Anglická Premier League - souhrn 27. kola

Góly: 87. Jermain Defoe - 45. Wayne Rooney, 60. Ashley Young, 69. Ashley Young

Zápas dvou poločasů. Tottenham přehrál Manchester v první půli, ale branku Adebayora sudí neuznal kvůli hře rukou. Rooneyho gól do šatny ale srazil Kohoutům hřebínek, druhý poločas jasně ovládli Rudí ďáblové a udělili soupeři lekci z produktivity. Dotáhli se tak na vzdálenost dvou bodů k vedoucím městským rivalům City. Spurs budou mít naopak potíže udržet třetí pozici před dvojicí londýnských rivalů v zádech.

První závan šance měli po pěti minutách na svědomí Spurs, přesněji bývalý forvard United Louis Saha. Jeho střela ale postrádala razanci i přesnost a De Gea neměl nejmenší problém. Hosty vystrašil i za další dvě minutky pumelicí z dálky Adebayor, který těsně přestřelil. První střelu na bránu Tottenhamu vyslal zvoleje v deváté minutě Rooney. Friedel neváhal, zachycený míč rychle rozehrál a po rychlém brejku postupoval do vápna Lennon. Rychlého Angličana ale perfektně zastavil Evans. Na delší dobu poslední šanci si vytvořili Spurs v minutě číslo 19. De Gea špatně vykopl, odraženého míče se chopil Adebayor a jen hbitý skok chybujícího Španěla zamezil brance.

Fotbal se poté nehrál špatný, ale do šancí se nedostával ani jeden tým. Více ze hry měl určitě Tottenham a do poločasu se dokonce dočkal gólu. V sedmatřicáté minutě Lennon snadno obešel Jonese, u brankové čáry pronikl do vápna a předal pod sebe Sahovi. Francouz ale trefil Adebayora, jenž sice obratně zasunul balon do brány patičkou, jenže zahrál u toho lehce rukou. O správnosti rozhodnutí by se dalo polemizovat, bránícímu hráči by sudí v 9 z 10 případů ruku nepískl, ale je nutno říci, že tožský forvard skutečně horní končetinou míč zasáhl.

A když už se zdálo, že se bude do kabin odcházet za nerozhodného stavu, přišel nečekaný úder. Ashley Young rozehrál roh a nejlepší střelec United Wayne Rooney se přes nedůslednou obranu Tottenhamu prosadil hlavou - 0:1. Obhájce titulu tak vytěžil z minima absolutní maximum.

Druhé dějství pokračovalo v podobném duchu jako to první, až v osmapadesáté minutě zahrozil z přímého kopu Assou-Ekotto, jeho střela lízla břevno. Hned za dvě minuty přišli s trestem hosté. United po hodině hry vyšachovali celou levou stranu Spurs jednoduchým autem, Nani postupoval z úhlu do vápna, ale jeho centr ještě stačil z největšího nebezpečí odkopnout Walker. Míč dopadl ovšem jen s Ashley Youngovi, který jej zvoleje uklidil o tyčku do Friedelovy svatyně - 0:2.

Definitivní hřebíček do rakve Spurs zarazil opět Young. Welbeck po brejku předal anglickému křídelníkovi balon, ten poklidně došel až k vápnu a krásnou střelou nedal americkému brankáři v bráně Tottenhamu nejmenší šanci - 0:3. Domácí se probudili až v samotné závěru zápasu, kosmetickou úpravu skóre zařídil Jermain Defoe. Střídající útočník převzal přihrávku, došel s balonem před vápno a utaženou ranou snížil na 1:3.

Góly: 36. Pavel Pogrebnjak, 44. Pavel Pogrebnjak, 56. Clint Dempsey, 61. Pavel Pogrebnjak, 83. Clint Dempsey

Když minulý týden Wolverhampton uhrál skvělou remízu na hřišti Newcastlu, zdálo se, že debutující manažer Terry Connor bude pro tápající klub tou nejlepší možnou volbou. Jenže první "remizování" z kapsy vyhání. Fulham pokračuje ve zlepšené formě, vyhrál už potřetí v řadě a po jasném vítězství 5:0 se posunul už na pěkné osmé místo v tabulce. Hattrickem se zaskvěl Pavel Pogrebňak.

To byl panečku nákup! Ruský forvard přišel ze Stuttgartu jako náhrada za Bobbyho Zamoru, který zradil Craven Cottage odchodem do kádru rivala Queens Park Rangers. Pogrebňak ovšem zatím válí neskutečným způsobem. Při premiéře pomohl gólem k výhře 2:1 nad Stoke, ve druhém utkání dokonce sám jediným gólem porazil v derby právě QPR. A dnes se zapsal do historie Fulhamu jako první posila, která skórovala ve všech prvních třech utkáních - dnes dokonce nasázel hattrick a pomalu ale jistě se stává oblíbencem ochozů. Tři zápasy, tři vítězství, pět branek, co víc si od nového útočníka přát?

Fulham zápas ovládl, od prvních minut měl více ze hry a soupeře do prakticky do ničeho nepustil. Vždyť bezzubí Vlci za celých 90 minut ani jednou nevystřelil na branku. Už v první desetiminutovce pronikl do vápna Dempsey a z otočky prověřil Hennesseyho. Tlak domácích rostl, těsně vedle střílel Duff, po krásné akci Dembeleho pak nebezpečně centroval do ohně Riise. Gólu se v Londýně dočkali až v 36. minutě. Duff rozehrál rohový kop a Pavel Pogrebňak v pádu otevřel skóre - 1:0.

Do poločasu se Cottagers prosadili ještě jednou a byla to krása. Po pravé straně se prohnal Andy Johnson, předal míč Pogrebňakovi a ten podruhé v utkání krásným volejem rozvlnil síť - 2:0. Do gólových statistik se vepsal i nejlepší hráč týmu v letošní sezoně Clint Dempsey. Sedm minut po přestávce se zničehonic zmocnil balonu po střele Johnsona, jenže dorážku nedopravil do brány. V pětašedesáté minutě už byl úspěšnější. Dostal brilantní přihrávku do úniku, obehrál i gólmana a zvýšil na 3:0.

Hned za pět minut doplnil třetí trefu do hattricku Pogrebňak. Hennessey si sice poradil s první ránou Andyho Johnsona z hranice šestnáctky, jenže krkolomnou dorážku ruského střelce už zastavit nedokázal - 4:0. Zasloužené branky se ale sám holohlavý rychlík nedočkal. Pár minut po čtvrtém gólu měl po protiútoku Johnson možnost ke střele, jeho technický projektil ovšem narazil na horní tyč branky Wolves. Potupného "bůra" tedy nakonec Fulham soupeři nadělil skrze svého nejlepšího střelce. Debutující Diarra vyslal do vápna aktivního Dempseyho a Američan přímo do šibenice druhým zářezem v utkání uzavřel sedm minut před koncem na 5:0.

Góly: 90. Shola Ameobi - 24. Nicklas Bendtner (pen.)

Atmosféra fantastická, fotbal kvalitní, emoce vyhrocené na nejvyšší míru. Tak nějak by se ve zkratce dal popsat dnešní skvělý fotbalový zážitek, který nám zprostředkovali aktéři Tyne-Wear derby. Sunderland po proměněné penaltě Bendtnera dlouho vedl, nicméně odborník na derby o severovýchod Anglie a kat Mackems Shola Ameobi v nastaveném čase vybojoval pro Newcastle bod. A mohli mít i víc.

Magpies totiž hráli více než půlhodiny přesilovku, což bylo znát - o největší nebezpečí se postarali dva střídající hráči Hatem Ben Arfa a Shola Ameobi. Právě urostlý forvard zařídil pro domácí penaltu, kterou neproměnil Demba Ba, načež se štěstím sám vyrovnal v posledních minutách. Úvod zápasu ale patřil spíše Sunderlandu.

Už ve dvanácté minutě po Bendtnerově příhře pronikl do vápna Larsson, jehož nebezpečný střílený centr ale nikdo z červenobílých do brány nedostal. V následující desetiminutovce se hra přiostřila, bylo znát jakési fluidum místního derby a padlo pět žlutých karet. Tu poslední uviděl Mike Williamson, který v pokutovém území až příliš okatě tahal za dres Michaela Turnera a Mike Dean nekompromisně nařídil penaltu. S tou se vůbec nepáral Nicklas Bendtner a razantně poslal míč přesně k tyči - 0:1.

Newcastle se v první polovině utkání prosazoval výhradně ze standardních situací, vyrovnáním to "smrdělo" těsně před koncem poločasu. Nejprve Taylorův centr přibil Coloccini hlavou do Mignoleta, minutu před odchodem do kabin pak Demba Ba rovněž hlavou rozezvonil břevno. Sunderland po vedoucím gólu zahrozil jen střelou Bendtnera zpoza vápna.

Deset minut začátku druhého dějství měli hosté dvě velké šance, jak Sebastian Larsson, tak James McClean ale ztroskotali na skvělém Krulovi. A za minutu přišla odplata. Ne snad že by Newcastle vyrovnal, Stephane Sessegnon poblíž půlící čáry loktem udeřil Tiotého a byl okamžitě poslán pod sprchy.

Tenhle okamžik určil celý průběh zbývajících minut, Sunderland absolutně rezignoval na ofenzivu a jen hlídal jednogólové vedení a čekal, s čím přijde hladový soupeř. A domácí skutečně po vyloučení hvězdy Black Cats pookřáli, chvíli po inkriminované situaci se k odraženému míči dostal Tiote a těsně minul branku. Pak nastala tříminutovka slávy pro Ben Arfu, který čtvrthodinu před koncem předvedl úžasné sólo, na jehož konci ovšem vybojoval pouze roh. Za dvě minuty pak Francouz vyprášil rukavice Mignoleta.

Ta pravá show byla k vidění až posledních deset minut. Shola Ameobi byl ve vápně faulován Fraizerem Campbellem a Demba Ba měl jedinečnou příležitost vyrovnat. Jeho penaltu ale fantasticky vychytal Mignolet a honba za vyrovnáním tak musela pokračovat. Domácí vyvinuli obrovský tlak, vznikaly velké "roje" před bránou Sunderlandu a chvílemi bylo až těžké uvěřit, že stále nepadla branka. Až v nastaveném čase propadl centr z levé strany k Ameobimu a ten zblízka našel mezírku mezi tyčkou a brankářem hostí - 1:1.

Góly: 85. David Dunn - 24. Charles N'Zogbia

Blackburn v domácím prostředí znovu bodoval, tentokráte sice bere proti krizí zmítaným Villans jen bod, ale i ten najde v sestupové tlačenici své místo. Birminghamský celek si tak i nadále udržuje na sestupové pozice dostatečný, osmibodový náskok.

Slabá forma nebyla to jediné, proč se musela Villa před cestou na Ewood Park obávat svých fanoušků, to druhé byla absence klíčových útočníků - zraněného Darrena Benta a Robbieho Keana, jenž se vrátil zpátky za velkou louži. Ovšem hostům hrál do karet pomalý rozjezd Rovers, jejichž fanoušci také jako obvykle nezapomněli na protest proti indickým majitelům a manažeru Stevu Keanovi. Villans logicky a zcela správně na nic nečekali, Agbonlahor sice několikrát ztroskotal na Robinsonovi, ale ve 24. minutě už se hosté mohli radovat. Cuéllar našel v ideální střelecké pozici N'Zogbiu, a ten tvrdou ranou nedal zkušenému brankáři šanci - 0:1.

Po krátkém oddychu už to byla z domácí strany naprosto jiná písnička. Tomu pomohlo i střídání, když Fórmicu a Petroviče vystřídali David Dunn a Marcus Olsson. Ten se ihned na levé straně zformoval se svým dvojčetem Martinem, a to mělo brzy za následek velkou příležitost Yakubua, který sice nemířil přesně, ale psychologický efekt tato situace měla jedinečný. Avšak dlouhé minuty se domácí hráči ne a ne prosadit, neuspěli Dann, Hoillett, ani z úhlu střílející Pedersen.

Pojistku mohl v závěru přidat hlavičkující Agbonlahor, ovšem proti se skvělým reflexem postavil sám Robinson. Blackburnu se nakonec neutuchající vytrvalost přece jen vyplatila: Orr poslal míč do vápna, na nějž si naběhl střídající Dunn a hlavou zajistil svému týmu cenný bod - 1:1.

Góly: 23. Grétar Steinsson (vl.), 69. Mario Balotelli

Manchester City rekordmanem! Ani na devatenáctý pokus před domácím publikem neztratil v lize kytičku, čímž srovnává maximum svého městského rivala; navíc jako první tým od Newcastlu sezony 1906/07 zvládl naplno bodovat ve všech úvodních čtrnácti domácích střetnutích ročníku. A popravdě se na to vůbec nenadřel...

Drtivý vstup do utkání zaznamenalo ManCity; i když tedy drtivý jen na pohled. Po třech minutách to totiž mělo být minimálně 2:0 - přitom se ale čekalo na gól až do Clichyho šťastně tečované střely z 21. minuty. Do té doby to byl jen učiněný koncert zahozených šancí. Ať už šlo o Balotellim nastřelenou tyčku z těžkého úhlu; Nasriho následnou dorážku do odkryté klece, pro niž se ještě stihl vrátit Bogdán; Balotelliho milimetrovou zkázu po Johnsonově přihrávce napříč šestnáctkou; či Italovu mylnou ofsajdovou domněnku, jejíž absence by zapříčinila jeho hladký samostatný únik. Pokaždé se borci v bleděmodrém tak akorát mohli chytat za hlavu.

Role se nakrátko vyměnily až v oné 21. minutě, když Steinsson nešťastně a hlavně zbytečně sáhl hlavou do Clichyho polocentru polostřely a ztečoval míč přesně na tu opačnou tyčku, než ke které mířil původně. To bylo takové krátké intermezzo, které ještě mírně podpořily menší šance Miyaichiho (pálícího typicky placírkou na zadní tyč po hrubce Kola Tourého - Hart konečky prstů zasáhl, i když asi nemusel) a N’Goga (ten se prosadil k polovičatě zablokované střele u levé tyčky). Jinak ale samozřejmě měli Citizens daleko více ze hry; Boltonu nefungoval hlavně střed pole, kde se překvapivě objevil stoper Ream vedle Reo-Cokera a Pratleyho. Právě jeho propustnost pak ještě dobře vynikla ve 45. minutě, když byl Bogdán nucen vytrčit svou levou nohu proti Balotelliho nepříliš povedené koncovce z ideální pozice.

A ve druhé půli se pokračovalo v zajetých kolejích: Citizens pálili tak, že za stavu 2:0 v 75. minutě měli na kontě 21 pokusů o gól, a Bolton se dál předváděl coby rozháraný druholigový soubor obětavců. Na každý pád se víceméně průběžně bylo na co koukat, přičemž už na úvod druhého dějství publikum naladil Balotelli svou další zahozenou příležitostí - řítil se sám na Bogdána, který se ale udělal "velkým" a nedovolil italskému svérázovi vystřihnout jesličky. Jím byl tedy překonán až v 69. minutě, když se krkolomně probil k brankové čáře Johnson, odtud podobně nepřesvědčivě doručil míč na malé vápno a tam už stál snadno skórující...Balotelli. Vzhledem k průběhu utkání možná až senzační střelec.

Tím se mimochodem o něco dříve mohl stát i Darren Pratley, jenž stále stíhá svůj první zářez v Premier League. Přesně po hodině hry se jej mohl dočkat hodně kuriózní cestou, když ve snaze odzbrojit Džeka fakticky vystřelil na Bogdánovu klec, aby orazítkoval horní část její konstrukce. Mohl se tedy zapsat do historie jedním z nejpozoruhodnějších vlastňáků, místo toho nakonec z docela dobře odevzdaného kolektivu nijak nevyčnívá.

Góly: 36. Bobby Zamora - 31. Royston Drenthe

Ani přes veškerou snahu nedokázalo QPR dovést utkání s Evertonem do vítězného konce, čekání na tři body se tak z jeho pohledu opět prodlužuje. Karamelky mohou za cenný bod vděčit kromě střelce Drentheho především Timu Howardovi, který se musel v součinnosti s brankovými konstrukcemi, až nebývale ohánět.

Rangers vstupovalo do utkání s Evertonem pod vědomím, že na Loftus Road ztratilo sedm z třinácti utkání, přičemž celkově potom nezvládlo šest zápasů z posledních osmi. Naproti tomu Toffees byli řádně na koni - hořkost porážky už nepoznali šest zápasů v řadě! Liverpoolský celek měl od prvních minut navrch, což se projevilo jednak břevnem Cahilla, ale pak především krátce po půlhodině hry a chybě Taarabta přesným zakončením Drentheho - 0:1. Ovšem hostující radost neměla příliš dlouhé trvání, na volný přímý kop se nejvýše vyšrouboval, na malém vápně Zamora a přesnou hlavičkou se postaral o vyrovnání - 1:1.

A nemuselo zůstat jen u toho: těsně před odchodem do kabin rozehrával další standardku Taarabt, trefil ale jen tyč Howardovi svatyně, odražený balón pak chtěl umístit za brankovou čáru Buzsáky, ovšem jeho rána si pro změnu našla opačnou tyčku evertonské brány. Hosté byli vyjma brankové akce v prvním dějství dopředu takřka neškodní, to jim ale spolu s organizovanou obrannou stačilo.

Kdo doufal, že se na tom po přestávce něco změní, byl na omylu. Nadále se hrálo pod taktovkou QPR, na jehož stranu mohl převrátit minci Taarabt, ale na Howarda nevyzrál. Domácí sice měli po většinu utkání herně navrch, drželi míč na svých kopačkách - jejich útočná aktivita se však osmělila jenom na dalekonosné pokusy, které se buď staly jednoduchou kořistí Howarda, a nebo si cestu do brankového prostoru vůbec nenašly. Everton tak opět dokázal vytěžit z minima maximum, na druhou stranu ale i s přispěním brankových konstrukcí potvrdil, že má právem jednu z nejpevnějších defenzivních hradeb v Premier League.

Góly: 72. Matthew Etherington

Změna stráží. Na osmém místě po dnešní výhře 1:0 střídá Stoke právě svého posledního soupeře z Norwiche. Ten si nicméně i tak udržel postavení v elitní desítce a o svůj prvoligový status se podobně jako Pulisovi svěřenci nemusí bát o nic víc než před tímto hracím víkendem.

Jestliže Swansea si před týdnem po celý zápas nevědělo se vzdušnou silou Stoku pořádně rady, druhý nováček se připravil o mnoho lépe. Duo Whitbread-Ward působilo vzadu hodně jistě a typicky přímočarý projev Potters zvládalo paralyzovat. Ve finále tedy Canaries donutili svého soka i na jeho hřišti ke hře, která jim vyhovovala: uprostřed pole, leč z obou stran bez nějakých dobrodružných výprav a adekvátní invence.

První pološance měli nicméně na svědomí domácí. Dlouhý odkop Begoviće zachytil Walters, aby pak z velké dálky prvně ozkoušel Ruddyho pozornost, a na nic víc se nezmohl ani Whitehead po svém odvážném průniku do pokutového území. Na druhé straně si pro centr Martina ze standardní situace vystoupal Holt a nikým nehlídaný zacílil přímo do Begovićovy náruče. Největší šanci poločasu si potom vytvořilo Stoke na jeho samotném sklonku, když překvapilo soupeře nakrátko vhozeným autem, takže po Shottonově donášce dvakrát pálil Crouch - prvně blokoval Johnson, podruhé skvěle zareagoval Ruddy.

Klíčovým okamžikem se tedy nakonec ukázala být až 60. minuta, kdy neustále frustrovaný Pulis vyměnil kompletní útočné duo Walters-Crouch, představil Jonese s Jeromem a především druhý jmenovaný se uvedl v dobrém světle. Právě jeho sklepnutí kontroverzního autu (opakované záběry odhalily opačné posouzení situace) totiž v 72. minutě předcházelo Etheringtonově bombě na přední tyč, kde nebyl ani Ruddy ani nikdo jiný, aby zasáhl - 1:0. Samotný Jerome pak ještě prováhal možnost skórovat ze sólového úniku, to už však jemu ani jeho spoluhráčům nemuselo tolik vadit.

Góly: 82. Gareth McAuley

Pokud v Chelsea doufali, že je minulá výhra nad Boltonem nakopne k lepším zítřkům, hodně rychle se vrátili se do kruté reality. Špatný výkon Blues dnes nestačil na West Brom, kterému svěřenci Andrého Villase-Boase podlehli 1:0. Pod portugalským stratégem se tak dost možná výrazně kývá židle.

Přitom hosté nasadili v The Hawthorns prakticky to nejsilnější, co mohli. Stejná sestava jako proti Boltonu, ale zcela jiný konec. Baggies byli často lepším mužstvem a závěrečný tlak navíc přetavili ve vítězný gól. Ten si připsal Gareth McAuley. Prohra Chelsea nechává na pátém místě s tříbodovou ztrátou na Arsenal.

Blues měli možná tak větší procento držení míče, ovšem přesto jejich záloha s tou West Bromu prohrála. Dvakrát mohl hosty vytrhnout Daniel Sturridge, jenže v zakončení vždy zklamal. Nejprve měl šanci po výtečném pasu Drogby, ale bránu netrefil. Střílet zkoušel také stoper Cahill a po Essienově a Drogbově práci prověřil brankáře Fostera Mata, ale nic z toho nebylo gólové.

Po změně stran to byl znovu Sturridge, kdo mohl otevřít skóre, ale Foster přečetl jeho myšlenku, když vyběhl z vápna a anglického útočníka zneškodnil. Ofenzivní iniciativu pak převzal West Brom a ovládl závěrečnou půlhodinu. Do té doby byl Petr Čech v bráně Chelsea prakticky bez práce, najednou však musel vytáhnout několik dobrých zákroků.

Nejprve si český reprezentant skvěle poradil se střelou Antoine-Fortuneho a vzápětí vytáhl tvrdou ránu Mulumba. Pak si připsal ještě několik dalších zákroků, které drželi jeho mužstvo ve hře o tři body. Chelsea se sice snažila strhnout zápas na svou stranu, jenomže domácím se dokonale dařilo narušovat její rozehrávku a k ničemu většímu soupeře nepouštěli. Až nakonec přišla 82. minuta, rohový kop a radost West Bromu. Obrana Chelsea nedokázala odkopnout míč, ten se dostal k Ridgewellovi, jehož pokus nasměroval do brány McAuley.

Hosté nedokázali na inkasovanou branku nijak zareagovat, po dalším těžce průměrném výkonu zůstávají pátí. Baggies jsou už 13 bodů na sestupovou zónou.

Góly: 45+2. Gylfi Sigurdsson, 54. Gylfi Sigurdsson

Wigan je v čím dál hustší kaši. Tentokrát nezvládl domácí souboj s nováčkem ze Swansea, který mu jednak zasadil dvě krásné rány skrze Sigurdssona, jednak mu opět nedovolil skórovat. Wigan takto zůstává na dně tabulky, pořád ale na záchranu ztrácí poměrně zanedbatelné dva body.

Vůbec nejvýznamnější okamžiky zápasu se přitom odehrávaly na přelomu obou poločasů - právě tady se o všem rozhodovalo. Nejprve pět minut před pauzou nadělal před Al Habsim nepořádek Sinclair a McCarthy odvracel míč až z brankové čáry. Ještě v nastavení úvodní části se nicméně hostujícímu celku povedlo odpor soupeře zlomit: ačkoliv Caulkerův dlouhý nákop sám o sobě nebudil příliš pozornosti, v kombinaci s následným váháním a nedůrazem Latics udělal krásnou branku Sigurdssona. Ten měl dostatek času k přendání míče na silnější levačku a vymetení šibenice.

Krátce po přestávce potom bylo hotovo. V 54. minutě sudí Marriner odpískal faul Mosese na Dyera, který potrestal opět Sigurdsson prostřednictvím své specializace. Al Habsi zůstal nehybný. A Swans pak duel zvládali kontrolovat i poté, co byl shodou okolností zrovna Dyer vyloučen za nevybíravý zákrok na Gómezovo koleno. Wigan se ostatně ke zlepšení domácího střeleckého výkazu (ubohých 11 branek) přiblížil tak maximálně dvakrát: jednou když Di Santovy nůžky trefily Brittona, podruhé když si Vorm poradil s volejem Rodallegy.

Góly: 23. Laurent Koscielny (vl.) - 31. Robin van Persie, 90+1. Robin van Persie

Ani napotřetí nebudeme Liverpool vídat na té nejvznešenější mezinárodní scéně - alespoň tak by po dnešku mohl znít jen malinko unáhlený závěr. Liverpool na domácí půdě v samotném nastavení ztratil nic neřešící remízový výsledek, čímž se dostává do nezáviděníhodné pozice: s jedním zápasem k dobru teď živí desetibodové manko na čtvrtou příčku.

Další vpravdě strhující první poločas má na svědomí Arsenal se svým vysoko postaveným soupeřem. Tentokrát jeho dějištěm byl Anfield Road a nejvýraznější postavou brankář hostí Wojciech Szczesny. Právě jeho zásluhou byl poločasový remízový stav, za který mohli být Gunners jedině rádi. Jejich úspěšnost ve vyložených šancích totiž byla stoprocentní: Van Persie se po půl hodině hry přes zkoprnělého Carraghera perfektně spojil se Sagnovým krouceným centrem. Jinak už akorát těžký halfvolej v rámci možností dokonale ustál Walcott, když i z těžkého úhlu pašoval míč na vzdálenější tyčku a do cesty jeho gólové radosti se jen taktak stihl postavit Reinův reflex. Kromě toho už to potom byl skutečně jen liverpoolský poločas; a se vším všudy.

S penaltou, s vlastním gólem, s tyčkou, druhou tyčkou. Nejprve to bylo v desáté minutě sebevědomé Szczesného hašení Koscielného hrubky dalekým výběhem a dvojitou hlavičkou, to byla ale jenom malá ochutnávka z Polákova umění. V 18. minutě patrně Szczesny ucítil křivdu, když Suárez očividně nafilmoval pokutový kop, a tak se vytáhl se senzačním zákrokem proti Kuytově exekuci u jedné tyčky a pak i proti krkolomné dorážce stejného borce u tyčky druhé. Tím si jednička Arsenalu dodala sebevědomí, z něhož čerpala i nadále a jehož hladinu mu nesrazil ani Koscielného nešťastný pokus o odkop centru, který vyústil ve vlastní gól.

Szczesny se hned vytasil s pohotovým zákrokem při zemi proti Hendersonově střele, aby jej při následné dorážce Suáreze podržela tyčka i dobré postavení Koscielného. Již za stavu 1:1 se potom polský golman ještě jednou předvedl s parádním jednoručním zásahem, jímž odmítl pronikajícího Suáreze, přičemž v nastavení poločasu ještě jednou narazil míč do brankové konstrukce Arsenalu po Adamově centru a Kuytově lehké teči v několikanásobném obležení.

Bohužel pokud měl první poločas možná mizernou kvalitu v mezihře, ale pořád nabízel pikantní okamžiky, ten druhý i v tomto směru hrubě zaostával. Možná ho dosti ovlivnila situace ze 48. minuty, kdy Henderson zezadu nepěkně naběhl loktem do Artetova obličeje a přivodil mu otřes mozku i bolesti v oblasti čelisti. Poté totiž chvíli trvalo, než se obě stran y zase dostaly do varu a začaly diváky alespoň v nějakých dávkách bavit.

Dobu oboustranného váhání tedy narušila až 70. minuta, když Kelly nepochopitelně minul Kuytův centr z pravé strany. Právě centrované balony byly i obecně zdrojem největšího nebezpečí pro hosty; koneckonců kdyby Downing lépe vyřešil faktické dva na golmana a doručil míč z levé strany na Suárezovu nohu, měnilo by se skóre alespoň v 76. minutě. Ojedinělou šanci si ale vytvořili i Kanonýři - pěknou akci završil Gibbs šikovnou přihrávkou pod sebe, kde číhal Walcott a nebýt Reinovy vykopnuté levačky, mohl se za pomoci teče o další kus přiblížit druhé příčce tabulky historicky nejlepších anglických střelců Gunners.

Posouvaly se proto docela jinačí hranice - stejně tak ale ve prospěch Arsenalu. Ve druhé minutě nastavení totiž Song vykouzlil jednu ze svých klasických přihrávek za obrannou linii protivníka, na kterou si naběhl Van Persie a perfektně kontrolovaným volejem nachytal Reinu na přední tyči. Tím jenom potvrdil, že v letošní sezoně ztělesňuje nedostižný fenomén.