchránil míč před Williamsem a pohotový Ulloa zametl míč k pravé tyči. Pro argentinského střelce šlo o první ligový zářez od Boxing Day; a jaké důležitosti!

Foxes i nadále pokračovali v neudržitelném tempu a třeba Albrighton klidně mohl brzy zpoza šestnáctky přidávat druhý gól. Alespoň v posledních deseti minutách prvního poločasu se nicméně Swans konečně začali dostávat do hry, drželi míč mnohem častěji na svých kopačkách, a Nigel Pearson na to ještě za běhu hry reagoval divokou gestikulací požadující přechod na originální formaci 4-4-2.

I přes tyhle zdánlivé zmatky v organizaci Leicesteru a nastupující Swansea ovšem nelze říct, že by hosté nějak zvlášť zatížili Schmeichela. Shelvey v jednom okamžiku kroutil míč přímo do brankářovy náruče a stejným směrem si to po teči soupeřovým obráncem namířila i Sigurdssonova střela.

Střelecký účet druhého dějství načala pro změnu pořádná šance Foxes, když po Schluppově centru těsně vedle zakončoval Albrighton, a daleko od gólové radosti posléze nebyl ani doposud neviditelný Kramarić.

Zhruba po hodině hry se Garry Monk s ohledem na neexistující převahu svého týmu rozhodl k razantnímu kroku a teprve potřetí v sezoně stáhl ze hry stálici záložní linie Ki Sung-yuenga. Korejského záložníka nahradil bleskurychlý křídelník Jefferson Montero a po jeho příchodu se to na Schmeichela konečně začalo valit. Jak Oliveira, tak Shelvey okamžitě zakončovali z vynikajících pozic - především proti prvnímu jmenovanému se však dánský gólman tváří v tvář pěkně vyznamenal.

Jak se pomalu blížil závěr utkání, Swansea přirozeně víc a víc riskovalo, a kupodivu přitom nebylo ani o chlup nebezpečnější. Naopak dvojice Mahrez-Vardy měla hned několik příležitostí k navýšení náskoku domácích.

Jednou společně selhala v protiútoku 2 na 1, jindy sám alžírský křídelník nebezpečně pálil ze střední vzdálenosti a po Williamsově postrčení Vardyho se klidně mohla pískat penalta. Nakonec tedy museli před Fabianskym úřadovat jiní - v samém závěru zápasu Cambiasso nebezpečně rozehrál přímý kop a Andy King pohotově dorážel.