Primeira Liga Portugalsko - Primeira Liga

Ať už to byl spíše nedostatek sil po páteční dohrávce zápasu Evropské ligy, špatné taktizování trenéra Vercauterena nebo "den blbec" obránce Marcose Roja - právě tohle všechno se nejvýrazněji podepsalo pod skvělým obratem Benfiky v rámci ostře sledovaného lisabonského derby. Lvi vedli 1:0 brankou koho jiného než Rickyho Van Wolfswinkela; nakonec ale prohráli 1:3.

Franky Vercauteren ani jeho protějšek Jorge Jesus nijak neexperimentovali, což se samozřejmě před derby dalo čekat. Hostující Benfica nicméně nastoupila bez zraněného kapitána Luisãa a v jedné z nejofenzivnějších variant rozestavení 4-4-2, jaké kdy spatřily světlo světa (na krajích spíše křídelní útočníci Salvio s Johnem, uprostřed vedle držáka Matiće veskrze ofenzivní záložník André Gomes); na druhé straně opět prohrál svou minibitvu s fyzičkou Rus Izmajlov, kdežto teprve za měsíc 20letý bek Eric Dier pokračoval ve sbírání zkušeností s velkými zápasy (hrál už proti Braze i béčkům Porta nebo Benfiky).

Úvodní pasáže se nesly ve znamení pečlivé kombinační hry Benfiky a naopak spíše cílevědomého projevu Sportingu. Právě ten se v úvodní čtvrthodině odhodlal k nějaké hrozbě. Díky Wolfswinkelově houževnatosti protáhl Artura z přímého kopu Insúa, přičemž ten samý brankář později divně váhal při boxování jiné standardky. Centr kompletně minul, k jeho štěstí za ním ovšem nikdo v pruhovaném nehlídkoval.

Jak už jsem výše naznačil, Benfica nastoupila v mimořádně ofenzivní sestavě, především tedy co se krajních prostor týče. A přesně tenhle "detail" hrál dnes klíčovou roli. Šikovní křídelníci v zelenobílém, Carrillo zprava a Capel zleva, nonstop mohli vyhlížet ary volných prostorů, rozebíhat se do nich a snažit se něco vymyslet. O tom, že to alespoň jakž takž fungovalo, vypovídá mimo jiné hrstka faulů pravého beka Maxiho Pereiry a nakonec i brzká žlutá pro toho samého hráče (ve 20. minutě).

Vzhledem ke všemu napsanému potom nebyl způsob otevření skóre žádným překvapením; stejně jako skutečnost, že se o to postaral Sporting, přesněji řečeno tandem Van Wolfswinkel-Capel. Prvně jmenovaný vůbec odvedl dokonalou práci, zrovna to, co si od svého osamoceného hroťáka představuje každý trenér na světě. Nizozemský forvard si zaběhl za krutě vytaženou obrannou linii pro kolmý balon, před šestnáctkou míč umně podržel, včas zaregistroval náběh Capela, vrátil se na osu hřiště a nakonec Španělův centr v obtížné pozici neskutečně usměrnil do sítě. Zřejmě patou, potažmo chodidlem.

Po půlhodině hry tedy lisabonské derby dostalo nový náboj; náboj, který bodnul zejména příznivcům Benfiky. Ti se totiž okamžitě mohli těšit na alespoň nějaké střelecké pokusy svých miláčků - svými levačkami pokoušeli štěstí oba elitní útočníci Orlů, Lima s Cardozem. Ve 43. minutě dále Salvio dokonce i v obležení tří protivníků úspěšně hledal čelo paraguayského ostrostřelce, jenže ten poměrně výrazně minul. Což bylo od hostí do poločasu úplně všechno.

Jestliže se zatím letos Orli mohli na své dva střelce stoprocentně spoléhat, dnes ani jeden z nich neměl bůhvíjaký, ba standardní den. Rodrigo Lima v 52. minutě po chybě kapitána Rinauda znovu ani nevtěsnal svůj projektil do cíleného prostoru. To SCP odpovědělo zajímavěji. Carrillo si to v 54. minutě zase jednou v rychlosti namířil zprava do středu pole a byla z toho více než stoprocentní šance osiřelého Eliase. Artur ale včas vystartoval z čáry a umně se před soupeřem rozložil.

Ke srovnání a zároveň rozpačitému probuzení Óscara Cardoza nakonec Benfica opětovně potřebovala precizní donášku Oly Johna. Jeho dodávka z levé strany letos bývá bez nadsázky prvotřídní a situace z 57. minuty nebyla výjimkou. Johnův centr na malém vápně našel Cardoza, který za vydatné pomoci Rojovy pravé ruky a levé nohy přeci jen dohlédl na dosažení cílového bodu - balon vskutku překročil brankovou čáru a začínalo se odznova.

S lepší Benfikou. Chvíli po změně skóre koneckonců stoper Garay solidní hlavičkou orazítkoval pravou tyč Patríciovy klece. A kdo že centroval? Hádáte správně, Ola John, ačkoliv tentokrát z druhé strany. Sporting byl v těchto chvílích docela dobře válcován, dva dny regenerace navíc šly Benfice k duhu. Navrch Vercauteren nehodlal přispět kupříkladu posílením středu pole (Gelsonem) nebo stažením nestíhajícího stopera Roja (na úkor Xandãa); místo toho stáhl relativně vlivného Carrilla a nahradil jej Violou, čili provedl ryze ofenzivní střídání.

Každopádně SCP to ještě nějakou chvíli nijak zvlášť nevadilo. Ba naopak se brzy k další střele nadechl zadák Insúa - a to se pro změnu dala do zpěvu branková konstrukce na opačném konci hrací plochy. Červení se napříště zmohli pouze na nečekaně slabou koncovku Salvia, což ale měl být akorát předkrm vskutku vydatného hlavního jídla. Po pár vteřinách totiž argentinský křídelník pálil znovu, Ruie Patrícia už tentokrát překonal, a neslavil pouze vinou pohotového zásahu Boulahrouze. Pohotového, avšak poznamenaného jedním velkým háčkem - šlo o zákrok pěstí pravé ruky.

Óscar Cardozo posléze s přehledem sobě vlastním proměnil pokutový kop (letos v lize už čtvrtý!) a Orli se mohli uklidnit. Nejzkušenější obránce Sportingu totiž zákonitě musel pod sprchy; a navrch paraguayský kanonýr evidentně nehodlal polevovat. Ze zajímavě rozehrané standardky jej našel Salvio a vzhledem k přetrvávajícímu "masochismu" domácích (projektil, který patrně mířil vedle, ztečoval nešťastník Rojo) bylo definitivně hotovo. Sám smutný hrdina zápasu, argentinský stoper Rojo, vše vzápětí korunoval inkasovanou žlutou kartou...