Premier League - preview 22. kola

Když se na začátku září střetli v letošní sezóně poprvé, byly karty rozdány úplně jinak. Swansea po čtyřech kolech ani jednou neprohrála, Garry Monk byl na své manažerské pozici a hrdý, zatímco parta okolo Montera, Gomise či Ayewa hýřila sebevědomím. Naproti tomu Watford byl nejhorší ze všech nováčků a setrvával těsně nad sestupovými příčkami bez jediného vítězství.

Právě zápas na Vicarage Road ale předznamenal radikální obrat v osudech obou celků. Swansea v dalších 11 utkáních posbírala jenom šest bodů, Montero s Gomisem přišli o místo v základní sestavě, zatímco Monk dokonce o práci. Začal tak pád, který dost možná ještě neskončil - a po ostudné porážce 2:4 se Sunderlandem (a vítězství Newcastlu tuto sobotu) spadly Labutě do sestupových vod.

Trápí je především tupost zobáků v ofenzivní části. Jen Aston Villa vstřelila menší množství gólů než Swansea, která se halí do stínu vinou absolutního výbuchu hlavního střelce. V posledních 15 utkáních, do kterých Bafetimbi Gomis nastoupil, odehrál celých 985 minut, jenže dal jenom jednu jedinou branku. Po fantastickém srpnu (4 zápasy, 4 góly), to byl tvrdý pád do reality.

Zcela opačnou náladu má naopak Odion Ighalo, strůjce zvratu Watfordu k lepšímu. Hornets zápasem se Swansea zahájili povedenou sérii třinácti zápasů, v nichž osmkrát brali všechny tři body. Nigerijský kanonýr v těchto duelech nasázel jedenáct gólů - a třeba v prosinci byl zaslouženě jmenován nejlepším hráčem Premier League. Trefil se ve všech pěti utkáních.

Teď to ale svěřencům Quiqueho Sáncheze Florese začíná skřípat; čtyřikrát v řadě nevyhráli a třikrát po sobě se dokonce museli před soupeřem sklonit. Když ale vyhrají ve Walesu, poskočí z aktuální dvanácté pozice na o poznání příjemnější osmou příčku.

K tomu jim konečně může dopomoci levý obránce Nathan Aké, jenž se vrací po třízápasovém trestu za červenou kartu. Zranění jsou jenom Tom Hoban a Joel Ekstrand.

Ještě lepší pozici má šéf Swansea Alan Curtis, který vedle kompletního kádru bez jediného raněného může počítat i s Kylem Naughtonem. Ten byl v utkání s Black Cats nesprávně vyloučen a proti trestu se úspěšně odvolal.

Derby jsou jako sůl v polévce, řekl před utkáním manažer Liverpoolu Jürgen Klopp. Jeho oslavy vyrovnávacích gólů v nastaveném čase domácích zápasů jsou již téměř legendární - v derby s Manchesterem United ovšem Reds musí jít na výhru - vždyť z posledních sedmi utkání vyhráli jenom dvakrát.

V prosinci se trošku rozplynula aura excentrického Jürgena Kloppa, na kterého měli především fanoušci Liverpoolu obrovské nároky. Rysy jeho hry už jsou dobře vidět, a to především v zápasech se silnými protivníky, kdy Reds praktikují (zpravidla) vysoký presink, jenže skok do rozjetého vlaku nikdy lokomotivu nedostane do správné koleje.

A tak Kloppova parta předvedla několik špatných výkonů - jako v Newcastlu, Watfordu či v Upton Parku. Posledně Liverpool dokonce dvakrát vedl, přesto nedokázal utkání s Arsenalem dovést do vítězného konce a byl rád, když Joe Allen v závěru srovnal alespoň na konečných 3:3.

Teď Liverpool čeká ještě větší zápas, z historického hlediska vůbec ten největší v Anglii. Bohužel, bohudík, North-west derby už setrvává v této výsadní pozici jen z onoho dějinného pohledu. Reds jsou devátí, mají záporné skóre a do Ligy mistrů těžko dohlédnout. Manchester United je sice alespoň šestý, jenže má vůbec nejmíň bodů, kolik kdy po 21 kolech měl (34). Dokonce míň než za Davida Moyese.

Louis van Gaal se proto těší pramalé přízni, ještě víc než výsledky však fanoušky vytáčí jeho alibistické, egoistické chování a styl hry, který zapříčinil, že United posledních deset soutěžních zápasů (!!!) na Old Trafford nedokázali v prvním poločase vstřelit jedinou branku.

Z pohledu kritiků už musí být Holanďan jednou nohou bez práce, jenže ve své pozici setrvává bez ohledu na to, že v Premier League vyhrál jediný z posledních osmi klání. Posledně remizoval 3:3 v Newcastlu, přičemž na rozdíl od Liverpoolu o dva body v závěru přišel.

V utkání navíc bude postrádat Michaela Carricka s Bastianem Schweinsteigerem, mimo hru jsou i Valencia, Rojo, Shaw a nejspíš i Jones. Liverpoolu budou scházet již obligátní marodi Lovren, Coutinho, Škrtel či Sturridge. Debut by si mohl odbýt Steven Caulker.

Arsenal má šanci osamostatnit se na prvním místě, musí ale vyhrát na Stoke - což není úplně jednoduchý úkol. Gunners se totiž na Britannii dlouhodobě nedaří, a jejich manažer Arsene Wenger je odhodlán nepříznivou bilanci konečně zlomit..

Posledních pět výletů do Staffordshire totiž Kanonýři nezvládli. Třikrát padli, dvakrát remizovali, loni prohráli těsně 2:3 a naštvaní fanoušci po tomto zápase dokonce Wengera napadli. Z celkových sedmi zápasů obou týmů na Britannii prohrálo Stoke jediný, jeho manažer Mark Hughes navíc doma proti Wengerovi nepadl v kariéře už sedmkrát v řadě (což zahrnuje zápasy pěti různých klubů).

Ve středečním vloženém kole uhrál Arsenal divokou remízu 3:3 s Liverpoolem a dnes by se rád vrátil zpět do vítězných kolejích. "Na Stoke míváme problémy, proti nám se jim daří," uznal zkušený Francouz, nicméně dodal: "Totéž ale platí i o jejich zápasech proti United, City, a elitním soupeřům celkově. Letos hrají opravdu dobře, v hráčích jako Arnautović, Krkić, Afellay nebo Shaqiri mají velký kreativní potenciál. Tento zápas vnímáme jako velkou výzvu. Chceme je porazit, abychom ukázali, jakým vývojem jsme v poslední době prošli."

Shaqiri se nicméně na hřišti určitě neobjeví; má totiž zraněný přitahovač. Domácí budou postrádat také Geoffa Camerona (kotník). Na druhé straně může Wenger pomalu přemýšlet o návratu klíčové opory Alexise Sáncheze; první šanci v novém klubu by mohl dostat také egyptský záložník Mohamed Elneny, jehož přestup z Basileje byl zkompletován teprve ve čtvrtek.

Stoke předvádí letos před vlastním publikem trochu schizofrenní výkony - proti favoritům se jim daří, zároveň ale prohráli s Watfordem, WBA nebo Crystal Palace. Poslední zápas jim nicméně vyšel na jedničku, oslabený Norwich porazili 3:1 a aktuálně jsou sedmí, čtyři body od Ligy mistrů. Aktuální tabulková situace dokonce přesvědčila Hughese k přehodnocení předsezonních cílů.

"V srpnu by nás ani nenapadlo mluvit o Lize mistrů," prohlásil velšský stratég. "Jenže teď, když se sezona přehoupla do druhé poloviny, vnímáme věci jinak. Nikdy nevíte, co se nakonec stane. Možná v březnu či dubnu zjistíme, že stále hrajeme o elitní čtyřku. Možná se o ni pokusíme, zcela vážně," dodal.

Fotbalisté Tottenhamu budou muset hodně rychle zapomenout na nešťastnou porážku od Leicesteru, neboť v dalším domácím klání přivítají až osmnáctý Sunderland. Spurs stále drží klíčovou čtvrtou pozici, ale jen s minimálním náskokem na dotírající West Ham, Manchester United či Stoke.

Kohouti padli až v 83. minutě brankou stopera Roberta Hutha a ve zbývajících minutách už se na odpověď nezmohli. Leicester tak během pouhých tří dnů neprohrál ani druhý zápas na White Hart Lane. Tottenham díky porážce ztrácí na přímou účast v Lize mistrů už čtyři body, ovšem není důvod k panice. Sezona je po svěřence manažera Pochettina stále dobře rozehraná, vždyť Kohouti ztratili teprve třetí zápas. Méně proher už má na svém kontě jen letošní senzace jménem Leicester City.

Na opačném pólu tabulky se nachází Sunderland. Momentálně je osmnáctý, ale svůj boj o záchranu začíná brát setsakramentsky vážně. Poté, co doma v existenčním utkání porazil Aston Villu, naplno bodoval i venku ve Swansea. Dohromady přitom nastřílel sedm branek a zdá se, že by mohl být ve formě. Hlavním strůjcem vítězství byl útočník Jermain Defoe, jenž měl na svědomí hned pět branek.

Tottenham má se Sunderlandem výtečnou bilanci. Takřka šest let s ním neprohrál a vzhledem k tomuto faktu i současnému postavení bude jasným favoritem. Kohouti ovládli i první letošní vzájemný souboj, když na půdě soupeře zvítězili jedinou brankou Ryana Masona 1:0.

Domácí se budou muset obejít bez tria Mason, N'Jie a Pritchard. Jde ale jen o zlomek problémů, se kterými se potýkají Black Cats. Manažer Sam Allardyce nebude moci využít služeb Bridcutta, Buckleyho, Kaboula, Larssona, Matthewse, Verginiho či Yedlina.

Dva nováčci, kteří v posledním kole utrpěli porážky 1:3, na sebe narazí v rámci sobotního programu. Oba přitom budou do boje vedeni dvěma mladými, ambiciózními a na lecjakém rohu chválenými manažery, před nimiž ovšem stále leží pořádný kus roboty. K záchraně má momentálně o chlup blíž Norwich, jenž bude na 15. příčce Bournemouth hájit dvoubodový náskok...

Vánoce byly tím pravým časem veselí pro Cherries. Bournemouth pod taktovkou vychytralého Eddieho Howea senzačně převezl Chelsea i Manchester United a zničehonic vypadal být připraven se hravě zachránit. Dnešní realita už ale znovu vypadá trochu jinak; čtyři kola bez výhry a s jedinou vstřelenou brankou příliš dobrého nevěstí.

Právě ono nedávné střelecké trápení patrně manažera Howea dohnalo ke kurióznímu ignorování nedostatků v defenzivní fázi hry a vložení všech sil do posilování ofenzivní vozby.

Zrovna z Norwiche si jihoanglický klub stáhl zpět útočníka Lewise Grabbana, Premier League si poprvé po odchodu z Arsenalu vyzkouší někdejší juniorský talent Benik Afobe a marodícího Matta Ritchieho (dnes na 50 procent chybějícího) nejspíš okamžitě zastoupí vyhořelá hvězdička AS Řím Juan Iturbe.

To Norwich si hledí především zadních vrátek a po představení stopera Iva Pinta dle informací německého Bildu políčil na o poznání větší jméno: za 11 milionů eur by se do Norfolku údajně mohl stěhovat švýcarský zadák Timm Klose.

Canaries minule zejména díky brzkému vyloučení O’Neila nezvládli výjezd do Stoke-on-Trent a na cestách takhle v této sezoně padli už sedmkrát. Konkrétně v Bournemouthu nicméně Alexi Neilovi v lednu 2015 debut na lavičce NCFC vyšel královsky, a za repete by se nyní žádný z příznivců žlutozelených jistě nezlobil.

Norwich bude na jihu země postrádat akorát suspendovaného Garyho O’Neila, na jehož místě se očekává Graham Dorrans, a stále se aklimatizujícího Pinta, který nebyl ani začleněn do nominace.

Jedním z nejzajímavějších zápasů sobotního programu Premier League bude duel mezi Chelsea a Evertonem, tedy týmy, které by se určitě v tabulce rádi viděly výše. Remízoví králové z Goodison Parku naposledy nepřekvapivě uhráli cennou plichtu s Manchesterem City, stále se však drží až ve druhé polovině tabulky. Ještě hůře jsou tam tom Blues, kteří však od příchodu Guuse Hiddinka ještě neprohráli.

Nizozemský manažer nicméně na ligové vítězství domácím stadionu stále čeká. Jeho svěřenci ve středu pouze remizovali s West Bromem a stále se jim nedaří výrazněji stoupat tabulkou. "Na čtvrtý Tottenham ztrácíme dvanáct bodů," podotýká Hiddink. "Rádi se díváme na čelo tabulky, ale zároveň musíme být realističtí. Od hranice sestupu nás dělí šest bodů, to je fakt," dodal.

Jeho protějšek, o generaci mladší Roberto Martínez, koučoval na Stamford Bridge šest zápasů a dosud všechny prohrál. Nyní pochopitelně věří, že tuto sérii přeruší, ačkoliv jeho mužstva čeká velmi těžký soupeř. "Získali titul, takže kvalita tam určitě je. Mají tým plný vítězných typů, hráčů, co dokážou zázraky. Pod Guusem Hiddinkem předvedli již pár působivých výkonů a ukázali velkou bojovnost," ví španělský stratég.

Martínez bude i nadále postrádat zraněného Seamuse Colemana a Jamese McCarthyho, mimo hru se nachází rovněž Steven Naismith a start Toma Cleverleyho je kvůli problémům s kotníkem nejistý. Chelsea se musí i nadále obejít bez Edena Hazarda a Radamela Falcaa. Bude zajímavé sledovat, jestli se Guus Hiddink odhodlá nasadit od začátku některého z mladíků. V posledních dvou zápasech poslal na hřiště Loftuse-Cheeka, respektive Kenedyho, vždy na celý druhý poločas a nutno říct, že svým výkonem rozhodně nezklamali. Při dlouhodobě špatných výkonech několika hráčů by se tato varianta opravdu nabízela.

Everton v září doma tehdy ještě Mourinhovu partu porazil 3:1 a pokud by se mu povedlo zvítězit i v sobotu, stalo by se tak poprvé od ročníku 1978/79, kdy by Blues podlehli Toffees dvakrát během jedné sezóny. Poslední triumf Evertonu na Stamford Bridge se ale datuje až na listopad 1994, na druhou stranu Martínezova družina v letošní sezóně prohrála na půdě soupeře pouze jednou.

Manchester City v anglické lize stále klopýtá a doslova se odmítá posunout do čela. Na vlastní půdě se mu ale ze všech účastníků Premier League daří nejvíce a tříbodový zisk se očekává i proti nevyzpytatelnému Crystal Palace. Ten si zatím vede více než obstojně a v tabulce zaujímá osmé místo.

Citizens se v minulém kole prezentovali další zbytečnou ztrátou, když remizovali s Evertonem 0:0 a odmítli využít výsledku Arsenalu, který rovněž jenom remizoval. V Premier League ztrácejí hoši z Manchesteru neobvykle často. Dvě vítězství v řadě si naposledy připsali v říjnu loňského roku, přesto ztrácejí na vedoucí Arsenal "jen" tři body. Samozřejmě od týmu, jakým Manchester je, se očekávají jenom vítězství a kouč Pellegrini je pod neustálým tlakem. Na klidu mu nepřidají ani spekulace ohledně příchodu Pepa Guardioly. Na Ettihad Stadium teď zavítá Crystal Palace, který si v právě probíhajícím ročníku PL nevede vůbec špatně, byť se poslední dobou střelecky trápí.

Hosté totiž už čtyři kola nevstřelili branku. Bez branek skončily jejich duely s Bournemouthem i Swansea, 0:3 podlehli Chelsea a naposledy nestačili ani na beznadějně poslední Aston Villu, když utkání rozhodl jedinou brankou Joleon Lescott. Svěřenci manažera Alana Pardewa tak spadli z pohárových pozic na osmé místo, což je ale pořád dobrý počin. Aby se ale minimálně v první polovině tabulky udrželi, potřebují se výrazně zlepšit zejména v ofenzivní části.

Lepší vzájemnou bilanci má pochopitelně Manchester City. Vyhrál už první vzájemný souboj v Londýně a uspěl také ve vzájemném střetnutí v rámci ligového poháru. Zatímco na Crystalu v rámci ligy vyhrál jedinou brankou Iheanacha až v nastaveném čase, v poháru si s chutí zastřílel a zvítězil vysoko 5:1. Pellegriniho parta bude znovu velkým favoritem a cokoliv jiného by bylo považováno za překvapení.

Nicméně chilskému kormidelníkovi se pořádně rozrostla marodka a v tuto chvíli čítá jména jako Bony, Denayer, Evans, Kompany, Mangala, Nasri nebo Roberts. Na druhé straně k dispozici už je nějaký pátek Sergio Agüero nebo posily jako De Bruyne či Sterling. Na síle Citizens se tedy nic zásadního nemění. Kompletní koneckonců nebudou ani hosté z Londýna. Mimo jsou Appiah, Bolasie, Croll, Gayle nebo Inniss.

Některým dlouhodoběji zraněným hráčům návrat do předešlé formy trvá týdny či měsíce, ne tak ale Dimitrimu Payetovi. Bývalá hvězda francouzské Ligue 1 v týdnu sice startovala v základu poprvé od začátku listopadu, přesto však okamžitě skórovala a jednou asistovala, aby West Ham katapultovala na pohárové příčky. Povede se Payetovi i v Newcastlu, baště francouzské kopané v anglickém prostředí?

Rovnou sedm francouzských fotbalistů figuruje aktuálně na soupisce Strak, a to se k nim ještě čerstvě připojil bývalý mládežnický reprezentant Francie Henri Saivet. Ten spolu se středopolařem Jonjem Shelveym zosobňuje brzké lednové posily Newcastlu, zoufale potřebujícího každý bod v boji o záchranu.

Černobílí v týdnu sice proti Manchesteru United prolomili střelecké trápení a do sítě favorizovaného mužstva se trefili hned třikrát, stále však platí, že v lize (už pět kol) čekají na vítězství, a že se jim ze hry netrefil žádný z útočníků nepřetržitě od 13. prosince. V tomto ohledu tak Magpies znovu budou muset doufat, že se prosadí záložník Wijnaldum, jehož všech osm gólů pochází z domovského stánku.

West Ham bude na St. James Parku dozajista favorizován, fanoušky i bookmakery, a to nikoliv jen pro jeho aktuální šňůru tří výher a osmi ligových utkání bez prohry. Hammers mají ještě jeden trumf v rukávu - McClarenovu osobní Nemesis v osobě Slavena Biliće. Současný manažer WHU roku 2007 v čele Chorvatska zostudil McClarenovu Anglii přímo ve svatostánku ve Wembley, a právě kvůli oné prohře nakonec Albion ani neputoval na Euro 2008.

Kladiváři v posledních třech kolech nasázeli úctyhodných sedm branek, což je o to záslužnější počin, když vezmete v potaz, že se jim na marodce povalují Andy Carroll, Manuel Lanzini i Diafra Sakho. Prvně jmenovaný se zranil jen po 15 minutách předešlého duelu a mezi lazary, kde to důvěrně zná, pobude zhruba příští měsíc a půl.

Naopak trojlístek Moses - Kouyaté - Zarate je zase zpátky v akci a uzdravené hochy vítají také v Newcastlu, konkrétně v osobách Aaronse a Riviera. Naproti tomu Siem de Jong, Kevin Mbabu a Papiss Cissé jsou stále mimo, mezitímco Cheick Tioté schází v nominaci, neboť zrovna jedná o smlouvě v Šanghaji.

Bitvu dvanáctého Southamptonu s třináctým West Bromwichem Albion uvidí St.Mary's Stadium a ohlédneme-li se za předchozími vzájemnými střetnutími, nejspíše nás nečekají žádné střelecké hody. Za posledních pět zápasů totiž padla vždy maximálně jedna branka.

Té se ale diváci nedočkali při prvním vzájemném zápase letošní sezony v 5. kole, kdy byl domácím týmem West Bromwich. Utkání bylo rovněž velmi chudé i na brankové příležitosti a potvrdilo nepříliš populární trend, že mezi těmito soupeři se toho zkrátka příliš neděje a více než ofenzivní hvězdy mají žně skálopevné defenzívy.

Jinak ale se střílením branek týmy žádné potíže nemají. Své by mohli vyprávět hráči Arsenalu, kteří v Southamptonu utrpěli debakl 0:4. Saints sice v dalších kolech na výsledek nenavázali, ale v týdnu opět slavili potřebné vítězství, když 2:0 zdolali nepříjemný Watford. Právě nevyrovnanost výsledků je achilovou patou. Platí to o zápasech doma a venku. Zatímco v domácí bilanci je Southampton šestý v celé Premier League, venku mu patří až šestnácté místo.

West Bromwich je na tom podobně. Daří se mu sice stejně doma i venku a třinácté místo je z tohoto pohledu více než zasloužené, ale nevyrovnanost výkonů je ještě výraznější. Hosté naposledy dokázali remizovat na Chelsea 2:2, předtím porazili Newcastle nebo Stoke, ale doma ztratili všechny body s Bournemouthem.

Saints se musejí obejít bez Gardose, Isgrova, Rodrígueze nebo brankáře Stekelenburga. Jednu ztrátu hlásí i WBA, zranění totiž do hry nepustí Morrisona.

Aston Villa i Leicester zaznamenaly v týdnu důležitá vítězství: Villans udolali Crystal Palace 1:0 a triumfovali teprve podruhé v sezoně, Foxes zase vykradli stadion Tottenhamu (rovněž 1:0) a potvrdili tak, že to s bojem o čelo tabulky myslí vážně. Dnešní střetnutí dvou týmů z opačných pólů tabulky slibuje velkou bitvu..

Tři body z White Hart Lane znamenají, že Leicester má na čele tabulky stejný počet korálků jako Arsenal; vzhledem k tomu, že sezona už se překulila do druhé poloviny, je tak načase pomalu přestat mluvit o překvapivé jízdě a začít se reálně zabývat pohárovými (či rovnou mistrovskými) výzvami. Zápas v Birminghamu by za "normálních" okolností znamenal střet dvou vyrovnaných týmů; teď jde ale o mač, do nějž jsou hosté jako jasní papíroví favorité.

Středeční vítězný gól Roberta Hutha rozevřel mezeru mezi Spurs a Foxes na sedm bodů, kouč Claudio Ranieri ale stále zůstává opatrný. "Je teprve leden, ne květen," prohlásil pro oficiální klubové stránky. "Teď se nám daří, musíme ale nadále tvrdě pracovat a zůstat nohama při zemi. Letošní ročník je bláznivý. Musíme pokračovat stejně jako doposud." Co se samotného zápasu se Spurs týče, byl zkušený Ital mnohem otevřenější: "Je to fantastická výhra proti fantastickému týmu. Jsme ohromně šťastní. Na druhou stranu jsme pořád ničeho velkého nedosáhli - jenom jsme přidali další tři body."

Huthova trefa také znamenala odpověď na všetečné poznámky o tom, že Leicester je až příliš závislý na formě útočných opor Jamie Vardyho s Riyadem Mahrezem; Brit nedal gól už pětkrát v řadě, Alžířan čtyřikrát, přesto ale Foxes dokázali zvítězit. Letos se jim bez gólového zápisu elitního dua povedlo vůbec poprvé. "Vardy a Mahrez jsou pro nás důležití, ale šance si dokážeme vytvářet pravidelně. Není to jen o nich," kontroval Ranieri, načež neopomněl pochválit gólmana Kaspera Schmeichela za třetí čisté konto v řadě.

To Villa je na tom mnohem, mnohem hůře - i když triumf nad Palace znamenal vítanou úlevu pro kouče Rémi Gardeho, jehož gargantuovský úkol zachránit krachující klub do té doby příliš nevycházel. Před středečním duelem nedokázali Villans zvítězit devatenáctkrát v řadě, což je nový klubový rekord. "Je to pro nás hodně těžké období, tu výhru jsme potřebovali," oddechl si Joleon Lescott, střelec jediné branky (s vydatným přispěním soupeřova gólmana Wayne Hennesseyho).

Garde tak po deseti zápasech zaznamenal první tři body v nové funkci, vyhráno ale stále zdaleka nemá. Villa zůstává poslední, a pokud se chce ze sestupové zóny vymanit, musí vítězit pravidelně. "Fanoušci si ten zápas vyloženě užívali. Pokud chceme, aby za námi stáli i nadále, musíme hrát stejně jako proti Palace," podotkl bývalý lodivod Lyonu. "Tribuny reagují na hráče. Tlak leží na nás."

V prvním vzájemném utkání sezony vyhráli Foxes v Birminghamu těsně 3:2, přestože prohrávali o dvě branky; Mahrez tehdy zazářil dvěma asistencemi (na branky De Laeta s Albrightonem), Vardy si připsal jeden gól. Na druhé straně se prosadili Grealish a Gil.