Flashback: Hlas fanoušků byl vyslyšen, plán Péreze a spol. na Superligu nevyšel

Dvanáct evropských velkoklubů, v čele s prezidentem Realu Madrid Florentinem Pérezem (78), se rozhodlo odtrhnout smetánku od nižší vrstvy fotbalové společnosti. Evropskou Superligu mělo hrát 15 stálých členů a jen pět pozic mělo náležet nejlepším mužstvům z národních soutěží. V pátek 18. dubna 2025 si připomeneme přesně čtyři roky od revolučního konceptu, který nakonec nekompromisně potopila fotbalová veřejnost.

Jednou z nejvlivnějších postav, které stály za konceptem Evropské Superligy, byl současný prezident Realu Madrid Florentino Pérez. Španělský podnikatel měl v nové soutěži obsadit funkci předsedy celé organizace, a po jeho boku mu měla stát v roli místopředsedů hned čtveřice osobností - Andrea Agnelli (předseda Juventusu), Joel Glazer (spolupředseda Manchesteru United), John W. Henry (majitel Liverpoolu) a Stan Kroenke (majitel Arsenalu).

Jako předloha posloužil formát evropské basketbalové Euroligy, kde se nejprve mužstva utkají v ligové části a následně o titul zabojují v play off. Evropské Superligy by se účastnilo 20 fotbalových celků, přičemž 15 z nich by jako "zakládající členové" mělo účast automaticky zajištěnou. Jen pět míst by připadlo klubům prostřednictvím kvalifikace, která by podobně jako nyní favorizovala týmy s nejlepšími výsledky v domácích soutěžích.

V každé sezoně by se týmy v úvodu rozdělily do dvou skupin po 10 klubech a vyzvaly každého soupeře doma i venku, v součtu tedy celkem v 18 zápasech pouze v základní části. Utkání by se proto musela odehrát podobně jako teď vždy uprostřed týdne, ale mužstva by do svého programu musela vecpat navíc 10 duelů (aktuálně osm).

Skromnější by byla naopak vyřazovací fáze, nejlepší trojice z obou skupin by se probojovala rovnou do čtvrtfinále, zatímco čtvrtý a pátý nejlepší celek by musel projít ještě přes dvoukolové play off, aby doplnil finálovou osmičku. Závěrečná část soutěže by se odehrála v rozmezí čtyř týdnů na konci sezony, přičemž čtvrtfinále a semifinále by proběhla dvoukolově a finále by se jako jediné utkání odehrálo na neutrálním stadionu.

Při oznámení vzniku Evropské Superligy Pérez argumentoval, že nová soutěž "zajistí kvalitnější zápasy a dodatečné finanční zdroje pro celou fotbalovou pyramidu." Mužstva by se nově mohla spolehnout na finanční dary od mužstev z elitní soutěže, které by do určité míry nahradily příjmy za kvalifikaci a postup do dalších kol v evropských pohárech. "Superliga přinese výrazný ekonomický růst a podpoří evropský fotbal prostřednictvím dlouhodobého závazku k neomezeným solidárním platbám, které budou růst v souladu s příjmy ligy," avizoval tehdy Pérez. Projekt by podle něj navíc oslovil mladou generaci a zasadil by se o zlepšení kvality systému VAR a rostoucí úrovně rozhodčích.

Na založení se podílelo šest anglických klubů (Arsenal, Chelsea, Liverpool, Manchester City, Manchester United a Tottenham Hotspur), tři italské kluby (AC Milán, Inter Milán a Juventus) a tři španělské kluby (Atlético Madrid, Barcelona a Real Madrid). V době plánované vzniku, tedy v dubnu 2021, se 10 zakládajících členů nacházelo v první čtrnáctce žebříčku klubových koeficientů UEFA, mimo něj se ocitl pouze italský Inter (26. místo) a AC Milán (53. místo).

Všech 12 mužstev nicméně skončilo v roce 2021 v první šestnáctce nejhodnotnějších fotbalových klubů časopisu Forbes. Možná si říkáte, kde jsou zbylí tři zakládající členové? Elitní jádro měl doplnit Bayern Mnichov, Borussia Dortmund a Paris Saint-Germain, jenže všechny tři kluby účast v soutěži odmítly a veřejně nový koncept odsoudily. Podle slov Péreze ale nikdo zmiňovaná mužstva do Evropské Superligy ani nezval.

K odmítavému postoji Bayernu, Borussie a PSG se připojila i řada dalších francouzských, německých, portugalských, italských a nizozemských celků. Například Everton kritizoval zájem "velké anglické šestky" a obvinil ji ze "zrady" fotbalových příznivců. Další tradiční anglický klub, Leeds United, nastoupil den po oznámení konceptu proti Liverpoolu do rozcvičky v tričkách s logem Ligy mistrů UEFA a nápisem "zasloužíme si to" na přední straně a "fotbal je pro fanoušky" na zadní straně.

Reagovala i mužstva v Itálii, konkrétně Atalanta, Cagliari a Hellas Verona chtěly mužstvům se zájmem o Superligu zakázat působení v Serii A. Podobné ohlasy přišly i z několika dalších stran poté, co fanoušci projevili obrovskou nespokojenost - na mnoha místech příznivci fotbalu protestovali jak přímo proti zúčastněným klubům, tak proti jejich představitelům.

Založení Evropské Superligy odsoudili také francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson. Ten nevyloučil ani zavedení zákonů, které by vstup do soutěže klubům znemožnily. Výrazně se proti projektu ohradil také bývalý hráč Manchesteru United a televizní komentátor Gary Neville, koncept označil za "akt čiré chamtivosti" a zvláště ho zklamal vstup jeho bývalého týmu do iniciativy. Proti zakládajícím členům podle něj měla být přijata přísná opatření, včetně zákazu účasti v evropských pohárech UEFA a odečtu bodů v domácích ligách.

Obrovský tlak proti vzniku Evropské Superligy nakonec projekt ukončil dříve, než vůbec začal. Během několika dní začaly zúčastněné týmy od projektu odstupovat a celá iniciativa rázem zanikla. Alespoň pro tuto chvíli...