Primeira Liga Portugalsko - Primeira Liga

Už to nejsou Leões (Lvi), nýbrž Leãozinhos (Lvíčata), kdo v rámci Primeiry Ligy dohrává jarní část sezony v dresech lisabonského Sportingu. A šokovým způsobem omlazený kádr si doteď nevedl úplně špatně, posledně například vyloupil stánek Gil Vicente (3:2); dohnal jej až Estoril, který si na domácí půdě počínal s nevídaným přehledem...

...pomineme-li tedy laskavě nevydařený vstup do zápasu. Sporting šel totiž v Estorilu do vedení již po pěti minutách, když Brumův excelentní balon z vápna doklepl do sítě Van Wolfswinkel. Jeho gól v domácí soutěži jen v jediném případě nepřinesl Leões alespoň bod - teď se přidal případ další, shodou okolností znovu po výsledku 1:3 z pohledu Sportingu (předtím šlo o městské derby s Benfikou).

Ten se včera protentokrát rodil za dosti zvláštních podmínek. Jednak tedy Sporting proti svému rivalovi neměl k nálepce favorita vůbec blízko, na rozdíl ode dneška, jednak na podzim takhle nelilo. Poblíž Lisabonu se teď dokonce kvůli nesnesitelným "povodním" muselo na celých 15 minut utkání přerušit, což jednoznačně nahrálo domácímu celku. Mladý kouč Marco Silva jej zvládl naočkovat nezbytným nadšením, z něhož Estoril těžil od neplánovaného restartu až do konce.

Domácí rázem s míčem manipulovali ve větší rychlosti a čistě účelově, takže nebylo překvapením, že ještě devět minut před přestávkou srovnali. Sporting se přitom nechal nachytat dosti kuriózně, nakrátko rozehraným rohovým kopem - po něm Jefferson naznačil centr, zasekl, pokračoval dále na střed a odtamtud nedal Rui Patríciovi příliš šancí na zásah. Lisabonští zkoprněli a do pauzy pykali ještě jednou: reprezentační brankář si prý v souboji s útočníkem počínal nedovoleně, a tak Steven Vitória dostal příležitost vsítit již svou sedmou branku v sezoně (a rovnou popáté se nemýlil z penaltového puntíku).

Druhé dějství se už odvíjelo v o mnoho pozvolnějším tempu, to však neznamenalo, že by již nemělo co nabídnout. Sporting koneckonců málem mohl slavit vyrovnání již v 52. minutě, to by se ovšem proti Zezinhově bombě nesměl vyznamenat senzační Vagner. A brankář Estorilu byl ve finále vyzdvihován coby pravý hrdina utkání také z jinačího důvodu. Rubiova střela ještě vzešla z ofsajdu, jenže pokutový kop Van Wolfswinkela už pochopitelně bylo potřeba chytit - a Vagner to dokázal, ačkoliv to měl laxním Nizozemcem dosti ulehčené.

Bitvu standardních situací tedy v konečném zúčtování s velkým přehledem opanoval Estoril, jenž zkompletoval dokonalou triádu. Prosadil se totiž z rohu, penalty a nakonec i z přímého kopu prostřednictvím Carlose Eduarda. Čtvrtý gól už samo sebou nebyl potřeba, Gerso mu byl přesto blízko, když svůj pozdní pokus skroutil na břevno.