Anglická Premier League - souhrn 31. kola

Góly: 81. Antonio Valencia, 86. Ashley Young

Pět! Tak takový je nyní rozdíl mezi prvním a druhým. V Manchesteru i v celé Anglii. United vyhráli teprve potřetí z jedenácti zápasů na půdě Blackburnu a jdou do trháku, který se bude Citizenům zatraceně těžko stahovat. Pohledný zápas přitom rozhodla až závěrečná desetiminutovka...

Fergusonovi svěřenci měli přitom navrch od první minuty a Rovers pouštěli do šancí jen výjimečně z protiútoků. Po jednom z nich se napřáhl z 25 metrů Hoilett a De Gea musel efektně do vzduchu a vyrážet. Ještě předtím ale mohl dvakrát skórovat Chicharito. Poprvé po fantastickém pasu Rooneyho ve vápně zcela minul bránu, pak byl ještě blíže gólu, když z bezprostřední blízkosti sklepl míč do tyčky. Ten se pak ještě nervózně potuloval u brankové čáry, než ho definitivně zkrotil Paul Robinson.

Blackburn se probudil na samém sklonu poločasu, kdy nejprve Olsson ránou pod břevno donutil De Geu k akrobatickému zákroku, načež z následného rohu Hanley hlavičkou protáhl mladého Španěla podruhé.

Poměrně svižný druhý poločas nabídl první šanci až po deseti minutách, kdy se z přímého kopu do balonu technicky opřel Rooney a Robinson musel skákat. Potom přišla opět krátká pasáž, kdy Blackburn vstal z mrtvých a vzešly z toho dvě rány Yakubua, které, ač ze solidní pozice, minuly cíl. Nejblíže gólu byl vzápětí Pedersen, který poslal přímý kop po faulu na Nigerijce jedovatě na De Geu.

Ačkoli... norský dělostřelec přeci jen síť rozvlnil, jenže jeho úchvatný projektil z první po centru N’Zonziho překazil milimetrový aut. No a pak už rozjel obhájce titulu svůj tradiční stroj na tlak. Ten sice dlouhou dobu nevyprodukoval nic vážnějšího, ale tlukot srdce fanoušků Rovers připomínal zvony Big Benu ne každou hodinou, ale minutou.

I domácí ovšem dokázali zahrozit z ojedinělých brejků, po jednom z nich se pokoušel o nůžky Yakubu, aby minul balon. A pak to přišlo. Luis Antonio Valencia převzal míč na pravé straně vápna, zatancoval před Olssonem a úžasnou křížnou střelou rozjásal tribunu s fanoušky Red Devils - 0:1. A neuběhlo ani pět minut a bylo po zápase. Aktivní Valencia přihrál na hranici šestnáctky střídajícímu Ashley Youngovi a ten z otočky perfektně umístil míč k tyči - 0:2. Pak už scházel skutečně jen závěrečný hvizd.

Góly: 20. Emmanuel Adebayor, 73. Emmanuel Adebayor, 86. Emmanuel Adebayor - 59. Gylfi Sigurdsson

V duchu navracení se k někdejším standardům se neslo pozdější nedělní klání. Swansea jednak dalo nepříliš inspirativním výkonem zapomenout na nedávná dobrá představení v cizích prostředích, jednak Tottenham - a jmenovitě také Adebayor - zahodil za hlavu hubený březen. Výhrou 3:1 Spurs zase srovnali krok s rivalem z Arsenalu.

Nepříliš atraktivní úvodní dějství zhlédli diváci na White Hart Lane. Tam totiž sice zavítal kombinačně zdatný protivník, který i dnes předvedl několik solidních "ťukesů", zároveň se mu však nevyspali dobře vrchní myslitelé a tvořiči šancí Allen se Sigurdssonem, takže Spurs se Swansea měli problémy leda tak od vápna k vápnu. Jinde velšský soubor nepřesvědčoval, což vyústilo v drtivou převahu Kohoutů, co se čistě množství šancí týče.

Ústřední roli hrál v honbě za gólem především Rafael Van der Vaart, jehož doménou byla střelba z druhé vlny. Napoprvé mu to tedy sice nevyšlo, když zasáhl levý bek Taylor, již v 18. minutě z toho nicméně byla krásná branka. Nizozemec zužitkoval lenosti vracejících se záložníků a bez přípravy zpoza šestnáctky jemně dopravil míč přímo do pravé šibenice.

To každopádně nemuselo být všechno. Na jedinou zajímavou střelu soupeře, jíž se dopustil Routledge, ještě odpovídal Bale jedním nadějným průnikem či pozdějším volejem mimo; a po půlhodině hry zahrozil také stoper Kaboul, když odhlavičkoval na Vorma Van der Vaartův centr z rohu hrací plochy.

Ani druhá půle na proměně tváře zápasu příliš nezapracovala. Jestliže se akorát Swansea po kohoutím úderu ještě víc přikrčilo, po přestávce alespoň hru znovu dokonale vyrovnalo. Navíc v 50. minutě mohlo s trochou štěstí vyrovnat, kdyby se Friedel proti Sigurdssonovi nevytasil s parádním zákrokem. Takto se zvedající hosté dočkali až o něco později, ovšem skrze toho samého borce. Islanďan protentokrát využil Routledgeova sklepnutí, aby z hrany šestnáctky opřel svůj nepřipravený, těžký projektil do země a k pravé tyči.

Následné očekávané domácí přebírání iniciativy probíhalo pozvolna a vrcholilo někdy kolem 70. minuty. Tehdy mimo jiné pokračoval souboj krajanů Vorm versus Van der Vaart, a to konkrétně promptně vyraženou hlavičkou na bližší tyč po průniku a centru Balea. Především ale samozřejmě upoutala situace ze 73. minuty, kdy si pro centr z rohu majestátně doskočil Adebayor a prolomil vlastní tři kola trvající sucho. Bilanci si pak navíc ještě vylepšil koncem 86. minuty, kdy opět ve výskoku tradičně nenašel sobě rovného a nasměroval do sítě pro změnu Lennonův balon.

Góly: 19. Papiss Cissé, 59. Papiss Cissé

Tohle už překonává veškeré pesimistické predikty fanoušků Premier League. Liverpool prohrál už popáté z posledních šesti zápasů, navíc minimálně na tři zápasy přišel o Pepeho Reinu a bahno beznaděje se zdá být hustší a hustší. Newcastle tři body získal s přehledem a ještě jasněji se tak rozevřely nůžky mezi TOP 6 a zbytkem tabulky.

Až neobvykle ofenzivní sestavy vyběhly v nedělním odpoledni na prosluněný trávník Sports Direct Areny. Domácí kromě útočné senegalské dvojice Demba Ba - Papiss Cissé vsadili i na ve skvělé formě hrajícího Hatema Ben Arfu a právě tito tři dirigovali důležitou výhru Newcastlu proti mátožnému Liverpoolu. A klíčovou roli sehrála i stoperská dvojice Newcastlu Perch - Williamson (druhý z nich vyhlášen nejlepším hráčem utkání).

Manažer Reds poslal do hry hned tři útočníky, kromě Carrolla a Suáreze naskočil na pravém křídle Craig Bellamy. A byli to právě hosté, kdo měl v prvním poločase navrch. Přesto jej však vyhráli Magpies, ač šťastně. První čtvrthodina byla jasně v režii Liverpoolu, ale k prolomení defenzivy Newcastlu nedošlo.

V deváté minutě si zkoušel menší aprílový žertík Andy Carroll, který nejprve přehlavičkoval Williamsona, poté obešel Perche i Krula, načež se nepochopitelně před poloodkrytou bránou očividnou simulací vysloužil žlutou kartu a posměch fanoušků Newcastlu.

Hned dvojitou smůlu měli hosté po čtvrthodině hry, kdy nejprve míč po Bellamyho hlavičce a teči Gutierreze a Krula trefil břevno. Za minutu pak Krul zaváhal při vysokém míči a Williamson srazil balon do ramena/paže Dannyho Simpsona - tady se možná měla pískat penalta. Jako blesk z čistého nebe se pak musel zdát zásah Papisse Cissého, který se skvěle naskočil na výborný Ben Arfův centr a o tyčku rozvlnil síť - 1:0.

Prakticky totožná situace se opakovala dvě minuty po startu druhé půle, kdy tentokrát Hatem Ben Arfa našel hlavu Williamsona, jenže tentokrát se od brankové konstrukce odrazil kulatý nesmysl ven. Druhý gól tak přišel až za deset minut po ose Demba Ba - Ben Arfa - Papiss Cissé. První si s druhým narazil v šestnáctce, míč prošel až k Cissému a ten sedmým gólem v sedmém zápase s ledovým klidem skóroval - 2:0.

Nabídku ke snížení odmítl Suárez, na nějž po dalším nejistém zákroku Krula zívala odkrytá brána, ale uruguayský útočník trefil jen perfektně vracejícího se Perche. Definitivní konec nadějí pak přišel po osmdesáti minutách hry, kdy Reina neudržel nervy na uzdě a Perche, jenž zbytečně škrtl o jeho nohu při výběhu s balonem v náručí, "poZidanovsku" poslal hlavičkou k zemi. Nutno říci, že stoper Newcastlu zahrál slušné divadélko.

Góly: 77. James Collins, 80. Eric Lichaj - 9. Daniel Sturridge, 51. Branislav Ivanović, 83. Branislav Ivanović, 90. Fernando Torres

S Chelsea to opět ve Villa Parku vypadalo bídně, když domácí dokázali v závěru zápasu smazat dvoubrankové manko, ovšem nakonec Aston Villa, která vstřebává ukončení kariéry Stilijana Petrova, odchází s prázdnou. Blues totiž nakonec stihli ještě přidat dvě branky a nadále se drží ve hře o Ligu mistrů...

Utkání v Birminghamu zahalila smutná zpráva o Stilijanu Petrovovi, jenž okamžitě poté, co se dozvěděl, že má akutní leukémii, ukončil kariéru a dnes se přišel rozloučit s fanoušky, kteří mu ve stoje aplaudovali. Obě mužstva při rozcvičení měla trika na "Stanovu" podporu, stejně jako diváci.

Manažer domácích Alex McLeish musel složit pořádně poslepovanou sestavu, několik klíčových hráčů prvního týmu bylo mimo hru, a tak byl úkol proti Chelsea bodovat o to těžší. Navíc když se dobře vyspal Juan Mata a po delší době zvládal dirigovat ofenzívu hostů. Už v 9. minutě dokázal najít Torrese, jehož střela sice byla vyražena, ale Sturridge už z dorážky otevíral skóre. Těsně před poločasem musel hřiště kvůli zraněnému kotníku opustit David Luiz, na stoperu ho nahradil Gary Cahill.

Druhé dějství sice načala o něco lépe Aston Villa, ovšem to by nesměl být na hřišti Mata, aby si nepojistila vedení Chelsea. Centr španělského záložníka uklidil do branky Branislav Ivanovič. V tu chvíli to vypadalo, že by již nemělo svěřence Roberta Di Mattea o ojedinělé vítězství ve Villa Parku nic připravit.

Pak ale přišla mezi 77. a 80. minutou černá pasáž, v níž hosté dvakrát inkasovali. Nejprve si na Lichajův centr naskočil Collins a snížil, načež se o tři minuty později trefil i sám Lichaj a rozjásal přítomné publikum. Domácí hned vycítili šanci na dokonalý obrat, jenže zaváhali v obraně a za tři minuty po rohovém kopu už opět prohrávali. Torres prodloužil na Ivanoviče a ten druhým zásahem vrátil Chelsea vedení. V nastaveném čase pak už jen korunoval plný zisk po přihrávce Sturridge Torres. Ten se v Premier League trefil poprvé po půl roce.

Vítězství znamená, že je Chelsea jen dva body od Tottenhamu. Spurs nicméně mají ještě zápas k dobru. Aston Villa, která prohrála už devátý zápas z posledních jedenácti pokusů, je jen pět bodů od sestupu.

Góly: 18. Gareth McAuley (vl.), 68. Victor Anichebe

Everton dokázal po postupu do dalšího kola FA Cupu uspět i v Premier League, když před vlastními fanoušky přemohl matný WBA a minimálně na pár desítek hodin se tak posouvá o bod před svého městského rivala.

Domácí před dnešním utkáním ztratili pouze dva ze svých posledních patnácti zápasů (derby na AR a potom také doma proti Arsenalu) a ve vzestupu chtěli pokračovat i proti WBA. To se od úvodu dařilo, Osmanova rána se však mezi tři tyče nevešla. Osmnáctá minuta už však změnu skóre přinesla, Jelavić se po kombinaci s Osmanem dostal ke střele, jeho pokus ještě tečoval McAuley a Foster už reagovat nestačil - 1:0. Baggies se mohli dočkat kýženého vyrovnání těsně před půlhodinou hry, kdy do vápna pronikl Scharner, Howard ale jeho ránu vyrazil, přičemž následná dorážka Brunta skončila na Longově pozadí.

I přes úspěšné výsledky stále trápí Karamelky jeden dlouhodobý problém, totiž střílení branek (pouze Wigan a Stoke mají méně zásahů, než Moyesovi svěřenci). To se také potvrzovalo až do poločasu, kdy ani jedna strana nechtěla vylézt ze svých pozic, tím pádem jsme mohli na zajímavý děj před brankami s klidem zapomenout.

Na hře obou celků se nic převratného nezměnilo ani po pauze: pomalé tempo ani nemohlo znamenat pro obrany výraznější nebezpečí, natož pak přímo změnu skóre. Ta se ovšem nakonec přece jenom na straně Evertonu narodila: Pienaar našel svým pasem krátce po hodině hry příchozího Anichebeho, jež umístěnou střelou k levé tyči zavěsil - 2:0. Hosté se opět snažili odpovědět, ale místo toho mohl hned o chvíli později zvýšit ten samý hráč, tentokrát ale podobně jako o pár minut dříve Gueye neuspěl. Na závěr potom přišla hádka Fostera s Odemwingiem, přičemž druhý jmenovaný pořádně vybouchl, před tím se totiž jeho rána do branky nevešla.

Góly: 2. Clint Dempsey, 13. Damien Duff - 77. Aaron Wilbraham

Na osudovou šest let starou porážku se asi bude muset v Norwichi zapomínat poněkud déle. Okamžitá odplata se totiž nezrodila. Fulham naopak konečně skóroval, bodoval i vyhrál. Canaries pro změnu pokračují v hubených výsledcích, teď zvítězili jen jedinkrát v šesti kolech.

Cottagers samozřejmě šli do utkání s jasným cílem: po třech suchých zápasech je třeba opět zatížit soupeřovo konto. A tenhle plán si domácí mohli odškrtnout už po dvou minutách; tehdy Ruddy dokázal jen vyrazit Ruizův projektil, takže následně přihlížel zdárné dorážce Dempseyho. Toho navíc, díky skvělému pasu samotného Američana, hned v 12. minutě následoval s překrásným finišem Duff, takže Fulham odstartoval opravdu nejlépe, jak jen mohl.

To už se Kanárkům muselo zákonitě dotahovat jen hodně těžko. Což nemuselo úplně platit, kdyby se v 37. minutě lépe vyvedla koncovka slabší nohou Howsonovi. To byla vpravdě jedna z mála příležitostí hostů. Jinak se diváci bavili spíše umem svých miláčků. Těsně před přestávkou měl například Dembélé dorazit Dempseyho pokus ztroskotaný na tyči, do cesty se mu ale heroicky postavil Bennett. To samé v bleděmodrém se opakovalo i v 50. minutě, když z necelých 25 metrů velmi povedeně kroutil míč pod břevno Kačaniklić a neradoval se pouze vinou Ruddyho konečků prstů.

To byl nakonec pro Norwich slušný základ, neboť i díky těmto zásahům nebyla následná Wilbrahamova trefa z poslední čtvrthodinky zcela k ničemu. Nicméně už jen v té situaci Canaries musela výrazně pomáhat paní štěstěna, neboť se forvardův projektil klíčově otřel o Hughese; což bylo nepřímo znát i v příštích minutách, kdy si hosté nebyli schopni vytvořit ani ten obligátní závěrečný tlak.

Góly: 43. Mario Balotelli (pen.), 85. Mario Balotelli, 86. Aleksandar Kolarov - 31. Sebastian Larsson, 45. Nicklas Bendtner, 55. Sebastian Larsson

Manchester City ztratil veledůležité dva body v boji o titul! V sobotním strhujícím klání se Sunderlandem totiž pouze remizoval 3:3 a po pondělní dohrávce United může na svého městského rivala ztrácet už pět bodů, do konce přitom bude zbývat jen sedm kol. Citizens dnes o poločase prohrávali 1:2, když na Larssonův gól reagoval z penalty Balotelli, v nastavení se ale trefil Bentdner. Larsson pak svou druhou trefou navýšil vedení Mackems na dvě branky, ovšem domácí zásluhou Balotelliho a Kolarova alespoň vyrovnali.

Hosté nastoupili od úvodní minuty dost aktivně a byli nebezpečnějším týmem. Už ve třetí minutě si na povedený centr do šestnáctky naběhl McClean, jeho volej ale dokázal zblokovat obětavý Kompany. V deváté minutě poprvé zahrozili Citizens, když míč ze standardní situace parádně do brány kroutil Kolarov, Mignolet však byl u své pravé tyče včas a dokázal situaci vyřešit. Nádhernou akci předvedl Sunderland po čtvrthodině hry, po ose Larsson - Colback - Sessegnon se do dobré střelecké pozice dostal Gardner, jenže trefil jen oční síť Hartovy svatyně.

Na druhé straně vyslal Balotelli do šance Milnera, ten ale přestřelil. Třicátá první minuta přinesla první gól zápasu, překvapivě, avšak zaslouženě se z ní radovali hosté. Sessegnon posunul balón z levé strany na střed Larssonovi, jenž se chytrou střelou zpoza obránce trefil přímo k tyči a Sunderland vedl. Dvě minuty před přestávkou upadl v pokutovém území Džeko a kopala se penalta, kterou následně s velkým přehledem proměnil Balotelli a vyrovnal. Do kabin se přesto šlo za nepříznivého stavu pro City, běžela už třetí nastavená minuta úvodního dějství, když Sessegnon našel přesně hlavu Bentdnera a ten nezaváhal.

A deset minut po návratu ze šaten to pro domácí vypadalo ještě hůř, rychlý protiútok totiž zakončil Bentdner parádní gólovou přihrávkou na Larssona, který už zblízka nemohl minout. Kolarov mohl prakticky okamžitě z dalšího volného přímého kopu snížit, jeho rána ale proletěla těsně vedle spojnice břevna a tyče. V osmdesáté páté minutě už to Citizens vyšlo, Balotelli si navedl míč na střed a krásnou střelou pod břevno nedal Mignoletovi žádnou šanci.

Uběhla jen minuta a pár vteřin k tomu, když se z velké dálky opřel do kulatiny Kolarov a jeho mírně tečovaný projektil skončil v síti. Domácí v závěru ještě sahali po tříbodovém zisku, Balotelli ale prováhal vhodnou chvíli na zakončení a Pizzarův pokus byl zastaven hostující obranou. Sunderland tak po skvělém výkonu uhrál na Etihad Stadium velice cennou remízu, která zároveň dost možná rozhodla o titulu v Premier League.

Góly: 22. Adel Taarabt, 66. Samba Diakité - 37. Theo Walcott

Loftus Road se pro Arsenal definitivně mění v peklo. Nejenže v historii Premier League nenajdete tým, proti kterému by Gunners uhráli procentuálně menší množství výher, ale zároveň se teď QPR stává i katem dlouhé série svých slavnějších sousedů, během nichž neztratili ani kytičku.

Rangers se v posledním kole povedl husarský kousek - vyšlápli si na slovutný Liverpool a byly z toho tři body. Proto i dnes vyrukovali na papírově o mnoho silnějšího soka nebojácně, s vysunutým presinkem a znovu z toho zvládali těžit. Nejprve Zamora dvakrát neuspěl z nepříliš vyložených pozic - jednou utlačován hlavičkoval nad bránu, jindy slabě střílel do Szczesného -, později to ale QPR klaplo a šlo bez debat zkonstatovat, že právem. Diakitého dalekonosný pas nikým nerušen proplul středem hřiště, Taarabt se vysmýkl z Vermaelenova sevření a pak svou 69. střelou v sezoně konečně otevřel svůj letošní gólový účet. Trefil se pěkně podél bližší tyče, tváří v tvář polskému brankáři.

I těsně poté to přitom od Arsenalu byla ta samá falešná písnička. V základní sestavě se vedle sebe poskládali hned čtyři středoví hráči a právě absence levého křídla i přetlak uprostřed, ústící v hromadné neporozumění, se v součtu zasloužily o permanentní sterilitu hostí. Pro ně tím pádem bylo srovnání vysloveným darem z nebes. Ona branka se koneckonců ani nerodila hladce: nejdříve Van Persie sotva procpal míč k Walcottovi, pak anglický křídelník jen nastřelil tyč, aby teprve záhy utěšeně dorážel.

Až tahle situace vzala QPR vítr z plachet a na Loftus Road se začalo hrát podle vyvážených not, ovšem jejich produkt nezněl příliš atraktivně. A to platilo i po přestávce, kdy si favorit zjednal vesměs trvalý pořádek. Arsenal totiž už zvládl nahlas promluvit jen jednou skrze Van Persieho, který neproměnil rozpačitý nájezd na Kennyho. Jinak bylo druhé dějství o QPR...a o jeho sympatické snaze ještě navýšit znovunabyté vedení.

Šedesátá šestá minuta přinesla onen zlom, na který už chabě motivovaní Gunners nenašli odpověď. Vermaelen podklouzl, pustil před sebe do velké šance Mackieho, jehož nezištnou přihrávku přetavil v rozhodující gól Samba Diakité. Další hřebíček do rakve fascinující série Gunners mohl přidat jejich "oblíbenec" Barton, když spolu s Mackiem prolomil ofsajdovou past a notně protáhl Szczesného.

Góly: 54. Antolin Alcaraz, 90. Victor Moses

I Wiganu se dnes podařilo zamotat situaci u dna tabulky Premier League, Latics se sice po vítězství 2:0 nad Stoke nedostali ze sestupového pásma, vyrovnali ale společně s QPR dalším týmům bojujícím o záchranu. O tříbodovém zisku Wiganu rozhodli ve druhé půli Alcaraz a Moses.

První šanci měli hosté, když si na Pennantův přesný centr od rohového praporku naskočil Shawcross, Al Habsi v bráně Wiganu však byl připraven a vyrazil míč do bezpečí. Na druhé straně hřiště vyrobil obrovskou hrubku Wilkinson a pustil Di Santa do velké gólové příležitosti, argentinský útočník byl ovšem zřejmě sám překvapen, že se do zakončení dostal, takže Begoviče nepřekonal.

Wigan byl lepším týmem, držel podle očekávání míč více na svých kopačkách a zásluhou Maloneyho měl i další možnost otevřít skóre zápasu, Begovič ale fantastickým zákrokem vytěsnil jeho volej mimo tři tyče. Latics si další šanci vypracovali dokonce po standardní situaci, Boycův pokus ale vykopl z brankové čáry Walters. Největší příležitost první půle přišla pět minut před přestávkou, to z pravé strany perfektně nacentroval Moses a balón se dostal až k úplné volnému Beausejourovi, ten ale nepochopitelně zblízka minul poloprázdnou branku.

Hned v úvodu druhého dějství měli domácí kopat penaltu, jelikož rukou v šestnáctce zahrál Whitehead, rozhodčí Clattenburg si však ničeho podobného nevšiml. V padesáté čtvrté minutě už se Wigan zaslouženě dočkal vedoucí branky, aktivní Maloney přihrál doleva na Beausejoura a jeho prudký centr usměrnil hlavou do sítě stoper Alcaraz. Beausejour dnes neměl svůj střelecký den, o několik minut později totiž mohl navýšit vedení svého týmu a rozhodnout, jenže Begoviče neprostřelil.

Největší šanci na vyrovnání měli Potters dvanáct minut před koncem normální hrací doby, za hlavičkou Shawcrosse se Al Habsi jen ohlédl, naštěstí pro něj ale viděl, jak míč těsně míjí levou tyč jeho branky. Poté ještě pálil Jerome nad břevno, Jordi Gómeze zase vychytal Begovič. Ten ale v devadesáté minutě kapituloval podruhé, když ho překonal Víctor Moses a stvrdil tak vítězství Wiganu nad Stoke v poměru 2:0.

Góly: 53. Michael Kightly, 88. Matthew Jarvis - 63. Martin Petrov (pen.), 80. Marcos Alonso, 84. Kevin Davies

Tohle už vypadá na neřešitelnou situaci. "Nový" Wolverhampton před domácím publikem i potřetí v řadě kapituloval, tentokrát si zde dokonce dovolil prohospodařit vedení tváří v tvář dalšímu záchranáři, což ho staví do mimořádně složité pozice. Na první bezpečný flek nyní ztrácí již šest bodů!

Connorova parta přitom minimálně úvodnímu dějství docela dobře kralovala, velkým oříškem pro ni ovšem bylo vstřelení branky. Zejména Fletcher se před pauzou chytal za hlavu, když mu nejprve odpálil gólový pokus z brankové čáry Miyaichi, aby následně skotský forvard pro změnu odhlavičkoval Kightlyho centr jen proti břevnu. Zároveň ho v úvodní části i jednou stihl vychytat Bogdán.

Běh utkání se každopádně opravdu začal měnit až po 15minutovém oddychu. V 53. minutě zafungovalo ohrané "nedáš-dostaneš", když na Wheaterovu spálenou šanci navázal parádním finišem Kightly. Jenže to Bolton tak maximálně nakoplo, takže příští pasáže patřily výhradně jemu a jeho gólovým oslavám.

Nejdříve po Johnsonově faulu na Daviese proměnil penaltu Petrov, poté dal přesně pálící Mikel Alonso zapomenout na N’Gogovo smolné nastřelení břevna a nakonec i sám Kevin Davies zatížil protivníkovo konto doklepnutím z velké blízkosti. To už se zvuk sudího píšťalky ztrácel v ohlušujícím pískotu publika, který jen nepatrně zkrotila Jarvisova pozdní korekce skóre.