MS 2010 - Bloemfontein-Mangaung
Zaujalo nás
Free State, tak se jmenuje nádherný stadion v tomto městě, zvaném v řeči dutch Bloemfontein - "květinová fontána". Mangaung zase pochází z jazyka sesotho a znamená "místo, kde sídlí gepardi". A tak to vypadá, že tu "gepardi žijí v květinové fontáně"...
Bloemfontein-Mangaung
Provincie: Free State
Počet obyvatel: 583 253
Nadmořská výška: 1 395 m n/m
Počasí: v zimním období, od května do srpna, ve dne se teploty pohybují okolo 17°C, ale v noci se mnohdy dostanou až pod bod mrazu na -2°C. Od října do února zde mají léto, teploty kolem 30°C, odpoledne často zaprší.
Toto město je jedním ze tří hlavních měst země. Sídlí zde Nejvyšší soud, ale také Soud odvolací. Překrásný Soudní dvůr, kde Nejvyšší soud zasedá, je obložen vzácným barevným dřevem a pochází z roku 1929. A co se sportu týče, tak místní příznivci fotbalu jsou ti nejhlučnější a nejbarevněji oblečení ze všech jihoafrických! Zima a randál, to si to tady fotbalisti a fanoušci pěkně užijí!
Historie
Vždy tady žili především afrikánci, ale město založil roku 1846 jistý major Britské královské armády Henry Douglas Warden. Proč právě zde? V blízkosti se nacházela hlavní cesta do Winburgu, stála zde vojenská pevnost, v okolí se nacházela rovina vhodná pro výstavbu a hlavně zde neexistovala nemoc, která zabíjela koně.
Jistě jste si všimli, že provincie se jmenuje Free State. Tento název pochází z historie. Již od roku 1848 se zde nacházela svobodná republika a v jejím názvu se nikdy nezapomnělo na jméno Orange. Postupně se jednalo o Svrchovanost Řeka Orange (1848-1854), později o Republiku Svobodného státu Orange (1854-1902). V letech 1902-1910 se mluví o hlavním městě Kolonie Řeka Orange, a od tohoto období pak o Svobodném státu (Orange).
Rozkvět města v letech 1854 - 1898 je vidět do současnosti. Zejména překrásné paláce a další honosné budovy slouží různým státním a soukromým institucím. Tehdejší vlády této republiky opravdu věděly, jak vládnout a skvěle nakládaly s fondy, které získaly od Britské koruny jako kompenzaci za ztrátu území Griqualandia, bohatého na diamanty. Nejznámější stavbou je Raadsaal, kde zasedala tehdejší Rada Svobodného státu. V roce 1890 slavnostně zahájili provoz na železnici spojující Bloemfontein-Mangaung a Kapské město.
3. ledna 1892 se zde narodil J.R.R. Tolkien, spisovatel, básník, filolog a univerzitní profesor, autor románů Hobbit a Pán prstenů. Zemřel ve Velké Británii 2. září 1973.
Roku 1899 se ve městě sešla tzv. Bloemfenteinská konference, která měla zamezit válce. Skončila krachem a 2. anglo-búrská válka začala. Angličanům a dalším členům Koruny pomohla právě dostavěná a otevřená železnice. 13. března 1900 město vojska obsadila, rychle byl postaven obrovský koncentrační tábor a do něj nahnány búrské ženy a děti. Monument Ženy národa nám dnes připomíná 45 tisíc obětí, z nich 17 tisíc černochů, mučení a hlad.
8. ledna 1912 zde byla založena politická strana Africký národní kongres, prvním šéfem se stal John Dube. Dnes je vládnoucí stranou země.
Současnost
Bayswater, Brandwag, Ehrlichpark, Fauna, Fichardtpark, Fleurdal, Gardeniapark, Generaal De Wet, Hospitaalpark, Kiepersol, Lourierpark, Park West, Pellissier, Uitsig, Universitas, Westdene, Wilgehof, Willows Langenhovenpark, Arboretum, Bayswater, Dan Pienaar, Helicon Heights, Heuwelsig, Hillsboro, Hillside, Hilton, Naval Hill, Navalsig, Noordhoek, Pentagon Park a Waverley... Ano, i toto je současnost tohoto města. Jedná se o příměstské oblasti, které neodmyslitelně patří k Bloemfontein-Mangaung.
Free State sousedí se šesti z devíti provincii Jižní Afriky, ale také ze státem Lesotho. Město samotné je pak ideálním místem k zahájení cest za poznáním krás okolí. Národní park Golden Gate, plný strmých skalních pískovcových útesů, které při slunečním svitu zlatavě září do dálky, přitáhne každého milovníka přírody.
Vredeford je kráter, který zde stojí již přes dvě miliardy let. Jedná se o druhý nejstarší kráter na zemi a vědci odhadují, že když do tohoto místa udeřil meteorit, uvolnil energii rovnající se 100 miliónům megatun dynamitu. Kráter má průměr 300 km, samotný meteorit musel mít průměr od 5 do 10 km a při jeho dopadu lítalo vzduchem 70 tisíc kilometrů krychlových šutrů! To musela být šupa, co?
Atrakce
Národní muzeum: v jeho prostorách naleznete jednu z největších sbírek zkamenělin a dalších archeologických nálezů. Například lebka z Florisbadu patří k těm nejcennějším a je zkoumána celou řadou vědců při studiu vzniku života na naší planetě. Tisíce návštěvníků pak přitahuje věrný model pouličního života ze začátku XX. století.
Vojenské muzeum ve jménu Královny: jedná se o starou pevnost postavenou v roce 1848 a původně zde sídlilo dělostřelectvo armády Svobodného státu. V prostorech muzea najdete vše možné i nemožné, ale vždy spojeno s konflikty, které se odehrály na území tohoto státu. V druhé části se pak seznámíte s dokumenty a materiály všeho, co bylo spojeno s apartheidem.
Monument Ženy národa a Muzeum Búrské války: autorem 36,5 metrů vysokého monumentu z pískovce, krásného ve své jednoduchosti, je sochař Anton van Wouw. V budově muzea pak naleznete mnoho zajímavých dobových nálezů a dokumentů z 2. anglo-búrské války. Ideální místo pro poznání a vzdělání.
Přehrada slzí: tato malá vodní přehrada s hrází z kamene byla součástí koncentračního tábora postaveného Brity na začátku XX. století. Podle legendy ji postupně naplnily slzy búrských a černošských žen a dětí vězněných, mučených a ve 45 tisících případů zabitých... Ne pro každého je tento pohled do historie Jižní Afriky příjemný. Ale navštívit a poznat jednu z mnoha černých skvrn na mapě černého kontinentu, by se mělo stát samozřejmostí...
Kulturní centrum Setshebelo: tak zde bylo jedno z vězení a dříve se tomuto místu říkalo "Ramkraal". Dnes je z něho vzdělávací středisko zaměřené na umění, kulturu a lidové uměleckou tvořivost. Slouží domácím, mladým a talentovaným umělcům. Jeho součástí je výstavní a prodejní sál, plný zajímavých a svérázných dekorativních předmětů.
Kde jíst, pít, tančit, prostě bavit se
Než se vydáte do víru města Bloemfontein, musíte si zopakovat pár tanečních kroků a kreací. Jinak zde budete za "dřeváka"! Rytmus Afriky je totiž slyšet a vidět na každém rohu.
Desítky malých restaurací a kavárniček v blízkém okolí středu města nabídnou snídani všeho druhu. Do samého srdce Bloemfonteinu se dostanete rychle a snadno. Město růží, město květů, uvidíte všude, kam oko dohlédne. Tisíce různobarevných květin vás okouzlí, očarují. Ulice vypadají jako jedno nikde nekončící květinářství...
Northridge Mall, Loch Logan Mall, Mimosa Mall. To jsou tři z nejznámějších nákupních středisek středu města. Na své si zde přijdou všichni. Ženy při vybírání všeho možného, muži při sklence něčeho lahodného a pohledu na ženy jiných mužů, děti na desítkách atrakcí. Něco malého k snědku najdete zcela jistě a snadno. A po tom pobíhání přijde vhod trochu odpočinku. Sand du Plesis Theatre je nejen divadlem, ale také kulturní lahůdkou všeho druhu. Muzika, tanec, loutky...
Po setmění se život města radikálně mění. Ospalé denní popocházení a poposedávání se jako mávnutím čarovného proutku stane jedním bláznivým tanečním pohybem. Afrika se po západu slunce probouzí k životu. Kde? Kdo se chce domorodcům v křepčení vyrovnat, nebo je dokonce předčít, musí navštívit Oolong Lounge. Celých 10 hodin se nezastaví! Ale ti starší, pohodlnější a netančící, si raději zajdou do Cuban Lounge, Mojaba Tavern nebo Ekhaveni.
Druhý den se probudíte, tedy pokud najdete pár minut pro spánek, a budete cítit úúúnavu. Sednout do auta a vydat se do sousedního Lesotha, horského království uprostřed cizí země je tím nejlepším řešením. Po celý dlouhý den toho bude ke koukání víc než dost...
Fotbal
Již jsme o tom psali v úvodu, ale ještě jednou to zopakujeme: Bloemfontaine je barevný a plný rámusu. Fanoušci umí 90 minut zpívat, tančit, troubit, připravují zajímavé a nápadité choreografie. Populární Bloemfontein Celtic nastupuje ve stejných dresech jako Celtic glasgowský. Příznivcům se říká Siwelele. Dalším klubem ve městě je Free State Stars.
Fotbal se zde hrál již v roce 1891, kdy se jednalo o území Nezávislého búrského státu, známého jako Oranje Vrij Staat. Prvním profesionálním klubem byl FC Bloemfontein City.
Aberdeen, Dundee United, Newcastle United, Ajax Amsterdam, Eintracht Frankfurt, to jsou jména klubů, které sehrály v Bloemfonteinu celou řadu utkání.
Stadión
Free State má na tribunách místo pro 45 058 diváků. Postaven byl v roce 1952, částečně přestavěn pak v prvních letech tohoto století. Organizátoři MS 2010 ho převzali v roce 2008. Při Poháru FIFA se zde hrálo semifinále USA - Španělsko.
Program
Při pohledu na protagonisty pěti utkání ve skupinách se zdá, že nic moc atraktivního siweleles na stadionu a nás u obrazovek, nečeká. Ale zdání někdy klame. Kamerun bude hrát jako doma a Japonci jsou zde snad jen pro překvapení. Obrana Řecka si vytrpí své při náletech fotbalistů Nigérie. Červenomodrobílé Slovensko si to rozdá se stejně barevnou Paraguayí. Frantíci z Francie ohluchnou při povzbuzování domácích Jihoafričanů a Švýcaři budou bojovat o postup ze skupiny s Hondurasem. Němci asi vyhrají skupinu D a tím pádem si to tady v osmifinále rozdají s druhým z Céčka. USA, Slovinsko nebo překvapí Alžírsko?
Soutěž
Devět pokračování tohoto seriálu o městech MS 2010 přinese celkem 27 otázek, devět z nich již bylo položeno v předchozích dílech. A jelikož ceny jsou hlavně z Hondurasu, tak jedna z nich bude právě z této země. Ta druhá pak o pořadateli MS 2010 a třetí tipovací. Své odpovědi můžete měnit až do začátku tipovaného zápasu.
Hlavní cenou je originální dres národního týmu Hondurasu pro MS 2010, pro další dva jsou připraveny dárkové tašky Banky FICOHSA, které obsahují kopii dresu, šálu a čepici. Mimo to se pět nejlepších může těšit na tričko Eurofotbalu. O pořadí bude samozřejmě rozhodovat celkový počet nasbíraných bodů, při rovnosti pak budeme losovat.
Dnešní tři otázky:
Provincie: Free State
Počet obyvatel: 583 253
Nadmořská výška: 1 395 m n/m
Počasí: v zimním období, od května do srpna, ve dne se teploty pohybují okolo 17°C, ale v noci se mnohdy dostanou až pod bod mrazu na -2°C. Od října do února zde mají léto, teploty kolem 30°C, odpoledne často zaprší.
Toto město je jedním ze tří hlavních měst země. Sídlí zde Nejvyšší soud, ale také Soud odvolací. Překrásný Soudní dvůr, kde Nejvyšší soud zasedá, je obložen vzácným barevným dřevem a pochází z roku 1929. A co se sportu týče, tak místní příznivci fotbalu jsou ti nejhlučnější a nejbarevněji oblečení ze všech jihoafrických! Zima a randál, to si to tady fotbalisti a fanoušci pěkně užijí!
Historie
Vždy tady žili především afrikánci, ale město založil roku 1846 jistý major Britské královské armády Henry Douglas Warden. Proč právě zde? V blízkosti se nacházela hlavní cesta do Winburgu, stála zde vojenská pevnost, v okolí se nacházela rovina vhodná pro výstavbu a hlavně zde neexistovala nemoc, která zabíjela koně.
Jistě jste si všimli, že provincie se jmenuje Free State. Tento název pochází z historie. Již od roku 1848 se zde nacházela svobodná republika a v jejím názvu se nikdy nezapomnělo na jméno Orange. Postupně se jednalo o Svrchovanost Řeka Orange (1848-1854), později o Republiku Svobodného státu Orange (1854-1902). V letech 1902-1910 se mluví o hlavním městě Kolonie Řeka Orange, a od tohoto období pak o Svobodném státu (Orange).
Rozkvět města v letech 1854 - 1898 je vidět do současnosti. Zejména překrásné paláce a další honosné budovy slouží různým státním a soukromým institucím. Tehdejší vlády této republiky opravdu věděly, jak vládnout a skvěle nakládaly s fondy, které získaly od Britské koruny jako kompenzaci za ztrátu území Griqualandia, bohatého na diamanty. Nejznámější stavbou je Raadsaal, kde zasedala tehdejší Rada Svobodného státu. V roce 1890 slavnostně zahájili provoz na železnici spojující Bloemfontein-Mangaung a Kapské město.
3. ledna 1892 se zde narodil J.R.R. Tolkien, spisovatel, básník, filolog a univerzitní profesor, autor románů Hobbit a Pán prstenů. Zemřel ve Velké Británii 2. září 1973.
Roku 1899 se ve městě sešla tzv. Bloemfenteinská konference, která měla zamezit válce. Skončila krachem a 2. anglo-búrská válka začala. Angličanům a dalším členům Koruny pomohla právě dostavěná a otevřená železnice. 13. března 1900 město vojska obsadila, rychle byl postaven obrovský koncentrační tábor a do něj nahnány búrské ženy a děti. Monument Ženy národa nám dnes připomíná 45 tisíc obětí, z nich 17 tisíc černochů, mučení a hlad.
8. ledna 1912 zde byla založena politická strana Africký národní kongres, prvním šéfem se stal John Dube. Dnes je vládnoucí stranou země.
Současnost
Bayswater, Brandwag, Ehrlichpark, Fauna, Fichardtpark, Fleurdal, Gardeniapark, Generaal De Wet, Hospitaalpark, Kiepersol, Lourierpark, Park West, Pellissier, Uitsig, Universitas, Westdene, Wilgehof, Willows Langenhovenpark, Arboretum, Bayswater, Dan Pienaar, Helicon Heights, Heuwelsig, Hillsboro, Hillside, Hilton, Naval Hill, Navalsig, Noordhoek, Pentagon Park a Waverley... Ano, i toto je současnost tohoto města. Jedná se o příměstské oblasti, které neodmyslitelně patří k Bloemfontein-Mangaung.
Free State sousedí se šesti z devíti provincii Jižní Afriky, ale také ze státem Lesotho. Město samotné je pak ideálním místem k zahájení cest za poznáním krás okolí. Národní park Golden Gate, plný strmých skalních pískovcových útesů, které při slunečním svitu zlatavě září do dálky, přitáhne každého milovníka přírody.
Vredeford je kráter, který zde stojí již přes dvě miliardy let. Jedná se o druhý nejstarší kráter na zemi a vědci odhadují, že když do tohoto místa udeřil meteorit, uvolnil energii rovnající se 100 miliónům megatun dynamitu. Kráter má průměr 300 km, samotný meteorit musel mít průměr od 5 do 10 km a při jeho dopadu lítalo vzduchem 70 tisíc kilometrů krychlových šutrů! To musela být šupa, co?
Raadsaal
Monument ženy národa
Atrakce
Národní muzeum: v jeho prostorách naleznete jednu z největších sbírek zkamenělin a dalších archeologických nálezů. Například lebka z Florisbadu patří k těm nejcennějším a je zkoumána celou řadou vědců při studiu vzniku života na naší planetě. Tisíce návštěvníků pak přitahuje věrný model pouličního života ze začátku XX. století.
Vojenské muzeum ve jménu Královny: jedná se o starou pevnost postavenou v roce 1848 a původně zde sídlilo dělostřelectvo armády Svobodného státu. V prostorech muzea najdete vše možné i nemožné, ale vždy spojeno s konflikty, které se odehrály na území tohoto státu. V druhé části se pak seznámíte s dokumenty a materiály všeho, co bylo spojeno s apartheidem.
Monument Ženy národa a Muzeum Búrské války: autorem 36,5 metrů vysokého monumentu z pískovce, krásného ve své jednoduchosti, je sochař Anton van Wouw. V budově muzea pak naleznete mnoho zajímavých dobových nálezů a dokumentů z 2. anglo-búrské války. Ideální místo pro poznání a vzdělání.
Přehrada slzí: tato malá vodní přehrada s hrází z kamene byla součástí koncentračního tábora postaveného Brity na začátku XX. století. Podle legendy ji postupně naplnily slzy búrských a černošských žen a dětí vězněných, mučených a ve 45 tisících případů zabitých... Ne pro každého je tento pohled do historie Jižní Afriky příjemný. Ale navštívit a poznat jednu z mnoha černých skvrn na mapě černého kontinentu, by se mělo stát samozřejmostí...
Kulturní centrum Setshebelo: tak zde bylo jedno z vězení a dříve se tomuto místu říkalo "Ramkraal". Dnes je z něho vzdělávací středisko zaměřené na umění, kulturu a lidové uměleckou tvořivost. Slouží domácím, mladým a talentovaným umělcům. Jeho součástí je výstavní a prodejní sál, plný zajímavých a svérázných dekorativních předmětů.
Kde jíst, pít, tančit, prostě bavit se
Než se vydáte do víru města Bloemfontein, musíte si zopakovat pár tanečních kroků a kreací. Jinak zde budete za "dřeváka"! Rytmus Afriky je totiž slyšet a vidět na každém rohu.
Desítky malých restaurací a kavárniček v blízkém okolí středu města nabídnou snídani všeho druhu. Do samého srdce Bloemfonteinu se dostanete rychle a snadno. Město růží, město květů, uvidíte všude, kam oko dohlédne. Tisíce různobarevných květin vás okouzlí, očarují. Ulice vypadají jako jedno nikde nekončící květinářství...
Northridge Mall, Loch Logan Mall, Mimosa Mall. To jsou tři z nejznámějších nákupních středisek středu města. Na své si zde přijdou všichni. Ženy při vybírání všeho možného, muži při sklence něčeho lahodného a pohledu na ženy jiných mužů, děti na desítkách atrakcí. Něco malého k snědku najdete zcela jistě a snadno. A po tom pobíhání přijde vhod trochu odpočinku. Sand du Plesis Theatre je nejen divadlem, ale také kulturní lahůdkou všeho druhu. Muzika, tanec, loutky...
Po setmění se život města radikálně mění. Ospalé denní popocházení a poposedávání se jako mávnutím čarovného proutku stane jedním bláznivým tanečním pohybem. Afrika se po západu slunce probouzí k životu. Kde? Kdo se chce domorodcům v křepčení vyrovnat, nebo je dokonce předčít, musí navštívit Oolong Lounge. Celých 10 hodin se nezastaví! Ale ti starší, pohodlnější a netančící, si raději zajdou do Cuban Lounge, Mojaba Tavern nebo Ekhaveni.
Druhý den se probudíte, tedy pokud najdete pár minut pro spánek, a budete cítit úúúnavu. Sednout do auta a vydat se do sousedního Lesotha, horského království uprostřed cizí země je tím nejlepším řešením. Po celý dlouhý den toho bude ke koukání víc než dost...
Fotbal
Již jsme o tom psali v úvodu, ale ještě jednou to zopakujeme: Bloemfontaine je barevný a plný rámusu. Fanoušci umí 90 minut zpívat, tančit, troubit, připravují zajímavé a nápadité choreografie. Populární Bloemfontein Celtic nastupuje ve stejných dresech jako Celtic glasgowský. Příznivcům se říká Siwelele. Dalším klubem ve městě je Free State Stars.
Fotbal se zde hrál již v roce 1891, kdy se jednalo o území Nezávislého búrského státu, známého jako Oranje Vrij Staat. Prvním profesionálním klubem byl FC Bloemfontein City.
Aberdeen, Dundee United, Newcastle United, Ajax Amsterdam, Eintracht Frankfurt, to jsou jména klubů, které sehrály v Bloemfonteinu celou řadu utkání.
Stadión
Free State má na tribunách místo pro 45 058 diváků. Postaven byl v roce 1952, částečně přestavěn pak v prvních letech tohoto století. Organizátoři MS 2010 ho převzali v roce 2008. Při Poháru FIFA se zde hrálo semifinále USA - Španělsko.
Program
Při pohledu na protagonisty pěti utkání ve skupinách se zdá, že nic moc atraktivního siweleles na stadionu a nás u obrazovek, nečeká. Ale zdání někdy klame. Kamerun bude hrát jako doma a Japonci jsou zde snad jen pro překvapení. Obrana Řecka si vytrpí své při náletech fotbalistů Nigérie. Červenomodrobílé Slovensko si to rozdá se stejně barevnou Paraguayí. Frantíci z Francie ohluchnou při povzbuzování domácích Jihoafričanů a Švýcaři budou bojovat o postup ze skupiny s Hondurasem. Němci asi vyhrají skupinu D a tím pádem si to tady v osmifinále rozdají s druhým z Céčka. USA, Slovinsko nebo překvapí Alžírsko?
Soutěž
Devět pokračování tohoto seriálu o městech MS 2010 přinese celkem 27 otázek, devět z nich již bylo položeno v předchozích dílech. A jelikož ceny jsou hlavně z Hondurasu, tak jedna z nich bude právě z této země. Ta druhá pak o pořadateli MS 2010 a třetí tipovací. Své odpovědi můžete měnit až do začátku tipovaného zápasu.
Hlavní cenou je originální dres národního týmu Hondurasu pro MS 2010, pro další dva jsou připraveny dárkové tašky Banky FICOHSA, které obsahují kopii dresu, šálu a čepici. Mimo to se pět nejlepších může těšit na tričko Eurofotbalu. O pořadí bude samozřejmě rozhodovat celkový počet nasbíraných bodů, při rovnosti pak budeme losovat.
Dnešní tři otázky:
Související články
Zobrazit jen nejnovější
Zobrazit všechny
MS 2010 - Port Elizabeth (Zátoka Nelsona Mandely)
04.06.2010, 12:42
MS 2010 - Tshwane/Pretoria
02.06.2010, 10:58
MS 2010 - Polokwane
31.05.2010, 10:13
MS 2010 - Rustenburg
29.05.2010, 10:39
MS 2010 - Nelspruit
27.05.2010, 11:24
MS 2010 - Johannesburg
23.05.2010, 11:38
MS 2010 - Durban
21.05.2010, 10:52
MS 2010 - Kapské město
19.05.2010, 11:11
MS 2010 - představujeme stadióny
17.05.2010, 10:42
MS 2010 - Jižní Afrika se představuje
07.05.2010, 23:43
Komentáře (28)
Přidat komentářV Bloemfonteinu se narodil Tolkien
homeles8: Jo harryho Pottera... Tolkien
jo
kokot :D
Hery potr
a ten smajlik za tym ze
3. ledna 1892 se zde narodil J.R.R. Tolkien, spisovatel, básník, filolog a univerzitní profesor, autor románů Hobbit a Pán prstenů. Zemřel ve Velké Británii 2. září 1973.
On přejmenoval Hobbita na teplýho Harryho Pottra?
jo, sorry, já to čtu až nyní a vždy u tohoto města si vybavím velkého J.J.R., páč ho mám moc rád a dokonce jsem četl i jeho nějaký životopisy, král
J.R.R.
Zkopíruju komentář někoho z cbdb:
Směšně přeceněné. Ok, JRRT do toho dal všechno, vymyslel rasy, jazyky atd., ale zároveň nadobro ukončil vývoj fantasy žánru. Nastolil žánrové archetypy, kterých se budou budoucí generace autorů držet jak klíšťata. Elfové budou vždy vysoké bytosti se špičatýma ušima, hobiti přitroublí, ale hodní zakrslíci atp. Fantasy se již nijak neváže ke slovu fantazie.
Navíc ten příběh je fakt vcelku banální.
(domingův podpis)
No dobře, ale to že se fantasy téměř přestalo vyvíjet je spíše menší invencí autorů než Tolkienovou chybou.
Ale přeceněný to prostě je. LOTR je kvalitní řemeslná práce, nic víc, nic míň. Vypracovaná a vypiplaná precizněji, než to drtivá většina lidí dokáže, ale stylově je to v podstatě jenom hodně dlouhé vypravování. Takové "de luxe" čtení do letadla. Když to porovnám třeba se směšně podceněnou Gravity's Rainbow, což je kromě mimořádně čtivé beletrie taky filozoficky originální a jazykově brilantní a vrstevnaté dílo (při podobném rozsahu), tak tam je ten rozdíl zkrátka obrovský. Tolkien je taková pečlivě vyleštěná čítanka pro ty, kteří se nenaučili rozkrývat roviny postmoderního textu a čtou ne proto, že jsou fascinováni kvalitou textu, ale proto, aby četli
A není to z mé strany žádné shazování, spíš ukotvení v nějaké žánrové formulce. Ta taky potřebuje svoje elity a Tolkien jí je, ale v žádném případě se neřadí k nejlepším spisovatelům světa a už vůbec ne k největším myslitelům. Takový Capote, kterého já osobně považuju za jednoho z nejtalentovanějších spisovatelů, co kdy žil, napsal lepší knihy ve svých devatenácti. Je to žánrovka, jejíž masová obliba v ČR pramení z toho, že všeobecná fascinace fantasy je takovým národním sportem :).
Nemůžu souhlasit.
promiň, ale to co píšeš, to je prostě jen kolosální blábol ,neber si to osobně, ale pro někoho jako já (kterej J.R.R. miluje a četl o něm a od něj všechno) to je fakt žvást a hlavně lež...
V čem konkrétně?
Zkus to držet v objektivní rovině, já JRRT uznávám jako autora s jednou z nejbarvitějších fantazií, co znám, ale ne jako jednoho z nejkvalitnějších. Už z toho důvodu, že aby vytvořil hodnotné literární dílo, potřeboval nějaký homogenní celek, ve kterém by rozvinul svoje ideje a obrazotvornost. Nedivil bych se, kdyby měl nějakou formu Aspergerova syndromu.
Podobným typem autora, jestli znáš, je v současnosti třeba Bernard Werber.
OK, já ti mohu ukázat pár argumentů (fakt nevím, do jaké míry jsem nyní schopen diskutovat, to se ukáže minutama, páč jsem zkalenej, jako hovado), ale J.R.R. je za prvý naprosto výjimečný už jen v tom, že ve své tvorbě snad jako první ze všech ukázal něco zcela výjimečného - prostě si vymyslel vlatsní svět, něco, co mělo pro ostatní (čtenáře) zcela reálnou hodnotu, prostě to FUNGOVALO, brali to jako něco existujícího! Dále, J.R.R. proslul ani ne tak myšlenkou toho díla, ale hlavně jeho podstatou. Asi se shodneme v tom, že ani jednomu z nás není z toho to bezpochyby veledíla nejvlastnější ta původní myšlenka o jakési "novozemi" (Středozemi), která utvoří vlastní svět. Ne, já na tom obdivuji něco úplně jinýho - to jest, podstata geniálně vykresleného zlotvůrce (Hitlera) versus "dobrý nemohoucí lid" (Hobiti). Neboť Tolkien sám se přes svou neuvěřitelnou vzdělanost cítil neskutečně bezmocný a svým způsobem se bál německé moci, to dílo Pán prstenů je vlastně reakcí na blížící se možně příchozí válku. On byl nesmírně vzdělaný, mluvil 16 jazyky, znal skandinávskou mytologii od A do Z, byl celebritou Oxfordu (možná největší dodnes), třeba je fakt, že on se "zasloužil" o to, že C.S. Lewis konvertoval ke křesťanství, byť předtím ateista!! A vem si, co poté napsal Lewis za náboženská díla.... doporučuji si přečíst Tolkienův životopis od Charpentera…
Jejich spolek Inklingů byl proslulý, byly to ikony své doby. Tolkien vlastně nastartoval fantasy, to, že ostatní jej jen opisují ( ta směšná pisálka Rowlingová - úroveň na dvě hovna), není jeho chyba. On byl vynikající a charakterní člověk, ve válce přišel o spoustu vzácných, moc trpěl. Psal to dílo dlouho dlouho, je to vlastně jeho Faust, či Bídníci, je to parafráze (taky tak dlouhý, ačkoli samozřejmě obsah jiný...).
U Tolkiena je dycky důležitý si uvědomit, že to dílo má několik dimenzí – nábožensko – sociologické, antiválečné, mravně-poučné, fantasy-žánr, invenčně osobní a třeba „rozlohové“. Vem si, že on jako první předestřel zcela vlastní dimenzi. Utvořil vlastní grafiku, kde projevil vlastní vizualitu – ukázal něco, co ostatní neviděli , utvořil vlastní mytologii, vlastní příběh. Neuvěřitelně a naprosto nenapodobitelně jedinečně a propracované, nemající obdoby.
OK, já jsem z něj taky „vyrostl“ a dnes už mám raději řekněme „těžší“ věci, ale Pán prstenů nelze vnímat jako fantasy dílo, páč to primárně fantasy dílo není!! Je to primárně dílo sociální, ukazuje rozdíly a hledá cestu. Povzbuzuje lid a ukazuje mu, že se proti moci dá bojovat, že i slabší může vyhrát.
Bilbo, nebo Frodo, nebo Saruman jsou typologie – to jsou ideály osoby, pro řekněme tomu „teatrologii nebo kinematografiku“ třeba někdy i klíčové. Jsou to typy, na jejichž základě se později tvořilo.
Ty pozdější filmy od Jacksona ten původ děl zcela zprznily a dojebali, to dílo přišlo o svou podstatu myšlenkovou i skutkovou. Podstata totiž byla hodně výrazně náboženská a hodně výrazně sociální. Dále, ten jedinečný úžasný jazyk. To, jak je to dílo napsáno - prostě neskutečné, nádhera! Já to četl několikrát a to je jako Goethe! Jasný , jiný jazyk,ale ve své době ojedinělé, takto se nepsalo! Ty básně, autenticita s dějem, neuvěřitelné, to nikdo jiný neuměl…
Navíc, ačkoli ten příběh může na první pohled vypadat jednoduchý a v podstatě „romantický“ (hrdina osvobodí svět od zla), je to o něčem jiném. Vem si podobnost – spojí se trpaslící, elfové, lidé atd. a porazí Mordor = spojí se Churchill, Stalin (v té své podobě „prospěšného“) a Roosevelt a porazí Hitlera. To je prostě jasná narážka, dobový pamflet (byť rozsáhlý a zasazený do úplně jiné podoby).
Už jen srovnávat toto dílo se sračkou typu Pottera, je urážka. Třeba – kolik lidí zná Pána prstenů? Hodně. Kolik lidí jej četlo? Pár. Proč? Páč je to neskutečně těžká věc! Shakepseare se čte snáze než toto! Sice je to jinej tvar, jasný, jiná forma atd., ale tohle není lehká četba. Musíš přemýšlet, to má hlubokej smysl, a jesti to čteš apriori jako fantasy, je ti to k hovnu…
Ty filmy posléze celou podstatu dojebali, chudák Tolkien se musí obracet v hrobě….
1) Však to nepopírám, o příspěvek výš říkám, že ho uznávám jako autora s mimořádně barvitou fantazií.
2) OK, totéž můžu říct o Kafkovi, s tou předválečnou atmosférou. Jeho vzdělání mu nikdo neupírá, v tomto si ho jako intelektuála velice vážím. Ani vizionářství, ani intelektuální superiorita nebo schopnost mluvit 16 jazyky z něj však nedělají spisovatele.
3) Rowlingová je jako spisovatelka příšerná, přesto vytvořila velice komplexní, barvitou a napínavou ságu. Není na místě ji shazovat.
4) Že v podstatě celá jeho bibliografie je jedním dlouhým eposem, ukazuje na řadu věcí: ucelený světonázor, trpělivost, nezměrnou fantazii, orientaci v mytologii, snahu něco sdělit. To vše mu samozřejmě s úctou přiznávám, ale přesto: rozsah díla není úměrný k jeho kvalitě.
5) Ty dimenze, o kterých mluvíš, se ale projevují pouze prostřednictvím postav, nikoliv jazyka nebo příběhu jako takového. Příběh je analogií starou nějakých 3000 let, jazyk je konvenční, veškerá tíha sdělení leží na samotných charakterech, které se, jak říkáš, staly archetypy. To ale není žádná Tolkienova invence, takové "oživlé postavy" mělo mnoho spisovatelů před ním a někteří i po něm.
6) Sociální rozměr Tolkienova díla je naprosto transparentní, jde totiž o jeho variaci na problém, starý jako lidstvo samo. Variaci bezesporu originální, to ano.
7) Analogie s režimem je v podstatě totéž, co podal například Orwell ve Farmě zvířat. Pokud se podíváš do historie, najdeš těch příkladů strašně moc: Boccaccio, Poe atd. Opět - jde o Tolkienovu variaci na důvěrně známé téma.
8) Tolkienův jazyk není těžký, je jen specifický. Existují daleko prozaičtější autoři, kteří ve svých dílech vytvářeli nové jazykové a významové roviny: jenom když se přidržím 20. století, tak Vančura, Queneau, Camus, Eco, Vonnegut, Kafka, Dahl, Banks, Soucy (!!!), Cave. Pak v podstatě celá britská moderna, Proust, Pynchon, Saroyan, Brautigan, atd. Tolkien je mytický vypravěč, vycházející z klasické báze starých eposů. Měl to vybroušené k dokonalosti, ale nebyl stylistický inovátor, nebyl ani inovátor myšlenkový. Byl to "pouze" mimořádně inteligentní člověk, který s pomocí vlastní představivosti vytvořil epochální dílo, jímž nastavil laťku jemně nad rámec žánrově srovnatelných textů, aniž by si vytvořil laťku vlastní.
9) Lidí, co četlo LOTR, je dle mého poměrně hodně. Pokud je v jeho čtivosti nějaký problém, pak vychází z extrémní popisnosti, detailnosti výjevů a z toho vyplývajícího rozsahu a, řekněme, volnějšího tempa textu, ne z jeho náročnosti. Číst LOTR není o nic těžší než číst třeba Odysea (originál) nebo Gilgameše.
10) Potter není sračka, je to průměrně napsaná žánrová jednohubka s neskutečným komerčním potenciál, který vznikl díky schopnosti Rowling vtisknout svým postavám zřetelné charaktery a prostředí originální a osobitý ráz. To bys měl ocenit, jakkoliv se ti to nelíbí. Mně jako spisovateli se taky nelíbí, jak je to napsané.
11) Filmy jsem neviděl
tyjo, ty mě chceš na večer zničit? Já se u tohoto až vzteknul
1.)OK
2.) Srovnání s Kafkou je trovhu úlet
. Kafka je po Dostojevském můj nej. autor, toho znám od základu, jeho smysl a tvorba jsou úplně někde jinde. Jedinej společnej znak s J.R.R. je ten, že psali v podobné době... Tolien nepotřebuje, aby s něj někdo dělal autora, on byl génius a vymykal se, jeho talent psát je s jinými té doby takřka nesrovnatelný...
3.) Rowlingová není spisovatelka, ale autorka oblbovačky, jejíž jediný plus je v tom, že plno blbců naučí číst. Nic víc, nic míň. Zaslouží si být shazována, páč neumí ani tisícinu toho, co jí je přisuzováno. Jako autorka blbostí OK, víc ani ťuk - srovnávat ji s Tolkienem je urážka...
4.) Není roven kvalitě? Proboha, tam nneí zbytečné místo! Sice OK, některé pasáže všem sedět nemusí, to je asi jako když Hugo v Chrámu Matky Boží popisuje Paříž z ptačí perspektivy, ale právě tyto pasáže to dílo dělají tak výjimečným!!
5.) Nesouhlasím, jazyk i prostředí samo z toho tvoří zcela novou reálii, něco nového, do té doby neznámého. Srovnávat to s čímkoli jen zdánlivě podobným, co už snad třeba vzniklo dříve, je podle mne mimo. Jistě, již tisíce let předtím zde jisté mytologické postavy byly, leč až Tolkien jim dodal časoprostor a určení druhu, tím je výjimečný. Navíc, ta jeho grafika – vizualita, to jak to zakreslil do prostoru, jedinečné… Říct, že to není autorova invence je mimo, co jiného to je? Archetypy mohou být zdánlivé typologie postav, ale to, co vytvořil Tolkien je něco úplně jiného. On totiž vytvořil vlastní hrdiny, popsal jejich vztahy a hlavně jejich vlastní dějiny, a to předtím nebylo!!!
6.)OK
7.) Analogie jistě, ale srovnání třeba s Poem nebo Boccacciem? No nevím, dle mne ne, každý si ale najde své. V čem vidíš podobnost srovnání doby Boccaccia a Tolkiena? Nehledě na to, že Tolkien má své postavy nesrovnatelně dále než Boccaccio, o Poeovi ani nemluvě…
8.) Těžký jazyk – ono je to obtížné hodnotit, vlastně je to vědní nonsens, páč jak se určí „těžký jazyk“? To je subjektivní. Podle mne je pro normálního čtenáře jazyk J.R.R. hodně těžký a náročný. Srovnání s jazykem třeba Kafky nebo Eca je zase mimo, to je totiž něco úplně jinýho. Kafkův jazyk není umělecký, on je lidský, Tolkienův jazyk je až bych řekl metafyzický (v tomto smyslu nadsmyslný, vždy má v sobě něco víc, umění samo o sobě…). Nebyl stylistický inovátor? Opět nesouhlas, on jím byl, jednoznačně, nastavil příčku ostatním následníkům… Z eposů sice vycházel, rozdíl je však v tom, že zatímco ony eposy byly pouhé zaznamenání legend, J.R.R. je zasadil do doby, historie své vlastní a k tomu jim dodal jedinečný jazyk, který předtím neměli…
9.) Obtížnost díla – dle mého zdaleka není pro každého, alespoň ne v té rovině, aby to dílo bylo pochopeno tak, jak má. Srovnání s Gilgamešem atd. mimo, tady je přece rozdíl stylový i dobový, nemůžeš obtížnost textu udávat tím, že řekneš – toto je ještě těžší…
10.) Potter - pro mne to sračka je, byť tomu neupírám jediný klad, které to dílo má – naučilo mnoho blbců číst. Více ni ťuk…
11.) OK
2) Myslel jsem to tebou popisované zachycení dobové atmosféry, což je prvek typický právě pro Kafku.
3) Podle mě nějaký talent má, ale je fakt, že v jiné sféře, než je psaní samotné. Já mám Harryho Pottera rád, je to guilty pleasure
4) Nepochopil jsi mě, myslel jsem to tak, že kvalita díla neroste úměrně s jeho rozsahem. Napsal jsem to nezřetelně. Tolkien má tu kvalitu v celém díle konstantní, jenom není košer z něj dělat lepšího spisovatele, protože toho napsal najednou hodně.
5) Tak tohle chtěl udělat i Billy Corgan
já chápu, co chceš říct, ale to už se netýká LOTR jako knihy, nýbrž Tolkiena osobně. Já kriticky posuzuju knihu.
7) Opět - reflexe společenských poměrů, jak jsi nastínil. Jinak jsou třeba Poe a Tolkien úplně odlišní autoři, zas tak blbej nejsem
8) Není to tak mimo, jak si myslíš. Ty Kafku znáš výborně, takže víš, že Kafkův jazyk je v první řadě pragmatický a v druhé postmoderní. Tady nejde o srovnání, čistě o výčet autorů, kteří se v rovině experimentování s jazykem a dosahování nových norem dostali dál než Tolkien. To Kafka bezesporu byl, už třeba tím přísným pragmatismem. Eco, coby zakladatel moderní sémiotiky a filozof se zřetelnou orientací právě na roviny a polohy jazyka, také.
Tak třeba je rozdíl i v tom, že zatímco v Gilgamešovi atd. byly ty postavy součástí lidové slovesnosti, Tolkien si je všechny vymyslel a zasadil do prostředí, tkeré neexistuje, nikdo ho tedy nemohl znát, ergo ho musel nějak popsat :) stylistický inovátor nebyl. Nastavil příčku následovníkům, to souhlas, ale ne proto, že by vytvořil nové hodnoty, pouze přebrousil a k (téměř) dokonalosti dopiloval staré.
Metafyzický jazyk, to je takové trochu klišé, metafyzický jazyk mělo už 7 mudrců v antice...samozřejmě, že v těch postavách a prostředí nějaká metafyzika je, pokud vycházíme z antické definice metafyziky. Umění samo o sobě? Podle mě je Tolkien ukázkový příklad autora, u nějž vycizelovaný obsah poměrně markantně převažuje nad formou. Umění samo o sobě je třeba první kapitola Ve stínu kvetoucích dívek od Prousta, která má 60 stran a popisuje tam, jak se ráno probudil. Takhle bysme se dostali až někam k lartpourlartismu
a to je zbytečné. Tolkienův jazyk je jazyk, kterým promlouvají jeho postavy. Má konzistentní atmosféru napříč celým textem, ale pořád je to jedna nastavená rovina - on ji dokázal vytvořit a udržet, ale už ne modifikovat. Čímž se dostáváme k tomu, co říkám celou dobu - totiž že Tolkien je autorem, který se pohybuje na pevně vymezeném úseku, na němž víceméně nemá konkurenci. Proto je špičkovým žánrovým autorem, ale ne jedním z nejlepších spisovatelů na světě, protože ti svoji variabilitu prokázali větší paletou výrazových prostředků.
9) Jasně, že není pro každého. Bývalý spolužák, který za celý život přečetl jenom první knihu Švejka, se po něm asi vrhat nebude. Ale nějak rámcově sečtělý a vzdělaný člověk s tím nebude mít problémy. Souhlasím s tím, že porovnávat obtížnost textů je blbost - ve smyslu hádat se, jestli je těžší přečíst Finnigan Wake, Hnus nebo Pekaře Jana Marhoula. Ale nějaký roviny tam přece jen jsou.
10) Ale nenaučilo, 90% těch děcek v životě nepřečetlo nic, co by náročností a kvalitou textu přelezlo Pottera víc než o chlup
To dílo má i jiné klady, některé jeho pasáže lze hodnotit jako antiutopie. Děckám, které k Orwellovi, Solženicynovi, Harníčkovi nebo Vonnegutovi v životě nečuchnou, představuje celkem slušnou formou myšlenku odboje proti útlaku. Že je celý ten koncept naivní a pitomý, je druhá věc 
, ale je tam.
Z vlastní zkušenosti vím, že se mi nejlíp diskutuje, když jsem nalitý
tak ať chutná!
Jestli na své chlastací tour zavítáš do Brna a bude se ti chtít, zkus se ozvat.
OK ,myslím ,že jsme si to vyjasnili, beru tvůj názor, asi nemá cenu to zase dlouze rozepisovat, už na to ani zas nemám sílu, psal jsem teď nějaký články na web clubu. Brno - jo, tam budu 26. června, jedeme tam s fanklubem na turnaj ve futsalu, takže se možná pak můžem sejít, ale nevím ,jak to bude vycházet časově, ještě ti kdyžtak dám vědět. Bude tam i Jajinek a Nerazzurro, tak bychom nějakej sraz mohli dát, rád bych tě poznal
24. mám nějaký opravný zkoušky, kdyžtak se domluvíme.
jj, je to ještě daleko, kdoví jaká bude situace...
Mně to připadá jak nějaký komentář z csfd.cz, kde uživatelé dají odpad filmu za to, že třeba je nereálný, i když se jim líbil...
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele