Premier League - preview 24. kola

Sem tam si v preview anglické soutěže neodpustím narážku na nepochopitelné rozložení víkendového programu. 6 zápasů v jeden sobotní čas a ubohý jeden zápas na neděli prostě není to pravé ořechové. Tentokrát se však pánové od Sky Sports vytáhli a dnes tak můžeme regulérně strávit celý den u anglického fotbalu. Začínáme takovým ryze britským duelem, Burnley hostí West Brom...

Kdo z Premier League může říct, že má v sestavě 11 Britů? Burnley pod vedením Seana Dycha jsou posledním mohykánem v penězi prolezlé aristokracii anglické kopané, který nevyužívá služeb jediného neanglofonního fotbalistu. Za Clarets dosud nastoupilo 14 Angličanů, 4 Skoty, 3 Iry, Skoty a 2 Severní Iry. Jediným "cizincem" v kádru je třetí brankář Alex Cisak z Austrálie.

Veskrze sympatické složení je však na škodu tím nejzajímavějším, čím nyní Burnley oplývá. Nováček soutěže má velmi úzký kádr, takže manažer Dyche takřka s jistotou nasadí už podesáté za sebou totožnou základní jedenáctku. A to i přesto, že jeho vyvolení pět z oněch devíti klání prohráli - včetně dvou nejčerstvějších proti Crystal Palace a Sunderlandu.

Další veledůležitý mač mají Clarets před sebou teď proti West Bromwichi. V utkání, kde pravděpodobně uvidíme na jednom trávníku až 18 (!) Britů v jediný okamžik, už nesmí prohrát, byť jsou papírově mírným outsiderem. Tony Pulis totiž s Baggies udělal divy a vyjma posledního zápasu s Tottenhamem se mu daří náramně.

Postoupil do osmifinále FA Cupu a popravdě ani čtyřbodový zisk z trojzápasu proti Hullu, Evertonu a Tottenhamu není v žádném případě špatný. Vrásky mu nadělal problémový Saido Berahino - mimochodem třetí nejlepší střelec mezi všemi Angličany. Jeho oficiální touha přestoupit v létě "za lepším" by klidně mohla Pulise vyprovokovat k jeho nenasazení. Fakt, že je mladý reprezentant jediným střelcem WBA za posledních pět zápasů, však nejspíš převáží misky vah na útočníkovu stranu.

Na debut se těší nová velká posila do záložní řady Darren Fletcher, který v sestavě doplní další akvizici Calluma McManamana. Ten už ale první zápas odklepal s Tottenhamem. Mimo hru jsou pouze Mulumbu a Olsson. Burnley může v zápase, který za posledních 45 let jen jedinkrát prohrál tým hrající na své půdě (13-6-1), počítat s kompletním kádrem.

Před necelými třemi lety, v dubnu 2012, Newcastle deklasoval Stoke 3:0 a vypadal být na dobré cestě za senzační účastí v Lize mistrů. Manažer Alan Pardew byl tehdy kousek od podepsání onoho monstrózního osmiletého kontraktu, Yohan Cabaye tahal za nitky uprostřed zálohy a Papiss Cissé skóroval jedna radost. Jak moc odlišně to se Strakami vypadá dnes...

Pravda, senegalský útočník je stále hlavní střeleckou oporou týmu, i když o něco méně produktivní (devět gólů ve 14 startech nicméně stále není k zahození). Ovšem Cabaye už je dávno v Paříži a čerstvě se nyní odporoučel také Alan Pardew, aby do konce sezony přenechal místo svému asistentovi Johnu Carverovi. Pod ním se posledně Newcastle konečně dočkal první výhry (a suverénní, 3:0 proti Hullu), ovšem stále ani nepatří do elitní desítky.

Stoke City si naproti tomu užívá, řekněme, velmi uspokojivé formy. Čtyři vítězství ze šesti utkání, to je jistě solidní povánoční vizitka; kór když obě ztráty přišly v zápasech proti favoritům (remíza s ManUtd a prohra na Arsenalu). Mimoto si Potters zajistili místo v osmifinále FA Cupu a zdají se tak nyní být plně odhodláni porušit pravidlo o tom, že v těchto soubojích tradičně všechny tři body zůstávají doma (stalo se tak už šestkrát v řadě).

Siem de Jong, letní posila z Nizozemska, sice už stihl nastoupit dvakrát za rezervu Newcastlu, nicméně pro toto ligové střetnutí se ještě zatím k A-týmu nepřipojí. To samé platí pro Cheicka Tiotého, kterého zrovna dnes čeká finále Afrického poháru. V pořádku už je obránce Dummett.

Zhruba tři následující duely vinou bolesti zad zmešká kapitán Stoku Ryan Shawcross a konkrétně do tohoto střetnutí by se nemusel zapojit ani Jon Walters, jenž se potýká s úrazem kolene. Naopak Mame Diouf se již vrátil z Rovníkové Guineji a bude připraven naskočit.

Když se vede debata o dosavadním představení Manchesteru United v letošní sezóně, většinou je jádrem názor, že je to podobná bída jako pod Moyesem. A mnozí mohou mít jistě pravdu. Avšak při pohledu na tabulku musíme konstatovat, že United šli do 24. kola na třetím místě se ztrátou pouhých pěti bodů na obhájce titulu Man City. Zápas na půdě West Hamu proto bude velkou zkouškou jejich opravdové zdatnosti.

Svěřenci Sama Allardyce jsou totiž po Southamptonu nejpříjemnějším překvapením probíhajícího ročníku. Jejich vyvážený tým vedený Alexem Songem, Stewarten Downingem či kanonýry Andym Carrollem a Diafrou Sakhem byl chvilkami i v TOP 4, období Vánoc však příliš nezvládl.

Prohrál s Chelsea, Arsenalem i Liverpoolem a z posledních šesti zápasů porazil jen Hull. Přesto ztrácí na šestou pozici - která bude s 90% jistotou zaručovat účast v Evropské lize - jen 4 body a může se o ni porvat.

Allardycova skupina má však před nedělním utkání dvě nepříjemné zprávy. První je řada absencí - chybět bude zmíněný forvard Andy Carroll, jenž v posledních třech zápasech dvakrát skóroval, dále stoper Winston Reid a otazníky visí i nad dalšími stopery Tomkinsem a Collinsem. Druhou nepříjemností je pak soupeř...

Ne snad že by z Manchesteru United šel strach, ale Hammers už vůči němu mají regulérní ligový komplex. Z předchozích 12 vzájemných zápasů totiž jedenáctkrát prohráli a připsali si jedinou remízu. Alespoň v pohárech už je situace v poslední době vyrovnanější (1-1-1) a právě ve čtvrtfinále ligového poháru v listopadu 2010 West Ham naposled Devils porazil (4:0).

Pro tým Louise van Gaala hovoří i forma z minulých představení na půdě soupeře. Vezmeme-li celou dosavadní sezónu, United to venku moc nejde - z 11 zápasů vyhrála jen 3. Všechny tři ale v posledních šesti zápasech, v nichž navíc ani jednou neodešla s prázdnou.

Mírným neduhem celku z Manchesteru, který patrně i přes Van Gaalovo sebejisté prohlášení o systému 3-5-2 opět nastoupí se čtyřmi obránci, je zranění Michaela Carricka. Do plné zátěže se nicméně zapojil alespoň křídelní univerzál Ashley Young.

Severolondýnské derby mezi Tottenhamem a Arsenalem je tradičně zápasem doporučovaným každému neutrálnímu divákovi ke zhlédnutí, a i když se v posledních třech případech nevyšplhalo ani nad dvě viděné branky, stále o něm platí totéž. Kór když oba týmy, zdá se, ideálně načasovaly formu...

V určitém ohledu dokonce oba odvěcí rivalové kráčí do této bitvy těsně bok po boku. Tottenham prohrál jen dvakrát v posledních 14 kolech, Arsenal vyhrál 12 soubojů z minulých 15 - a oba londýnské celky potom v nedávné době z 24 možných bodů posbíraly přesně 19.

V sázce je navíc všechno i v tom směru, že Tottenham v případě vítězství svého nenáviděného soka přeskočí, a získá tak menší výhodu v lítém boji o strategickou čtvrtou příčku. Tyto dlouhodobé závody sice tradičně vyhrává Arsenal, ovšem na White Hart Lane pevně věří, že nyní konečně uzrál čas.

Prvním krokem bude návrat na pozitivní vlnu v domácím prostředí, kde před loňskou těsnou prohrou 0:1 Tottenham v severolondýnských derby nekapituloval dlouhých pět let.

Ve změnu nastavené hierarchie teď příznivci Spurs doufají především pro řádění Harryho Kanea, jenž před týdnem opět dvakrát zavěsil proti West Bromwichi a vyhoupl se tak už na metu dvaceti vstřelených branek v soutěžních duelech.

Naopak Arsenal podobný klenot nakrátko ztratil v Alexisi Sánchezovi, jenž vynechal poslední kolo a dle čerstvých zpráv nebude k dispozici ani dnes. Arsene Wenger sice na předzápasové konferenci odmítal Chilanův start, nicméně faktem je, že riskovat svou hvězdu možná ani nemusí - však i bez Alexise minule Gunners rozstříleli Aston Villu, a tak není důvod sahat k jakýmkoliv změnám.

Místo v základní sestavě by tím pádem mohli obhájit jak Theo Walcott, tak Mesut Özil - oba nedávní navrátilci z marodky. V pořádku je potom konečně rovněž Danny Welbeck, zatímco dvojice anglických záložníků Wilshere - Oxlade-Chamberlain prozatím do hry zasáhnout nebude moci.

Mauricio Pochettino má k dispozici něco, o čem se jeho protějšku zpravidla ani nesní - kompletní sadu hráčů. To přitom umožnilo jediné, a sice návrat Nabila Bentaleba z Afrického poháru národů. Důležitý středopolař vypadl s Alžírskem již ve čtvrtfinále a nyní se od něho očekává okamžité vplutí zpět do základní sestavy.

Harry Redknapp odváděl u Queens Park Rangers jistě dobrou práci, avšak výsledkově tápal obě sezóny v Premier League. Krátce po uzavření zimního přestupového okna překvapivě vinou operace kolene nabídl vedení svou rezignaci a to ji ochotně přijalo. Dočasně jej nahradí trojice Les Ferdinand - Chris Ramsey - Kevin Bond, kteří svůj první zápas na lavičce odřídí doma proti Southamptonu.

Nový manažer QPR bude mít těžkou pozici. Kádr Rangers se od příchodu Tonyho Fernandese sice plní hvězdami druhého až třetího sledu, avšak výsledky s ním neměl žádný manažer. Alespoň ne na scéně Premier League. Snad proto se šéf klubu rozhodl, že nový trenér bude stavět hru na mladých a odchovaných hráčích. Že by už se záchranou v hloubi duše ani nepočítal?

Hoops se nachází ve velmi tíživé situaci, jelikož kromě ztráty svého vůdce navíc nejsou schopni sbírat body na pravidelné bázi. Do Vánoc to zvládali alespoň na domácím Loftus Road, ale z posledních tří utkání brali jen dva body a vstřelili jedinou branku. Na vítězství čekají Londýňané už šest zápasů a propadli se na předposlední místo tabulky.

Southampton má naproti tomu zcela jiné starosti než boj o holé přežití. Svěřenci Ronalda Koemana senzačně drží čtvrtou pozici zaručující účast v předkole příští sezóny Ligy mistrů a minimálně o nižší pohárové příčky se hodlají porvat do posledního ligového dne. Tlak Arsenalu, Tottenhamu i Liverpoolu však s ustupující zimou sílí, proto musí Saints brát všechny tři body proti QPR.

Po skvostné sérii osmi soutěžních zápasů, z nichž jen dvakrát nezvítězili a rozešli se s protivníkem smírně, ovšem Svatí zakopli. Vypadli z FA Cupu a druhá domácí prohra v řadě přišla i v lize proti Swansea. Reputaci se tak budou pokoušet získat zpět na cizím trávníku.

Scházet jim k tomu bude Ryan Bertrand, který se právě se Swans nechal hloupě vyloučit. Mimo hru je také stoper Alderweireld; naopak Morgan Schneiderlin a Sadio Mané se hlásí zpět do boje. Nováček Filip Đuričić ještě nemá vyřízené pracovní povolení. QPR, které tři ze čtyř předchozích vzájemných domácích střetnutí se Sotonem prohrálo, má vyjma Faurlína a Traorého k dispozici kompletní tým.

Manchester City se výsledkově trápí, vypadl z FA Cupu a na soutěžní výhru čeká už déle než měíc. Náznak zlepšení alespoň z herní stránky byl k vidění ve šlágru proti Chelsea minulý týden - i proto je pro obhájce titulu, který aktuálně ztrácí na čelo pět bodů, klíčové porazit doma trápící se Hull...

Odjezd Yayi Tourého na Africký pohár národů byl pro Man City bolestnější, než si fanoušci anglického mistra dovedli představit. Začalo to nevinnou remízu na hřišti Evertonu, po které však následovala domácí prohra s Arsenalem. Pohárová ostuda s Middlesbrough uvrhla Citizens do menší výsledkové krize, ze které nevystoupili ani proti Chelsea.

Remíza 1:1 na Stamford Bridge je ovšem předzvěstí lepších zítřků, především díky stylu, jakým se hosté na půdě lídra ligy projevili. Chelsea může být za bod skutečně velmi ráda, naopak City zcela regulérně dva ztratilo. Nahnat je musí s Hullem, který na půdě manchesterského (a to ani United) celku nikdy v historii nezvítězil.

Manažer Hullu Steve Bruce na tiskové konferenci přiznal, že jeho pozice na lavičce Tigers není z nejjistějších, avšak nebezpečí vyhazovu vyloučil. Přesto se má čeho obávat; provinční celek pod jeho vedením klesl na sestupové příčky a v posledních měsících výsledkově tápe. Vždyť z posledních devíti prohrál sedm - z toho všechny čtyři poslední a bez vstřelené branky.

Bruce si na tiskovce stěžoval i na nepřízeň zdraví jeho hráčů, už dlouho je mimo hru Robert Snodgrass i Momo Diamé a hrát nemůže ani Nikica Jelavić. Na trávníku se nedočkáme ani čersté ofenzivní posily Dameho N’Doye, který bude patrně k dispozici až v týdnu na vložené kolo proti Aston Ville.

Svěřenci Manuela Pellegriniho vyhráli všechny tři předchozí střetnutí s Hullem o dvě branky, navíc bude domácí tým povzbuzen o návrat uzdraveného Samira Nasriho. Francouz však v sestavě patrně figurovat nebude, otazník však visí nad rozestavením. Papírově snadnější duel může nabádat k nasazení dvou útočníků, což by nejspíš odsunulo na lavičku Jesuse Navase. Tradiční nejistotou je také obsazení často rotujících krajů obrany.

Leicester se naposled dostal do čtvrtfinále FA Cupu před třemi roky; nakonec vypadl s Chelsea, pozdějším vítězem a vítězem Ligy mistrů. Za týden má velkou šanci tento úspěch zopakovat - jenže mezitím je poslední v Premier League a soustředit se na pohárovou soutěž by byla sebevražda. První krok k záchraně mohou Foxes udělat s Crystal Palace.

Leicester na přelomu roku získal sedm z devíti možných bodů, ale pak se vrátil na svou sérii porážek. Z posledních jedenácti zápasů odcházeli Lišky se sklopenými hlavami hned osmkrát, včetně posledních dvou utkání - doma se Stoke a na Old Trafford proti Manchesteru United.

Taky Crystal Palace po vynikající sérii čtyř soutěžních výher v řadě a postupu do osmifinále FA Cupu poprvé zaškobrtl i pod novým manažerem Alanem Pardewem. Doma překvapivě nestačil na Everton a musí se tak spokojit se třináctou pozicí v tabulce.

S čím by se však Eagles nespokojili, je další porážka s Leicesterem. Na King Power Stadium se jim dlouhodobě nedaří, z předchozích osmi duelů zde vyhráli jen jediný.

Foxes na konci přestupního období získal stopera Roberta Hutha, ale německý stoper ještě hrát nesmí. Proti Palace zkompletuje dvouzápasový trest za nevhodné komentáře na Twitteru (za něž pro zajímavost musí docházet i na speciální vzdělávací kurz). Matty James a Riyad Mahrez jsou naopak již plně k dispozici.

Pardew se v pondělí nechal zlákat a za pár desítek tisíc liber koupil z osmé ligy 19letého útočníka Keshiho Andersona, jenž si čistě teoreticky může připsat debut Stejně tak Pape Souaré. Další posila Lee Chung-Yong je však zraněný a opory Yannick Bolasie a Mile Jedinak ještě k dispozici nejsou.

Chelsea minulý týden udržela pětibodový náskok na čele Premier League před Manchesterem City, byť výkonem soupeřům rukavici rozhodně nehodila. O zlepšení nepříliš pozitivního dojmu se pokusí ve Villa Parku, který nepatří k oblíbeným stadionům Josého Mourinha. Portugalec tam v pěti zápasech ani jednou nevyhrál.

Jen St James‘ Park má pro Mourinha podobnou auru. Jen tři body dokázal za pět klání vytěžit z birminghamského stánku a vzhledem k pochybné nevyrovnané venkovní formě Chelsea by utkání nemělo být zas až tak jasnou záležitostí.

Blues z posledních šesti zápasů na půdě soupeře bodovala naplno jen dvakrát a stejný počet utkání také prohrála - včetně pětigólové senzace od Tottenhamu. Stále jsou na tom však lépe než Aston Villa, která čeká na jakékoli ligové vítězství už osm kol, z nichž hned šest nedokázali vstřelit soupeři ani jednu branku.

Pro Paula Lamberta bude utkání s Chelsea jubilejním stým na lavičce Aston Villy. Vzpomeňme na slavné jubileum Arsena Wengera, který při tisícím zápase utrpěl s Chelsea ostudný debakl 0:6. I Lambertovi může tým Josého Mourinha pomoci k hořké pachuti možných oslav.

Stačí půl hodiny udržet čisté konto a Aston Villa se stane čtvrtým "nej" celkem historie Premier League v neschopnosti vstřelit branku.Už teď mají Villans na kontě 612 minut, v sobotu se mohou přehoupnout přes 700 a vyhlížet další milníky. Třetí Ipswich čekal na gól 713 minut, Derby 777 a rekordmani z Crystal Palace ještě o dvaašedesát víc.

Přestože je Chelsea papírovým favoritem, Aston Villa bez šance rozhodně není. Při posledním měření sil ve Villa Parku vyhrála 1:0, gól pak dala Londýňanům i ve dvou domácích duelech předtím. Psychicky zkroušení útočníci tradičního celku tak mohou na minulé úspěchy s trochou štěstí klidně navázat.

Pomoci jim k tomu může i Scott Sinclair, bývalý hráč Chelsea, jenž v Aston Ville hostuje z Manchesteru City. Proti Arsenalu střídal a jeho účast, ať už jakákoli, se čeká i nyní. Určitě "cameo" může na trávníku předvést i podstatnější součást historie Blues Joe Cole. Do sestavy se vrací kapitán Ron Vlaar, který poslední tři zápasy promarodil.

José Mourinho se po odmlce vrátil k médiím a na tiskové konferenci nepřímo vzkázal fanouškům Chelsea dobré zprávy. Kromě zraněného Filipeho Luíse a suspendovaného Diega Costy mohou všichni nastoupit. Včetně Williana a Fábregase - byť v jeho případě je pravděpodobnější start z lavičky namísto energičtějšího a defenzivně schopnějšího Ramirese.

Debutu se může dočkat Juan Cuadrado, jenž s Chelsea od čtvrtka trénuje. Proti oblíbenému soupeři pak určitě nastoupí Branislav Ivanović. Pravý obránce v utkání s Aston Villou debutoval v Premier League, navíc mu to proti ní velmi pálí. V posledních vzájemných zápasech skóroval hned čtyřikrát.

Pro oba celky znamenal minulý víkend zhruba srovnatelné vysvobození z vlastní mizérie. Swansea překvapilo výhrou na půdě Southamptonu a urvalo tak své první tři body od Boxing Day; Sunderland pro změnu zvítězil nad Burnley a ukončil své ještě o jedno kolo delší, pětizápasové čekání na ligový triumf...

Především fotbalisté ze severovýchodu Anglie nicméně ještě nemají co slavit. Gus Poyet od nečekaného skalpu nenáviděného Newcastlu dovedl Sunderland ke čtyřem porážkám v pěti utkáních, pročež se nyní tradiční klub nachází jen čtyři body od sestupové propasti.

To Swansea má naproti tomu pěkně nahráno z úvodu sezony a i přes nedávnou mizérii stále hnízdí v elitní desítce. Labutě navíc mají konkrétně na tohoto soupeře dobré vzpomínky, když v loňské sezoně zvládly oba vzájemné duely, přičemž v říjnu 2013 dokonce na jihu Walesu přichystaly Gusu Poyetovi velice nepříjemný debut na lavičce Mackems (4:0).

Swansea navíc nyní bude povzbuzeno návratem stříbrného Ki Sung-yuenga z Asijského poháru a svou premiéru v novém dresu by si po boku korejského středopolaře teoreticky mohl odbýt Jack Cork. V pořádku jsou potom Britton (virus) i Jefferson Montero (stehenní sval).

Naproti tomu v Sunderlandu mají před výkopem plné ruce práce s ošetřováním zraněných a hned u šesti fotbalistů se počítá s pozdními fyzickými testy. Nejvýraznějšími postavami s otazníky nad hlavou jsou patrně Jack Rodwell (třísla) a Adam Johnson (palec u ruky); nejisté jsou však také starty Wickhama, Giaccheriniho, Jonese a Buckleyho.

Papírově jsou karty rozdány jasně. Liverpool z posledních sedmi zápasů získal 17 bodů, postoupil do osmifinále FA Cupu a jen smolně mu uniklo taky finále ligového poháru. V Merseyside derby, bez přehánění jednom z nejočekávanějších zápasů sezóny, však jdou jakékoli předpoklady stranou a Everton má i přes výsledkovou krizi stejné šance na úspěch jako městský rival.

Jestli někdy brala liverpoolská derby dech, tak v minulé sezóně. Na Anfieldu mělo jít na jaře o jeden ze soubojů o přední příčky, oba celky bojovaly o Ligu mistrů, Liverpool dokonce o titul. Vyrovnaná bitva se však nekonala a Reds pod vedením Suáreze a Sturridge smetli Everton 4:0. Na předchozí krásnou přestřelku v Goodison Parku 3:3 tak navázali dokonale.

V probíhajícím ročníku už o tak úchvatnou podívanou nešlo, ale jeden zázračný okamžik přesto derby nabídlo. Jagielkova vyrovnávací branka z nastaveného času bude s jistotou jedním z adeptů na gól roku. Bod získal Everton šťastně; a i přes tradiční vyrovnanost těchto soubojů, bod by Martínezova parta brala i nyní.

Ano, ve velkých derby se rozdíly mažou, ale Liverpool v městských kláních už poměrně tradičně hraje první housle. Vždyť z posledních devíti vzájemných zápasů s Toffees ani jednou neprohráli, zatímco s vítěznou náladou odcházeli z trávníku hned čtyřikrát - včetně semifinále FA Cupu v roce 2012.

Liverpool navíc oplývá o poznání lepší formou - a také skvělou mentální silou. Ve středu ještě pět minut před koncem v Boltonu prohrával, aby nakonec skóre otočil a zajistil si postup. Everton naopak kromě posledního úspěchu s Crystal Palace nevyhrál dalších osm soutěžních zápasů za sebou.

Dnešní zápas bude speciální především pro jednoho muže. Steven Gerrard dal Evertonu v Premier League 9 gólů - nikdo nedokázal vstřelit víc. Tento duel pro něj však bude ten úplně poslední. Na podzim se trefil, dokáže se se srdcovým derby rozloučit opět gólem a zaokrouhlí tak svůj ligový učet?

Taky Everton se těší na jednu postavu - Toffees posílil Aaron Lennon, který by mohl rozproudit jejich čitelnou ofenzivu. Po šestitýdenní absenci se může vrátit záložník James McCarthy. Návrat vyhlíží i gólman Tim Howard, pro něj je však zřejmě ještě příliš brzy.

Liverpool se do přestupového okna nekoukal, ale posilu přesto eviduje. Daniel Sturridge, patrně jediný schopný útočník v týmu, se konečně uzdravil. Coby náhradník už minulý týden skóroval proti West Hamu, a přestože základní sestava na něj asi ještě počká, bude dnes jistě důležitou postavou. Otazníky visí nad Markovićem, Lallanou i Lucasem.