Premier League - preview 22. kola

Po týdnech bezvládí má konečně West Bromwich Albion nového manažera. Je jím Pepe Mel, španělský trenér, který naposledy vedl Real Betis. Jeho hlavním cílem bude napodobit předchozí šéfy - ať už Mowbraye, Di Mattea, Hodgsona nebo Clarka - ani jeden z nich totiž při debutu neprohrál. Mel bude mít pozici ztíženou tím, že na Hawthorns přijede skvěle hrající Everton.

Toffees se honosí titulem nejméně prohrávající tým dosavadní sezony. Z jednadvaceti utkání podlehl soupeři jen dvakrát, navíc má spolu s Arsenalem nejlepší obranu - tedy alespoň co se počtu obdržených branek týče. Z posledních devíti ligových zápasů navíc šestkrát vyhrál, naposledy před týdnem proti Norwichi, a pokud získá tři body i dnes, poskočí na čtvrtou pozici zajišťující účast v Lize mistrů příští rok.

Baggies naproti tomu tápají ve velkém stylu. Z jedenácti zápasů Premier League s nejnovějším datem dokázali jen jednou vyhrát a není divu, že i přes povedený vstup do soutěže nyní sídlí jen tři body nad sestupovým pásmem. Vypadli navíc i z FA Cupu, kde doma prohráli s Crystal Palace. To Everton na své půdě sestřelil 4:0 Queen’s Park Rangers.

V posledních letech jsou Blues úspěšnější i ve vzájemných zápasech. Vyhráli jich šest, zatímco West Brom slavil třikrát. Na Hawthorns jsou ale naopak úspěšnější domácí, kteří z šesti klání ovládli celé dvě třetiny. Posledně, v září 2012, WBA porazil ještě Moyesův výběr 2:0.

Současný šéf Roberto Martinéz bude moci využít služeb nové posily Aidena McGeadyho, i když se nedá příliš očekávat, že by hned při první možnosti vyšoupl ze sestavy někoho z dvojice Mirallas, Pienaar. Mimo hru jsou naopak Ross Barkley a Antolin Alcaraz. Absence druhého jmenovaného však Martinéze příliš trápit nemusí, fit už je totiž Sylvain Distin.

Nový boss West Bromu si musí lámat hlavu se složením útoku. Shane Long mu uprchl do Hullu, Victor Anichebe je stále jednou nohou na marodce a stejně tak je na tom i Stephane Sessegnon. Přesto má však k dispozici Anelku, Berahina a Vydru, mezi nimiž musí učinit finální rozhodnutí.

Tottenham má šanci dostat se na stejnou bodovou úroveň jako čtvrtý Liverpool. Stačí k tomu jediné, vyhrát na hřišti Swansea. Velšané se naopak potácí v krizi, jen tři body je dělí od sestupových vod a pomalu ale jistě jim natéká do bot. Před sezonou přitom rozhodně mířili výše - přibližně na opačný pól tabulky.

Celek, který obhajuje vítězství v ligovém poháru, skvěle fungující tým s vynikajícím systémem Michaela Laudrupa, nyní navíc posílen o kanonýra Bonyho Wilfrieda. Tým, jenž loni obsadil s přehledem pozici v horní polovině tabulky, v koutku duše pomýšlel opět na pohárovou Evropu. Jenže forma si ne a ne sednout...

Swansea už v lize nevyhrála sedmkrát (!) v řadě, čtyřikrát prohrála a z toho hned dvakrát doma. Jenže nutno zase připomenout, s kým tyto porážky přišly. Manchester City, Manchester United, Chelsea, Everton... takový los by srazil k zemi patrně každý tým nejen v Premier League. Pozitivem je alespoň postup právě přes United v FA Cupu.

Tottenham naproti tomu v lize pod Timem Sherwoodem válí. Získal třináct bodů z patnácti možných, přičemž vyhrál i na Old Trafford nebo v Southamptonu. Naposledy doma udolali Crystal Palace a pomalu míří tabulkou vzhůru. Mrzí jen vypadnutí z FA Cupu, když nestačili na severolondýnského rivala Arsenal.

Spurs jsou navíc proti Swansea poměrně suverénní. V pěti ligových střetnutích v posledních letech jen jednou ztratili při venkovní remíze. Čtyři duely proti Velšanům zvládli na výbornou. Dnes navíc nemusí řešit žádné čerstvé šrámy na duších či nohou hráčů.

Swansea už by se mohl z marodky vrátit Michel Vorm, kromě něj také Roland Lamah a Dwight Tiendalli. Podobně jsou na tom Pablo Hernandez a Nathan Dyer - mezi zraněnými zůstává jen Jonathan De Guzmán.

Když se střetne Chelsea a Manchester United, vždy se všechny zraky fanoušků anglického fotbalu upřou právě na Stamford Bridge či Old Trafford. Ne snad, že by tomu bylo dnes jinak, přesto jeden významný rozdíl mezi celky ční. S železnou pravidelností totiž oba bojují o titul - dnes však United zuby nehty drží odstup alespoň od první čtyřky.

Není Skot jako Skot. United pod Fergusonem jsou zkrátka jiní United než ti dnešní pod Moyesem. Někdejší manažer Evertonu si zatím v novém působišti nevede dobře, na čelo ztrácí už čtrnáct bodů a dnes nebude mít lehkou cestu ke snížení manka. Chelsea je letos doma neporazitelná, ostatně jako vždy pod Mourinhem, má navíc vynikající formu.

Zatímco Moyesova parta se teprve před týdnem výhrou se Swansea vyhrabala s prachbídné série tří porážek v řadě, Chelsea válí. Od vypadnutí ve čtvrtfinále Capital One Cupu hraje nesmírně zodpovědný, taktický a účinný fotbal, jemuž mnohdy (především díky genialitě Edena Hazarda) nechybí ani pohledná stránka.

Hlavní je v Mourinhově podání ale vždy výsledek a těch se mu nyní dostává vrchovatě ve sladké podobě. Jediný, kdo v posledních šesti zápasech rozvlnil síť za brankářem Chelsea, byl slovenský obránce Martin Škrtel, jinak Blues udrželi pětkrát čisté konto a to hráli například na půdách Arsenalu, Southamptonu nebo Hullu City.

Z historického hlediska vládne pochopitelně Manchester United a to i co se týče zápasů na Stamford Bridge. Vyhrál jich tu třicet, zatímco domácí se radovali dvaadvacetkrát. Blízká minulost však hovoří opačně - z posledních deseti klání (Premier League, Liga mistrů, FA Cup i ligový pohár) zvítězila Chelsea šestkrát oproti pouhým dvěma triumfům Rudých ďáblů.

Zajímavé je také trend v počtu vstřelených branek. Zatímco od září 2011 do března 2013 padly v pěti zápasech vždy minimálně čtyři branky, poslední tři klání nabídla maximálně jednu trefu. Chelsea už třikrát v řadě udržela proti United čisté konto a ze zmíněných duelů si pak neodnesla vítězství jen posledně na Old Trafford.

José Mourinho už může počítat s Frankem Lampardem, který po zranění začal s tréninkem. V základní sestavě se však s jistotou neukáže - stejně jako nová zimní posila Nemanja Matić. Oba dva tak začnou přinejlepším na lavičce. Ani na tu se však neposadí Branislav Ivanović.

Na tribuně jej doplní také Robin van Persie, který je zraněný, a obránce Fabio. Ten si odpyká třetí část z trestu za červenou kartu. Další absencí je pro Moyese i Wayne Rooney, jenž si v posledních dnech užíval "kondiční dovolené" v Egyptě.

Katharina Liebherr se na nějakou chvíli stává předsedkyní Southamptonu, což vrhá na momentálně devátý celek ligy nejistou budoucnost. Manažer Pochettino sice odvrátil spekulace o svém odchodu před koncem sezóny, atmosféra v klubu však zřejmě nebude zrovna klidná.

"Je jasné, že jsem měl s Cortesem velmi dobrý vztah. A souhlasí s tím, abych tu zůstal. Nevím, proč se rozhodl odejít a samozřejmě mě to dost překvapilo, stejně jako ostatní členy týmu," hodnotil Pochettino nečekanou rezignaci již bývalého předsedy, jenž se naopak neshodoval na fungování klubu s majitelkou.

Pro fanoušky je tak o to více důležité současné postavení v tabulce, v které má solidní náskok na desátý Hull City. A to i díky nedávnému úspěchu proti Baggies, kdy se po dvou měsících mohli Svatí radovat z domácího vítězství. Teď se navíc druhá nejlepší obrana na hřištích soupeřů vydává na stadion, kde většina diváků slavila gól pouze desetkrát, hůře jsou na tom jen příznivci Aston Villy a Crystal Palace.

Black Cats ovšem začíná krví proudit optimismus. Jak na Nový rok, tak po celý rok? Gus Poyet má o tom jiné mínění. Prohra s Villans byla tou poslední, oba ligové poháry a následně důležitý test ve Fulhamu zvládli jeho svěřenci na jedničku, právě ligový zápas opanovali vysokým vítězstvím v hlavní roli s Adamem Johnsonem, který ke gólové asistenci přidal hattrick. Ten se přitom doposud trefil pouze jedinkrát.

Zlepšené výsledky však neudržely v křesle sportovního ředitele Roberta De Fantiho a klub se také rozloučil s Ji Dong-Wonem, který po loňském úspěšném hostování v Augsburgu definitivně přestoupil. V létě ho navíc čeká přesun na Westfalenstadion. Nezúčastní se tak pokusu o povedené zopakování listopadové pohárové výhry právě nad Southamptonem.

Tomu bude scházet distancovaný Osvaldo a zraněný Victor Wanyama, nejlepší vyhlídky pak nemá ani Chambers. Domácí netrápí žádný přírůstek na marodce a doufají v opuštění sestupových pozic.

Ne právě snový vstup do nového angažmá má za sebou sympatický norský manažer Ole Gunnar Solskjaer. Přitom měl k dispozici skvělý los: Na první zápas s Cardiffem přijel do Walesu tápající West Ham. Jenže domácí nedokázali převahu využít v branky a zkušenější soupeř na jeho půdě vyhrál 2:0. A teď čeká nováčka vůbec nejtěžší zápas v sezóně.

Etihad Stadium je letos pro nájezdníky zapovězené místo. Arsenal odjížděl potupně s šesti góly v síti, Tottenham dokonce s kanárem, Manchester United dostal "čtyřku", a tak dále a tak dále. Z deseti zápasů ve svém svatostánku získali Citizens plný počet třiceti bodů s fenomenálním skóre 38 ku 6. A Cardiff by měl být jen další sladkou malinou pro Pellegriniho borce.

Ti v Premier League neprohráli už desetkrát v řadě, přičemž jedinou ztrátu zaznamenali v zápase v Southamptonu. Ve všech soutěžích už šňůru neporazitelnosti natáhli na patnáct duelů, na jejich kopytech skončil i Bayern Mnichov - a dokonce v Allianz Aréně. Jeden nečekaný zádrhel přesto v posledních týdnech v kolonkách City má. Před dvěma týdny v rámci třetího kola jen remizoval v Blackburnu a musel ve středu nastoupit k neoblíbené odvetě.

Ne snad, že by s ní měli potíž, druholigového soupeře snadno doma rozstřílel 5:0, přesto je to pro možná hlavního kandidáta na ligový titul drobná nepříjemnost, alespoň co se koncentrace týče. Z očekávané základní sestavy na Cardiff nicméně nastoupili jen Fernandinho, Navas a Negredo, takže z tohoto pohledu by to pro klub z Manchesteru zádrhel být neměl.

Cardiff se navíc topí v krizi. Alespoň tedy výsledkové, sic v posledních zápasech měl velkou smůlu Z pěti nejbližších zápasů získal jen jeden bod za domácí remízu s tehdy posledním Sunderlandem. Nicméně na půdě Arsenalu odehrál na Nový rok dobrou partii a až góly v posledních minutách sebrali Velšanům kýžený bod. O smolném duelu s Hammers už zmínka padla.

Přesto má Cardiff na sobotního soupeře skvělé vzpomínky. Ve druhém kole letošní sezony totiž Nabuzení Citizens přijeli do Ninian Parku s vidinou snadných tří bodů, jenže neodvezli si ani jediný. Skvělý comeback ve druhém poločase dotáhli Velšané až do konce a favorita zaskočili vítězstvím 3:2, o nějž se postaral dvěma góly útočník Fraizer Campbell.

Nejlepší střelec Cardiffu by měl držet vlajku hostí i ve druhém vzájemném zápase. K němu by mohli nastoupit i obě norské posily. Magnus Eikrem i Mats Moller Daehli jsou plně k dispozici, jejich start od první minuty ovšem není pravděpodobný. Na marodce však uvízli Andrew Taylor a Jordon Mutch.

Ani Man City nemá zdaleka plný kádr. Kromě dlouhodobějších marodů Jovetiće s Rodwellem přibyl na seznam zraněných Samir Nasri, který po zákeřném zákroku Yanga-Mbiwy stráví s bolavým kolenem mimo hru asi dva měsíce. Proti Blackburnu se naopak vrátil Sergio Agüero, který ve dvacetiminutovém vystoupení vsítil gól a zamotal tak pozitivně Pellegrinimu hlavu.

"The Great Escape" je pro fanoušky Kladivářů nezapomenutelným zážitkem. Tehdy se nevídaným způsobem postaral Alan Pardew o udržení West Hamu mezi britskou špičkou. Tentokrát přijíždí jako host, který netouží po ničem jiném než po ukončení série porážek.

Po vyjmutí pohárové porážky od Cardiffu nám navíc zbudou tři po sobě jdoucí nuly v kolonce nastřílených branek a jen mlhavá vzpomínka na tři góly proti Crystal Palace a pět proti Stoke. Zároveň si však Straky při třech předchozích výjezdech připsaly šest bodů a jediný inkasovaný zásah, když v 87. minutě proměnil penaltu ve vítězný gól Saido Berahino.

Za sedm posledních návštěv Upton Parku navíc pouze jednou utrpěly porážku, naopak třikrát plnohodnotně uspěly. Jinak se ovšem na gólové hody diváci těšit nemají, předchozí tři střety přinesly jedinou gólovou radost, to se v listopadu 2012 trefil proti svému bývalému klubu Kevin Nolan, zkušený Angličan však v sobotu do hry nezasáhne.

Oči tak spočinou na dalším hráči, který oblékal dres nejbližšího soupeře, Andym Carrollovi. Po hororových výpadcích v pohárech uspěl West Ham na půdě Cardiffu a tolik toužebný zvrat v sezóně by měl mít na starosti právě vytáhlý útočník. Přesto, že se jednalo o první tři body po sedmi ligových kolech, udrželi Kladiváři již devětkrát čisté konto a pomocí tápajících Francouzů budou chtít excelentní bilanci zaokrouhlit.

K tomu nijak nepomohou zranění Demel s Reidem, ani suspendovaný Tomkins s Nolanem, k dispozici naopak bude Collins a Vaz Te. Druhá strana stále postrádá kapitána Colocciniho kvůli poraněnému kolenu a Debuchy si konečně vybere poslední den zákazu hry.

Lednové přestupní období tradičně dobrou polovinu všech transferů zkompletuje na samém sklonku. To však neplatí o nováčkovi letošní Premier League Hullu City. Tigers provedli totální renesanci útoku, přivedli za nějakých třináct milionů liber velmi ambiciózní duo Nikica Jelavić - Shane Long a mají jasný cíl - horní polovinu tabulky.

Přesto jejich příchod halí stín pochybností a risku. Na tým středu tabulky (přinejlepším) utratili velkou částku a i přes dobré jméno obou fotbalistů to není zcela jistá investice. Jelavić kromě posledního dvougólového pohárového vystoupení proti QPR neskóroval v devíti zápasech za Everton, Long se zase v 17 zápasech trefil jen dvakrát.

Přesto je to vítaná čerstvá krev do už tak hezky fungujícího systému. Manažer Hullu Steve Bruce tak nemusí řešit zranění útočníka Soneho Aluka - a co víc, má k dispozici navíc Sagba, Korena a Boyda. A minimálně dva z nich se pravděpodobně posadí na lavičku. Možná úplně všichni, uvidíme, zda se Jelavić s Longem hned při debuty postaví bok po boku. Mimo hru je dále záložník Robbie Brady.

Nové ofenzivní duo by mohlo potopit Norwich do ještě většího marasmu. Canaries nevyhráli v lize už šestkrát po sobě. Nezvládli navíc ani třetí kolo FA Cupu, kde nadvakrát nestačil na Fulham. Hull naproti tomu vyhrál 2:0 v Middlesbrough a postoupil.

Ani lodivod Norwiche Chris Hughton nezůstal na trhu nečinný. Přivedl velkou rybu v podobě univerzála Jonase Gutiérreze z Newcastlu a dá se očekávat, že se na hřišti ukáže. Ač třeba ne od začátku. Posila je i uzdravení Anthonyho Pilkingtona, naopak Alex Tettey je stále na marodce.

"Je nádherné, že tento víkend přijede Stoke. Zažil jsem tam deset fantastických let a mám překrásné vzpomínky na klub," neskrývá své pocity Tony Pulis, který vedl svého sobotního soupeře do 464 zápasů. Teď však nesmí mít slitování, pro poslední místo si do nového klubu nepřišel.

Využít by mohl příšerné defenzívy Stoke, která za poslední čtyři ligová kola inkasovala čtrnáckrát. Naposledy stačily tři přesné zásahy do sítě Liverpoolu pouze na prohru o dva góly. Výjezdy na stadiony Newcastlu a Tottenhamu dopadly ještě horším rozdílem. V útoku pak Potters trápí morálka Kenwyna Jonese, který uplynulý víkend jaksi pozapomněl přijít na zápas a odnesl si tak vysokou pokutu. Ten se navíc bude muset poprat s další konkurencí, když na hostování z Manchesteru City přišel John Guidetti, jenž před roční pauzou kvůli nemoci stihl dvacetkrát skórovat v dresu Feyenoordu.

Selhurst Park slavil vítězství při vzájemném střetnutí naposledy v srpnu 2005, následně dvakrát ochutnával hořkost porážky, aby v loňské sezóně udržel bezbrankovou remízu v FA Cupu. V opakovaném zápasu pak uspěl Stoke, který se hned třikrát prosadil v prodloužení. Letos se pak radoval znovu, a to po obratu v druhé půli, kdy brzy po změně stran vyrovnával Charlie Adam, o něhož prý stojí turecký Galatasaray.

Eagles se navíc po třech zápasech bez výhry ocitli na samém dně tabulky s jasně nejhorší ofenzivní potencí v lize. Za předešlých pět kol se trefili pouze dvakrát, když v nastaveném čase vykradli Villa Park a na Nový rok srovnávali těsně před přestávkou z penalty proti Norwichi. Malou útěchou tak může být alespoň výhra 2:0 na hřišti Baggies ve 3. kole FA Cupu. Jenže cíl je samozřejmě jiný - udržet se mezi elitou, k čemuž by měly dopomoci právě takováto utkání.

Mimo hru zůstane Cameron Jerome, ofenzivně laděný Angličan s pouhým jedním zářezem zrovna nepřesvědčuje na hostování právě ze Stoke. Obdobně jsou na tom zranění Dikgacoi a Thomas. Otazníky pak obepínají třísla Yannicka Bolasieho. Jones si očekávaně po svém excesu s Liverpoolem nezahraje, právě Guidetti by tak mohl dostat příležitost.

Arsenal sní svůj malý sen. Tým Arsena Wengera, který nevyhrál žádnou trofej od FA Cupu 2005, je po polovině sezóny na čele Premier League a podle výkonů na hřišti to nevypadá, že by se chtěl s výsadním postavením loučit. Dnes v malém londýnském derby narazí na tápající Fulham.

Gunners v poslední době válí na všech frontách. V domácí soutěži překonali krizové období před Vánoci, kdy ze tří zápasů získali jen dva body, a poslední čtyři klání zvládli bez ztráty kytičky. Soupeře navíc přehrávají pohledným fotbalem a jejich hra připomíná dobře namazaný stroj. Tím vyřadili i rivala Tottenham z FA Cupu.

Taktéž Fulham v anglickém poháru válel, i když až v odvetě. V Norwichi remizoval 1:1, ale na domácí půdě už Canaries jednoznačně porazil 3:0 a postoupil do čtvrtého kola. V domácí lize už je to ale jiná káva. Z posledních šesti zápasu hned čtyři prohrál, naposledy absolutně nezvládl domácí klání s posledním Sunderlandem, jemuž po hattricku Adama Johnsona podlehl ostudně 1:4.

Fulham tak spadl na šestnáctou pozici a je jen bod nad sestupovými vodami. Touží tak po každém bodu navíc - jenže na Emirates mu pšenka pokvete jen stěží. Nejen kvůli skvělé fazoně Arsenalu; na půdě tohoto londýnského souseda totiž nikdy v historii nevyhrál. 110 let, sedmadvacet špílů a jen pět bodů za stejný počet remíz. V blízké historii nicméně obral Gunners o body ve třech z pěti případů.

Navíc se vrací kapitán Brede Handeland, který zaznamená vůbec první ligový start v základní sestavě od října. Právě proti Norwichi už ale nastoupil a bude k dispozici i nyní. Otazník naopak visí nad jeho kolegou Fernandem Amorebietou a brankářem Martenem Stekelenburgem.

Stejně je na tom český záložník Tomáš Rosický, který se zlomeným nosem není stoprocentně připraven. Může ale nasadit masku a usednout alespoň na lavičku náhradníků. Mimo hru zůstává Ramsey, Vermaelen, dlouhodobý marod Walcott nebo Arteta.

15. prosinec 2012. Liverpool má tři vítězství v řadě, dvě z toho v lize, Aston Villa jediné ze šesti ligových vystoupení. A výsledek? Lambertovy svěřenci vykradli Anfield výhrou 3:1. 18. leden 2014. Reds tři vítězství, dvě v lize, Villans jeden ligový úspěch ze sedmi. A výsledek?

Samotný Luis Suárez si zatím připsal o dva zásahy více, než všichni hráči hostů, a stačilo mu k tomu pohých šestnáct zápasů. Domácím se navíc vrátil do sestavy Sturridge a hned úřadoval v přestřelce na hřišti Stoke. Liverpool tak vyrovnal svůj střelecký rekord po jednadvaceti kolech z ročníku 1987/88, z ročníku, kdy slavil titul.

Aston Villa bude stavět na svých úspěšných výjezdech, však v případě úspěchu bude mít na svém kontě v tomto ohledu stejný počet bodů jako Chelsea. A proč by se radovat nemohla? Za poslední čtyři návštěvy Anfield Road prohrála jen jednou, dvakrát naopak odvezla všechny body. Benteke navíc proti Arsenalu pohřbil téměř patnáct hodin čekání na gól a k Lambertovi se alespoň na hostování vrací ztracený syn ze společné éry v Norwichi, Grant Holt. Stejně jako jeho belgický kolega zatím gólově strádá, za šestnáct vystoupení v dresu Wiganu skóroval dvakrát.

Právě Benteke se na utkání musí těšit, v loňské sezóně se proti Reds prosadil hned třikrát, to se nikomu jinému nepovedlo. Na druhé straně bude kontrovat Steven Gerrard, ten se v uplynulém ročníku trefil v obou duelech, proti Villans se tak celkově radoval už jedenáctkrát. Letos se pak jeho Liverpool těší skvělé bilanci pouhých šesti inkasovaných gólů za deset domácích zápasů, společně s Manchesterem City je tak před svými fanoušky nejlépe bránící tým.

Se zmíněným Sturridgem jsou k dispozici i Joe Allen a Mamadou Sakho, kteří se kvůli zranění vzdali předchozích třech zápasů. Na druhé straně se zase s Holtem může nově ukázat i obránce Bertrand, host z Chelsea. Po otřesu mozku si pak odpočine Nathan Baker.