Ozvěny z Bundesligy: Němečtí brankáři, kde jste?

V médiích je aktuálně nejprobíranějším bundesligovým gólmanem jednoznačně Manuel Neuer. Řeší se jeho vztah jak s vedením Bayernu, tak i s dnes již bývalým koučem brankářů Roten Tonim Tapalovićem. A taky to, že mezi třemi tyčemi momentálně schází. Což v předních bundesligových klubech platí o všech německých mužích s rukavicemi. Kde zmizeli následovníci Andrease Köpkeho a Olivera Kahna?

Před nějakými deseti lety šlo hovořit o silné německé brankářské škole. Manuel Neuer se rychle zabydlel v Mnichově a v Schalke jej nahradili Timo Hildebrand s Ralfem Fährmannem. Roman Weidenfeller zůstával stálicí Dortmundu, René Adler předal v Leverkusenu žezlo Berndu Lenovi. Tragicky zesnulého Roberta Enkeho zastoupil v Hannoveru Ron-Robert Zieler, vzkříšený Mönchengladbach objevil Marc-Andrého ter Stegena. Vědět o sobě dávali také Kevin Trapp ve Frankfurtu, Oliver Baumann ve Freiburgu či Timo Horn v Kölnu.

Nešlo o žádné nazdárky. Řada uvedených klubů patřila před deseti lety k tomu nejlepšímu, co Bundesliga nabízela, jiné se zase čas od času podívaly výš. Často právě díky borcům pohybujícím se mezi třemi tyčemi. Neuer, Fährmann, Leno, Zieler, Ter Stegen, Trapp, Baumann a Horn navíc svou kariéru teprve začínali či pořádně rozjížděli. Němci si mohli libovat. Brankářskou otázku měli v reprezentaci na roky vyřešenou.

Jenže deset let uplynulo jako voda. Celá osmička jmenovaných v předešlém odstavci dál chytá, řada z nich pořád kvalitně. Neuer s Ter Stegenem a Trappem se drží v reprezentaci, mezi uznávané brankáře patří také Baumann a Leno. Naopak Fährmann s Hornem již jsou spíše náhradníky, Zieler zase působí ve 2. Bundeslize.

Avšak sedm z osmi zmíněných mužů už oslavilo 30. narozeniny. Ten nejmladší, Timo Horn, tak učiní za tři měsíce. Pár sezon ještě mohou na solidní výkonnostní úrovni vydržet. Nicméně i tak by se v Německu měli poohlížet po nástupcích.

Špičkových následovníků ale zas tolik není. Alespoň v předních klubech nejvyšší německé soutěže. V žádném z prvních pěti celků bundesligové tabulky nedělá brankářskou jedničku Němec. A i kdybychom počítali momentálně zraněného 36letého Neuera z Bayernu, dojem se moc nevylepší. Což platí také v momentě, kdy výčet týmů rozšíříme z pěti na šest. Frankfurtský Trapp (32 let) už totiž rovněž patří mezi protřelé harcovníky.

Teprve v dolní polovině bundesligového pelotonu se to německými gólmany hemží. Jenže kariéra Alexandera Schwolowa ze Schalke spíše uvadá. Robin Zentner z Mainzu a Florian Müller ze Stuttgartu patří spíše mezi průměrné hlídače bran. Marvin Schwäbe se v Kölnu začal prosazovat až před rokem, nyní je mu 27 let. A bochumský Manuel Riemann je zase ročník 1988.

Ter Stegen has 17 clean sheets this season in all competitions

The most by any keeper in Europe's top five leagues pic.twitter.com/wHdDiBry6R

— ESPN FC (@ESPNFC) February 13, 2023

Kde jsou nějací mladíci? Pravda, jednoho nalezneme v Mainzu, kde se díky zranění Zentnera uchytil Finn Dahmen. Avšak i u něj se čekal raketovější vzestup. Mistr Evropy s německou reprezentací do 21 let se v Bundeslize prvně objevil před dvěma roky, jedničkou FSV se ale posléze natrvalo nestal. Na začátku probíhající sezony se měl dočkat vysvobození a přestěhovat se do Augsburgu. To ovšem zatrhl gólman FCA Rafał Gikiewicz, jenž se dostal do formy, kterou si drží v podstatě dodnes. Augsburg tak posilu nakonec nekoupil a Dahmen se dalšího půlroku trápil na lavici náhradníků.

Kdo tedy v Bundeslize chytá, když ne Němci? Výrazně se začali prosazovat Švýcaři, na něž po konci Weidenfellera výhradně spoléhá Dortmund. Postupně se zde vystřídali Roman Bürki a Marwin Hitz, na něž momentálně navazuje Gregor Kobel. V Mönchengladbachu držel prapor alpské země zase Yann Sommer. Ostudu nedělají ani Belgičan Koen Casteels (Wolfsburg) a Nizozemec Mark Flekken (Freiburg). Opomenout nelze Dána Frederika Rønnowa (Union), Maďara Pétera Gulácsiho (Lipsko) ani Fina Lukáše Hrádeckého (Leverkusen).

Nic proti zahraničním gólmanům, ba naopak. Bundesligu oživují a také zkvalitňují. Takového Sommera lze za tygří skoky a brilantní kopací techniku jen a pouze milovat. V Dortmundu si na Kobela taky nestěžují. Casteels a Hrádecký už jsou ve svých klubech ikonami. A Rønnow se po několikaletém opomíjení konečně dočkal zasloužené šance.

To německá brankářská škola by měla sama zabrat. Jestliže nechce mít v budoucnu potíže. Pořád stačí jeden mimořádný talent, jenž (pokud mu tedy vydrží zdraví) potenciální problém zažehnát. Nicméně na jediné kvalitní jméno se fanoušci moc spoléhat nechtějí. Momentálně navíc nějaké takové po Neuerovi s Ter Stegenem dál schází.

V dresu Frankfurtu už bundesligový debut zažil Diant Ramaj. Jan Olschowsky v Mönchengladbachu na podzim zastoupil zraněného Sommera. A Noah Atubolu dostává za Freiburg šanci alespoň v DFB-Pokalu. Všichni tři v probíhajícím ročníku oslavili nebo teprve oslaví 21. narozeniny. Lze je tedy brát za naděje.

Avšak pravidelně Ramaj, Olschowsky ani Atubolu nechytají. A kdoví, zda se v Bundeslize či jiné elitní soutěži vůbec někdy stanou jedničkami. Pokud ne, bude Německo brankářský problém dál řešit. Stejně tak ale bude stoupat věk současných opor.