Anglická Premier League - souhrn 38. kola

Góly: 33. Carlton Cole, 57. Junior Stanislas - 49. Gary O'Neil

West Ham po dobrém týmovém výkonu poslal Boro do druhé ligy. Manažer Zola tak ukončil výtečnou sezónu domácím vítězstvím, zpytovat svědomí bude naopak Jones, jehož chyba zhatila i ty nejmenší šance na udržení se v Premier League.

Middlesbrough se samozřejmě hnalo za prvním gólem, ale dobře a kompaktně hrající defenzíva domácích toho moc nepovolila. Za první čtvrthodinku tak diváci neviděli ani náznak vážnější šance. A tak si první dobrý zákrok připsal hostující brankář. Cole vrátil míč Kováčovi, který střílel dobře zpoza vápna, ale trefil pouze místo, kde stál připravený Jones. Solidně pálil i o pár minut Stanislas, který však branku Boro netrefil.

Jenže šance a střely domácích se stupňovaly a tři minuty po půlhodině hry přišel dokonce gól, který ještě více pošramotil už tak malé naděje Middlesbrough na udržení. Boa Morte nahrál k levé lajně Ilungovi, který poslal do vápna přízemní centr, kde ho do branky usměrnil Carlton Cole. Po ne zrovna pohledném poločase se tak do šaten ubírali domácí ve vedení, hosté se sklopenými hlavami.

Nástup do druhé půle byl však ze strany hostů parádní. Gary O’Neil již v páté minutě využil přihrávky Tuncaye a střelou z hloubi vápna překonal Greena. V kabině Boro určitě klidno nebylo a na hřiště vstoupil nový tým, kterému nechybělo mnoho k dokonalému obratu již o dvě minuty později. Bates ale svůj pokus z vně vápna namířil přeci jen trochu výš, než bylo třeba.

A tak přišel trest v podobě druhého gólu West Hamu. Stanislas poslal nepříliš prudkou střelu k tyči, kde zachyboval Jones, který si nechal podběhnout míč pod tělem a zase srazil naděje Boro až příliš blízko nulové hodnotě. Když Bennet volil místo přihrávky na volného Tuncaye nepřesnou střelu a po pár minutách netrefil branku ani Boa Morte, odcházelo Boro ze zpackané sezóny s další prohrou.

Góly: -

Víceméně zbytečný duel Blackburnu s West Bromwichem příjemně překvapil. Především jasně sestupující Albion se vehementně snažil o důstojnou rozlučku s Premier League, jenže doplatil na střeleckou impotenci.

Na tomto utkání nebylo kupodivu příliš znát, že se již o nic nehrálo, i když nám první čtvrthodinka nabídla pouze Sambovu střelu nad bránu. Hned záhy se totiž rozehrál celkem slušně znějící koncert šancí, potažmo polovičních gólových příležitostí na obou stranách. Nejprve Borja Valero vyzval Robinsona k heroickému skoku po své levé ruce, posléze na opačném konci hřiště nastřelil Samba tyčku. Hned ve 20. minutě ještě Pedersen vyděsil Kielyho se svým šikovně zahraným přímým kopem. Pak se akce poněkud utlumila, přesto ještě do přestávky alespoň jednou zahrozilo WBA, Brunt však minul.

Také druhý poločas se nesl v podobném duchu. Začal zvolna, aby posléze přešel v zajímavou podívanou. Slušně odehraný úvod závěrečné části nesl ovoce pro West Bromwich v 64. minutě, kdy Fortuné zblízka trestuhodně hlavičkoval vedle. Za tři minuty to byl pro změnu Brunt, jehož pumelice se nevtěsnala mezi tři tyče soupeřovy branky. Kompletní druhá půle se odvíjela takřka výhradně pod taktovkou Albionu, Blackburn k atraktivitě zápasu přispíval jen velmi nepatrným dílkem. Také v 69. minutě to byl totiž hostující hráč, konkrétně Menseguez, kdo přispěchal s nepřesným pokusem. Do závěrečného hvizdu pak West Bromwich zahrozil už jen jednou, třebaže hrál od 71. minuty a vyloučení Robertse v početní převaze. Stalo se tak dvanáct minut před koncem, kdy svým centrem Brunt našel na zadní tyči zcela osamoceného Greening, jenž ovšem zacílil mimo.

Góly: 26. Hugo Rodallega

Wigan zvládl přerušit černou sérii v poslední možný okamžik a loučí se tak s letošním ročníkem z jedenácté příčky. Nutno říct, že duel s Pompey Latics opanovali celkem v poklidu, neboť soupeř brankáře Kingsona vlastně nikdy pořádně neprověřil.

Ukazatel skóre stihl odpočítat jen několik sekund, když se Valencia odhodlal k průniku skrze dva obránce, aby záhy na zlatém podnose nabídl gólovou přihrávku Rodallegovi. Ten ještě v téhle chvíli přestřelil. Pokračovalo se v uspávajícím tempu pod taktovkou domácích. Za ty střílel nebezpečně z přímého kopu De Ridder, ale stejně jako jeho projektil, tak i později hlavičku Rodallegy vychytal pozorný Begovic. Wiganu tak musel k úvodní trefě dopomoci chybující Campbell, dost možná se loučící s dresem Portsmouthu. Zkušený stoper totálně minul centr N’Zogbii, který tak dopadl ke kopačkám Rodallegy, jenž se zblízka nemohl mýlit.

Skutečnost, že prohrávají, přece jen vybičovala Pompey alespoň k jednomu náznaku šance. Krátce před přestávkou vedl protiútok Utaka, ovšem jeho přihrávku zužitkoval Crouch pouze ke slabé střele přímo do Kingsona. Tak jako tak kompletní defenzivní řada modrých se chovala tak, jako by byla již duchem přítomna na dovolené, a podle toho to také na hřišti vypadalo. Neúnavný Rodallega ještě v první půli našel Melchiota, jehož vychytal bezchybný Begovic.

Po přestávce už jsme sledovali přeci jen živější Portsmouth, jenže vyrovnání ne a ne přijít. Nejblíže k němu měl Utaka, jemuž laxní přístup obrany domácích dovolil sólový únik na Kingsona. Nigerijec se však k naskytnuté příležitosti postavil poněkud lhostejně a vysoko přestřelil. Na úplný závěr utkání si ještě Valencia přichystal stylovou rozlučku s wiganským dresem, ale sám si ji pokazil, když po přihrávce debutanta McManamana zacílil pouze nad branku.

Góly: 44. Leon Osman, 86. Leon Osman

Na poslední zápas letošního ročníku ve Fulhamu moc rádi vzpomínat nebudou. Proti Evertonu Cottagers nezískali ani bod a po dvou gólech Osmana prohráli 0:2.

Pokud se Fulham nechtěl spoléhat na ostatní a dostat se do pohárové Evropy pro příští ročník, musel dnes zvítězit. Dalo se tak očekávat, že se bude drát do ofenzívy a snažit se vstřelit co nejrychleji první gól, který by jej značně uklidnil.

A také již v 10. minutě dali o sobě domácí hráči hodně hlasitě vědět. Gera vyslal do šance Nevlanda, ten se dostal až ke střele a nebezpečně zakončil. Ke vší smůle mu ale scházela přesnost. Byli to však i nadále Cottagers, kdo byl aktivnější. V 18. minutě příliš nescházelo Gerovi, který hlavičkoval po centru Koncheského. Bohužel si ale s jeho hlavičkou dokázal s menšími problémy poradit gólman Howard.

Gera zkoušel své štěstí také za pár okamžiků, opět ale narazil na jistého Howarda. Dempsey pro změnu pálil nad, a tak se skóre stále neměnilo. Na druhé straně zaměstnal Schwarzera svou střelou Pienaar, ale australského gólmana nepřekvapil. Hodně horko bylo před bránou Fulhamu v 37. minutě. Nepříjemným pokusem se prezentoval útočník Saha, ale ani on neuspěl. V první půli se ovšem Everton nakonec branky dočkal. Těsně před přestávkou se prosadil Leon Osman.

Pro Fulham byl inkasovaný gól skutečně nepříjemnou zprávou, a tak fanoušci věřili, že hned od úvodních minut druhého poločasu na to domácí borci vletí a pokusí se o obrat. Jenže příliš nebezpeční nebyl. První zajímavá příležitost přišla až po deseti minutách hry, kdy po rohovém kopu hlavičkoval Gera, jenže míč poslal nad.

V 55. minutě se dožadoval penalty domácí Diomansy Kamara, rozhodčí Riley ale byl jiného názoru, a tak měl senegalský reprezentant smůlu. Vzápětí se děj hry přesunul na druhou stranu hřiště. Schwarzera se snažil překonat hlavou Saha, opět však bezúspěšně. Velmi blízko vyrovnání byli Cottgers v 69. minutě. Po Murphyho přihrávce pálil Etuhu, jenže mířil vedle. Fulham se sice snažil seč mu síly stačily, gól ovšem vstřelit nedokázal.

Navíc podobně jako v prvním poločase, tak také v tom druhém, inkasoval v závěrečných minutách. Krásnou střelu vyslal na bránu Schwarzera záložník Leon Osman, která navíc k radosti všech hostujících fanoušků skončila v síti. I přes prohru si ale Fulham zahraje v příštím roce evropské poháry, podobně jako Everton, jenž udržel své páté místo.

Góly: 31. Fernando Torres, 64. Alan Hutton (vl.), 81. Yossi Benayoun - 77. Robbie Keane

Tottenham prohry Fulhamu nevyužil a v příštím roce si Evropskou ligu nezahraje. Nutně totiž dnes potřeboval zvítězit na půdě Liverpoolu, ten byl ovšem nad jeho síly a nakonec vyhrál 3:1.

Liverpool se nešetřil ani v tomto zápase a hned v úvodu jasně ukázal, že opět myslí na zisk tří bodů. Své střelecké choutky předvedl Steven Gerrard, který letos podával skvělé výkony a také poslední zápas sezóny si toužil okořenit přesným zásahem. Už ve druhé minutě se odhodlal k dalekonosné střele a míč nakonec otřel o horní síť brány.

Krátce na to vybojovali Reds rohový kop. Mascherano sice dokázal na hranici pokutového území najít Benayouna, tomu se ale zakončení nepovedlo podle představ. Předpokládal se vyrovnaný souboj, hráči Tottenham v úvodu zápasu ale vypadali zakřiknutě a do žádných šancí se nedostávali.

První přesnou střelu si Kohouti připsali až ve 22. minutě. Malé chyby v defenzívě Liverpoolu využil obránce Assou-Ekotto a nepříjemně zaměstnal Reinu. Španělský gólman sice míč letící do levého dolního rohu pouze vyrazil, ale nikdo v blízkosti jej nedokázal dorazit. V 31. minutě přišel první gól. Kuijt dokázal najít centrem z pravé strany kanonýra Torrese, který už nezaváhal a vstřelil svůj padesátý gól za Liverpool.

Na začátku druhého dějství mohl Liverpool své vedení navýšit a v podstatě tak pohřbít naděje Tottenhamu na vítězství. Gerrard dokázal skvěle najít Torrese, který se objevil v zajímavé příležitosti, ale obránce Ledley King včas zasáhl a španělského kanonýra zakončit nenechal. To Tottenham byl naprosto marný a vstřelený gól by se v jeho případě rovnal asi velkému překvapení.

I přesto si ale v 58. minutě vypracoval zajímavou příležitost. Modrič vybojoval přímý kop na zajímavé pozici, jeho exekuce se ujal mladík Bale a Reinu pořádně zaměstnal. Liverpoolská jednička ale vytáhla parádní zákrok a míč do brány nepustila. V 64. minutě se podruhé v utkání prosadil Liverpool. Na bránu Gomese vyslal střelu Dirk Kuijt a za přispění obránce Alana Huttona se dokázal prosadit.

Domácí fotbalisté ale ani po druhém gólu nepřestali hrát a stále byli velmi nebezpeční. Navýšit vedení se pokoušel nejprve Gerrard a zanedlouho také Xabi Alonso, jenže jejich střely se s úspěchem nesetkaly. Menší zdramatizování přišlo v 77. minutě. Bývalý hráč Liverpoolu Robbie Keane vyzrál na ofsajdovou past a překonal Reinu. To bylo ze strany Tottenhamu ale vše, naopak Benayoun stanovil konečné skóre na 3:1 pro domácí.

Góly: 24. Darron Gibson

To bude děkovných dopisů od manažera Browna směrem do Villa Parku. Hull se totiž i přes prohru udržel v Premier League právě díky výhře svěřenců Martina O’Neilla nad Newcastlem. A tak až po více jak minutě od závěrečného hvizdu propukly na KC Stadium obrovské oslavy. Manchester stvrdil další mistrovskou sezónu výhrou, díky přenádhernému gólu Gibsona.

Hull cítil proti značně pozměněnému Manchesteru šanci a první minuty byly ve znamení jeho aktivity. Ale stále se nemohl dostat do zakončení, akce končily nepovedeným rohem, přímým kopem nebo zbytečnou ztrátou balonu. A tak se začali probouzet i hosté, aby ve 24. minutě přišla první dobrá střela. No, dobrá, přímo dokonalá bomba z třiceti metrů na vzdálenější tyč od Gibsona, který tak přetavil chytrou přihrávku Machedy ve vedoucí gól.

A právě mladíček Macheda, který letos rozhodl již dvě utkání, mohl bleskurychle navýšit, když v pádu usměrnil přízemní centr mezi tři tyče, ale Myhill pohotovým zákrokem zastavil míč těsně před brankovou čarou. Snaha Hullu přicházela vniveč, ale když Turner v dobré pozici hlavičkoval vysoko nad, nechybělo mnoho, aby Wellbeckova střela do protipohybu znamenala dvougólové vedení. Pro štěstí domácích míč branku těsně minul. Kolem druhé tyče putoval i míč vyslaný z kopačky Machedy, který z čtrnácti metrů zkoušel překvapit Myhilla.

Na druhé straně poté přišla konečně střela mezi tři tyče. Geovanni vrátil míč na vápno, kam si nabíhal Dawson a parádní střelou pod břevno nechal vyznamenat Kuszczaka. To ale bylo od Hullu vše, nejradostnější okamžik, který zvedl fanoušky ze sedadel, se tak stalo oznámení o vedoucím góle Aston Villy, který znamenal prvoligovou příslušnost i přes prohru.

Druhý poločas mohl dobře odstartovat Barmby, nicméně jeho hlavičku ze tří metrů zpacifikoval dobře vyběhnuvší Kuszczak. Jinak se ale změna stran stala fatální chybou celého zápasu. Šance zničehonic opadly a pohled na KC Stadium nabízel pouze úmornou, leč neúspěšnou snahu Hullu o vyrovnání.

Až dvacet minut před koncem se do reálné šance dostal Macheda, ale po brejku, ke kterému zavelel Martin, střílel v pádu nepřesně. K pěkné střele se po pěti minutách uchýlil Eckersley, který si narazil s Martinem a z první pálil z dvaceti metrů ke vzdálenější tyči, jenž minul jen o decimetry.

Je to až k nepochopení, ale o záchranu hrající Hull si proti rezervnímu Manchesteru vybojoval další nebezpečnou střelu až sedm minut před koncem řádné hrací doby, když Turner poslal hlavičkou oblouček na zadní tyč, kam na poslední chvíli doběhl Kuszczak. Na druhé straně se o překvapivou střelu z hranice šestnáctky pokoušel Nani, ale jeho pokus k bližší tyči vyrazil Myhill. Nicméně se i přes prohru mohli domácí radovat, když dvě minuty po skončení jejich vlastního zápasu přišla na stadión zpráva o stejném neúspěchu Newcastlu.

Góly: 9. Felipe Caicedo

Ani v závěrečném kole letošní sezóny neuhrál Manchester City na svém stadiónu nerozhodný výsledek. V měření sil s Boltonem se velmi rychle ujal vedení a výsledek 1:0 si hlídal až do konce zápasu. I přesto ale zůstanou Citizens na desátém místě, zatímco Bolton skončil na slušné 13. pozici.

Manchester City se s tím nemazlil a velmi rychle se dostal do vedení. Úvodní gól střetnutí přišel již v osmé minutě. Celá akce vznikla po přímém kopu, který rozehrál Robinho, míč se následně dostal přes Irelanda a Richardse až ke Caicedovi, který už neměl žádné velké problémy s tím, aby jej dostal do brány. Citizens předvedli skutečně pohlednou akci a gól si za ní zasloužili.

Poté se ale hrálo dlouhou dobu bez nějakého většího vzruchu na hrací ploše. Až v 26. minutě byli domácí hráči blízko k navýšení vedení. Caicedo předvedl úchvatné sólo ze středu hřiště až do pokutového území, tam se míče zmocnil Ireland, přihrál Robinhovi, který nastřelil tyčku. Brazilský hračička byl také u další šance, po jeho centru pálil Micah Richards, jenže scházela mu přesnost. Caicedo poté pro změnu mířil přímo do náruče Jaaskelainena.

Druhý poločase se rozhodně nehrál v žádném strhujícím tempu, jelikož ani jednomu celku v podstatě o nic již nešlo. Jako první vyzkoušel své střelecké schopnosti Caicedo, ale scházela mu přesnost. Bohužel mnoho zajímavých příležitostí k vidění nebylo, a tak fanoušci s radostí zatleskali všem střeleckým pokusům. Až v 84. minutě byl velmi blízko brance Robinho, který se odhodlal ke střele asi z 22 metrů, ale narazil na Jaaskelainena, který míč vrazil nad břevno. To bylo z tohoto zápasu tak nějak zhruba vše.

Góly: 10. James Beattie (vl.), 16. Robin van Persie (pen.), 18. Abou Diaby, 41. Robin van Persie - 31. Ricardo Fuller

Arsenal si prakticky hned po úvodním hvizdu otevřel na Emirates Stadium střelnici a po dvaceti minutách třemi góly vyhnal zaskakujícího brankáře Simonsena z branky. Nevídaný tah se Pulisovi osvědčil jen z části, Fuller totiž sice snížil, jenže záhy excelentní prvopoločasové představení Gunners korunoval Van Persie.

Přesto nelze říct, že by Arsenal měl zpočátku k vedení blíže než soupeř, spíše naopak. Nezkušeného debutanta Mannoneho totiž okamžitě prověřil Delap se svým dalekonosným autem, na nějž ukázkově navázal Fuller a donutil mladičkého Itala k bystrému zákroku. Až pak začali Kanonýři dělat čest své přezdívce. V 10. minutě Van Persie zakombinoval s Fabregasem u rohového praporku a následný centr si do vlastní branky srazil nemotorný Beattie. Neuběhly ani čtyři minuty a Van Persie sám potrestal penaltový zákrok na jeho osobu - 2:0. Do třetice všeho dobrého se počtvrté v sezoně prosadil Diaby po pěkném centru Persieho. Pak již došlo ke zmíněnému střídání brankářů, jehož pravým důvodem byly dost možná i Simonsenovy zdravotní trable. Ani Sorensen nebyl před zápasem úplně fit, přesto se okamžitě vyznamenal proti Walcottově nebezpečnému projektilu.

Po více než půl hodině hry přišel nešťastný okamžik pro debutujícího Mannoneho, jehož o čisté konto, které bylo v takovém zápase takřka nutností, okradl zbytečný faul Denilsona ústící v pokutový kop bezpečně proměněný Fullerem. Arsenal se však ihned vrátil na koně a spustil nekončící festival gólových příležitostí. Van Persie nastřelil břevno, z dorážky vychytal Aršavina výtečný Sorensen. Pak zachyboval Delap a jeho zpětnou hlavičku zužitkoval ve svou druhou branku v utkání nezastavitelný Holanďan s jedenáctkou na zádech. Ještě před přestávkou to mohlo být 5:1, kdyby Touré nenastřelil pouze tyč.

Druhá půle se odvíjela rovněž pod taktovkou favorizovaného Arsenalu, avšak gólu se již diváci nedočkali. Van Persie hned dvakrát zamítl možnost dovršení hattricku, když nejdříve nepřesně hlavičkoval po centru Aršavina a posléze nezakončil ideálně ani svou individuální akci. Seriál zmařených šancí pokračoval i nadále v režii jiných borců - postupně se mýlili ještě Eboue s Diabym.

Góly: 52. Kieran Richardson, 90. Kenwyne Jones - 47. Nicolas Anelka, 74. Salomon Kalou, 86. Ashley Cole

Sunderland sice svůj zápas s Chelsea nezvládl podle svých představ, i když se snažil, co to jen šlo, jenže díky zaváhání Newcastlu i Hullu v poklidu zůstává na 16. příčce. Blues se rovněž nikam nehýbou, obsadili bronzový stupínek.

Na hráčích Sunderlandu zpočátku nebylo odhodlání zachránit se zrovna znát. Balon v úvodních minutách milostivě přenechávali soupeři, který také už v páté minutě nebezpečně zahrozil prostřednictvím Essienovy nepřesné hlavičky. Postupem času se Černé Kočky sice začaly poněkud osmělovat, ovšem o tom, že herní kvalita je rozhodně na straně Chelsea, jsme se mohli přesvědčovat i nadále. Stačí si jen vzít do ruky výčet šancí. Za zmínku stojí snad jen další nepřesná hlavička Drogby či Mikelův dalekonosný projektil, Sunderlandu jakýkoliv argument schází. Navíc do přestávky Blues svou převahu dokumentovali ještě dalšími dvěma důkazy. Jenže Drogba z dálky prudkou ranou Fulopa nenachytal, zatímco Malouda o chlup později maďarského brankáře sice překonal, ale gólovou radost mu pokazilo zvonící břevno.

To, co se asi mělo stát, se stalo hned krátce po zahájení druhého dějství. Anelka přebral míč kus za půlící čarou, hladce obešel jednoho ze soupeřů a nikým neatakován z dvaceti metrů vymetl vzdálenější šibenici Fulopovy svatyně - výstavní trefa znamená zasloužené vedení Chelsea 1:0. Jenže vstřelená branka jako by favorizované Londýňany ukolíbala a hned záhy přišlo kruté vystřízlivění. Petr Čech opět dokázal, že při vybíhání na vysoké balony není ani zdaleka nejjistější, a dovolil pohotovému Richardsonovi snadno vyrovnat.

Chelsea si krátce po ztrátě vedení opět získala respekt soupeře, jenže prvně zahrozili domácí. Malbranque ovšem svou spolupráci s Davenportem nedotáhl do zdárného konce, nedostal se ani k pořádné střele. Zato krásná trefa - tohle spojení něco říká Salomonovi Kalouovi, který zanedlouho vystřelil Blues ztracený náskok. V 75. minutě se k němu od jednoho ze soupeřů odrazil balon na hranici pokutového území a reprezentant Pobřeží Slonoviny nemohl k bližší tyči trefit přesněji. Hráči Sunderlandu se pak po hrací ploše pohybovali už tak trochu odevzdaně a brzy kapitulovali potřetí. Vyběhnuvší Fulop neodzbrojil ideálně unikajícího Maloudu, míč se odrazil ke kopačkám Colea, který neomylně zacílil do odkryté klece.

Když už to vypadalo, že se Mackems spokojí s nepříznivým výsledkem, jenž je stejně v tomto okamžiku nechával v Premier League, přišel z pravé strany úchvatný centr Reida na zcela nehlídaného Jonese, který zblízka snadno překonal Čecha. Náhle bylo opět o co hrát. Taky že hned v nastavení z nevídaného úhlu prudkou ranou protáhl soupeřova golmana Collins. To však bylo ze strany Black Cats úplně všechno.

Góly: 37. Damien Duff (vl.)

Dvojnásobný vicemistr Premier League z Newcastlu padá! Katem tradičního celku se stal Gareth Barry, jehož branka z 38. minuty rozhodla o těsném triumfu birminghamských. Magpies by přitom díky výhře Manchesteru v Hullu stačila i jen pouhá remíza.

Třebaže Aston Villa zahájila utkání svou příležitostí, když váhajícího Colocciniho přeskočil Agbonlahor a jen těsně přehlavičkoval Harperovu klec, co nevidět se dostala pod pořádný tlak. V rozmezí deváté a třinácté minutě totiž Newcastle zahrozil hned třikrát. Nejprve svůj pokus dokonale skryl Duff, avšak Friedel nakonec zasahovat ani nemusel, pak Taylorovu ránu z otočky zastavoval až na brankové čáře Cuellar a nakonec přišel i Martinsův volej, opět spadající do kategorie nepřesných. Po této velkolepé přehlídce schopností Magpies se o slovo zprvu nenápadným způsobem přihlásila Aston Villa. K Milnerově zblokované přihrávce se na hraně šestnáctky dostal Gardner a proti jeho následné pumelici se musel Harper vytasit se vskutku brilantním zákrokem.

Jenže i on byl krátký proti známému úsloví "nedáš, dostaneš". Newcastle spálil během chvíle tři šance, pak kapituloval po jedné hodně nešťastné situaci. Barryho střela mířila průkazně vedle, jenže do její trajektorie se vložil Duff a Harper se mohl na brankové čáře kroutit, jak chtěl, ale nebylo mu to nic platné. 38. minuta - 1:0. A mohlo být ještě hůř, kdyby záhy do Carewova centru sáhl Agbonlahor poněkud šikovněji. Ani Newcastle se však nehodlal jen tak vzdát, a tak v nastavení první půle ještě Martins pálil těsně vedle.

Se začátkem druhé půle se obrázek hry nijak diametrálně nezměnil. Jestli někdo tlačil, tak Villa, a jestli někdo měl šance, rovněž to museli být birminghamští. Jako v 52. minutě, kdy jen o kousek minul Young. Fanoušci Newcastlu byli takřka zticha, nadále je umlčovala nejistota a nabývající starosti. Jeden gól v tuto chvíli stačil Strakám k záchraně, neboť Hull prohrával s Manchesterem, jenže namísto toho, aby ony bušily do protivníkových vrat, samy si přidělávaly vrásky na čele. V 70. minutě kupříkladu Butt ztratil míč na ose hřiště, čímž dovolil Barrymu vpád do pokutového území a nebezpečnou střelu, která prosvištěla jen kousek vedle tyčky. Za osm minut pro změnu podklouzl Taylor a Newcastlu může žehnat bohu, že se Carewovi koncovka pranic nevydařila. Koncovka zápasu už byla ze strany Magpies neskutečně nervózní, což podtrhlo i vyloučení Edgara po druhém žlutém zákroku na Younga.