Anglická Premier League - souhrn 27. kola

Góly: 27. Jermain Defoe, 84. Roman Pavljučenko, 90. Roman Pavljučenko

Na pohled jasná záležitost, ve skutečnosti se však Spurs na toto vítězství dosti nadřeli. Jistotu do jejich řad vnesl až střídající Pavljučenko, který v závěrečné šestiminutovce udeřil hned dvakrát. Wigan tím pádem zůstává trčet pouhé dva body nad sestupovou propastí, zatímco Tottenham využívá společného zaváhání Liverpoolu s ManCity a posouvá se na čtvrtou příčku.

Jak už bývá poslední dobou zvykem, trávník na DW Stadium nebyl pro kopanou připraven zcela ideálně. Brzy ho navíc ještě více začal ničit déšť, takže jsme se po celý zápas pořádných kombinací nedočkali. Těžký terén v kombinaci s mizivou formou obou mužstev v nedávných kolech potom divákům v první půli přichystal tak akorát kontroverzní branku Jermaina Defoa. Ten se prosadil poté, co ho po pěkné kombinaci našel Gareth Bale v bezmála metrovém ofsajdu. K tomu navíc dříve možná mohl být vyloučen, když mu ujely nervy v konfrontaci s Caldwellem. Nicméně Kohouti si vedení zasloužili asi přeci jen více. Soupeř se představil leda slušnou střelou Rodallegy, s níž si Gomes poradil.

Dnes nejnebezpečnějším mužem na trávníku byl rozhodně právě Jermain Defoe. Ten si do svého odchodu v 73. minutě připsal na konto ještě dvě solidní střely, jimiž notně prověřil brankáře Wiganu. Na opačné straně to byl mladík Moses, kdo svým příchodem vnesl svěží vánek do hry domácích. Okamžitě se uvedl pohlednou dalekonosnou ranou a vypracováním slušné příležitosti pro N’Zogbiu. V závěrečných pasážích se nicméně taktovky zápasu napevno ujali Spurs stíhající gólovou pojistku.

Peter Crouch, čekající na gól už sedm zápasů, spálil skvělou možnost k navýšení náskoku, když šel sám na Kirklanda. Ten se proti němu ale vytasil s excelentním zákrokem. Za pár chvil pro změnu Kirklanda spasilo břevno, které stálo v cestě Modričově voleji. Klid do řad Spurs vnesl až žolík Pavljučenko. Nejprve si na Kirklanda přišel s úsečnou koncovkou, posléze využil Boyceovy neschopnosti odkopnout míč a sám navázal na svou hlavičku. Takový stav už vydržel až do závěrečného hvizdu a v součtu s podzimním debaklem Wiganu 9:1 dává dohromady nejvyšší skóre dvojzápasu v historii Premier League.

Góly: 59. Damien Duff, 90. Bobby Zamora - 3. Chris Baird (vl.)

Fulham se brzkou vlastní brankou na Craven Cottage neporazil, když dokázal nejprve v 59. minutě zásluhou Duffa vyrovnat a v první minutě nastavení zasadil Birminghamu rozhodující úder, tři body pro Cottagers vystřelil Zamora.

Brums ale asi budou ještě dlouhou přemýšlel, jaktože si ani na popáté z Londýna nevezou ani bod. První poločas totiž byl v jejich režii, navíc už od třetí minuty vedli, když si Chris Baird poslal hlavou míč do vlastní sítě. Bývalý obránce Southamptonu alespoň částečně napravil své zaváhání v další šanci soupeře, když skvěle zablokoval Faheyho pokus.

Prvnímu poločasu vskutku vévodili Brums, Fulham se příliš nechytal a jediné dvě jeho nadějnější šance lehce zlikvidoval Joe Hart. Zlepšení přišlo až po přestávce, a to poměrně značné. Výsledkem byl velký tlak a také vyrovnávací branka, kterou zařídil po Gerově přihrávce Damien Duff.

Branka Cottagers nakopla, ale i přes veškeré snažení se do šancí domácí borci nedostávali. Pak mohli být rádi, že se z ojedinělého protiútoku netrefil McFadden , řítící se sám na brankáře. Zápas pomalu mířil ke svému konci, když v tom jako blesk z čistého nebe udeřil Bobby Zamora. Fulhamský útočník zavěsil nádhernou ranou z trestného kopu a pod dohledem reprezentačního kouče Fabia Capella zajistil domácím výhru 2:1.

Góly: -

Šlágr kola očekávání asi nesplnil. Grády tento souboj o Ligu mistrů dozajista měl, ale to bylo víceméně všechno. Opravdu velkých šancí si diváci užili poskrovnu, každý z týmů se vlastně prezentoval jen jednou jedinou. Takže po bezbrankové remíze a spravedlivé dělbě bodů nejsme o nic moudřejší.

Jen zčásti atraktivní souboj o čtvrté místo se odehrával Eastlands. První poločas totiž sice probíhal v obrovském tempu, hrálo se stylem nahoru-dolů, ale takřka kompletně mu dominovaly veskrze bezchybné obrany obou mužstev. Sice nejen proto, neboť jsme byli svědky pár individuálních pochybení, ale asi hlavně proto diváci za celých 45 minut nepřihlíželi žádné pořádné gólové šanci.

V úvodu utkání totiž na Gerrardův delikátní pas jen taktak nedosáhl Maxi a na opačném konci hřiště zase Zabaletova vyzývavá rána zpoza šestnáctky jen těsně minula bližší tyčku. Jedna z minel, o níž jsem výše mluvil, která však rovněž nebyla potrestána, pak přišla krátce před přestávkou. Tehdy si Reina hrál až příliš dlouho s Carragherovou zpětnou přihrávkou a popudil tak Irelanda, kterému se ovšem realizace odvážné loupeže příliš nezdařila. Zmařil ji už svým prvním kontaktem s balonem. V poslední minutě si ještě pro centr z rohu doskočil Škrteľ, slušnou příležitost ale zahodil.

Po přestávce fotbalisty na trávníku přivítal déšť, avšak ani ten jim dostatek invence pro druhou půli nedodal. Světlou výjimkou byl Adebayorův parádní volej, s nímž si Reina s vypětím všech sil poradil v 62. minutě. Jinak se hrálo zase bez větších příležitosti, i když u obou branek úplný klid nikdy nebyl. Třeba v 80. minutě opět tožský reprezentant vystoupal nad svého strážce a Vieirův centr odhlavičkoval z velké blízkosti těsně nad břevno. Závěrečná desetiminutovka už začala naplno otvírat mezery v defenzívách obou celků, mohly za to i množící se chyby uprostřed hřiště. Brejky hlavně Citizens však pokaždé končily nepřesnou přihrávkou či neúspěšnou kličkou. Nemůžeme se tedy moc divit, že po závěrečném hvizdu publikum vyjádřilo svou nespokojenost s průběhem zápasu tlumeným zahučením.

Góly: 32. Ashley Young, 56. Stewart Downing, 58. Stewart Downing, 61. Emile Heskey, 68. Gabriel Agbonlahor - 10. Steven Fletcher, 90. Martin Paterson

Aston Villa předvedla famózní obrat v zápase s Burnley a zůstává v boji o Ligu mistrů. Villans sice prohrávali po brance Fletchera, ale ve druhém poločase v rozmezí dvanácti minut vsítili čtyři branky a nakonec vyhráli 5:2!

Domácím se v prvních pasážích hry nedařila kombinace, čehož dokázalo Burnley skvěle využít. V 10. minutě se díky Nugentově chytré přihrávce a Fletcherově přesném zakončení ujalo překvapivého vedení. Pro Clarets to byl první gól na hřišti soupeře od 28. listopadu. A nemusel být jediný, protože vzápětí pálil Nugent a Brad Friedel jen sledoval, jak míč letí těsně vedle.

Villans se rozjížděli trochu pomaleji, ale jakmile si dokázali vytvořit souvislejší tlak, okamžitě udeřili. Brian Jensen asi nyní zpytuje svědomí, že se nevydal za tečovaným trestným kopem Ashleyho Younga, z čehož pramenil gólový roh. Po něm udeřil Ashley Young znovu a tentokrát se s lehkou pomocí Foxe nemýlil.

Burnley bylo do přestávky vyrovnaným soupeřem, druhé dějství možná dokonce začalo o něco lépe a přesto, že bylo považováno za outsidera, děj od 56. minuty asi nikdo nečekal. Vše začalo vcelku nevinně, Youngův pas do branky usměrnil Stewart Downing a poslal Aston Villu poprvé do vedení. Jenže uběhlo pár desítek sekund a Downing udeřil podruhé. Jensen sice parádně zastavil Agbonlahora, ale na dorážejícího Downinga už neměl.

Clarets byli těmito bleskovými góly pořádně zaskočeni, což dokumentovali i následující minuty. V 61., jen o tři minuty později, se totiž prosadil po Agbonlahorově přihrávce Heskey a zvýšil už na 4:1. A snad nezaslouženou zkázu hostů dokonal o za dalších sedm minut Agbonlahor, jenž korunoval svůj výkon pátým gólem. Patersonův korigující gól v nastavení asi pro Burnley nevydá ani za cenu útěchy.

Góly: 41. Nikola Kalinić, 73. Jason Roberts, 84. Gaël Givet

Bolton opět zklamala defenzíva. Bez reprezentanta Garyho Cahilla bude ten boj o záchranu prvoligové identity opravdu krušný. I Blackburn, který v posledních třech kolech vsítil jen jedinou branku, teď Trotters sestřelil hned třemi údery. V tabulce se mu tak dýchá opět snáze, kdežto Bolton zůstává mezi sestupujícími.

Jak je důležité míti Jussiho a Garyho, to po dnešku moc dobře ví každý fanoušek Boltonu. Obrana Trotters totiž takřka po celý zápas hořela, bez tužícícho prostředku jménem Cahill veškerá tíha odpovědnosti padala na Jaaskelainena. Ten musel až příliš často zachraňovat jakožto poslední instance.

Prvně se tak stalo v osmé minutě, kdy se blýskl proti Kaliničově hlavičce, to byla ale zatím jen rozcvička, neboť chorvatský střelec zakončoval z ofsajdu. Pořádného docenění se tedy plavovlasý Fin dočkal až v minutě 21. po ukrutném zmatku v pokutovém území. Toho využil opět Kalinič, skvěle navázal na Muambův osvobozující odkop z brankové čáry, avšak v cestě mu stál vynikající Jaaskelainen. Zkušený golman byl ve střechu vlastně permanentně a občas ho neváhali prověřit ani jeho vlastní spoluhráči. Třeba Knightova strašidelná malá domů si vyžádala bleskurychlou reakci Jaaskelainena před dobíhajícím Hoilettem.

Jakkoliv dneska Jaaskelainen chytal bravurně, balonu v síti přece jen v jednom okamžiku zabránit nedokázal. A ani to moc dobře nešlo. Obvykle špatná komunikace mezi stopery Rickettsem a Knightem se opět zadrhla ve 42. minutě, Rovers tím pádem protivníka hladce přečíslili a Kalinič po přiťuknutí Pedersena za malého přispění Knighta konečně rozvlnil síť za zády Jaaskelainena. Trotters byli jinak v první půli dosti nervózní - jakýmkoliv směrem. V náznacích šancí vždy něco pokazili, nevyšla buď koncovka, jako třeba v případě Leeho či Daviese, nebo po vzoru Taylora pokulhávalo umístění střely. Ačkoliv tedy hostující křídelník vystřelil prudce a z dobré pozice, Robinson zvládl zasáhnout.

Jaaskelainenovo galapředstavení pokračovalo i po přestávce. Hned v 51. minutě hostující obrana neuhlídala Hoiletta, ten se za letu položil do Pedersenova centru a vytáhlý Fin musel opět čarovat. Mezitím ale začal trávník na Ewood Parku zkrápět věru prudký déšť, což byla voda na mlýn borcům v černém. Ti se konečně začali probouzet. Pro unikajícího Gardnera sice ještě byla Taylorova přihrávka až příliš dlouhá, ovšem vzápětí už Lee mohl hodně nebezpečně pálit po přistrčení Daviese. Také Robinson byl však pozorný a vykryl.

V Blackburnu po dobu druhého dějství fotbalu počasí skutečně nepřálo. Lijavec plynule přešel do podoby drsné sněhové vánice, což Trotters cestu za vyrovnáním velmi komplikovalo. Ještě dále bodům se však Bolton ocitl v 73. minutě, kdy soupeř zdvojnásobil své vedení. Krátce předtím se ještě Jaaskelainen vytasil s brilantním zákrokem proti N’Zonziho hlavičce, jenže s následným rohem přišla minela Gardnera a té využil Roberts, když spoluhráčův krásný "kopec" zblízka snadno uklidil do sítě.

Bolton už byl v této chvíli definitivně položen, přesto mu soupeř uštědřil ještě jednu podpásovku. Stoper Givet využil ospalosti dvou zadáků Trotters, vběhl mezi ně a Dioufův centr jen tak lehce lízl, aby odskákal do vzdálenější tyče a za brankovou čáru.

Góly: 35. Frédéric Piquionne - 50. Robert Huth, 90. Salif Diao

Ačkoliv Portsmouth v domácím utkání se Stoke vedl od 35. minuty, vedení udržet nedokázal a nakonec v samotném závěru ještě od desetičlenného týmu inkasoval rozhodující branku.

První výraznější šanci v utkání měl na svědomí až v 17. minutě hostující Sidibe, nicméně jeho rána skončila o metr vedle levé tyče. Dvacátá minuta jakoby byla předzvěstí, že Stoke bude inkasovat jako první. Piquionne sice překonal Jamese, ale kvůli milimetrovému postavení mimo hru mu byl odmáván offside a gól tak nebyl uznán. To už ale neplatilo o 35. minutě, Portsmouth sevřel hosty na jejich polovině, Sorensen v brance Potters vyrazil dalekonosný pokus Owusu-Abeyieho jen před sebe na dobíhajícího Frederica Piquionneho, pro nějž už nebyl problém míč dorazit do branky. Stoke se pak v závěru prvního poločasu ještě ozvalo průnikem Tuncaye, gólové zásahy si ale nechalo až do druhého poločasu a do kabin tak šlo za stavu vyhovujícího domácím.

Stoke vstoupil do druhého poločasu jako ďábel a už po pěti minutách se mu to vyplatilo. Hreidarsson zpacifikoval Fullerovu ránu na roh, ten rozehrál Whelan, našel hlavu Roberta Hutha, jenž vyrovnal na 1:1. Již za šest minut pak po přečíslení domácí obrany měl šanci přetěžit vedení na stranu Stoke Wilkinson, jenomže jeho ránu na zadní tyč James dostatečně viděl a udržel tak naděje Pompeys.

Byl to ale právě Wilkinson, který v 73. minutě viděl druhou žlutou kartu za druhý podobný zákrok na Dindaneho a musel předčasně pod sprchy. Portsmouth toho však využil jen jedním závěrečným pokusem O’Hary, namísto toho pak v první minutě nastavení inkasoval. Střídající Salif Diao těžil z Fullerova mazáckého obelstění Jamese a zakončením do prázdné branky vystřelil pro Hrnčíře další tři body.

Góly: 27. Nicklas Bendtner, 90. Cesc Fàbregas (pen.)

Kanonýři splnili povinnost. V nevábném zápase poměrně hladce přehráli odevzdaný Sunderland, který za celý zápas sotva vytáhl paty za půlící čáru. Arsenal si nicméně určitě dovedl představit i vítězství vyšším rozdílem, koneckonců šancí na to měl ažaž.

Arsenal se na vlastním hřišti nechá přehrát málokdy. A tento zápas zajetá pravidla rozhodně nebořil. Sunderland se takříkajíc nechytal prakticky od samého začátku. Hned ve 13. minutě Kanonýři svého soupeře zaskočili nakrátko rozehraným rohovým kopem, po němž nebezpečně pálil Fabregas. Za tři minuty se pro změnu v sólovém úniku ocitl Walcott, selhal však střelou přímo do Gordona. Bendtnerovi pak už dorážka nevyšla ideálně. Dánský forvard měl ovšem v příštích okamžicích hned dvě možnosti, jak si spravit chuť. Ta první ještě skončila podivným odrazem od vršku břevna přímo do náruče Gordona, ale ta druhá již vyústila v branku. Bendtner měl v tuhle chvíli hodně lehký úkol, přihrávku Ebouého sklepával do odkryté klece zpoza zadní tyče.

Black Cats se do své první šance dostaly až těsně před přestávkou, o to blíže gólu však v tu chvíli byly. Jones měl totiž podobně jako Walcott na druhé straně příležitost čelit Almuniovi tváří v tvář, také on ale tíhu zodpovědnosti neunesl a neklidně zacílil hodně mimo. To byla ale opravdu jen zářná výjimka. Jinak hrál pouze Arsenal, a totéž platilo i o druhém dějství. Vermaelen okamžitě jen taktak, že nedosáhl na Fabregasův centr, aby pak sám zajímavě zkoušel štěstí z přímého kopu. Jenže Mackems dnes měli patent na brejky a další takový vedl v 64. minutě Bent, k němuž senzačně propadl Gordonův výkop. Mimořádně pomalý Silvestre znovu nestíhal, ovšem Almunia byl z branky venku včas a znemožnil tak Bentovi ideální zakončení.

Obranná činnost hostů dnes místy připomínala cirkusové vystoupení, jejich obětavost a přístup ke hře byly zhruba tak na úrovni amatérských čutálistů. Co však bylo dost možná ještě smutnější, byla neschopnost Gunners této soupeřovy laxnosti nějak využít. V jednu chvíli si tedy sice Gordon musel připadat jako na střelnici, ale na druhou stranu zvládl zasáhnout jak proti Walcottovi, tak proti Nasrimu, který záhy navíc ještě nemířil přesně. Bez posledních dvaceti minut už by se potom tento zápas úplně klidně obešel. Až tak byly v globálu zbytečné, alespoň co se předváděné hry týče. Krom toho ještě padla jedna branka, kterou se štěstím vsítil Fabregas z penalty poté, co byl sám zezadu postrčen Campbellem.

Góly: 3. Valon Behrami, 59. Carlton Cole, 90. Julien Faubert

West Ham se vůbec poprvé v letošním ročníku raduje ze zdvojené výhry! Druhý skalp přidal v klíčovém záchranářském duelu s Hullem. Ten opanoval rozdílem třídy, i když mu určitě notně pomohlo vyloučení hostujícího Fagana.

Gianfranco Zola dal dnes trošku překvapivě přednost navrátilci Francovi před novou osvědčující se posilou, Egypťanem Midem. Tenhle tah se mu ale vyplatil hned po dvou minutách a deseti sekundách. Tehdy Franco narazil Behramimu, který pak vstřelil svůj první ligový gól od listopadu 2008. Věčný lazar pak mohl ještě do přestávky dovršit hattrick, proti němu však stál opět vynikající Myhill. Zejména jeho druhý zákrok proti švýcarskému středopolaři stál opravdu za to. Tehdy brankář Hullu na přední tyči zvládl efektně zareagovat i na střelu letící do jeho protipohybu. Dneska se ale úplně nenudil ani jeden z golmanů. Také Green byl brzy prověřen, když vyrážel slušný pokus Boatenga.

Jinak ale mohl spíše odpočívat, zatímco Myhill vytahoval ze svého zásobníku další zákrok proti přímému kopu Diamantiho. Ačkoliv Green v klidu být skutečně mohl, jeho spoluhráči z pole nikoliv. Fotbalisté Hullu totiž byli po brzy inkasované brance dosti podráždění a účty si se soupeřem vyřizovali spíše jinak než předváděním vlastních fotbalových dovedností. Celé drama vyvrcholilo krátce po přestávce, kdy se neudržel Fagan a po druhé žluté kartě putoval do šaten. Druhý gól visel urgentně ve vzduchu.

A dostavil se v 59. minutě, kdy si Cole doběhl pro delikátní pas Fauberta a stačilo mu už překonat jen bezmocného Myhilla. Hammers celou dobu vykazovali větší známky touhy po důležitých bodech, takže pro ně pak nebyl žádný problém výhru udržet a navíc ještě obhájit. Tečku za dnešním představením ovšem Faubert učinil až v nastavení, kdy dravě vtrhl do pokutového území soupeře a kroucenou střelou zvýšil na 3:0.

Góly: 40. Didier Drogba, 67. Didier Drogba

Nuda, bída, tragédie. Krátká a výstižná charakteristika dnešního výkonu Chelsea na hřišti Wolves. Blues si sice nakonec zásluhou Drogby odváží tři body, ale nebýt Petra Čecha, vše mohlo být jinak.

Těžko říct, odkud začít hodnotit. Začněme asi 16. minutou, kdy zahrozil Foley poté, co obešel Žirkova. Míč ale napálil do boční sítě. O tři minuty později měl ještě větší příležitost Doyle, ale dobře zasáhl u bližší tyče Čech. Že se divíte těmto šancí domácího outsidera? Není důvod, Wolves si je totiž zasloužili, navíc byli lepším týmem, minimálně co se šancí týče.

Po půlhodině pálil nad branku Ballack, na druhé straně trefil přímo do Čechovy náruče míč Jarvis. O pět minut později vyskočil nejvýše na rohový kop Ivanovič, ale Terryho následný volej zablokoval Jones. První povedenější kombinace vyšla Blues až ve 40. minutě, ale zato byla okamžitě gólová. Skvělý ťukec na jeden dotek zakončil Žirkov přesnou přihrávkou na Drogbu, jenž doklepával do prázdné branky. Hostující zabiják byl do té doby neviditelný, ve správný čas se ale probudil a poslal Wolves do kabin za nepříznivého stavu.

Po změně stran za to Wolves vzali a po deseti minutách se asi nestačili divit, co že za šanci nedokázali proměnit. Jarvis poslal do ohně centr a Guedioura z voleje mířil zblízka na branku, ale vynikající zákrok vytáhl Petr Čech a šanci zlikvidoval. Chelsea se ale nepoučila a v 63. minutě hrozili domácí znovu. Jonesův centr byl sice odvrácen a vypadalo to, že tak skončí i ten druhý, jenže to by ho musel John Terry trefit. Hostující kapitán totiž míč na hranici šestnáctky neuvěřitelně minul a na Čecha se tak řítil Foley. Český gólman ale vytáhl další velký zákrok a udržel Chelsea ve vedení, Wolves měli ještě slibnou šanci z dorážky, ale s tím už si obrana Blues poradila.

A aby Čech svůj výkon korunoval, v 67. minutě poslal dlouhatánským výkopem Drogbu, jenž si jednoduše poradil s Berrou, obešel Hahnemanna a do prázdné branky zakončil - typický Drogba. Přestože byli Wolves ve druhé půli lepší, druhá inkasovaná branka je položila. Dvě minuty před koncem sice ještě zahrozil Craddock a Terry musel míč odvracet z brankové čáry, ale gól z toho nebyl. Craddock navíc při zakončení fauloval Čecha, ale to sudí neodpískal.

Góly: 19. Dinijar Biljaletdinov, 76. Dan Gosling, 90. Jack Rodwell - 16. Dimitar Berbatov

Everton pokračuje ve skalpování favoritů, po londýnské Chelsea si smlsl i na obhájci titulu Manchesteru United. Ačkoliv Rudí Ďáblové zásluhou branky Dimitara Berbatova vedli, nakonec inkasovali tři branky a odjíždějí s prázdnou.

Ve 12. minuta připadla první velká šance hostům. Na pravé straně dobře zapracoval Valencia, poslal míč na Parka, ten před kulatý nesmysl Berbatovovi, jenž se snažil ještě přiklepnout na Rooneyho. Míč se ale nakonec dostal až k Fletcherovi, který ale přestřelil branku. Van der Sar se dostal k prvnímu zákroku o dvě minuty později, Saha ho ale neprostřelil.

Za další dvě minuty se ale hra opět přesunula před domácí branku a tentokrát se již slavilo. Valencia poslal do vápna přízemní centr, ke kterému se důrazem dostal Berbatov a dělovkou nedal nikomu šanci míč v cestě do branky zastavit. Radost United ale dlouho netrvala, Biljaletdinov totiž v 19. minutě vyrovnal. Míč se k ruskému záložníkovi dostal od jednoho ze soupeřových obránců, Biljaletdinov následně neváhal a poslal míč přímou ranou k bližší tyči, na což Van der Sar nestihl zareagovat.

Po pětadvaceti minutách mohl vrátit Manchesteru vedení Wayne Rooney, jenž běžel sám na branku, dokonce i obešel Howarda, jenže si míč ukopl a dovolil Philu Nevillovi ho zlikvidovat. O deset minut později měl pro změnu obrovskou šanci na druhé straně Donovan. Ten se k míči dostal šťastně po odrazu od Browna a bylo vidět, že to sám nečekal, protože sám na malém vápně míč netrefil vůbec ideálně.

Druhý poločas zahájil podobně jako ten první svou šancí Fletcher, ale tentokrát se nepříjemnou ránou mezi tři tyče netrefil. Vzápětí se ocitl v šanci jeho spoluhráč Berbatov, když přeskočil Distina, ale ani on hlavičkou nezamířil přesně. Jak hra plynula, oba manažeři začali dělat první změny v sestavě. Sir Alex Ferguson stáhl Berbatova s Parkem a na hřiště poslal Scholese a Obertana. Zatímco jemu se tento tah příliš nevyvedl, jeho protivník David Moyes si musel libovat, že na hřiště poslal Goslinga. Mladý záložník se mu totiž po šesti minutách odvděčil gólem, když za Van der Sarova záda uklidil Pienaarův pas. Ferguson v závěru ještě na hřiště poslal Michaela Owena, ale ani on nedokázal s nepříznivým výsledkem nic udělat. Naopak ještě musel přihlížet tomu, jak definitivu domácí výhře dává v závěrečných minutách rovněž střídající Rodwell. Ten byl na hřišti dokonce pouhé dvě minuty.