Premier League - preview 2. kola

Dlouhých 7 let museli fanoušci Middlesbrough čekat na návrat svých miláčků do nejvyšší soutěže. Severoanglického derby se však dočkají poměrně brzy - už ve druhém kole totiž Boro vyjíždí na Stadium of Light, kde poměří síly se Sunderlandem.

Jistě se najdou i tací, kteří souboj těchto celků nepovažují za ono opravdové derby. Ovšem s přihlédnutím k tomu, že se letos v Premier League nenachází největší rival Sunderlandu v podobě Newcastlu, můžeme říct, že význam tohoto derby roste.

Domácí premiéra Davida Moyese se pro jeho celek nekoná ve zrovna ideální čas - úvodní prohra na půdě Manchesteru City sice nepředstavuje žádnou katastrofu, obzvlášť když k ní došlo po srdnatém výkonu, navzdory tomu Černé kočky trápí jednak docela početná marodka, jednak jim v posledních dnech nepomohl ani vývoj na přestupovém poli. Na konci pracovního týdne byl dotažen přesun Younese Kaboule do londýnského Watfordu, zatímco další obránce, Lamine Kone, odmítl nabídku nové smlouvy a vyjádřil svou touhu odejít do Evertonu.

K tomu všemu se Černým kočkám v měsíci srpnu tradičně nedaří - na ligové vítězství v něm čekají již 15 zápasů, během kterých si na své konto připsali 8 remíz a 7 porážek. Pokud byste si tedy mohli vybrat, srpen by asi nebyl měsícem, kdy byste svého rivala chtěli vyzvat.

Poslední vzájemné měření sil proběhlo v roce 2012 v ligovém poháru, kdy díky Scotta McDonalda Middlesbrough zvítězilo 1:0. Pokud bychom hledali poslední ligové klání těchto dvou mužstev, museli bychom zabrouzdat o dalších pár let zpět - konkrétně do ledna roku 2009, kdy se v rámci Premier League oba celky rozešli smírně 1:1. A pokud bychom hledali poslední ligovou výhru Boro nad Sunderlandem, museli bychom se zpět vrátit o více než 10 let, kdy v roce 2005 svého soka rozdrtili 3:0.

Sunderlandu bude zcela určitě chybět obránce Kone, který oficiálně absentuje kvůli problémům se zády, nejistý je také start Fabia Boriniho, který má potíže s palcem na noze. Záložník Lee Cattermole může svému trenérovi chybět až 6 týdnů, s největší pravděpodobností totiž bude muset na operaci. Mezi další absentéry patří Billy Jones, Jan Kirchhoff a Sebastian Larsson.

Na straně Middlesbrough se do akce možná vrátí Daniel Ayala, navzdory tomu kapitán Grant Leadbitter zůstává po své operaci mimo hru. Další záložník, Marten de Roon, pak bude dva týdny léčit své svalové zranění, které si přivodil v duelu se Stoke.

Den, na který se fanoušci West Hamu netěší a zároveň vlastně možná i těší, konečně nadchází. Dnes bude ještě jednou definitivně zapečetěn osud Boleyn Ground, když Hammers poprvé vyběhnou k ligovému klání na londýnském olympijském stadionu - již 55. stánku, který bude mít tu čest hostit Premier League, a třetím největším takovým. Jako první hosté se tu představí hráči Bournemouthu...

Skutečnou a fotbalovou rozlučku už má legendární Upton Park za sebou. Naposledy se bublinky rozfoukaly 10. května a šlo o vskutku dokonalou derniéru - až v závěrečné čtvrthodině se West Ham vzepjal a otočil výsledek s Manchesterem United na konečných 3:2. I díky tomu nakonec uhájil sedmé místo v Premier League a ve čtvrtek se doma s Astrou Giurgiu utká o historicky první účast ve skupině evropské soutěže.

Ještě předtím ovšem Kladiváři na olympijském stadionu vyzvou soupeře, s nímž loni na domácí půdě odehráli jeden z nejhorších zápasů celé sezóny. Zítra tomu bude přesně rok, co Bournemouth přijel na Boleyn Ground, Callum Wilson vstřelil hattrick a West Ham senzačně padl 3:4. Cherries tehdy vyhráli vůbec první zápas na nejvyšší scéně v klubové historii.

Závěr ročníku ovšem celku z jihu Anglii vůbec nevyšel a na špatné výkony navázal i v úvodu toho probíhajícího. Porážku 1:3 s Manchesterem United si přitom svěřenci Eddieho Howea způsobili do značné míry sami, první gól si de facto vstřelil chybující Simon Francis sám a ani před druhou brankou neměli fotbalisté Bournemouthu čisté svědomí. A tak se tragická bilance rozrostla o sedmou ligovou porážku z posledních devíti utkání.

Vstup do sezóny 2016/17 ovšem nevyšel ani West Hamu, který gólem z předposlední minuty podlehl v malém londýnském derby Chelsea těsně 1:2. S Bournemouthem navíc Slaven Bilić nemůže využít dlouhodobě zraněného Andrého Ayewa, jenž se připojil ke Cresswellovi, Lanzinimu a Sakhovi. Naopak Dimitri Payet už by měl zvládnout větší porci minut a patrně začne v základní jedenáctce.

Hostům bude v Londýně scházet již tradiční marod Tyrone Mings a nezahraje si ani Junior Stanislas. Jinak má ale Howe k dispozici celý užší kádr, otazník totiž visí jen nad mladíky Cargillem a Hyndmanem, kteří by do duelu beztak nezasáhli.

Domácí debut Pepa Guardioly těžko naplnil vysoká očekávání, a tak nezbývá než se vyšvihnout poprvé na cestách. Tedy... poprvé v lize. Manchester City již s velkou chutí v týdnu úřadoval v Bukurešti, nyní by na tak povedené vystoupení proti Steaue rád navázal na hřišti Stoke City, které samozřejmě trénuje bývalý manažer Citizens Mark Hughes...

Hughesova éra v Manchesteru City se dnes zdá být už dávnou minulostí a ve skutečnosti to v prosinci opravdu bude už celých sedm let. Po většinu daného intervalu se každopádně Citizens na Britannia Stadium vůbec nedařilo. Od roku 2008 bleděmodří ve Stoke-on-Trent naplno bodovali pouze jednou a naposledy tam pod taktovkou Hughese celkem bez boje prohráli 0:2.

Může se takový výsledek opakovat i pod novým vedením? Těžko říct, ale už teď je jasné, že právě venkovní forma bude do značné míry ukazatelem případného úspěchu Guardiolova City. Pellegriniho nedostatky na cestách byly už asi dostatečně zdokumentovány - pouhá čtvrtina vyhraných duelů z posledních 16 výjezdů představuje vpravdě žalostnou vizitku pro tak ambiciózní klub. Právě v tomto směru musí bývalý kouč Bayernu nejvíc zabrat.

Bavoři ve své poslední sezoně pod Španělovou taktovkou na cestách padli akorát jednou a inkasovali přitom ubohých devět branek, což by na konci této sezony Premier League bezesporu byla vítaná bilance i pro Man City. A Citizens k ní ve Stoke-on-Trent skutečně bez problémů mohou nakročit; Potters ostatně nezvládli hned tři své poslední domácí vystoupení v měsíci srpnu.

Oproti dominantnímu představení proti Sunderlandu (kdy si City užívali balonu na kopačkách až 77 % času) by tentokrát Guardiola mohl využít služeb Nicolase Otamendiho, jenž nastoupil už proti Steaue. Naopak trenérova tiskovka nasvědčovala další absenci Yayi Tourého a potvrdila menší zdravotní neduh Bakaryho Sagny.

Stoke by pak zase dnes mohl postrádat jednoho ze svých největších ofenzivních tahounů; s lýtkem marodí Xherdan Shaqiri. Mimo hru jsou dále na sto procent obránce Glen Johnson a brankář Jack Butland, zatímco Marko Arnautović setřásl trable se stehenním svalem.

Před týdnem bral Maného na záda a s Coutinhem slavil tak vehementně, až mu spadly brýle. Ve druhém kole čeká Jürgena Kloppa a jeho červenou partičku výlet na hřiště Burnley. Nováček Premier League se po nepovedeném vstupu opět představí na domácí půdě a zkusí fanouškům spravit náladu.

První vzájemné střetnutí těchto dvou soupeřů se přitom mělo odehrát na Anfield Road - alespoň tak tomu tedy bylo po oficiálním rozlosování nové sezóny. Liverpool však nakonec potřeboval více času, aby dokončil přestavbu svého stánku, načež se tedy po oboustranné dohodě utkání přesunulo na půdu nováčka z Burnley.

Tomu již bude k dispozici rekordní klubová posila, Steven Defour, jehož přestup byl dokončen v průběhu týdne. Burnley za něj Anderlechtu vysázelo rovných 7 miliónů liber. Z klubu naopak v pondělí odešel David Jones, který zamířil do druholigového Sheffieldu Wednesday.

Co se statistiky týče, ta je jednoznačně na straně The Reds - ti totiž z předchozích 4 vzájemných duelů v Premier League vždy odešli vítězně, přičemž se jim podařilo nastřílet 11 branek a neinkasovat byť jen ani jednou. Sluší se také připomenout, že domácí svého sobotního soka v ligové soutěži neporazili už pěknou řádku let - naposledy se tak stalo v září 1974.

Do utkání určitě nezasáhne Ashley Barnes, který má problémy se stehenním svalem, stejně tak Burnley nepomůže ani Jon Flanagan, který je na hostování právě z Liverpoolu, tudíž jeho start neumožňují pravidla soutěže.

Návrat do kádru Jürgena Kloppa hlásí Daniel Sturridge a James Milner, oba hráči doléčili své bolístky a v týdnu se zapojili do tréninkového procesu. K dispozici by pak již měla být i nová posila, Joel Matip, a i záložník Lucas Leiva, oba hráči překonali svalové potíže. Otazník však visí nad startem Sadia Maneho, který v tréninku utrpěl poranění ramena.

Mauricio Pochettino si po prvním kole s Evertonem zlehka postěžoval na skutečnost, že hned devět jeho startérů figurovalo na Copě América či Euru a zasloužilo by tedy větší oddych, hned druhé kolo by mu však mělo hrát do karet. Crystal Palace má totiž samo problémů ažaž, když od úvodní prohry s West Bromwichem přišlo o dva důležité články kádru...

Zatímco Yannick Bolasie se již na lavičce tak trochu připravoval na odchod do Evertonu, Mile Jedinak si v prvním kole odkroutil celých 90 minut, aby zanedlouho přestoupil do Aston Villy. Alan Pardew se tak v krátké době musel přizpůsobovat a jeho boj konkrétně s Tottenhamem, který přes léto zůstal pohromadě a jenom se soustředil na rozšíření konkurenceschopného kádru, tak bude zvlášť zajímavá.

Tottenham by měl mít navrch, a to hned z více důvodů. Jednak Crystal Palace v tomto kalendářním roce jednoduše nefunguje a domácí prohra s WBA bez vstřeleného gólu to jedině potvrdila. Benteke možná pomůže, ale dvě výhry po Novém roce jsou zkrátka dvě výhry. Zároveň Spurs svého dnešního soka udolali ve čtyřech z posledních šesti případů. Poslední výhra CP na White Hart Lane? Roku 1997.

Harry Kane se už ve čtvrtém utkání pokusí jednou jedinou trefou dosáhnout hranice 50 ligových branek a stále tak nebude činit za podpory suspendovaného Dembélého, který zmešká i kola číslo tři a čtyři. Michel Vorm pokračuje mezi třemi tyčemi místo zraněného Llorise, zatímco Son Heung-min by měl být k dispozici po nevydařených Olympijských hrách.

Alan Pardew může až do poslední chvíle doufat ve způsobilost trojlístku James Tomkins, Jordon Mutch a James McArthur. Po týden starém cameu z lavičky by už v základu neměl chybět Yohan Cabaye a vážným by se nemělo ukázat být zranění Papeho Souarého z prvního duelu sezony. Steve Mandanda už v pondělí chytal alespoň za rezervu.

Po pozdním vítězném gólu Diega Costy proti West Hamu čeká Antonia Conteho na lavičce Chelsea druhé městské derby v krátkém časovém období. Watford, rovněž s novým italským lodivodem, při vstupu do Premier League nadělil Walteru Mazzarimu bojovným výkonem alespoň bod na hřišti Southamptonu. Proti modrému velkoklubu však Hornets čeká o něco těžší šichta.

Blues za sebou mají suverénně nejhorší sezónu v nové éře, o to větší motivaci však mají v aktuálním ročníku. V přípravě se pod Contem jevili pozitivně především v ofenzivě, což potvrdil i úvodní duel ročníku. Kvarteto Willian - Oscar - Diego Costa - Hazard působí sehraným a po mnoha stránkách lepším dojmem než loni. Právě oni měli značný vliv na vítězství 2:1 v úvodu soutěže.

To Watford v soutěžních utkáních prožívá výraznou recesi. Na skvělé podzimní výkony pod někdejším koučem Quique Floresem po Vánocích nedokázali navázat a v jarní části Premier League patřili Hornets k vůbec nejslabším týmům ligy. Neuspěli ani ve finále FA Cupu a po překvapivém Floresově odvolání je nyní před Walterem Mazzarim velký kus práce.

Bude spočívat především v tom, aby probudil spícího střelce Odiona Ighala. Nigerijský forvard byl ve zmíněné první polovině minulého ročníku nezastavitelný a jediný z útočníků, který se mu mohl rovnat, byl tehdy rekordman Jamie Vardy. Třináct branek ovšem po Novém roce doplnil už pouze o dva přesné zásahy. Není náhodou, že dal Watford roce 2016 pouhopouhých šestnáct gólů (z devatenácti utkání).

Právě ve formě hrající Ighalo by přitom pro Chelsea mohl znamenat nepřekonatelnou překážku - trio Ivanović, Cahill, Terry rozhodně neoplývá přehršlem pohybových schopností a dosud můžeme mít v živé paměti, jak africký útočník přes věčně couvajícího Cahilla na Boxing Day bez větších potíží vybojoval pro Watford bod na Stamford Bridge.

Remízou skončily oba vzájemné střety v minulém ligovém ročníku, ale jinak je při těchto minilondýnském derby o poznání úspěšnější Chelsea. Za posledních 17 let Hornets opanovali jedno jediné soutěžní klání, zatímco Blues zvítězili hned devětkrát. Zbylých pět duelů skončilo dělbou bodů.

Co se týče zdravotního stavu, ani jeden z kádrů se nemusí trápit s kdovíjakým počtem marodů. Chelsea schází pouze Kurt Zouma a Olympionik John Obi Mikel, domácí pak nemohou využít Brice Dja Djedjeho a Isaaca Successe. Ben Watson pak nenastoupí kvůli červené kartě z prvního kola. Sobotní zápas nestihnou ani nové posily Younes Kaboul s Robertem Pereyrou.

Souboj dvou týmů, u kterých se díky novým majitelům dá očekávat docela hektický závěr přestupového okna, bude k vidění na The Hawthorns. Domácí West Brom se bude snažit navázat na výhru s Crystal Palace, zatímco Toffees se budou pokoušet zaznamenat první soutěžní vítězství pod manažerem Ronaldem Koemanem.

V modrém dresu se mohou svého debutu dočkat hned dva hráči - tento týden kádr Evertonu vyztužil Yannick Bolasie, už dříve pak zadní řady posílil bývalý kapitán Swansea, Ashley Williams.

To manažer West Bromu, Tony Pulis, se může zaobírat přesně opačnými starostmi. V posledních dnech se totiž vyrojily spekulace, podle kterých se Arsenal pokusí v závěru přestupového okna do svých řad přivést obránce Jonnyho Evanse. Sám manažer domácích se k této problematice vyjádřil takto: "Tu zcela nejdůležitější věc představuje fakt, že je Jonny naším hráčem a my chceme, aby tomu tak zůstalo, jelikož se jedná o velmi kvalitního fotbalistu. Samozřejmě, že nechcete ztrácet své nejlepší hráče, navzdory tomu to se ve fotbale občas stává. Pokud k tomu dojde, pak je ale nesmírně důležité, abychom měli připravenou náhradu."

Pohled do nedávné minulosti nám odhalí, že Everton na The Hawthorns nepatří k těm nejoblíbenějším protivníkům. Z posledních 3 střetnutí na půdě West Bromu totiž hosté neodešli ani jednou poraženi, místo toho si připsali dvě vítězství a jednou došlo k dělbě bodů. Lepší to z pohledu domácích není ani při porovnání delší pasáže - konkrétně 7 zápasů na jakékoliv půdě. West Brom se totiž zmohl na jedno jediné vítězství, zatímco Everton se takto radoval třikrát. Zbylá tři utkání pak dopadla smírně.

Na stranu druhou - forma karamelek na cizích hřištích v závěru loňské sezóny se rozhodně nedá označit za dobrou, jelikož se jim takto nepodařilo vyhrát již 6 utkání v řadě, což je nejhorší bilance klubu od roku 2013. Fanoušci Evertonu tedy budou jistě doufat, že se jim pod novým manažerem tuto nelichotivou bilanci podaří zlomit.

Baggies bude určitě sházet dlouhodobě zraněný Christ Brunt a k dispozici nebude ani James Chester. Everton oproti tomu nemůže počítat s dlouhodobě indisponovaným Muhamedem Besičem, dále pak Ronald Koeman nebude moci využít služeb Colemana či Browninga. Připraven už však je Romelu Lukaku, který překonal drobný problém s patou.

Srpen Swansea obyčejně přeje. I začátek loňského podzimu, který ústil ve vyhazov slibně vypadajícího Garryho Monka, v podstatě neměl chybu a čítal mimo jiné skalp Manchesteru United a částečné vyloupení Stamford Bridge. Podaří se nyní Velšanům urvat už devátou srpnovou výhru v řadě?

S přihlédnutím k chaosu, který provázel léto Hullu City, by o tom jeden nepochyboval. Ale první kolo leckoho zaskočilo: Tigers si vyšlápli na obhájce titulu a díky smrtící efektivitě v zakončení je porazili 2:1. Aby ovšem Hull ovládl dva první zápasy sezony Premier League, to se dosud nikdy nestalo.

Může snad Mike Phelan - stále ještě technicky dočasný vůdce týmu - udělat historii? Těžko říct, ale zkušenost z posledního ročníku mezi anglickou smetánkou zopakovat rozhodně nebude chtít. Hull tehdy rovněž uspěl hned na první pokus, pak si ale připsal na konto už jen jednu výhru z následujících 16 kol.

Swansea na Hull vyzrála při obou posledních prvoligových příležitostech v sezoně 2014/15, ovšem nestačila na něho v rámci Ligového poháru jenom 13 měsíců zpátky. Zároveň si velšský klub pod Francescem Guidolinem sám prochází menší přestavbou, když především proměnil komplet seznam kandidátů na hrotovou pozici.

Na druhou stranu, od chvíle, kdy se Ital ujal kormidla, Swans posbírali více bodů než Arsenal, West Ham i Man City a udržet laťku se nyní budou pokoušet i s hlavní hvězdou jara Gylfim Sigurdssonem. Připraven by po vojenské službě měl být už i Ki Sung-yueng, zatímco pozdní start přípravy prozatím sezónní debut odloží v případě Neila Taylora. Nová posila Borja Bastón laboruje se svalovým zraněním.

Hull City posledně zvítězil bez užití jediného střídání a velice úzký kádr bude mít Mike Phelan k dispozici i tentokrát; hovoří se konkrétně o pouhých dvou hráčích na lavičce. Obránce Harry Maguire tedy sice vyléčil úraz nohy, tohle kolo by ale mohlo přijít ještě příliš brzy.

Nabitý program dnes uzavře utkání dvou týmů, které se minulou sezónu nejsveřepěji tahaly o mistrovský titul. Arsenal nakonec dle svého špatného zvyku odpadl a Leicester poměrně bez potíží dokončil Popelkovskou pohádku až do konce. Nyní ale Lišky začínají od nuly a to doslova. První utkání jim totiž vůbec nevyšlo.

Svěřenci Claudia Ranieriho totiž podlehli Hullu a stali se prvním úřadujícím šampionem od roku 1989, který prohrál svůj první duel nadcházející sezóny. Selhal nicméně i dnešní soupeř Lišek - vicemistr Arsenal - a dovršil tak zkázu favoritů. Aby první i druhý tým minulého ročníku prohrál úvodní duel, to se nestalo dlouhých 63 let!

Ze zápasu s Liverpoolem na Emirates Stadium přitom mohla být ještě mnohem větší ostuda. V jednu chvíli se Arsenal potácel na pokraji důstojnosti, když ve třiašedesáté minutě po krásném sólu Maného prohrával před bučícími fanoušky už 1:4. Oxlade-Chamberlain a Chambers nakonec stav alespoň kosmeticky upravili.

Arsene Wenger každopádně mohl se znepokojením sledovat, kde má jeho tým největší slabiny. Celá obranná řada v čele se stopery Holdingem a Chambersem hořela jako papír a francouzský manažer nyní musí trochu zariskovat. Laurent Koscielny ještě není po dlouhém Euru a následné dovolené úplně stoprocentní, ale zřejmě v srdci defenzivy bude muset nastoupit.

Totožná je situace okolo Mesuta Özila a Oliviera Girouda - ti však nejspíš budou moci začít přinejlepším z lavičky. Přestože se k Dannymu Welbeckovi a Alexu Iwobimu nově přidal i Aaron Ramsey, v ofenzivní části má Arsenal dostatečné množství hráčů.

Tatáž situaci vlastně trápí i Leicester. Zápas s Hullem to sice neukázal v plné nahotě, ale o dostatečné potvrzení trendu z přípravy rozhodně šlo. Wes Captain Morgan sice loni heroicky dovedl Lišky k titulu, jenže od léta předvádí spíše starého "nedobrého" Morgana, který má zkrátka a dobře kvality leda tak na boj o záchranu.

Těžkopádnost a neobratnost, to jsou teď nejjasnější stoperovy rysy - nedostatek rychlosti navíc třeba proti Hullu nedokázal vyvážit ani čtením hry či silou v soubojích, prsty měl takto v obou brankách soupeře. O moc lépe na tom při turné v USA v témže nebyl ani Robert Huth, jenž se nyní vrátí do sestavy po karetním trestu z minulého ročníku.

S trochou štěstí bychom se tak mohli dočkat repete posledního utkání Arsenalu na King Power Stadium, které skončilo přestřelkou 5:2 ve prospěch Kanonýrů. Nepříznivě pro Leicester vyhlíží statistika vzájemných zápasů i z dlouhodobějšího hlediska - Lišky na Arsenal nevyzrály dlouhých 19 zápasů.

Také loni se druhé kolo anglické Premier League vykopávalo netradičně v pátek a taky loni u toho byl Manchester United, konkrétně se svou nepřesvědčivou výhrou na půdě Aston Villy. Tentokrát je ale leccos jinak. Adnan Januzaj, toho dne jediný střelec, v klubu aktuálně není a namísto cestování do Birminghamu tentokrát Red Devils doma při Mourinhově debutu na Old Trafford vítají Southampton...

A Saints věru mají co vracet. Manchester United pro všechnu kritiku v uplynulé sezoně celkem pravidelně sbíral body alespoň doma, kde prohrál všehovšudy dva zápasy, jeden z nich byl ale právě se Southamptonem, který tehdy na Old Trafford dokonce ani neinkasoval. Totéž platilo i o rok dříve s tím, že United doma naposledy na Soton vyzráli zkraje roku 2013, tedy ještě za čerstvé éry Pochettinovy.

Taková neporazitelná série hostů v Divadle snů je vpravdě nevídaným jevem a Manchester United teď bude bezesporu nadevše prahnout po jejím utnutí. Spolehnout se opět bude chtít na pevnou defenzívu, která v minulém ročníku před vlastním publikem obdržela jenom devět gólů, ale také snad už na Paula Pogbu, kterému již na rozdíl od prvního kola ve startu nebrání žádný bizarní trest.

Je to už 20 let od doby, co anglické trávníky brázdil fotbalista s tíživou nálepkou 'nejdražší na světě', a Newcastle tehdy ve snaze koupit Alana Shearera úspěšně odrážel právě i tlak Manchesteru United. Zlatan Ibrahimović při svém debutu před týdnem rovnou napnul síť, jak už bývá jeho zvykem, kamkoliv se vrtne - může totéž dokázat i Paul Pogba?

Pro tuto chvíli ani není jasné, zdali vůbec bývalá opora Juventusu bude připravena naskočit od začátku, neboť si kvůli Euru pochopitelně užila jen velmi krátké přípravy. Kdo by určitě měl do hry tentokrát zasáhnout, to je další banu zproštěný hráč, obránce Chris Smalling. Jemu by měl místo přepustit Daley Blind.

Kvůli ultranáročnému létu první kolo vynechal také kapitán Sotonu José Fonte, který už ale tentokrát jistě bude chtít nastoupit proti klubu, s nímž se jeho jméno v nedávných dnech intenzivně spojovalo. Zraněný naopak zůstává levý bek Ryan Bertrand, takže si místo v základu uhájí Matt Targett.

Zatímco Manchester United v prvním kole vytěžil z minima maximum a nastřílel tři góly, Southamptonu Claudea Puela se prozatím nepodařilo vyvrátit obavy z neadekvátního nahrazení dvou nejlepších střelců minulého ročníku Graziana Pelleho a Sadia Maného, kteří už v klubu nejsou. Proti Watfordu se trefil nově příchozí záložník Redmond; přidá se tentokrát i Charlie Austin, lednový kat Van Gaalova týmu?