Premier League - preview 21. kola

Příběh o tom, kterak to Arsenalu vůbec nejde na Britannia Stadium, je rozhodně jedním z nejpopulárnějších, respektive nejopakovanějších, v rámci posledních několika let v Premier League. Před měsícem byla potom celá tato narace akorát potvrzena další prohrou Gunners na půdě Stoke, tentokrát v poměru 2:3, a nyní se tak napjatě očekává, jak asi favorité zareagují...

Jedním z důvodů je i fakt, že Londýňané si v nedávné době zvládali alespoň na vlastní půdě veškerou tu frustraci nasbíranou na Britanii plnohodnotně vynahrazovat. Potters na hřišti Arsenalu vybouchli už ve dvanácti soutěžních kláních v řadě, pochopitelně včetně všech šesti měření sil pod hlavičkou Premier League; a netriumfovali tu od srpna 1981.

Teď se nicméně Potters zdají být připraveni tuto kletbu zlomit, když prohráli pouze jedinkrát v posledních šesti kolech - a to rukama vedoucí Chelsea. Jinak si nedávno připsali na konto dvě cenná vítězství nad Evertonem a West Bromwichem i solidní remízu s Manchesterem United.

Navíc i samotný stav Arsenalu spíše přidává ojedinělému triumfu Stoke na pravděpodobnosti. Ať už to je poslední ligový krach se Southamptonem, menší střelecká mizérie poněkud vyčerpaného Alexise Sáncheze (jeden gól v šesti startech) nebo spekulace ohledně osoby brankáře Szczesného - nic z toho opravdu nedělá Gunners uvolněným, v pohodě operujícím týmem.

Co může Arsenalu přidat na sebevědomí, jsou nicméně navrátilci z marodky. Mesut Özil má být zpět po dlouhých třech měsících, a k dispozici by Wengerovi měli být také Ramsey s Flaminim. Olivierovi Giroudovi vypršel karetní trest, takže se očekává, že ihned zastoupí zraněného Welbecka.

Také ve Stoke-on-Trent se těší z nějakých uzdravených jedinců - jmenovitě jde o Mosese, Muniesu a Krkiće. K těm se čerstvě přidává posila do obrany, Philipp Wollscheid, zatímco Mame Diouf již odcestoval do Rovníkové Guineje.

Manchester United ještě určitě má kam stoupat, co se herní kvality týče; to nedávno přiznal i Louis van Gaal. Nicméně, co by mu mohl závidět doslova každý prvoligový klub vyjma Chelsea, to je forma na vlastním stánku. Old Trafford zatím letos dobyl jen jeden tým, bude snad Soton tím druhým v pořadí?

Šanci na to rozhodně má. Jestliže Manchester United od 20. prosince uhrál až tři remízy a jen jednu výhru, Southampton to má přesně opačně - a v poslední době se tak i díky skalpům silných soupeřů jako Everton a Arsenal příkladně oklepává z oné černé série o čtyřech po sobě jdoucích prohrách. Nyní jsou ostatně Saints opět na čtvrté příčce, která jim zajišťuje Ligu mistrů.

Manchester United je na druhou stranu historicky v konfrontacích se Sotonem takřka neporazitelný. Nepodlehl mu už osmkrát v řadě, a konkrétně v Divadle snů naposledy svatí uspěli v lednu 1988. Navíc i letošní Koemanův Southampton zatím na top mančafty příliš neumí; ve čtyřech setkáních se členy elitní ligové pětky uhrál všehovšudy jeden bod.

Red Devils budou při svém návratu na Old Trafford povzbuzeni návraty celé řady důležitých postav - di Maríi, Rafaela, Shawa, Roja, Blinda, Fellainiho a Valencii. Pouze Ashley Young takto zůstává na marodce s nataženým zadním stehenním svalem.

Za Soton by si mohl svůj debut odbýt nově získaný Eljero Elia; obtíží s kotníkem se potom úspěšně zbavili Clyne s Corkem. Maya Yoshida se naopak již chystá na japonskou premiéru na Asijském poháru, a na delší dobu je mimo hru Mané.

Je sklenice napůl plná, nebo napůl prázdná? To je otázka pro fanoušky Sunderlandu, kteří v jejich Stadium of Light viděli už šest remíz. Ve všech čtyřech divizích jich více napočítali pouze v Charltonu a Yorku. Už veskrze negativní nálada musí panovat při ohlédnutí zpět a zjištění, že z posledních deseti zápasů vyhráli jediný. A teď Black Cats hostí Liverpool...

Měsíc zpátky tyto celky remizovaly 0:0 na Anfield Road, může se tedy něco podobného opakovat i v odvetě? Pro Liverpool by to byla vůbec první remíza mimo domácí půdu v celé sezóně - doposud jen vyhrával nebo prohrával, což se v této fázi soutěže "poštěstilo" jen dvěma týmům v historii Premier League.

Do Sunderlandu se nejen jako soupeř, ale taky jako někdejší svěřenec vrátí Jordan Henderson a Simon Mignolet. Oba pravděpodobně nastoupí v základní sestavě; byť u belgického brankáře, který byl sesazen na pozici dvojky "na dobu neurčitou", je to jen kvůli zranění Brada Jonese.

I Gus Poyet udělal ve svém týmu stejný krok jako jeho sok Brendan Rodgers. Po sérii tristních výkonů vyřadil ze sestavy Vita Mannoneho, místo něhož už dvanáct zápasů odchytal Rumun Costel Pantilimon. O správností rozhodnutí hovoří i počet čistých kont - bývalá dvojka Man City jich pochytala šest, včetně toho na Anfield Road.

Sedmé do sbírky by bylo ceněným počinem, protože Liverpool vstřelil alespoň jeden gól ve 14 z 16 posledních vzájemných střetnutí ve všech soutěžích. Od půlky prosince navíc Reds vyhráli všechny tři zápasy na hřišti soupeře. Přestože dvě utkání byla pohárová, úspěch to pro dříve trápící se celek rozhodně je.

Kromě Jonese bude Liverpoolu chybět i Kolo Touré, který se s Pobřežím slonoviny připravuje na Africký pohár národů. Mimo hru je čerstvě i zraněný Adam Lallana. Sunderlandu možná bude chybět kapitán Lee Cattermole, který se trápí s bolavým tříslem. Otazník visí i nad startem Jacka Rodwella a nastoupit nesmí Sebastian Coates, jenž u Mackems hostuje právě z Liverpoolu.

Dvacáté kolo anglické Premier League nabídne dva důležité souboje o udržení. Jeden z nich se odehraje na Hawthorns, kam přicestuje Hull City. Ani jednomu celku se v letošním ročníku příliš nedaří, nicméně poslední soutěžní zápasy obě mužstva vyhrála a do sobotního klání půjdou s touhou na tento úspěch navázat.

Pouze jednou za posledních deset utkání dokázal West Bromwich v domácí soutěži zvítězit a tuto špatnou bilanci odnesl kouč Alan Irvine. Toho nahradil Tony Pulis, jenž se s Baggies pokusí o podobný zázrak, jaký se mu povedl loni s Crystal Palace. Manažer sezóny 2013/2014 si odbyl svoji premiéru na lavičce ve FA Cupu proti Gateshadu a nutno říct, že vskutku povedenou. Klub z páté ligy jeho svěřenci rozdrtili vysoko 7:0, ovšem tento výsledek se asi nedá brát jako měřítko.

Hullu se náročný povánoční trojboj vcelku povedl, když dokázal zvítězit v Sunderlandu i doma proti zklamání tohoto ročníku Evertonu, na druhou stranu na Boxing Day před vlastními fanoušky nestačil na poslední Leicester. Tigers se nedařilo ani v FA Cupu, kde loni došli až do finále. Tentokráte se museli sklonit před Arsenalem již ve třetím kole.

Lodivod hostů Steve Bruce se musí vypořádávat s poměrně početnou marodkou. Mimo hru se nacházejí Snodgrass, Diamé, Robertson, Rosenior, Aluko a Ramírez. Po potížích s kolenem a zadním stehenním svalem by se už mohli vrátit alespoň obránci James Chester a Michael Dawson. Domácím budou pouze scházet Youssouf Mulumbu a Jonas Olsson, neboť středopolař Craig Gardner by měl být po zranění fit.

Domácí prostředí patří k největším výhodám ve sportu zvaném fotbal. Své o tom ví především Queens Park Rangers, který všechny body v letošní sezóně nasbíral právě na Loftus Road. Ve 21. kole však vyjíždí ven a na hřišti Burnley bude usilovat o první pozitivní zápis...

S formou Hoops to jde od desíti k pěti. Na konci minulého roku postupovali Londýňané pravidelně dle normy "doma výhra, venku prohra", ale ani tento polovičatý trend jim nevydržel. Tři zápasy na domácí půdě v řadě QPR neprospěly a po dvou ligových remízách s Crystal Palace a Swansea přišla ostuda v podobě porážky 0:3 v FA Cupu s třetiligovým Sheffieldem United. Částečně je to způsobené i zvlhnutím střelného prachu Charlieho Austina, jenž se po 4 gólech ve 2 utkáních zcela odmlčel.

Burnley jde naopak strmě vzhůru. Poté, co senzačně ukouslo bod na Etihad Stadium od Manchesteru City, nastřílelo tři branky v Newcastlu, odkud si opět odvezlo bodík za remízu, tentokrát 3:3. A uspělo i doma, když donutilo Tottenham k odvetě FA Cupu po výsledku 1:1.

Teď se Sean Dyche připravuje na první zápas po delší době jako favorit. Nulový zisk QPR zvenčí je dobrý příslib a pro Clarets naděje na definitivní úprk ze sestupových příček. Rozdíl mezi oběma nováčky je přitom dvoubodový. Hotová věc to však rozhodně není, Burnley zatím dokázalo vyhrát doma jen dvakrát, oproti osmi ztrátám.

Pro domácí však hovoří i fakt, že se jim proti Queens Park Rangers daří. S Redknappovými svěřenci se setkávali pravidelně ve druhé lize a před výhrou týmu z hlavního města v prosincovém vzájemném klání dokázali devětkrát udržet QPR zkrátka (5-4-0).

Burnley má k dispozici kompletní sestavu, včetně uzdraveného Sama Vokese. Do boje tak už posedmé v řadě může poslat totožnou jedenáctku. Zatočit s tím může jen návrat dalšího vyléčeného hráče Michaela Duffa. Rangers naopak poprvé mohou využít útočníka Maura Zaratého, který v klubu hostuje z West Hamu.

Jen málo soupeřů děsí Josého Mourinha tak jako Newcastle. Chelsea s Magpies prohrála 3 z posledních 4 vzájemných duelů, včetně toho úplně nejčerstvějšího, který zároveň ukončil možnost Blues na opakování neporazitelné Invincibles jízdy. Nyní, po měsíci, se celky setkávají za výrazně jiných podmínek...

José Mourinho v Newcastlu nikdy nevyhrál a z pěti klání tam dokonce třikrát odešel poražený. Samotná Chelsea v St. James‘ Parku zvítězila za posledních 13 let jen třikrát; naposledy už před třemi roky. Jenže to pořád hovoříme o venkovních zápasech. Na Stamford Bridge, kde se odehraje i nadcházející mač, je totiž situace diametrálně odlišná.

V modrém království totiž kraluje zásadně Chelsea. Za dvacet utkání v Premier League jich vyhrála 13 a prohrála jen jedinkrát - při gólové hitparádě Papisse Cissého z před dvou sezón. Senegalský útočník však bude Newcastlu scházet; stejně jako Cheick Tioté totiž mobilizuje síly se svou reprezentací před blížícím se Africkým pohárem národů. Chybí i zraněný stoper Steven Taylor.

Kolem a dokola však můžeme konstatovat, že se ani jeden z týmů nenachází v úplně optimální formě. Chelsea dostala na Nový rok od Tottenhamu potupného bůra, a pokud prohraje i s Newcastlem, bude to poprvé od premiérové sezóny Premier League v roce 1993. Chuť si spravila alespoň v FA Cupu, kde vyřadila Watford jasně 3:0.

To Magpies selhali v roce 2015 na obou frontách. Odchod Alana Pardewa ke Crystal Palace je neblaze poznamenal nejen v lize, kde doma s Burnley jen remizovali 3:3, ale taky právě v nejstarší fotbalové soutěži světa, kde s dalším nováčkem z Leicesteru prohráli na jeho půdě 1:0.

Třetí duel by tak dočasný manažer John Carver měl zvládnout lépe, pokud touží po stálé pozici na newcastleském trůně. Dobrá zpráva pro jeho tým je návrat brankářské jedničky Tima Krula, který kvůli zranění propásl posledních deset soutěžních zápasů. Za dobu jeho absence mimochodem Newcastle ani jednou neudržel čisté konto.

Na hřišti Chelsea to však bude mít setsakramentsky těžké. V úvodu jsem zmínil Mourinhovo strádání na půdě Newcastlu - doma naopak proti stejnému soupeři neztratil ani bod. Letos je navíc londýnský celek doma naprosto suverénní, vyhrál všech 9 dosavadních zápasů na Stamford Bridge, dostal jen tři branky a nastřílel úctyhodných dvaadvacet.

Na rozdíl od Newcastlu navíc nemá jediného hráče na marodce či kdekoli jinde po světě. Mourinho tak může využít všechny opory včetně Cesca Fábregase, jenž je blízko rekordu asistencí. Doposud jich nasbíral 14, což je jen o jednu méně, než dokázal v rekordní sezóně 2011/12 posbírat David Silva za celý ročník.

Dva celky s naprosto stejným zápisem na čele tabulky Premier League nebyly hodně, hodně dlouho. Alespoň ne v této fázi soutěže. Manchester City se na Chelsea dotáhl díky skvostné formě z posledních několika týdnů; a teď na své bohaté konto touží přidat další tři body z hřiště Evertonu...

Citizens dokázali vyhrát 11 z posledních 12 soutěžních střetnutí ve všech soutěžích - jedinou ztrátu v tomto období zaznamenali krátce před začátkem nového roku, když senzačně remizovali 3:3 doma s Burnley. Zmíněný počin to však neponižuje; obzvlášť když toho Pellegriniho parta dosáhla bez dvou z nejdůležitějších hráčů.

Sergio Agüero, Vincent Kompany a i Edin Džeko jsou však konečně fit a minimálně kapitán týmu by se měl objevit v základní sestavě. Na velkolepé kousky argentinského kanonýra si pravděpodobně budeme muset počkat až při střídání - Agüero neodehrál ani minutu právě od minulého vzájemného střetnutí s Toffees.

Na Etihad Stadium vyhráli domácí těsně 1:0 díky proměněné penaltě Yayi Tourého. Klíčový středopolař ovšem pro odvetu pro změnu k dispozici nebude, jelikož se v Rovníkové Guinei připravuje s Pobřežím slonoviny na Africký pohár národů.

Pro Everton, který se v posledním období obrovsky trápí a který prohrál alarmujících šest z osmi minulých střetnutí, by to mohla být velká výhoda - brazilská dvojice Fernando - Fernandinho se vyznačuje kromě jiného i tím, že stoprocentní spolehlivostí rozhodně neoplývá.

Klíč k dobrému výsledku pro Everton podle všeho spočívá i v nastolené taktice Roberta Martíneze, který v této sféře značně tápe. Zatímco loni umě míchal systémem nakopávaných míčů na Lukakua s rychlými přihrávkami, letos se takřka výhradně spoléhá na druhou variantu. I proto vyrobili jeho svěřenci největší počet minel z celé Premier League.

Proti Manchesteru City, jemuž za posledních pět sezón uštědřil na domácí půdě čtyři porážky, by se to mohlo vymstít ještě více. Citizens v držení míče dominují a od začátku sezóny měli menší procento v této statistice jen proti dvěma soupeřům.

Evertonu navíc bude scházet středopolař James McCarthy, který na marodce doplnil další důležitou postavu Tima Howarda či Stevena Pienaara. Leighton Baines by naopak měl být pro těžký zápas k dispozici.

Velšské Swansea na dobu konání Afrického poháru národů ztratilo útočníka Bonyho Wilfrieda, a brzy jej podle všeho ztratí nadobro ve prospěch mlsného Manchesteru City. Monkova parta tak svým způsobem vstupuje do nové éry bez nejlepšího střelce Premier League za rok 2014, a její první překážkou na čerstvé pouti jí bude houževnatý West Ham...

Hammers budou v globálu se svým podzimem rozhodně spokojeni, když jednak více bavili diváky, jednak ani o nic méně nebodovali. Konkrétně na přelomu kalendářního roku však West Ham zásadním způsobem polevil a nyní po pohárové remíze s Evertonem čeká už čtyři soutěžní zápasy na výhru.

Kór bez opětovně zraněného Diafry Sakha je tak londýnský celek v situaci, která se docela nápadně blíží té Swansea. Ačkoliv Velšané naplno nebodovali pouze dvakrát po sobě, přes tuto delší ligovou pauzu rozhodně měli nad čím přemýšlet - ačkoliv spolu s WHU dál sídlí uvnitř elitní desítky.

Kromě Wilfrieda Bonyho postrádají labutě také klíčového Korejce Ki Sung-yuenga, který bude pro změnu bojovat o nejcennější asijskou trofej. V karetním trestu je pro dnešek Jonjo Shelvey a natažený zadní stehenní sval ani tentokrát nepustí na hřiště Jeffersona Montera. Nelson Oliveira i Matt Grimes tedy budou muset být okamžitě v pohotovosti a mohli by si hnedka odbýt své debuty.

Na druhé straně barikády budou vyjma Diafry Sakha, jehož bolavá záda vyřadila z Afrického poháru, postrádat ještě jednoho "uprchlíka" - Senegalce Cheikhoua Kouyatého. Naopak Alex Song do kamerunské nominace začleněn nebyl, následně pro jistotu ukončil reprezentační kariéru... a po celý leden tak bude Samu Allardyceovi normálně k dispozici.

Od Leicesteru se v nejbližší době očekává, že devítimilionovým riskantním nákupem neprověřeného střelce Andreje Kramariće zlomí vlastní přestupový rekord, proti Aston Ville si však ještě Foxes budou muset vystačit bez tohoto mladého a navýsost produktivního Chorvata...

Přesto to je možná spíš birminghamský celek s Bentekem, Agbonlahorem či Weimannem v kádru, kdo by mohl užít nějaké to ofenzivní nakopnutí. Lambertova parta nevstřelila jedinou říjnovou branku, v dalším měsíci našla síť za zády soupeřova brankáře všehovšudy třikrát a během nabitého prosincového programu akorát čtyřikrát. První lednové kolo potom Villans žádnou gólovou radost, překvapivě, také nepřineslo...

Birminghamští jdou ve skutečnosti do tohoto duelu na pozadí dvou bezbrankových remíz a celkem tří plicht v posledních čtyřech kolech, přičemž na vítězství čekají opět nezdravě dlouho - od 7. prosince. To Leicester celkem nedávno přerušil ošklivou sérii šesti ligových porážek v řadě, a v následujících dvou utkáních uhrál hezké čtyři body.

Mark Schwarzer by teoreticky mohl ihned debutovat v brance Leicesteru, a k návratu ze zranění se zdají být nachystáni Dean Hammond s Andym Kingem (stejně jako Agbonlahor, Baker a Richardson na druhé straně). Drinkwaterův start je naproti tomu vinou problémů s třísly v ohrožení.

Zatímco Aston Villa neregistruje žádného svého vyslance na Africkém poháru, Leicester takto přišel o Alžířana Mahreze, a málem i o Jeffreyho Schluppa - ten se však nakonec raději zranil. Villans si potom absenci těchto starostí "vynahradili" dalším zraněním pro klíčového stopera Rona Vlaara, jenž zmešká příštích šest týdnů ligové akce.

První zápas Alana Pardewa na lavičce Crystal Palace nemohl dopadnout lépe. Eagles pod vedením dlouholetého manažera Newcastlu smetli v FA Cupu Dover 4:0 a vstoupili do nové éry v plné parádě. V ligové premiéře však anglického kouče čeká o poznání tvrdší oříšek. Do Selhurst Parku přijede Tottenham, který má v zádech pětigólovou výhru nad Chelsea...

Měsíc a půl čekali Eagles na vítězství. Byť přišlo v poháru proti celku z páté ligy, je to pro ně zcela jistě povzbuzení. Vždyť v Premier League nevyhráli už osmkrát za sebou a za tu dobu vstřelili jen tři branky. Vinou krize spadli až na sestupové pozice. I proto manažera Warnocka nahradil zmíněný Pardew z Newcastlu.

Hned v počátku se bude muset obejít bez dvou klíčových postav svého kádru. Na Asijský pohár mu ujel kapitán Mile Jedinak, do Afriky zase ofenzivní hvězda Yannick Bolasie. Radost mu dělá aspoň uzdravená dvojice James McArthur, Marouane Chamakh.

Tottenham jde naopak s formou nahoru. Neprohrál už sedmkrát za sebou, a to v Premier League, FA Cupu i Capital One Cupu. Na Nový rok se pod vedením Chadliho a Kanea rozhodli potupit hrdou Chelsea pětigólovým přídělem. Konečně se tak přehoupl do kladného skóre, navíc teď může významně promluvit i do boje o Ligu mistrů. Vždyť na čtvrtý Southampton ztrácí pouhé dva body; na třetí Manchester United pak tři. Dvojčlenné čelo už si přeci jen hraje svoji malou soutěž...

Ani Mauricio Pochettino však nemá k dispozici celý kádr - před malým londýnským derby se mu rozbil celý střed zálohy. Nabil Bentaleb bude reprezentovat Alžírsko na Africkém poháru národů, zatímco Ryan Mason posílí stav marodky, na které už leží Erik Lamela.

I bez nich však bude Tottenham mírným favoritem, v Selhurst Parku prohrál jediný z šesti posledních zápasů (4-1-1). Eagles budou naproti tomu čerpat inspiraci z měsíc starého utkání na White Hart Lane, kde udrželi čisté konto a získali cenný bod.