League Championship Anglie - League Championship

Až penalty musely rozhodnout o tom, kdo doprovodí Blackpool do finále play-off League Championship. Atraktivních devadesát minut totiž přineslo jen nic neřešící výhru Leicesteru v poměru 3:2. V rozstřelu potom měli pevnější nervy domácí, kteří jsou tak ještě o něco blíže první účasti v nejvyšší soutěži po více než 40 letech.

Poněkud nudný zápas v Leicesteru následovalo utkání zcela jiného rázu. Oba celky se do zápasu vrhly doslova po hlavě, byla na nich vidět ta obrovská touha zahrát si o Premier League pěkně zpříma, ve finále. Nebezpečný však byl dlouho jen domácí Cardiff. V jeho dresu se mohla v úvodních pasážích zapsat mezi střelce hned trojice hráčů, povedlo se to však jen jednomu z nich. Ve 22. minutě Choprovi pěkně sklepl míč Bothroyd a on mezi nohami propálil Wealea. Ještě do té doby ovšem po narážečce s Choprou těsně minul také již jmenovaný Bothroyd a nezastavitelný autor první branky utkání pak ještě hned ve třetí minutě krásně vyslal dopředu Whittinghama, jenže ve stoprocentní šanci o chlup netrefil.

Možná i za tuto lehkovážnost v koncovce posléze Bluebirds pykali. Okamžitě po třech minutách od Choprova gólu totiž Howard sklepl balon do cesty Fryattovi a ten navzdory slibnému zákroku Marshalla dokázal vyrovnat. Tím odstartoval poněkud nečekanou vzpouru hostí. V ní hned ve 36. minutě pokračoval sabotér Hudson, když si do vlastní sítě nevinně srazil hlavičku Howarda. Do konce poločasu si potom dvě zbývající šance oba celky rovnoměrně rozdělily. Na jedné straně tedy o kousek přestřelil Chopra, na té druhé zase letěl až příliš vysoko Howardův halfvolej.

Ani druhé dějství si s tím prvním v atraktivitě nijak nezadalo. Uplynuly totiž pouhé čtyři minuty od přestávky a utkání dostalo nový náboj - díky přesné Kingově hlavičce rázem postupoval do finále Leicester. Na spásu se potom Cardiff docela načekal. Přišla totiž až se 68. minutou, kdy se nedorozuměl Burke s brankářem Wealem, čehož využil Chopra a s ukořistěným míčem se nechal alespoň podrazit Burkem. Na značku si pak balon postavil král standardních situací, Peter Whittingham, a střelou na jistotu doprostřed brány zase vyrovnal celkové skóre.

Poté rozhodně nelze říct, že by duel poklidně spěl k prodloužení. Snažili se hlavně Bluebirds, kteří také zvládli během závěrečné dvacetiminutovky nastřelit hned dvakrát břevno. Poprvé prošel přes tři hráče Bothroyd a prudce vypálil, podruhé se málem prosadil Whittingham z přímého kopu jenom pár centimetrů za hranicí velkého vápna. Jelikož ale ani Choprova střela vinou bryskního zákroku Hobbse za brankovou čáru nedoputovala a na druhé straně se proti Howardovu pokusu blýskl Marshall, další půl hodina se nastavovat přeci jen musela.

Ani o průběhu prodloužení se nedá s klidem prohlásit, že by byl dvakrát opatrný. Své štěstí pokoušel McCormack a Weale se po jeho štiplavé střele musel hodně natahovat. Ve druhé půli potom pro změnu na bližší tyč mířil Etuhu, avšak i s jeho ránou si soupeřův golman poradil. Vše se Cardiffu mohlo vymstít krátce před koncem nastaveného času, kdyby Waghorn v koncovce nezpanikařil a svůj lob nenasměroval hodně vedle. Ve finále tedy došlo na populární penalty, tedy populární jen mezi nezasvěcenými diváky, všechny ostatní samozřejmě čekaly horké chvilky.

První střelci enormní tlak ustáli - jak Berner, tak Chopra poslal brankáře opačným směrem. A ve stejném duchu se pokračovalo i nadále. Howard se Solanem na jedné straně vymetli pravou šibenici, ale ani McCormack a dlouze se rozebíhající Ledley nezaváhali. První pochybení tak přinesla až čtvrtá série a hned bylo osudové. Kermorgant si troufl na dloubák doprostřed brány, jenže Marshall se stihl zhoupnout do výchozí pozice a střelcovu kulišárnu vystihnout. To byl začátek zkázy - Kennedy totiž posléze celkem jasně skóroval a Marshall se vzápětí vytasil proti Waghornovi s neskutečným zákrokem. Tím způsobil, že se zničený útočník okamžitě sesul k zemi a naopak sám Marshall se stal středem nadcházejících oslav.