Premier League preview - 18. kolo

Ještě minulý víkend bojoval Arsenal o Londýn s Chelsea, nyní svede bitvu o ještě konkrétnější teritorium hlavního města Anglie – sever. Na Emirates Stadium se totiž chystají místními až za hory nenávidění Kohouti. V celé Anglii opravdu nenajdete vyhrocenější vztah mezi fanoušky než ten, který lze zpozorovat mezi příznivci Arsenalu a Tottenhamu.

Mladí Kanonýři vedení pro změnu ostříleným profesorem Arsenem Wengerem si už letos získali dost obdivu svou hrou a výsledky. Přesto si od svých věrných fandů vyslouží možná ještě větší úctu, pokud porazí úhlavního nepřítele – Spurs. Už jednou se jim to v této sezoně podařilo, když si se Spurs poradili už v 5. kole 3:1, a jestliže by se jim to v sobotu nepodařilo, budou mít stejně ještě šanci na reparát v rámci semifinále Ligového poháru. A co napoví historie? Že Arsenal s Kohouty už úctyhodných 19 zápasů po sobě neprohrál. Favoritem bude i tento víkend ve 142. vzájemném duelu těchto dvou znepřátelených táborů.

Pro Arsenal by mohla hovořit i menší únava, Wenger totiž tradičně pro zápas Carling Cupu nenominoval své největší opory a ty tak budou odpočaté. Navíc už se dali do pořádku úplně všichni klíčoví hráči a na marodce už je jen Walcott, jehož už dříve zklátila chřipka. "Zprávy o zraněních jsou docela dobré oproti minulému týdnu. Jediným problémem je Theo Walcott. Není ještě úplně připravený trénovat. Má chřipku a ještě se z ní zcela nedostal. Všichni ostatní mi jsou k dispozici," uvedl manažer Arsenalu Wenger. V karetním trestu je pak ještě Denilson.

Wenger může být tak rád, že může prověřit stále lepšící se defenzívu Spurs svou vůbec nejúdernější útočnou formací, když mu nikdo z klíčových mužů pro ofenzivu nechybí. Akorát včas je připraven Van Persie, po zranění se snaží dostat se zpět do vrcholné formy Fabregas, po křídlech útočí šikovní rychlíci Hleb s Ebouem, jehož však možná bolavé koleno ještě nepustí do hry, a v neposlední řadě pracant Flamini a Čech Rosický. Když k tomu všemu přičteme i nejlepšího střelce týmu Adebayora, vyjde nám opravdu neskutečná ofenzivní síla, kterou letos Gunners disponují.

To Tottenham se trápí, i když v posledních týdnech určitě můžeme zaznamenat určité pokroky. Jak už bylo uvedeno asi hlavně v obranné hře, směrem dopředu chybí citelně suspendovaný kapitán Keane, ten už však může na Emirates Stadium nastoupit, naopak Zokora svůj distanc teprve načíná. Spurs se každopádně vyhrabali z té nejhlubší krize, kdy se sem tam dokonce potáceli i kolem sestupového pásma, ale jakmile přišel ze Sevilly nový trenér Juande Ramos, vše se změnilo k lepšímu. Pod jeho vedením odehrál Tottenham už 11 zápasů a prohrál pouze jediný, přestože ve valné většině z nich jen remizoval. Opravdu stále to není žádný suverénní Tottenham, ale body jsou hlavní a někoho jen těžko zajímá, že Kohouti vyhráli poslední tři zápasy usmoleně jen o gól. Zajímavé však je, že má Ramos na Arsenal z letoška čerstvě špatné vzpomínky. V úvodním zápase Ligy mistrů totiž vedl svou Sevillu právě proti Gunners a jeho tým prohrál vysoko 0:3.

Kromě formy velký rozdíl mezi oběma soky nacházíme i v absencích. Nad těmi Arsenalu už jsme se pozastavili, ty Tottenhamu jsou však mnohem pestřejší. Problémy se stehnem pravděpodobně nepustí do hry obránce Rochu, stejné zranění sužuje i Jenase, ani jeho start však nelze vyloučit. Nakonec by mohl hrát i stoper Dawson, jehož trápí migréna. Zato jistě nebude hrát King, a tudíž by nakonec nemusel nastoupit ani jeden z dvojice ideálních stoperů pro základ. Bale, Gardner a Ekotto – to jsou další borci mimo hru.

Od zápasu Readingu se Sunderlandem, potácejících se v dolní polovině ligové tabulky, se nedá čekat obzvláště krásný fotbal. Domácí sice předvádějí útočnou hru, ale jejich výsledky jsou dost špatné – momentálně se s 18 body nachází na 13. místě anglické tabulky. Sunderland je na tom ještě o něco hůř. Od začátku října vyhrál pouze jediný zápas proti poslednímu celku Premier League Derby County a je tak se 14 body sedmnáctý.

Trenér domácího celku se může těšit z faktu, že marodka je relativně malá. Proti Sunderlandu bude muset počítat s absencí pouze tří hráčů – Gunnarssona, Ostera a Littla, kteří jsou až do konce roku mimo hru kvůli rozličným zraněním.

Roy Keane, kouč hostí, na tom je velice podobně. Musí se totiž vyrovnat se zraněními, jež trápí čtyři jeho svěřence – Edwardse, Andersona, Nosworthyho a Richardsona. Nad startem posledně jmenovaného sice visí otazník, nicméně jeho start je velice nepravděpodobný.

Od tohoto zápasu tak lze očekávat úporný, nezáživný fotbal, s mírnou převahou domácího celku, o jehož výsledku budou rozhodovat malé chyby.

Utkání slibuje vyrovnanou podívanou, mírným favoritem jsou však hosté z West Hamu United, a to i přesto, že se jim v poslední době nadvakrát nedaří. První vzájemný letošní souboj navíc vyzněl mnohem lépe právě pro Kladiváře, kteří rozmetli Middlesbrough rozdílem třídy.

Ani Boro se letos nevyhnula dlouhodobá krize, ovšem jak se zdá, tak ta je už minulostí. Z posledních tří utkání vytěžili svěřenci Garetha Southgatea celkem sedm bodů, jako jediní letos dokonce porazili i Arsenal. V minulém kole si pro změnu přivezli výhru ze hřiště nováčka z Derby.

Výbornou formu chytil turecký reprezentant Tuncay Sanli, který se trefil již třikrát v řadě a pokud v tom bude pokračovat i nadále, určitě o něj bude v průběhu zimního přestupového období velký zájem.

West Ham je v současné době pravým opakem Middlesbrough, což se potvrdilo během minulého týdne, kdy Kladiváři nestačili hned dvakrát na Everton. Nyní se nacházejí na jedenáctém místě, které okupuji s dvaadvaceti body na kontě.

Co se týče absencí, tak ta je rozsáhlejší na straně hostů. Domácí fotbalisté nemohou jistě počítat pouze se suspendovaným Fabio Rochembackem, nad startem Gary O’Neilla visí otazník, ovšem po dlouhé době by se mohl vrátit Julio Arca. Hammers se musí obejít bez Antona Ferdinanda, jehož trápí koleno, a útočníků Craiga Bellamyho a Bobbyho Zamory.

O důležitosti tohoto utkání pro oba týmy nelze spekulovat. Je jisté, že ani jeden klub se nespokojí s ničím jiným než se ziskem tří bodů. Fulham i Wigan se totiž nacházejí na sestupových příčkách a jedině výhra by je poslala na klidnější pozice.

Mohamed Al Fayed, vlastník Fulhamu, zareagoval na nepříznivou situaci svého týmu tvrdým rozhodnutím – trenér Sanchez dostal padáka. Ten tak na lavičce londýnského klubu nevydržel ani rok. Vaz mu srazily špatné výkony, Cottagers letos například vyhráli ze sedmnácti utkání pouhé dvě. V minulém kole přišli o bod za bezgólovou remízu na hřišti Newcastlu až v závěrečných vteřinách hry, kdy nedokázali udržet na uzdě disciplinovanost a po faulu v pokutovém území rozhodl z následné penalty domácí Joye Barton.

To Wigan si vedl o poznání lépe. Po třinácti zápasech konečně opět vyhrál a odpoutal se od posledního Derby County. Zvedající se formu Latics odnesl Blackburn, který si odvezl z JJB stadionu divokou prohru 3:5. Podobný výsledek se však dnes neočekává. Ani jeden tým totiž neoslňuje nijak kvalitní ofenzívou. Wigan nastřílel prozatím sedmnáct branek, Fulham jen o jednu víc.

Specialista na zápasy venku – Portsmouth – zavítá na slavný Anfield, kde ho přivítá kdo jiný než Liverpool. Ten se v poslední době až příliš trápí a má za sebou čerstvé porážky od jiných anglických gigantů Chelsea (Carling Cup) a Manchesteru (Liga). Portsmouth si naopak zvláště pak venku drží vyrovnanou bilanci a je jen o dvě příčky za Reds – sedmý.

Stejně hodně jako bylo úžasné vítězství Liverpoolu 4:0 nad Marseille v posledním kole základní části Ligy mistrů, je momentálně nepřesvědčivá forma Liverpoolu. Naposledy totiž v lize podlehl Manchesteru United, ještě předtím Readingu 1:3 a uprostřed týdne ani nedosáhl na postup v Carling Cupu v souboji s Chelsea. A když se k tomu připočtou spory Beniteze s majiteli, je z toho dokonalý psychický blok slavného klubu. Teď na Anfield Road zavítá skvělý Portsmouth, jenž rozhodně, paradoxně hlavně venku, body nerozdává. Na rozjezd je to tak pro Liverpool jeden z nejnepříznivějších soupeřů.

Za hlavní faktor úpadku formy asi ani nejde považovat horda zraněných borců, neboť jak Alonso, tak Agger s Pennantem jsou mimo hru prakticky už od začátku sezony. Známý rotátor Benitez možná ale doplácí právě na své neustálé točení hráčů. V úvodu sezony neměl místo jisté ani kapitán Gerrard, nyní je naopak možná on jediným, kdo se o své místo v základu nemusí nijak zvlášť strachovat, může se ještě spolu s Torresem totiž pyšnit úctyhodnou formou. 4-4-2, 4-5-1 či 4-3-3 – to jsou formace, jež už Rafa vyzkoušel a ani jedna z nich nenesla dlouhodobě kýžené ovoce.

Proti pevné obranné tvrzi Pompey bude jistě potřeba hlavně kreativita, a tudíž dobrá práce záložní řady. O přihrávky sniperovi Torresovi se už vedle Gerrarda bude starat i konečně uzdravený Xabi, jenž je velkým příslibem do následujících zápasů pro fanoušky Reds. Dále pak zůstává otázkou, zda šáhne Benitez po rozestavení s pěti záložníky, pak by o své místo v základní jedenáctce vedle křídel bojovali i Mascherano se Sissokem, nebo jestli se rozhodne pro formaci s dvěma hroty, potom by sice v záložní řadě už vlastně nebylo co řešit, nicméně přesto by přetrvalo dilema a to takové, koho postavit vedle Torrese do útoku. Rozhodně se tam ale neobjeví Crouch, jelikož byl vyloučen v utkání s Chelsea a odpykává si třízápasový distanc. Dále pak chybí i zranění Agger, Pennant a Finnan.

Stejně jako Liverpool přišel i Portsmouth o svou domácí neporazitelnost teprve nedávno. V minulém kole totiž podlehl Spurs 0:1. Jenomže zatímco tvrz Pompey se stala slušným útočištěm pro soupeře, jejich výlety jsou naopak v drtivé většině případů tříbodové. Venku dokonce svěřenci Harryho Redknappa prohráli jen dvakrát a to proti gigantům Chelsea a Manchesteru United. Takové obdivuhodné výkony vynesly Pompey až na sedmou příčku. Portsmouth potřebuje jednoznačně vyhrát, už jen proto, že v lednu kvůli Poháru afrických národů přijde o hvězdy jako jsou Kanu a Muntari. Historie však říká, že Pompey na Anfield Road v rámci Premier League ještě nevyhráli.

Co se týče absencí, tak na tom je Portsmouth ještě hůře než jeho sobotní sok. Těsně by mohl tento duel stihnout Lauren, ale určitě nenastoupí Pamarot, Primus, Cranie a Davis, jehož návrat se datuje až na přespříští kolo.

Zdá se, že krize Boltonu ze začátku sezóny je již zažehnaná. Trenér Megson dokázal tým pozvednout a vyhrabat jej ze sestupových příček, ovšem klidný stále ještě být nemůže. Jeho tým totiž dělí od 18. příčky pouhý bod a po tomto kole se může opět ocitnou až na předposlední pozici. Doma jsou však Wanderers poslední dobou opravdu silní. Bez bodu z Reebok stadionu odjel například i Manchester United. Nyní je však čeká zvedající se Birmingham City.

Megsona však trápí jiný problém. Odchod jeho největší hvězdy Nicolase Anelky, střelce osmi branek, se bere už jako jasná věc. Jenže v případě, že francouzský kanonýr skutečně tak učiní, bude mít v týmu už pouze jednoho hráče, který letos vstřelil více jak jednu branku – a to kapitána Kevina Nolana.

Do utkání s Birminghamem zřejmě nezasáhne duo Vaz Te – Helguson, otazník visí nad Joeym O’Brienem.

Také Blues změnili trenéra a v posledních třech zápasech ukázali, že to byla trefa do černého. Skot Alex McLeish vybojoval už velmi cenné čtyři body, prohrál pouze s Newcastlem United. Nyní je na tom jeho tým lépe než Bolton, i když jen mírně – okupuje 15. místo. Předpokládá se však strmá cesta vzhůru, jelikož do následujících tří zápasu bude vstupovat jako favorit.

Birmingham se pro tento zápas musí obejít bez stopera Liama Ridgewella, který je pod disciplinárním trestem za pět žlutých karet. Zraněný zůstává Stuart Parnaby. Naopak na trávník se po zápase opět vrací Mehdi Nafti, bývalý hráč Boltonu.

Aston Villa začíná ztrácet body. Sezonu rozjela na výbornou, teď se však pomalu její plány na dotáhnutí první pětice začínají bortit, když spadla už na osmou pozici. Situace však není donebevolající, nicméně do jisté míry alarmující. Teď přijede do Villa Parku prověřit schopnosti O’Neillových hochů přetěžký soupeř – Manchester City.

Aston Villa doma – vyjma utkání s Derby – prohrála nejvíc domácích zápasů (4) a teď si hodlá napravit reputaci. To Citizens jsou doma nejlepším týmem v lize, ovšem to jim v Birminghamu bude k ničemu. Venku totiž patří naopak do druhé poloviny týmů – těch horších. Mimo svůj stánek vyhrál Manchester jen jedinkrát a to v prvním kole!

První vzájemný souboj v tomto ročníku se datuje do 6. kola, tedy 16. září, kdy Citizens doma vyhráli 1:0 brankou mladíka Johnsona. Příklad pro tento duel si mohou vzít hosté z utkání v dubnu 2006, kdy ve Villa Parku dokázali zvítězit 1:0 gólem Vassella.

Právě jediný střelec z letošního střetnutí s Villans Johnson bude v tomto utkání scházet, stejně tak jako dlouhodobě zranění útočníci Sturridge s Božinovem. Na druhé straně jsou na tom ještě lépe. Určitě nenastoupí akorát Davies a nejistý je start Petrova.

Aston Villa v minulém kole po hektickém boji vybojovala proti Sunderlandu alespoň bod a může za něj být ráda, přestože se od ní rozhodně čekalo vítězství. Právě tento zápas jasně dokumentoval pokles formy Villans. Ti se totiž jen těžko prokousávali obranou nepříliš silného soka. Manchester je zatím stoprocentní doma, ale venku je opravdu marný s jediným už pět měsíců starým vítězstvím.

Manchester United má za sebou perný týden propletený kauzou okolo jeho večírku, ale také cenné vítězství v minulém kole v Liverpoolu. Rudé Ďábly teď čeká mimořádně těžký soupeř – Everton, který se v minulých týdnech rozehrál do úctyhodné formy a jde z něj pravý, nefalšovaný strach.

Red Devils se po nečekaném zaváhání v duelu s Boltonem oklepali nejrychleji, jak jen mohli a v následujících třech kolech netratili. Po hubených dnech Arsenalu se tak vrátili do bezprostřední blízkosti prvního místa o bod za svého londýnského soka. Ten však díky sobotnímu vítězství nad Spurs odskočil ManU opět na čtyři body a vyhlíží zaváhání svého rivala. To Everton má jiné, ale ne zcela jiné starosti, pohybuje se totiž na dohled "Big Four" a zatím okupuje skvělé šesté místo s devítibodovým mankem na svého nejbližšího soupeře.

Manchester byl sice po utkání s Liverpoolem částečně kritizován za profesorskou a nezábavnou hru, nicméně tři body má v kapse a co na tom, že Ronaldo nebavil diváky neustálým zesměšňováním soupeřů. Naopak třeba začne hrát více pro tým, což se od něj dost často také vyžaduje. Každopádně na Anfield Road vynikli jiní. Například Hargreaves nepustil téměř žádnou přihrávku na obávaného střelce Torrese a vůbec defenzivní linie pod taktovkou zkušeného Ferdinanda takřka ani jednou nedrhla, až na dvě nedorozumění s gólmanem Van der Sarem. Právě anglický stoper a také ještě Tevez s Brownem měli po zápase s Liverpoolem menší zdravotní problémy, ale měli by nastoupit. Nadále ale chybějí Scholes, Neville, Silvestre, Foster a Park. Po zranění by ale mohl být pro náročný vánoční program odpočatý Carrick.

Na druhé straně hřiště bude stát proti Manchesteru už třináct zápasů neporažený Everton. Ten rozhodně nechce jít ve stopách svého souseda z Liverpoolu a vyjít z tohoto střetnutí naprázdno, nicméně je si vědom, že je jeho série neporazitelnosti ve vážném ohrožení. Ale Toffees se mohou pyšnit opravdu nevídanou formou na všech kolbištích. V lize naposledy porazili West Ham 2:0, tentýž tým vyřadili také nedávno z Ligového poháru a v Poháru UEFA prošli bez ztráty kytičky skupinovou fází. Na co se hlavně může letos Everton spolehnout, je skoro nejlepší ligový útok – už jen Arsenal je v tomto ohledu lepší. Naposledy Alkmaaru ve čtvrtek nasázeli Moyesovi svěřenci tři branky a to i bez svých největších opor – Howarda, Yakuba, Artety, Cahilla a Yoba.

To, jak moc se hráči Evertonu těší na nedělní duel, jasně popsal za všechny španělský tvůrce hry Arteta: "Jsme na skvělé vlně a musíme se pokusit si to užít. Old Trafford je můj oblíbený stadion, vždycky se zde hrají těžké zápasy, ale my se pokusíme odnést tam odsud nějaké body."

Evertonu chybí stejně jako ManU pětice hráčů. Van Der Meyde, Osman, Baines, Stubbs a golman Turner – ti všichni si na slavném Old Trafford v neděli nezahrají. Kouč Moyes pravděpodobně opět sáhne po rozestavení 4–5-1, které se mu vyplatilo v zápase s Kladiváři, a tudíž jen na lavičku opět usedne snajpr Johnson, před nímž po zásluze dostává přednost rozjetý Yakubu.

Tento souboj týmů s rozdílnými problémy je už předem rozhodnutý. Spíše se jen řeší, s kolika inkasovanými góly Derby ze St. James parku odjede, ovšem vše nemusí být tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá. Newcastle je totiž jediný tým, který letos Berani dokázali porazit.

Straky jsou nyní určitě spokojené, jelikož po krizi, která je zasáhla v listopadu vyhrály už tři utkání v řadě a tabulkou míří směrem vzhůru. Ovšem se současnou desátou pozicí se vedení Magpies určitě nespokojí. Po letních nákupech jsou cíle bezesporu pohárové příčky, ke kterým se však Newcastle poslední dobou opět rázně přiblížil.

Trenér Allardyce oznámil, že do utkání zasáhne od začátku také stoper Claudio Cacapa. Ten si pořádně nezahrál od ostudného zápasu s Portsmouthem, ve kterým byl po několika hrubých chybách nahrazen už v 17. minutě Davidem Rozehnalem. "Jsem rád, že máme Claudia v týmu, je to kvalitní obránce, jenž nám pomáhá především svými zkušenostmi. Proti Portsmouthu měl špatný den, ale zápasy před tím odehrál dobře. Někdy i dobří obránci udělají chybu, ovšem Claudio měl proti Pompey spíše smůlu," prozradil kouč Allardyce. Ten nemůže počítat se službami reprezentačního obránce Taylora.

Derby se nachází v děsivé pozici – beznadějně poslední a nyní už se sedmibodovou ztrátou na předposlední Wigan. Proto trenér Jewell už určitě vehementně vyhlíží přestupové období, protože se současným týmem by asi jen těžko mohl pomýšlet na záchranu. Berany může těšit alespoň skutečnost, že se v předminulém kole konečně trefili i na hřišti soupeře.

Blackburn se chystá na další náročný duel. Po zápase s Arsenalem v rámci Carling Cupu přivítá na Ewood Parku jiný londýnský celek – Chelsea. Rovers sice vstoupili do sezony famózně, ale z posledních sedmi zápasů vyhráli jediný a momentální forma tak není zrovna chvályhodná. To Blues se rozjeli k nezastavení a válcují jednoho soupeře za druhým, dalším na odstřel je právě Blackburn.

Přestože Blackburn spadl až na 9. příčku, dělí ho slušných osm bodů od Chelsea, která je třetí. Což jasně dokumentuje fakt, že situace v horní polovině tabulky je vcelku vyrovnaná. Jestli se někdo ptá, proč si zpackal Blackburn tak dobře rozjetou sezonu, tak těch faktorů je hned několik. Kromě několika zranění a karetních trestů není ani v optimální formě klíčový stoper mužstva Samba. Cílem Rovers v této sezoně je určitě umístění do první šestky, ale pokud tohoto cíle chtějí skutečně dosáhnout, musí rozhodně přidat právě v obraně. V útočné fázi problém není. Ba naopak, McCarthy si udržuje standard a Santa Cruz se rozehrál dokonce do životní formy. Nejprve sestřelil lokálního rivala, Wigan, a pak málem spasil svůj tým i v zápase s Arsenalem, kdy skóroval dvakrát.

Co se týče absencí, které se vskutku letos Blackburnu nevyhýbají, tak na tom není momentálně vůbec zle. Vždyť je vlastně mimo hru jen Ooijer, který je zraněný. Ale nově přibyl na seznam "nedostupných" také klíčový bek Samba, jenž si odpyká jednozápasový trest. Hughesovi se ale nabízí hned několik slušných variant na záskok. Mokoena, Chizanišvili a Emerton – to jsou nejvážnější adepti. Kouč Rovers také uvažuje nad tím, zda nemá nechat na lavičce McCarthyho, jenž je přeci jen mírně z formy, a vystřídat ho Derbyshirem.

Chelsea pod vedením Avrama Granta zatím prohrála jen dvakrát, ovšem zrovna se svými konkurenty v boji o titul – Arsenalem a Manchesterem. Každopádně Grant má u týmu budoucnost. Především skvělé výsledky a i atraktivnější fotbal mu vynesli nový, čtyři roky trvající kontrakt. Jaké že jsou ty skvělé výsledky? Jen minulý zápas Chelsea v Carling Cupu s Liverpoolem si zaslouží obdiv. Silného soka totiž Blues smetli ze hřiště naprosto jasně a bez debat. To mluví za vše. Chelsea potřebuje nahnat co nejvíc bodů před lednem, poněvadž poté přijde o hvězdy typu Drogba, Essien a Obi Mikel, jež pocestují na mistrovství Afriky. Jenomže ani teď Drogba nenastoupí, přestože se ještě na svůj rodný světadíl nevrátil. Je totiž ještě spolu s jinými hvězdami Terrym a Maloudou zraněný. Alespoň se už do hry vrátil Ballack a virus už vymizel z těla Pizzara, takže i on vyztuží kádr Chelsea před nedělním zápasem. Hrát by ale nemusel ani Ševčenko, jenž si přivodil menší zranění v utkání s Liverpoolem. Trest už vypršel Essienovi.

Zajímavé je, že historie vzájemných zápasů Chelsea a Blackburnu hovoří ve prospěch Rovers. Ti vyhráli v rámci Premier League 11 zápasů, Chelsea 8 a stejný počet utkání pak skončil nerozhodně.