Anglická Premier League - souhrn 27. kola

Góly: -

Po dnešku si můžeme z boje o titul s největší pravděpodobností odškrtnout jednoho adepta. Je jím jeho obhájce Chelsea, která nedokázal vyhrát na Craven Cottage a po bezbrankové remíze získala jenom bod. I za něj ale může být ráda, protože v poslední minutě Čech chytil penaltu Clinta Dempseyho.

Pozitivní zprávou pro fanoušky Blues je tak snad jen představení Davida Luize, který poprvé nastoupil v základní sestavě a předvedl úžasný výkon. A nejen v obraně, Luiz byl často nejlepším záložníkem i útočníkem v modrém dresu. Společně s Ivanovičem rozhodně nejlepší hráči zápasu. V závěru se pak k nim připojil ještě Petr Čech.

Popravdě řečeno, Chelsea sice velké části zápasu vládla, jenže si nedokázal vytvořit byť jen jedinou gólovou situaci, a tak je remíza spravedlivým vyústěním. V úvodních pasážích duelu byl navíc Fulham o něco lepší, Blues se dlouho hledali. Cottagers nenechávali soupeři žádný prostor na rozehrávku, a tak museli hosté nakopávat dlouhé míče, které však většinou končily na kopačkách hráčů v bílém. V útoku Chelsea se navíc pohyboval Torres, který znovu neměl svůj den.

Ve 25. minutě musel poprvé výrazněji zasahovat jeden z brankářů. Bylo to Petr Čech, který nevěděl co má dělat s Duffovou tvrdou ranou, a tak jí jen vyrazil. Naštěstí do bezpečného prostoru. Na druhé straně to po Ivanovičově přihrávce zkoušel z první Lampard, ale přestřelil. Slibně pálil Malouda, ale i jeho pokus skončil mezi diváky. Z pravé strany a z velkého úhlu pak centroval Ivanovič a jeho centr se nakonec nepřeměnil ve velice nepříjemnou střelu, se kterou si ale Schwarzer poradil. V poslední minutě prvního dějství měl největší příležitost Fernando Torres, když ho parádním dlouhým pasem vyslal Luiz, jenže španělského útočníka zradil první dotek a míč si ukopl Schwarzerovy do náruče.

Ve druhém poločase Chelsea postupně stále více a více dominovala, jenže ve finální fázi to nebylo o moc lepší. Torres se ve vápně snažil obstřelit gólmana, ale hrubě se netrefil. Na druhé straně z dálky prověřil Čecha Salcido. Ancelotti pak na hřiště pro posílení útoku poslal Kaloua s Drogbou, přičemž stáhl špatného Anelku s Torresem. Ale ani reprezentanti z Pobřeží Slonoviny trn z paty Chelsea nevytrhli. Jednu z největších možností měl po centru Lamparda Essien, jenže hlavičkou míč ideálně netrefil. Drogba se pak skvěle posouval podél čáry až k brance, ale jeho přihrávka před odkrytou klecí nikoho nenašla. V posledních minutách Blues výrazně otevřeli hru a vše vyvrcholilo poslední minutou nastaveného času a zákroku Davida Luize na Dempseyho, po němž sudí Dean odpískal pokutový kop.

Očividně zklamaný Luiz se však mohl zanedlouho zaradovat, když Čech Dempseyho vychytal a udržel pro Chelsea alespoň bod. Přesto je to pro obhájce titulu málo, zůstává totiž pátý.

Góly: 10. Gary Cahill, 67. Daniel Sturridge

Euforie zase jednou zaplavila Bolton. Ten dokázal ideálně navázat na své poslední představení na Reebok Stadium, opět tu udržel čisté konto a zdá se tedy, že na sérii pěti utkání bez výhry mohou Trotters definitivně zapomenout. Tím spíš, pokud si svou formu udrží Daniel Sturridge, jenž se teď trefil ve třetím po sobě jdoucím utkání.

Minule, když na sebe oba celky narazily, se na Reebok Stadium odehrála strhující bitva okořeněná pěti góly - dneska to soudě dle začátku mohlo dopadnout podobně, ve finále to však nebylo nic moc. Bolton totiž sice odstartoval drtivě, do rozkoukávajícího Evertonu okamžitě začal bušit a také brzy skóroval, později se ale hra jaksi rozmělnila, fotbalisté jako by si rozuměli čím dál méně. Poté, co tedy Gary Cahill v desáté minutě otřel svůj hlavičkovaný projektil o pravou ruku Heitingy a překonal tak opačným směrem se klátícího Howarda, nahlíželi jsme na dva nepříliš konsolidované týmy. Takový Everton se za celý poločas zmohl akorát na Cahillovu obří šanci po brilantním centru Bainese - Australan ovšem v letu míč jenom tak pohladil, takže ho rozpačitě nasměroval mimo tři tyče. Jinak se Toffees obzvlášť přes střed nedokázali prosazovat, tam úřadovalo boltonské duo Holden-Mark Davies. To však zároveň neznamená, že by i v oblasti tvorby hry nějak převyšovalo své protějšky, to ani nápad. Trotters se sice párkrát nadějně vydali na zteč, ke střelbě se nicméně vůbec nedostávali.

Druhý poločas nabídl celkem odlišnou podívanou. Tentokrát se na svého soupeře s velkou vervou vrhla Everton, z místy až drtivého tlaku však nic moc nevytěžil. Velmi jistě totiž ve vzduchu působila kompletní zadní linie Boltonu, takže ani z více než tuctu nadějných centrovaných míčů nezapršelo. Neschopnost vyhrát klíčový hlavičkový souboj se pak dokonce i promítla na ukazatel skóre, když i nevzrostlý Lee přehlavičkoval o mnoho vyššího protivníka a dal možnost levačkou nekompromisně zvýšit Sturridgeovi. Z pohledu Evertonu to navíc brzy mohlo být ještě horší. Inspirativní Sturridge totiž patičkou od brankové čáry našel za sebou Holdena, ten suverénně zametl míč do sítě, ale radovat se nemohl vinou čárového domněnky (nejspíš oprávněné), že dredatý útočník přihrával již ze zámezí.

V závěru už se Toffees nezmohli prakticky na nic. Žolík Beckford se tak akorát vztekal, při chuti se jevil být snad jen mladíček Baxter, který také jednou při zemi pěkně protáhl Jaaskelainena, či matador Arteta. Na druhé straně přitom ještě nebezpečně pálili Elmander se Sturridgem - prvně jmenovaný ovšem dal míči opačnou faleš, zatímco jeho kolega pro změnu svůj projektil mezi tři tyče nedokázal dokroutit.

Góly: 11. Asamoah Gyan - 44. Michael Dawson, 57. Niko Kranjčar

Tottenham prolomil dlouho se táhnoucí sérii neúspěchů na Stadium of Light, když tu bravurně obrátil vývoj zápasu. Přitom dlouhou dobu v první půli vypadal být zralý na odpis, nakonec to byli ale právě hosté, kdo po přestávce víceméně svírali taktovku v rukou. To vše jim minimálně načas zajistilo čtvrtou příčku.

Tottenham na Stadium of Light nevyhrál necelé desetiletí a také do dnešního klání nevstoupil tou správnou nohou. Zatímco Sandro s Jenasem mířili vysoko nad bránu, Asamoah v jedenácté minutě nezaváhal a pěkně z otočky vstřelil už svůj desátý gól v sezoně. Přitom zužitkoval přihrávku Richardsona a také Gallasova nepochopitelného přezouvání se za postranní čarou. Od té doby jsme přihlíželi hře uvolněných, sebevědomě kombinujících i kličkujících Mackems a jaksi ospalých, znechucených Kohoutů. Jejich nemohoucnost akorát chvíli co chvíli dokumentoval některý z hráčů v modrém, který prokázal hodně vychýlenou mušku. Ať už to byl Jenas z přímého kopu, nebo Pavljučenko po krásné Kranjčarově předávce patičkou. Jak se ale říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, také tady tohle úsloví víceméně platilo. Ve 44. minutě totiž Dawson ve spolupráci s clonícím Gallasem využil Gordonovi nerozchytanosti a procedil mu z rohu míč mezi nohami.

Vyrovnávací trefa Spurs konečně nakopla, což se výrazně promítlo do dějin druhého poločasu. V něm ihned mohl skórovat Gallas, když jednu z povedených akcí zakončil lehkým šťouchem do Gordona. Co se tedy nepovedlo nyní, podařilo se za chvíli. V 57. minutě zprava centroval Sandro, Bramble dokázal míč odvrátit jen ke Kranjčarovi, jenž pohotově z první zametl míč do sítě. Pak už měl Tottenham očividně vše pod kontrolou. Dalekonosná pumelice Muntariho neměla moc nadějí na úspěch a Richardsonův pokus pro změnu po překonání Gomese jenom dosedl na vršek břevna, aby záhy odskákal z pohledu Tottenhamu do bezpečí. Sunderland se tak snažil odvrátit třetí porážku v řadě marně.

Góly: 3. Graham Dorrans, 8. Jerome Thomas, 32. Winston Reid (vl.) - 51. Demba Ba, 58. Carlton Cole, 83. Demba Ba

Celkem šest branek, po třech na každé straně viděli diváci na stadionu The Hawthorns. Domáci West Bromwich vedl po prvním poločase už o tři branky, ale Kladiváři ukázali obrovskou vůli a odhodlání a utkání nakonec nasměrovali ke konečné remíze 3:3.

Diváci na The Hawthorns nemuseli na první branku utkání čekat příliš dlouho. Už ve 3. minutě totiž ukázal dobrou pravačku Graham Dorrans, když jeho střela vně pokutového území skončila v síti - 1:0 pro West Bromwich. Nápor domácích byl v úvodu velký a nakonec vyústil v druhou branku. Po přihrávce Fortuneho zamířil přesně Jerome Thomas - 2:0 pro West Bromwich. Domácí sice vedli, ale i přesto museli řešit jednu nepříjemnost. Youssuf Mulumbu se zranil a musel být brzy střídán Jamesem Morrisonem. Vynucené střídání ale nemělo na hru valný vliv, West Brom hrál nadále lépe a West Ham měl co dělat, aby zabránil další brance. Kladiváři ohrozili domácí branku jen párkrát, a to po nevýrazných střeleckých pokusech.

Po půlhodině hry přidali domácí už třetí branku, respektive Kladiváři si jí vstřelili sami. Vlastence si připsal Winston Reid - 3:0 pro West Bromwich. West Ham se až po třetí brance trochu oklepal a především v závěru prvního poločasu domácí zatlačil. Ti ale vedení 3:0 do poločasu udrželi.

Londýnský klub se i přes nelichotivý vývoj nechtěl vzdát a na začátku druhého poločasu zadělal na pořádné drama. Přihrávku Nobleho zužitkoval levačkou Demba Ba. Za chvíli byl Demba Ba v další šanci, jeho pokus byl ale zablokován. Hlavičku Boa Morteho zase vychytal brankář Myhill. Hosté se jednoznačně zlepšili a v 58. minutě snížil na rozdíl jediné branky Carlton Cole. Frédéric Piquionne mu poslal přesný centr a Cole ho hlavou přetavil v druhou branku Hammers. Za další dvě minuty zachránila WBA tyčka, smůlu měl v tomto případě Piquionne.

Hrála se vyrovnaná partie a šancí byla spousta. Pojistku mohl vstřelit Morrison, na druhé straně zase chybělo k vyrovnání málo, když Da Costa hlavičkoval jen vedle. V 83. minutě se hostující fans dočkali vyrovnání, Demba Ba znovu levačkou zakončil přesně a svojí druhou brankou v utkání zařídil vyrovnání na 3:3. West Bromwich tak prohospodařil během druhého poločasu luxusní tříbrankový náskok. A mohlo dojít k obratu, dalekonosnou střelu vyslal Da Costa a chyběl kousíček. Do konce utkání se na divokém výsledku 3:3 už nic nezměnilo.

Góly: 24. Raúl Meireles - 65. Steve Gohouri

Liverpool nenavázal na předchozí výhry a doma jen smolně remizoval s Wiganem 1:1. Reds přitom vedli, trefil se Raul Meireles, jenže po změně stran vyrovnal Gohouri. Luis Suárez dvakrát trefil brankovou konstrukci.

Dalglishova družina začala utkání dle předpokladů aktivně, ale až do 24. minuty byly největšími šancemi ostrá rána Kuyta a na druhé straně nepřesná hlavička Rodallegy. Pak už Liverpool udeřil, obrana Wiganu odvrátila balón jen k Meirelesovi, který pohotovou volejí zajistil domácím vedení 1:0. Za pár minut mohl zvýšit vedení Reds Luis Suárez, ten individuální akcí pronikl do šestnáctky, jenomže jeho střele se do cesty postavila tyčka. Ještě do konce prvního poločasu to ze střední vzdálenosti zkusil Raul Meireles, ale na rozdíl od prvního případu, kdy vstřelil gól, nebyl úspěšný.

Po změně stran domácí víceméně hlídali hubený náskok. Wigan se do zakončení příliš nedostával a ani Liverpool svého soupeře nedrtil. V 65. minutě pak jako blesk z čistého nebe udeřil hostující Gohouri. Z pravé strany odcentroval N’Zogbia a míč doplachtil až na zadní tyč ke Gohourimu - 1:1.

Liverpool se snažil strhnout vedení opět na svojí stranu a zejména Suárez byl hodně vidět. Po Caldwellově faulu právě na Uruguayce zahrávali Reds volný přímý kop, ovšem Maxi Rodriguéz přestřelil. Wiganu pak opět pomohlo štěstí, z přímáku orazítkoval břevno Suárez. Bylo to už podruhé v zápase, co se mu postavila do cesty branková konstrukce. A ještě jednou Suárez, tentokrát střílel těsně vedle. Liverpoolu nepomohly ani tři minuty nastaveného času, Wigan si cenný výsledek udržel a z Anfield Road si veze bod.

Góly: -

Ani kompletní dominance Newcastlu nestačila k žádnému většímu úspěchu než tomu remízovému. Na senzační bod ze zápasu s Arsenalem tak Magpies navázaly sice ve stejném duchu, tentokrát ale v jejich táboře stoprocentně zavládne spíše zklamání než cokoliv jiného.

Po devíti minutách ale přitom mohlo být vše úplně jinak. Blackburn totiž málem poslal do vedení Santa Cruz, když po Sambově výzvě orazítkoval brankovou konstrukci. To byla nicméně jediná vážnější šance Rovers v první půli, a pomalu nejen v ní. Iniciativu okamžitě poté převzal Newcastle a Lovenkrands ještě během prvního dějství oplatil Blackburnu Santa Cruzův pokus prakticky stejnou mincí. Z levé strany mu přihrával Enrique a on posadil svůj delikátní lob na břevno. Právě dánský křídelník hrozil dneska nejintenzivněji, ovšem byl to Leon Best, kdo měl na svědomí další stračí šanci. Z rohu nicméně bez přípravy vypálil mimo.

Na panovačnost hostí v první půli Kean odpověděl dvojím střídáním ještě o přestávce, kdy z teplákových souprav vysvlékl Robertse s Pedersenem. Ani oni dva však Newcastlu nezabránili v započnutí druhé části ve stejném stylu, v jakém končil tu první. Dva nadějné centry ale v síti neskončily - Lovenkrands nedosáhl, Best pro změnu zacílil přímo do Robinsona. A blackburnský golman se prakticky nemusel hnout z místa ani při následném Colocciniho voleji. Závěr utkání pak už neudržel tempo s předešlými pasážemi a už nebyl tak jednostranný, stejně jako záživný.

Góly: 14. Elliot Grandin - 10. Gabriel Agbonlahor

Také na Bloomfield Road viděli diváci remízu. Domácí si rozdělili body s Villians, když všechny branky padly už v první čtvrthodině. Na trefu Agbonlahora rychle odpověděl Grandin a na výsledku už nic nezměnilo ani vyloučení hostujícího Makouna.

Aston Villa vstoupila do utkání nejlepším možným způsobem, a to sice brankou. Už v 10. minutě se uvnitř malého pokutového území prosadil Gabriel Agbonlahor a svěřenci manažera Houlliéra vedli 1:0. Jak bylo výše zmíněno, odpověď domácích netrvala dlouho. Za čtyři minuty poslal při rohovém kopu do pokutového území přesný centr Adam a Elliot Grandin vyrovnal na 1:1.

Pokračovalo se nadále ve vysokém tempu, Varney hlavičkoval vedle a Downing zase ztroskotal na brankáři domácích. Neúspěšný byl i Darren Bent, jeho hlavička byla nepřesná. Tempo ale postupem upadalo a hra se dosti kouskovala. Do konce prvního poločasu se už nic podstatného nestalo.

Ani po změně stran se obraz hry nezměnil. Blackpool byl sice místy lepším týmem, ale šance Varneyho a DJ Cambella nebyly patřičně nebezpečné. Čtvrthodiny před koncem si vypracovali domácí slušný tlak, k čemuž přispělo vyloučení Makouna, jeho výsledkem byla série střel - buď zablokovaných, nebo nepřesných. Villians ale další branku nepovolili a s domácími remizovali 1:1.

Góly: 18. Robin van Persie, 56. Robin van Persie

Arsenal se vrací do starých kolejí. Po dni otevřených dveří v zápase s Newcastlem opět udržel čisté konto, dvakrát se navíc trefil rozjetý Van Persie, a i když jeho spoluhráči jinak pálili slepými, Arsenal si pro další vítězství dokráčel v naprosté pohodě. Wolves dnes byli zcela neškodní a za odměnu zůstávají v sestupové zóně.

Celý poločas strávený na vlastní půlce - Wolves si pomalu koledovali o ponorkovou nemoc. Jen párkrát zahrozili ze standardek, jinak se celá 45minutovka odehrávala pod přísnou režií Arsenalu. Ten možná zprvu často zbrklou rozehrávkou odevzdával míče soupeři, ty však byl ihned schopen vybojovat zpátky svým dravým presinkem a celkově skvělým pohybem bez balonu. První šance na sebe navíc rovněž nedaly dlouho čekat. Hned tu první přitom proměnil Van Persie, když ho jemným centrem vyzval Fabregas a on po vzoru Rooneyho prakticky vleže a na boku zakončil při zemi do protipohybu Hennesseyho. Ten se i tak vybičoval k letmému dotyku s balonem, čímž jenom předznamenal své bezchybné představení v tomto zápase.

Po půlhodině hry totiž zblízka vyrazil Walcottův pokus, při Fabregasově dorážce ho pak na čáře zastoupil pohotový Stearman. Do přestávky pak ještě jednou vyčapal Aršavina (zakončujícího z neexistujícího ofsajdu) a v úplném závěru pak levou nohou odmítl Van Persieho druhý zásah. Jen jedinkrát měl v první půli pořádné štěstí, když výjimečně pochybil. Poté, co podskočil Holanďanův centr od rohového praporku, Aršavin z těžké pozice zakončoval levačkou hodně mimo.

V nastaveném rytmu Hennessey pokračoval i po krátké pauze. Nejprve ještě akorát radostně přihlížel, kterak Walcott po parádním průniku Wilshera nepochopitelně netrefuje odkrytou branku, posléze už sám instinktivně nechal svou levou nohu v cestě Stearmanova nechtěného projektilu do sítě. I právě tento obráncův "pokus" o vlastní gól pěkně dokumentoval skutečnost, že Hennessey celý zápas tak trochu plaval proti proudu - spoluhráči mu to vůbec neulehčovali. Takový byl i případ druhého gólu Arsenalu, který odstartovala geniální dalekonosná přihrávka Fabregase do běhu pro Walcotta. Ten pak jenom v situaci dva na nikoho přihrával Van Persiemu, jenž bez problémů vsítil. I když se patrně jednalo o ofsajd, první doopravdy povedený brejk Arsenalu zřejmě nelze neocenit.

Slovy o tom, jak se nakonec zadní linie Wolverhamptonu přeci jen chytla, nemůžeme ani uzavřít, přestože obzvlášť po trojím vystřídání, kdy šel dolů střelec Van Persie i Aršavin s Wilsherem, už Gunners nebyli tolik nebezpeční jako dřív. Pořád tu ale byly mezírky, jedné z nich využil k přihrávce Fabregas a Walcott pak kroutil míč těsně vedle. Stejný hráč si pak v úplném závěru ještě narazil s Chamakhem a po zasekávačce zacílil přímo do Hennesseyho. Toho vzápětí protáhl technickou ranou i Fabregas. Za Wolves jinak výrazněji promluvil akorát Ebanks-Blake, ani on ale Szczesného nedonutil k prvnímu zákroku.

Góly: 90. Nikola Žigić

Zápas na St. Andrews dnes jasně mířil k bezbrankové remíze, jenže všechny tři body nakonec zůstávají doma. Vítězství pro Birmingham totiž v posledních sekundách vystřelil Nikola Žigič a vzdálil Brums od sestupových vod. Stoke odjíždí zklamán.

Příliš vzrušení se v dnešním zápase nekonalo. Kdo si chtěl zavzpomínat na brankové hody z minulého kola, musel jinam. Přitom zápas začal poměrně svižně, ve čtvrtě minutě po centru Larssona hlavičkoval těsně nad branku Žigič. Za dvě minuty znovu Larsson hledal Martinse, ale Huth před ním zasáhl. Švédský záložník byl u všeho důležitého, další akci nevyjímaje. Jeho míč spadl až k Ridgewellovi, ale ten do zakončení nedal dostatek razance. Po půlhodině hry promluvil do historie zápasu také Stoke, a hned velkou šancí. Pennantův trestný kop jen těsně minul branku, Foster by byl býval bezmocný. Z následujícího útoku na druhé straně pálil tvrdě Gardner, Begovič musel nadvakrát zasahovat.

To byla jedna z mála akcí, u které nebyl Larsson. Deset minut po změně stran to byl opět Švéd, kdo pálil. Begovič ale zůstával nadále neprůstřelný. Za dalších deset minut házel svůj dlouhý aut Delap, míč propadl až k Huthovi a ten už se radoval z další branky, jenže sudí mu gól neuznali. Pravděpodobně pro faul. Před druhou bránou napálil Bentley míč přímo do Huthovi ruky a ačkoliv se hostující stoper držel za hlavu, sudí Mark Halsey penaltu zapískat nechtěl. Závěrečné minuty zápasu se nesly v několika příležitostech na obou stranách, ale žádná neměla gólové parametry. Střely Carewa nebo Johnsona se zkrátka nemohly ujmout. Až přišla třetí minuta nastavení. Bentley vystřelil, Begovič pouze vyrazil a Jerome našel Žigiče, jenž hlavičkou vystřelil Birminghamu tři body.

Góly: 41. Nani, 78. Wayne Rooney - 65. David Silva

Rooneyho paráda, která vyrazila dech celé anglické fotbalové společnosti, jako by jen tak mimoděk zařídila pro United korunu krále Manchesteru. Ojedinělý zásah tohoto pihovatého útočníka zároveň ještě o něco odpíchl MU od Arsenalu, který má své utkání teprve před sebou.

Oba celky měly divákům za podzim co vracet, tehdejší koncentrovanou nudu však dokázali "odčinit" jenom zčásti. Hlavně první poločas totiž dlouho nesnášel přísnější měřítka, obvykle aplikovaná na podobně vyhrocená derby. V tempu se totiž nehrálo nijak závratném, první projektil mířil na jednu z branek až ve 33. minutě a celkově bylo útočení z obou stran jaksi "elitářské". United zezačátku dokonale odřízli Rooneyho, Giggs se rovněž dlouho hledal, a tak byl po nějaký čas jedinou Hartovou hrozbou Portugalec Nani. Jeho levačka však dnes nebyla ideálně seřízena, dvakrát poslala míč nad břevno. V bleděmodrém dresu to byla pro změnu akorát jediná dvojice, která hrála prim - Tevéz se Silvou se dnes hledali pomalu i poslepu a dohromady také vyprodukovali první velkou šanci utkání. Prvně jmenovaný mezi dvěma soupeři citlivě prostrčil míč ke španělskému štírkovi, který jej bodlem dloubl mimo vzdálenější tyč. Tu jeho projektil minul doslova o pár centimetrů.

Tato příležitost velmi dlouho platila za zdaleka nejnebezpečnější v tomto zápase. Nijak se nepřekonala ani první střela mířená mezi tři tyče, o níž se postaral Darren Fletcher. Jeho hlavička totiž plula akorát směrem, kde postával Hart. Ovšem hned druhá povedená akce Red Devils už klapla ideálně. Rooney ve vzduchu přetlačil Lescotta, Giggs okamžitě sklepl balon pro rozběhlého Naniho, který se jen natlačil před Zabaletu a levačkou chladně podél Harta uklidil míč do sítě. Jaký to balzám pro duši, který musel divák tím spíš velebit, když ani po přestávce projev obou mužstev nijak výrazně nezatraktivnil. Do vyrovnávací trefy jen v nadějné palebné pozici podklouzl Silva a nepřesně opět levačkou pálil Nani.

Ani branka Citizens pak přitom diváky ze sedaček nezvedala - tedy určitě ne pohledností, maximálně svou bizarností. Wright-Phillips totiž propašoval míč na osu hřiště pro Džeka, který necílil vůbec přesně, ovšem ke svému štěstí trefil do zad spoluhráče Silvu, od něhož se kulatý nesmysl zdárně odrazil k pravé tyči a za brankovou čáru. V tu ránu hosté ožili, začali kombinovat s nezvyklou chutí a sebevědomím. Jenže něco takového vzápětí nechybělo ani Waynu Rooneymu, čerstvému autorovi suverénně nejkrásnějšího gólu doposud odehrané ligové části. Také David Beckham spolu se svým synem musel v ochozech obdivně zatleskat "Wazzovým" ukázkovým nůžkám po centru Naniho. Stalo se to v 78. minutě, když se Rooney neomylně položil do vzduchu, zastřihal nohama a pravačkou nasměroval míč do Hartova protipohybu a ještě přímo do levé šibenice. Opravdu nádhera! A mimochodem nádhera, která už Citizens de facto umlčela až do konce zápasu. Nějaký závěrečný tlak se ani tak nedostavil, i když se už pak vše odvíjelo jen pod taktovkou hostí.