Premier League - preview 12. kola

Jak úvodem svého preview na BBC připomíná Jonathan Pearce, když naposledy Burnley vyloupilo The Hawthorns, novopečený americký prezident Donald Trump se teprve zaučoval u svého otce Freda. To se psal rok 1969 a West Bromwich od té doby Clarets na vlastním hřišti udolal osmkrát z devíti pokusů...

Pro Burnley se přitom sbírání bodů v cizím prostředí pomalu stává životně důležitou povinností. Clarets jsou teď sice v lize neporaženi už třikrát po sobě, což se na nováčkovi vždy cení, ovšem z cest přivezli všehovšudy jeden bod z 12 možných, a na tom se zkrátka něco musí změnit, pokud se Dycheova parta chce zachránit.

Na druhou stranu, aktuálně jedenácté Burnley je na tom pořád o bod lépe než WBA, které pro změnu ošklivě tápe před důvěrně známým publikem. Tam v devíti vystoupeních uhrálo jedinou výhru a jediné čisté konto. Také zde si Tony Pulis jistě bude uvědomovat, že to takhle dál až do konce sezony nepůjde.

West Bromwich se alespoň může utěšovat tím, že v minulém kole skalpem mistrovského Leicesteru ukončil pětizápasové čekání na ligovou výhru, a teď by Baggies proti týmu, který ve venkovním prostředí nenapnul síť už 444 minut, dozajista rádi navázali.

Burnley ze září 2014 kuriózně zůstává posledním nováčkem, který se na The Hawthorns musel sklonit před hostiteli, a nepříjemnému repete se nyní bude pokoušet zabránit s veskrze zdravým kádrem. Šanci na start má i Stephen Ward, který vynechával minulé kolo kvůli zadnímu stehennímu svalu.

Tony Pulis má problémy se skládáním ofenzivní vozby. Saido Berahino se pomalu blíží návratu, ale v pondělí to asi ještě nepůjde, a po menší operaci kolena se zřejmě bude muset omluvit i Nacer Chadli. Jiný obvyklý střelec gólů Salomon Rondón je naopak v pořádku po svalových potížích.

Trojice neproher proti anglickým velkoklubům v intervalu jednoho měsíce? O něčem takovém si nováček Premier League obyčejně může nechat jenom zdát, Middlesbrough teď ovšem schází už jenom jeden jediný krok. Po úspěšných výletech na Arsenal a Manchester City teď na Riverside zavítá Chelsea...

Skutečnost, že se jediný nedělní zápas odehraje zrovna na jeho domácí půdě, ovšem Middlesbrough příliš nenahrává. Pouze Swansea před vlastním publikem posbíralo méně bodů než Boro a dvě domácí prvoligové výhry za sebou klub ze severu Anglie neregistruje od srpna 2008.

Tohle Boro je však v lecčems odlišné oproti tomu, které tuto sezonu otevíralo. Především defenzíva si už zvykla a v uplynulých třech kolech soupeři připustila jediný gól. Je sice fakt, že Manchester City si za remízu 1:1 může v první řadě sám, práci Víctora Valdése a jeho strážců však nelze podceňovat.

O progresu Chelsea se popsalo už několik řádků a s každým kolem teď jako by povinně přibývala nová kapitola příběhu o tom, jak Antonio Conte přešel na svůj oblíbený systém se třemi obránci a kompletně proměnil herní i výsledkovou tvář Blues. Od debaklu s Arsenalem uplynulo už pět kol, v nichž Chelsea ani jednou neinkasovala a sama vždy vstřelila více než jednu branku (celkem 16!).

Modří se teď tak trochu vrací o šest let dozadu. Mohou se stát první skvadrou Chelsea od prostředka roku 2010, které se podařilo v Premier League šestkrát po sobě udržet čisté konto, a Eden Hazard se zároveň může stát prvním bluesmanem od stejného roku, který zavěsil v pěti ligových utkáních v řadě.

Právě Hazard, stejně jako jeho neméně rozjetý spoluhráč Diego Costa (prozatím nejproduktivnější hráč soutěže), v reprezentačním týdnu utrpěl menší šrám, nastoupit by však měl být schopen tak jako tak. Antonio Conte má vcelku vzato k dispozici plný kádr, protože se mu vrací i Cesc Fabregas.

Naproti tomu Aitor Karanka raději musí počítat s nejhorším v případě úrazu kolena George Frienda, jehož nevčasné vyléčení by mohlo mít za důsledek kolaps pevné defenzívy. Španělský kouč už tak nebude moci využít stopera Ayalu (kotník), zatímco Gastón Ramírez se vrací po odpykání trestu.

Už hodně vody uplynulo od časů, kdy byl souboj Manchesteru United a Arsenalu především duelem dvou manažerských těžkých vah Sira Alexe Fergusona s Arsénem Wengerem. Po odchodu největšího trenéra britské historie Rudí ďáblové už nejsou tak žhaví, a zatím ani pod jinou veličinou světové kopané Josém Mourinhem se jim nedaří vrátit se na výsluní. Změní to vzájemný duel?

Abych neuvedl předchozím odstavcem někoho v omyl - rivalita Wenger vs. Mourinho je dost možná ještě větší než u původně jmenované dvojice. Od titulu voyera, přes specialistu na neúspěch, až k šarvátce u postranní čáry - Portugalec s Francouzem se rozhodně v lásce nemají a někdejší trojnásobný šampion s Chelsea si nezapomněl rýpnout ani před nadcházejícím střetnutím. Do svého soka a již tradičně i do médií.

"Zápas je duelem dvou nejúspěšnějších manažerů v Premier League. Sir Alex Ferguson je pryč a my jsme každý vyhráli už tři tituly. Neznamená to snad, že bychom měli být respektování i v časech, kdy naše výsledky nejsou nejlepší? Pan Wenger má všechen váš respekt. Já však nikoli - a to hlavně s přihlédnutím k tomu, že jsem svůj poslední titul vyhrál před 18 měsíci, ne před 18 roky," rozčeřil hladinu Mourinho.

Výsledky Manchesteru United jsou však skutečně mizerné. Po nedávné prohře na půdě Fenerbahce měl José Mourinho dokonce horší bilanci než tolik vysmívaní David Moyes a Louis van Gaal. O moc to nespravil ani následným vítězstvím na hřišti Swansea, kterou dvěma góly skolil Zlatan Ibrahimović.

Švédský kanonýr však v utkání viděl už pátou žlutou kartu sezóny a proti Arsenalu si odpyká jednozápasový trest. Na hrot by se tak mohl posunout buď mladík Rashford nebo probuzený a rozdivočený Wayne Rooney.

Vzhledem k ligové formě, kdy United vyhráli jediný z posledních pěti zápasů, naopak Arsenal už deset utkání neprohrál, by měli být mírným favoritem Kanonýři. Jenže ti na Old Trafford naposled vyhráli před dlouhými 10 lety, zatímco Arséne Wenger porazil Mourinha v jediném z předchozích 15 pokusů - a to byl ještě nepříliš prestižní Community Shield.

Wenger každopádně na rozdíl od svého kolegy-konkurenta nehodlá stavět osobní linku nad samotný duel. "Myslím, že jsem za 20 let v Arsenalu vyhrál nad každým manažerem, nechci z toho dělat soutěž dvou manažerů. Je to souboj dvou klubů a dvou týmů, i když chápu, že lidi rádi hledají kontroverze. Ty vám ale publikum nezískají. Kvalita zápasu ano," řekl smířlivě dnes již určitě legendární šéf Arsenalu.

Jeho tým vyhrál všechny čtyři venkovní zápasy, Sunderland, Burnley, Hull ani Watford však nepředstavovaly takovou konkurenci jako Manchester United. Arsenal však rozhodně oplývá lepší formou než jeho soupeř, a to i přesto, že v zápase s Tottenhamem značnou část utkání tahal za kratší konec. Remízou 1:1 pak odmítl posun na špičku tabulky, kterou aktuálně sleduje s dvoubodovým odstupem.

Ještě o šest bodů níže jsou Red Devils, kterým kromě Ibrahimoviće chybí i Eric Bailly, Antonio Valencia a pravděpodobně i Chris Smalling, nad nímž však díky Mourinhově neochotě sdělit jeho stav visí otazník. Arsenal se pak musí obejít bez Hectora Bellerína, Santiho Cazorly a Dannyho Welbecka. Nejistý je konečně i start Thea Walcotta, který možná bude dělat společnost manželce při porodu.

Pep Guardiola prožívá nejhorší vstup do nového angažmá, přesto může po tomto víkendu pomýšlet na ligové prvenství. Krok k tomu bude chtít udělat na půdě znovu tápajícího Crystal Palace, který mezi reprezentačními přestávkami prohrál všechna svá utkání.

Bilance Eagles během třiceti zápasů za rok 2016 je tak natolik hrozivá, že Guardiolův nejhorší bodový zápis po jedenácti kolech v novém klubu je stále o dva body lepší. Příčin je samozřejmě mnoho a jednou z nejviditelnějších je neschopnost defenzívy podržet své spoluhráče v útoku. Série šestnácti zápasů bez čistého konta momentálně vrcholí dvěma porážkami přesto, že se Crystal Palace v obou duelech střelecky prosadil hned dvakrát.

"Musíme se zlepšit, o tom není pochyb. Výsledek v Burnley byla pro nás velká rána," přiznává vzrůstající tlak Alan Pardew. "Když mám být upřímný, nemyslím si, že jsme již ponořeni do bitvy o udržení. Musíme se jen ujistit, že v dalších pár týdnech uhrajeme dobré výsledky."

Citizens vyhráli proti Eagles v deseti z posledních jedenácti soutěžních střetnutí a pětkrát v šesti předešlých případech ani neinkasovali. Optimistické vyhlídky na zdařilé odpoledne tak zdaleka nemá jen David Silva, který se ve třech vzájemných kláních radoval ze tří gólů. Přes nevalný přísun bodů z posledních kol se tak jediným problémem v cestě za vítězstvím zdá možné šetření hráčů před středečním výjezdem do Německa, kde bude chtít Guardiola definitivně stvrdit postup do vyřazovacích bojů Ligy mistrů.

Preventivní vyřazení ze sestavy Belgie by jinak nemělo mít vliv na start Vincenta Kompanyho, ke kterému by se zároveň mohl připojit uzdravený Bacary Sagna. V brance domácích se pak prvně od 20. srpna objeví při ligovém zápasu loňská jednička Wayne Hennessey, zraněný Mandanda by měl týmu chybět dva týdny. Lepší zprávy ze vcelku zaplněné marodky přináší pouze Joe Ledley a Lee Chung-Yong, i ti se však nejdříve podrobí dalším testům.

Nový lídr tabulky Liverpool pojede s touhou obhájit svou pozici na půdu Southamptonu, odkud se body neodváží lehce. Svěřenci Jürgena Kloppa od začátku září prakticky jenom vítězí a proti Saints, kteří naopak z posledních pěti duelů porazili pouze Burnley, budou favoritem.

Reprezentační přestávka však s formou týmů často zamává. Ti, kterým se nedaří, ji vítají pro zmobilizování sil, naopak v dobré pohodě hrající celky se modlí, aby jim z jejich dobře šlapajícího stroje nevypadla nějaká součástka. Podobně to cítí také Jürgen Klopp. "Dosud jsem všechny mé hráče neviděl. Brazilci (Coutinho a Firmino) se vrátili teprve během středeční noci," sdělil na tiskové konferenci německý manažer.

"Nemůžeme být stejným mužstvem, jakým jsme byli před reprezentační pauzou. Kdybychom mohli předvést to nejlepší, byli bychom mnohem těžším soupeřem, než si Southampton dokáže představit. Ale protentokrát si nejsem vůbec jistý," dodal Klopp. Ten je skeptický i kvůli tomu, že se během zápasů za svou zem zranil Adam Lallana a jeho start je nejistý, stejně jako v případě již zmiňovaného Philippeho Coutinha.

Také na druhé straně Claude Puel se musí vypořádat s řadou zraněných, menší zdravotní problémy mají Cédric Soares, James Ward-Prowse, Ryan Bertrand a Shane Long, přičemž o jejich nasazení do základní sestavy se rozhodne až v sobotu. Dušan Tadić, Fraser Forster Pierre-Emile Hojbjerg by už měli být zcela fit.

Všichni příznivci klubu ze St. Mary's Stadium jistě mají v paměti úžasný duel mezi těmito soupeři z března tohoto roku, kdy Southampton doma otočil utkání z 0:2 na 3:2, ačkoliv ještě deset minut před koncem prohrával. Podobný výsledek by družina Clauda Puela jistě ráda zopakovala a znovu tak nastartovala upadající výkony.

Příslib vyrovnané partie na Britannia Stadium nabízí příjezd Bournemouthu, který je sice pouze jediný bod za hostitelem, nicméně svými výjezdy přílišnou hrůzu nenahání a při současné formě Stoke City budou domácí fanoušci spokojeni jen s plnohodnotným úspěchem.

"Potřeboval hrát každý týden, aby přesně ukázal, jaký je typ hráče a jakou kvalitu má. Potřeboval najít ten správný klub k růstu a prosperitě - a to je to, co tu našel," chválí si svůj letní tah Mark Hughes. Joe Allen tak během jedenácti ligových výstupů v dresu Potters stihl mít prsty ve více brankách, než se mu podařilo v Liverpoolu, za který nastoupil jednadevadesátkrát. Jeho první zásahy na přelomu září s říjnem sice vítězství nepřinesly, započaly však šňůru, jež dokonale zvrátila tragický vstup jeho týmu do sezóny.

Po dvou a půl letech tak může Stoke zvítězit na svém stadionu třikrát v řadě a už nyní se veze na vlně bez porážky, kterou nepoznal čtyři roky. V současné formě ho předčí pouze Chelsea s Liverpoolem a parádní jízdu bude chtít potvrdit i proti celku, kterého čtyřikrát z pěti předešlých setkání porazil. Celkem jistě by se pak tým z chvostu tabulky posunul během šesti kol do lepší poloviny tabulky.

Bournemouth mezitím nadále strádá především při svých výjezdech, z nichž si od vítězství ve Villa Parku přivezl pouhé dva body z jednadvaceti možných. Od února navíc během deseti venkovních zápasů nedokázal udržet čisté konto a listopadové výsledky od vstupu mezi anglickou smetánku, dvě remízy a tři prohry, nijak nenasvědčují, že by se tuto sobotu mělo něco změnit.

"Stoke je dnes jiné místo, než bývalo. Mají tam pár opravdu dobrých technických hráčů, zvláště v útoku jsou pak výrazně nadaní," prohlásil na adresu soupeře frustrovaný Eddie Howe, jenž se v dalších týdnech bude pokoušet vypořádat s Arsenalem a Liverpoolem. Proti nejbližšímu soupeři se navíc musí obejít bez potrestaného Adama Smitha a mimo hru zřejmě zůstane i Wilson se Surmanem. Na marodce domácích posedí Geoff Cameron a Glenn Whelan, jenž si přivezl zranění z reprezentace, naopak Arnautović a Shaqiri se po absenci proti West Hamu do sestavy vrátí.

Může být už listopadový duel tzv. six-pointerem? V případě Sunderlandu a Hullu nejspíš ano, protože oba týmy prokázaly v úvodní pasáži sezóny dostatečné množství nekvality, že se s nimi stoprocentně musí počítat do bojů o záchranu. Shodou okolností však oba dva celky před reprezentační pauzou ukončily tragické série a zvedly si sebevědomí.

Největší terno udělal Sunderland, který do konce října stačil vytvořit historické minimum Premier League. Dva body a skóre -13 ještě po deseti zápasech nikdo neměl. Trn z paty vytrhl Black Cats ten nejméně pravděpodobný muž, vždyť Victor Anichebe nastoupil v základní sestavě naposled v únoru ještě v dresu WBA. Proti Bournemouthu však dal gól, vybojoval penaltu, a přestože si nalomil žebro, měl by spolu s Watmorem a Defoem táhnout ofenzivu Sunderlandu i proti Hullu.

Tigers ukončili o něco kratší šňůru mizérie, před Southamptonem čekal na vítězství "jen" osm klání. Nutno říct, že posledních šest musel oželet jakýkoli bodový zisk, zatímco hned třikrát inkasovat minimálně čtyři góly. Proto se i tento počin - totiž vítězství 2:1 nad Saints - musí považovat téměř za zázrak.

Zázrak, na který by Mike Phelan z lavičky Hullu rád navázal. A historické statistiky k tomu nabádají - nováček soutěže porazil Sunderland ve čtyřech z posledních pěti případů. Chybět mu ale bude celá útočná letka. Will Keane si po vážném zranění kolenních vazů nezahraje rok, mimo hru je i Abel Hernández a Shaun Maloney, zatímco Adama Diomandé je suspendovaný.

David Moyes pak sice může počítat se zmíněných gladiátorem Anichebem, ale ani on nemá k dispozici kompletní kádr. Steven Pienaar stojí za červenou kartu a Lee Cattermole si po operaci od fotbalu odpočne zhruba čtyři měsíce. Zápas pak mine i další záložníky Jana Kirchhoffa - a taky Jacka Rodwella (Sunderland tak má naději na vítězství).

Vzpomínky na setkání v rámci Serie A si o poznání raději připomene Walter Mazzarri, který v deseti duelech s Claudiem Ranierim nikdy neprohrál. Oba dva pak potřebují napravit svá velká selhání v posledním kole před reprezentační pauzou.

"Doufám, že jestli je tým naštvaný jako já, musíme odehrát dobrý zápas. Bohužel prohra s Liverpoolem přišla těsně před přestávkou a všechny hráče jsem viděl až ve středu. Mluvil jsem s nimi a mohu zaručit, že utkání s Leicesterem bude úplně jiné. Teď je na nich, aby mi ukázali, že pochopili, co chci a nepochybuji, že to udělají," věří Mazzarri.

Nejtěžší porážku za účinkování v Premier League odnesl nejhůře brankář Gomes, jenž po druhé brance opustil hřiště se zraněným kolenem. Už v sobotu by však mohl být znovu připraven připomenout předešlá tři čistá konta. Dopomohl by tak i k čtvrtému domácímu představení v řadě bez porážky. Něco takového zažil Watford naposledy před deseti lety. Na druhé straně hřiště se pak pokusí převážit misky vah na stranu Hornets Troy Deeney, jenž s 99 góly v jejich dresu zkusí v sedmém vystoupení proti Leicesteru vstřelit čtvrtou branku a tím i zaokrouhlit celý svůj střelecký přínos na rovnou stovku.

Jisté jubileum má naopak Claudio Ranieri, který povede Lišky k padesátému klání v Premier League, když doposud patnáctkrát remizoval a jen v osmi případech odešel bez bodu. Pokud si však nepřipíše sedmadvacáté vítězství, zapíše svůj klub po bok Leedsu (1992) a Blackburnu (1995) na listinu úřadujících mistrů, kteří si následně nepřivezli tři body z prvních šesti výjezdů. I kvůli čtrnácti inkasovaným brankám na půdě soupeře zaujímají v tabulce venkovních zápasů poslední místo.

Jedním z témat letošních ztrát Leicesteru se pochopitelně stala impotence Jamieho Vardyho, který se neprosadil od začátku září. Zásah v přátelském klání proti Španělsku by mu ovšem mohl psychicky pomoci, alespoň to si myslí jeho týmový šéf. "Pomůže to mně, týmu i jemu samotnému. Konečně může hrát zase jako obvykle. Nikdy neztratil mou důvěru. Pracoval velmi tvrdě pro tým a jen tvrdá práce může změnit naši pozici v tabulce," věří Ranieri.

Při cestě za třetím vybrakováním Vicarage Road v řadě, což se Liškám doposud nikdy nepovedlo, bude i nadále chybět Kasper Schmeichel, jehož absence po operaci může trvat takřka až do Vánoc. Až další testy ukážou, zda se v sestavě objeví Danny Drinkwater, naopak ke svému 300. utkání v Premier League nastoupí Robert Huth jakožto první německý hráč, který takového milníku dosáhl.

V domácích barvách by se kromě Huerelha Gomese měl objevit i Sebastian Prödl a šanci na druhý start za Watford by mohl dostat uzdravený Stefano Okaka. To José Holebas bude pykat za pět žlutých karet.

Famózní nástup Evertonu je pryč a takřka dva měsíce bodově výrazně strádá. Důvodů, proč by měl v sobotu svou starou formu znovu najít, je hned několik a hráči Swansea nejsou letos zrovna ti, kteří by s takovými nároky soupeře měli problém.

Zdaleka tak nenahání domácím fanouškům strach tak, jak by tým, jenž pětkrát v řadě se svým soupeřem neprohrál, měl. Na své ligové vítězství totiž čeká už deset zápasů a dává tak vzpomenout na neblahou sérii z podzimu 2000. Tehdy naposledy ušel bez úspěchu jedenáct kol a nakonec musel třetí nejvyšší soutěž opustit. A k optimismu nepomahá ani vyrovnání vlastního rekordu v nejhorším startu do sezóny z roku 1983. Tehdy se s druhou ligou rozloučili s osmnáctibodovým mankem na udrživší se Oldham.

Americký manažer, pro kterého je Swansea třetí evropskou zastávkou, stále odmítá nazývat současnou situaci krizí, jak tomu udělal jeho svěřenec Ki Sung-yeung. Pravdou však zůstává, že ze svých čtyř dosavadních duelů uhrál pouhý bod za bezbrankovou remízu s Watfordem a ve zbylých kláních inkasoval jeho tým vždy po třech brankách. I po druhé reprezentační pauze, kterou v klubu prožil, tak zůstává hluboko v poli poražených.

Goodison Park navíc už osm ligových zápasů nikdo nevykradl a úpadek výsledků Evertonu od šestého kola lze psát na úkor pouhých dvou domácích představení. Děsivý debakl na půdě Chelsea sice mohl ovlivnit psychiku hráčů a atmosféru v šatně, přišel však v dobrý moment před dvoutýdenním volnem a nyní si bude chtít spravit chuť na Labutích, které naposledy hráči Toffees porazili na jaře 2014. Zatímco však tehdejší střelci Barkley, Baines a Lukaku zde nadále působí, na druhé straně už před časem odešel Wilfried Bony a Ashley Williams letos zamířil právě do Evertonu. Po rekordních 181 prvoligových duelech v dresu Swans.

Už nějaký pátek hraje v modrém dresu liverpoolského celku i Romelu Lukaku, jenž zas a znovu dokazuje, jak důležitým přínosem pro klub je. Jako jediný doposud vstřelil více jak dvě branky, prosadil se hned sedmkrát, přitom se v základní sestavě ukázal poprvé až ve třetím kole. A typicky se už rojí spekulace o jeho odchodu, o kterém jen velmi nerad slyší Ronald Koeman. "Když se podíváte na současný Everton a jestli dokážeme tuto úroveň udržet, samozřejmě pak nebude dobré, že by jeho štace v klubu skončila. Pokud tu zůstane více let, bude to pro něj dobré, dál se zlepšuje a učí se. Ale je to jeden z těch lepších útočníků v Premier League, možná i v Evropě, a má mnoho zájemců. Nakonec se bude muset rozhodnout on sám, já se ho však zkouším udržet jak nejdéle to půjde," prohlásil lodivod domácích.

Ten už může využít služeb Bainese a McCarthyho, po odpykání trestu se vrací i Idrissa Gueye. Na druhé straně je již znovu fit Nathan Dyer a přes nedávno zlomenou ruku by se na hřišti mohl objevit i Jefferson Montero.

West Ham započíná opravdu náročnou pouť trvající čtyři kola na půdě Tottenhamu, celku, který sice stále neokusil hořkost ligové porážky, už sedm soutěžních zápasů však nedokázal vyhrát. Hosté tak přijíždějí s pocitem lepší formy, která je však prozatím dostala pouze o bod nad sestupové příčky.

Technicky vzato tak nejlepší forma Spurs od počátku šedesátých let je zároveň nejhorším obdobím týmu od května 2004. Bipolární vhled do současné situace dokresluje možnost vyrovnání rekordu šesti remíz v řadě z roku 1999. K prolomení bizarní jízdy by mohl pomoci letos strádající Harry Kane, jenž se těší brilantnímu úspěchu proti ostatním londýnským celkům - těm vstřelil za patnáct klání patnáct branek, ač před dvěma týdny srovnával na půdě Arsenalu z pokutového kopu.

"Při každém utkání v Premier League bere soupeř zápas jako derby nebo finále. Je to dobře. Je to další derby, další finále i pro nás. Pokaždé si vytvoříme mnoho šancí, problém je, že jich víc musíme proměňovat," je s výkony mužstva spokojený Mauricio Pochettino, jenž i nadále musí řešit problémy související se zaplněnou marodkou.

Pokud je však někdo rozený pro vytváření šancí, je to zřejmě Dimitri Payet, ten už letos připravil spoluhráčům 40 gólových příležitostí - nejvíce z aktérů pěti nejlepších evropských lig. Kladivářům se nicméně stále nedaří uspět na hřištích soupeřů. Z posledních šesti prohráli pětkrát, což pořád není nic proti jedinému vítězství z minulých čtrnácti návštěv White Hart Lane. Přesto se snad již blýská na lepší časy, když dosud děravá obrana West Hamu inkasovala od začátku října pouhé čtyři branky a jen jedinkrát odcházela bodově naprázdno.

"Ztrácíme body. Pokud bychom porazili Stoke, mohli jsme být ve středu tabulky, která je letos tak těsná. Ale jsme sedmnáctí, a pokud jste sedmnáctí, jste velmi blízko k sestupu a musíme se zlepšit ještě více," řekl stále nespokojený Slaven Bilić, jenž musí mužstvo připravit na dvě návštěvy Old Trafford, aby ihned poté přivítal Arsenal a náročné období zakončil 10. prosince na půdě Liverpoolu.

V sobotu se navíc bude muset obejít bez suspendovaného kapitána Marka Noblea, naopak připraven by už měl být Winston Reid a alespoň na lavičku by se mohl vrátit Diafra Sakho, jenž v dosavadním průběhu sezóny doplácel na problémy se zády. Domácím bude kromě Alderweirelda, Lamely a Daviese chybět i Dele Alli, který si před dvěma týdny poranil na tréninku koleno.