Premier League - preview 25. kola

V půlce ledna byli první a titul mě blíže než dlouhé roky předtím. Jenže na půdu Bournemouthu jede Arsenal pod velkým tlakem, na čtvrtém místě a s pětibodovou ztrátou na čelo tabulky. Zatímco Cherries po skvělém vloženém utkání s Crystal Palace trůní sedm bodů nad sestupovými příčkami, "Kanonýři" už čtyřikrát v řadě nedokázali zvítězit. A hned třikrát po sobě už nebyli schopni dát ani gól.

Úterní utkání vše pouze korunovalo. Arsenal byl doma se Southamptonem jasně lepší a měl dobré tři čtyři stoprocentní šance k rozhodnutí. Jenže v brance Saints stál nepřekonatelný Fraser Forster, jenž zařídil bezgólovou remízu. A tak se stalo, že vzpomínky svěřenců Arséna Wengera na ligové vítězství jsou už přes měsíc staré.

Přelom roku jim přitom vyšel skvěle. Než doma těžce udolali 1:0 Newcastle, poradili si 2:0 právě s Bournemouthem. V tom utkání naprosto exceloval Mesut Özil, jehož mírný herní úpadek je dost možná kamenem úrazu aktuální formy Arsenalu. Německý záložník průměrně vytvoří svým spoluhráčům 4,5 šancí na zápas - až od zmíněného utkání až do duelu se Southamptonem (kdy jich připravil hned 10) však ve třech duelech nasbíral "key passes" jen osm.

Bournemouth je naproti tomu ve velké pohodě. Z posledních šesti soutěžních klání hned čtyřikrát vyhrál; byť dva ze zápasů byly v FA Cupu proti klubům z nižší soutěže. Přesto mají na jihu Anglie velký důvod k radosti. V posledních týdnech totiž na jedničku zvládli klíčový záchranářský souboj, když porazili Norwich, uhráli remízu na půdě Sunderlandu a nakonec vyplenili stadion Crystal Palace.

Proti Arsenalu čeká velký duel Benika Afobeho, který patří k hlavním oporám Bournemouthu od příchodu z Wolverhamptonu. Trefil se totiž ve všech třech zmíněných utkáních. Afobe přitom vyrostl právě v Arsenalu a před očima Wengera, jenž jej sledoval od šesti let.

Útočník se střeleckou fazónou je pro Bournemouth o to cennější, když Callum Wilson bude k dispozici patrně až v dubnu. Otazník visí nad startem Juniora Stanislase, který má rovněž potíže s kolenem. Arsenal žádné nové starosti nemá, jen se musí nejspíš definitivně smířit s tím, že Tomáš Rosický už si v dresu Gunners nezahraje.

Před sezónou by asi nikdo netušil, že tohle bude souboj pátého s třináctým. A už vůbec by neřekl, že pro obhájce ze západního Londýna bude aktuální příčka v dolní polovině tabulky ještě poměrně pozitivní. Chelsea však už osm utkání v řadě neprohrála, stoupá tabulkou neohroženě vzhůru a proti Manchesteru United si sérii zkazit nehodlá.

Příchod Guuse Hiddinka Chelsea rozhodně prospěl. Odehrála pod ním sedm ligových zápasů a ani jednou nepoznala hořkost porážky. Co je však horší - vyhrála jen dvakrát. Proto je loňský mistr stále ještě blíže k sestupovému triu než k příčkám zajišťující účast v pohárové Evropě. K tomu navíc celá ta situace s Johnem Terrym; nad Stamford Bridge zkrátka slunce nesvítí.

Chelsea může těšit alespoň zlepšující se forma jejich opor. Diego Costa hraje od začátku roku výborně, dává góly a pro hru Blues má velký přínos. Vrací se konečně i Cesc Fábregas, který byl na podzim často tzv. na facku. Po zranění už působí pozitivně i Eden Hazard, jenž minulý týden (Watford, 0:0) za čtvrt hodiny stihl vytvořit víc nebezpečí, než všichni jeho spoluhráči za zbytek zápasu.

Proti United už by se měl Hazard objevit v základní sestavě a mohl by tak zavzpomínat na vynikající výkon z minulé sezóny, kdy na Stamford Bridge prakticky sám rozhodl o výhře 1:0. Red Devils se na hřišti Chelsea nedaří dlouhodobě, od roku 2002 tam vyhráli pouze jednou jedinkrát (tedy co se Premier League týče)! Na všech možných stadionech a ve všech soutěžích pak Chelsea proti United drží devítizápasovou šňůru bez prohry.

A budu se opakovat; asi nikdo by při pohledu na formu Manchesteru United neočekával, že by se tato série měla pokazit. Jenže svěřenci Louise van Gaala po špatných výkonech konečně přesvědčili, když v úterý snadno smetli Stoke City 3:0 (ti však v sobotu prohráli tímto poměrem už potřetí v řadě!). Jestliže Chelsea má coby tvář zlepšené hry Costu, United mají Wayna Rooneyho, který se od nového roku prosadil už pětkrát.

Pozitivem je především způsob, jakým Ďáblové utkání odehráli. V Londýně tak podstoupí také test, zda výkon v týdnu byl zapříčiněn především jejich zásluhou, nebo snad zoufalstvím Potters, kteří se svižnými hráči domácích nebyli schopni držet krok. Před dvěma týdny totiž v naprosto kontrastním výkonu United doma podlehli Southamptonu.

Nedělní šlágr bude ochuzen o start hned tří útočníků Chelsea. Rémy s Falcaem jsou stále zranění a Alexandre Pato nemá fyzičku. To samé platí o druhé "nesmírně prospěšné" posile, obránci Mattu Miazgovi. Red Devils chybí pořád Marcos Rojo, Bastian Schweinsteiger, Antonio Valenca, Phil Jones a Luke Shaw. Žádné nové zranění na obou stranách.

Zatímco Premier League stále čeká, až se pohádka Leicesteru změní v obyčejný příběh, Foxes nás neustále utvrzují v tom, že by se klidně mohl vysněný scénář hodný hollywoodského filmu proměnit ve skutečnost. Nyní je čeká klíčový dvojzápas, který výrazně napoví. Před Arsenalem se Ranieriho parta utká patrně s největším favoritem letošní sezóny, Manchesterem City.

S Lišáky to přitom po Vánocích začalo vypadat všelijak. Třikrát v řadě nedokázali dát gól a v těchto mačích získali jen dva body. Přestože hráli dvakrát před vlastními fanoušky. Chyběl hlavně gólový přísun od Jamieho Vardyho, který šestkrát za sebou neskóroval. Nyní se však opět probral, prosadil se třikrát ve dvou zápasech a opět se odpoutal od pronásledovatelů v tabulce střelců. Gólů už má 18, o tři víc než druhý nejlepší kanonýr. Především jeho zásluhou jsou Foxes stále první s tříbodovým náskokem.

Manchester City, který má stále lepší a stabilnější formu, mezitím čeká první zápas poté, co vedení oznámilo odvolání Manuela Pellegriniho na konci sezóny a příchod Pepa Guardioly. Už v úterý se Citizens vypořádali s tlakem a vyhráli těžký souboj na půdě Sunderlandu. Nyní je však čeká o poznání tvrdší oříšek.

Fanoušci mistra z roku 2014 budou v ryzím souboji o titul spoléhat především na Sergia Agüera, který je hvězdným ekvivalentem ke zmíněnému Jamiemu Vardymu. Argentinec je dlouhá léta, jestli ne vůbec nejlepším, jedním z nejlepších forvardů celé ligy, a kdyby jej nebrzdila častá zranění, bylo by toto tvrzení ještě hůře vyvratitelné.

V letošní sezóně propásl vinou zdravotních trablů už sedm utkání Premier League; přesto stihl nastřílet 13 gólů, a to v pouhých 15 ligových startech v základní sestavě. Pět z nich nasázel za poslední tři duely, díky čemuž (a nejen tomu) zaslouženě získal cenu pro nejlepšího hráče měsíce ledna.

Oba soupeřící týmy mají v posledních šesti ligových zápasech zcela totožné zápisy - tři vítězství, tři remízy. Mají i podobné skóre; Citizens pouze při bilanci +6 nastříleli ve zmíněném období devět branek, zatímco Leicester pouze sedm.

Do statistiky se započítává i vzájemný duel ze závěru roku, který skončil v Leicesteru bezgólovou remízou. Jinak je ale výrazně úspěšnější bohatší a slavnější celek, jenž Foxes před tímto zápasem porazil ve všech soutěžích čtyřikrát v řadě.

Pellegrini má četné starosti s marodkou. Kromě stoperů Kompanyho s Mangalou, Wilfireda Bonyho a záložníků Nasriho, Delpha a De Bruyneho nově postrádá i Jesuse Navase, jenž pro zranění stehenního svalu propásne asi tři týdny. Foxes naproti tomu žádné čerstvé raněné neevidují, chybí pouze Jeffrey Schlupp a Matty James.

Poněkud frustrující přestupové okno si prožili fanoušci Aston Villy, kteří přihlíželi rezignované nečinnosti vedení beznadějně posledního celku tabulky. Ten se nakonec odhodlal alespoň k jednomu kroku, když do klubové rady dosadil někdejšího guvernéra národní banky Mervyna Kinga - snad s ohledem na nutné šetření před takřka nevyhnutelným pádem dolů...

Abychom na druhou stranu byli fér, Gardeho parta v poslední době v lize nevypadá úplně rezignovaně. Nedávný debakl v FA Cupu rukama Manchesteru City (0:4) byl sice nedůstojný, když se navíc odehrál před poloprázdným domácím stadionem, ovšem v Premier League birminghamští kapitulovali pouze jednou v minulých čtyřech kolech.

Tak se každopádně stalo zrovna v tomto týdnu a pro Villans šlo o zvláště nepříjemnou porážku, neboť skrze loket uštědřený obránci Cresswellovi na tři zápasy přišli o svého zdaleka nejnebezpečnějšího útočníka Jordana Ayewa. Toho ke všemu záhy na seznamu nedostupných borců doplnil také Libor Kozák (odstavený zlomeným kotníkem zhruba na měsíc) a v pořádku zatím nebude ani Gestede.

Norwich má na Aston Villu celkem slušné vzpomínky, když ji koncem kalendářního roku hravě převezl před domácím publikem, nicméně od pohárové přestávky začátkem ledna Kanárci ošklivě tápou a už čtyřikrát v řadě ne a ne získat ani bod. Neilově eskadře se na tomto malém prostoru podařilo inkasovat rovnou 14krát, a tak si každý fanoušek konkrétně od Villy slibuje po Liverpoolu a Tottenhamu jistý oddych.

Co lecjakého příznivce Norwiche straší, je ovšem absence hříšníka Alexe Tetteyho, jehož přítomnost v záložní linii se pokaždé ukazuje být naprosto zásadní pro potenciální defenzivní soliditu mužstva. Norský středopolař nicméně sesbíral již deset žlutých karet a nezahraje si tak ve dvou příštích utkáních. Naopak O’Neilovi trest vypršel a tradičně zářící Robbie Brady překonal menší nemoc. Poprvé od příchodu z Chelsea se v nominaci nachází také talentovaný forvard Patrick Bamford.

Liverpool ani Sunderland neprožívají povedenou sezónu a nevyrovnané výkony je provází i po výměně manažera. Partu Jürgena Kloppa stále sráží četná zranění, přesto budou v duelu proti předposledním Black Cats velkým favoritem. Dopomáhá tomu i fakt, že celek ze severovýchodu Anglie Reds neporazil již čtyři roky a na Anfield zvítězil naposled v říjnu 1983.

Klub z města Beatles naposled nestačil na výborně hrající Leicester a z King Power Stadium si odvezl porážku 2:0. "Chceme a musíme být lepší než proti Leicesteru, protože mě náš výkon rozhodně neuspokojil. Hrajeme doma a potřebujeme tři body, to ví každý. Sunderland je lepší nebo prostě jiný než předtím, ale to my také," prohlásil ambiciózní kouč a připomněl tak poslední ligový duel v roce 2015, kdy Liverpool zvítězil na Stadium of Light 0:1 zásluhou trefy Christiana Bentekeho.

Německý kormidelník bude zítra postrádat dlouhodobě zraněné Joea Gómeze, Dannyho Ingse, Divocka Origiho, Daniela Sturridge, Martina Škrtela a Phillipe Coutinha. Naopak k dispozici by už mohl být středopolař Joe Allen. Sam Allardyce musí čekat až do poslední chvíle, zda bude moci využít záložníky Yanna M'Vilu a Jeremaina Lense. Younes Kaboul by už měl být zcela fit.

Není to zatím úplně záchranářský six-pointer, ale mohl by se jím zpětně stát. Ryzí kandidát sestupu Newcastlu hostí na domácí půdě West Bromwich Albion. Baggies jsou sice osm bodů nad obávaným pásmem; navíc je koučuje Tony Pulis, který snad ani sestoupit nemůže. Herní výraz WBA však fanoušky nutí k zamyšlení, zda se přeci jen o udržení nebudou muset začít obávat.

Někdo by to nazval čistě britským stylem, co Pulis praktikuje ve všech svých angažmá. Stoke se pod jeho vedením stalo "bandou hromotluků, co do toho řežou" a technika jim nic moc neříká. Až roky pod Markem Hughesem tuhle nálepku z Potters setřelo. Nyní se do podobné role staví West Brom, který hodně staví na vysokých hráčích a standardních situacích, kdy to tam zkrátka vždycky nějak padne.

To se de facto stalo i v utkání WBA proti Swansea, mimochodem jediného z posledních tří utkání, v němž Baggies dokázali skórovat. A způsob? Chumel ve vápně, jednou odvracel z brankové čáry Sigurdsson, podruhé už Rondón propálil úplně vše.

To Newcastle patří k o poznání romantičtějším týmům (ačkoli to by se v porovnání s WBA dalo říci o každém celku). Především nyní po příchodu Jonja Shelveyho vypadá hra Magpies pohledněji a s určitou myšlenkou. Dva dobré zápasy s Man Utd a West Hamem však znehodnotily venkovní porážky na půdách Watfordu a Evertonu.

Proto nyní potřebují zoufale bodovat, a to ideálně hned trojnásobně. Na sedmnáctý Norwich nyní ztrácí dva body. Ve vzájemných zápasech s WBA se jim nicméně daří, především pak doma. Od září roku 1977 Newcastle s tímto soupeřem prohrál jenom jedinkrát!

Magpies však mají potíže v obraně. Mbemba s Dummettem mají určité zdravotní potíže a Lascelles je vykartovaný. Mezeru by mohli zalepit univerzál Colback a Steven Taylor. Debutu by se naopak mohl dočkat Seydou Doumbia. West Brom postrádá Jonnyho Evanse a Chrise Brunta. Stoper či levý bek trpí bolavým stehnem, bývalého kapitána WBA pak pobolívá lýtko.

Většinu prosince Stoke City šokovalo celou Premier League. Porazilo Manchester City, Manchester United, vyhrál fantastickou přestřelku proti Evertonu. Před druhým zápasem s Toffees však mají formu o poznání horší. Z pěti utkání v novém roce vyhráli jenom jediný, poslední tři duely navíc nedokázali vstřelit gól - a hned šest jich naopak inkasovali.

Všech šest v minulých dvou zápasech, kdy dvakrát totálně selhali na hřištích soupeře. Leicester ani Manchester United se příliš nenadřely, aby Stoke snadno smetly z povrchu zemského. Vše by mohl vyřešit návrat Xhedrana Shaqiriho, jenž ze zmíněných pěti klání odehrál jen dvě. Defenzivu by pak měla vyztužit drahá akvizice z Portugalska.

V utkání by se měl poprvé od příchodu z Porta představit Giannelli Imbula, rekordní posila Stoke za 18,3 milionu liber. V defenzivě mají Potters naopak velké problémy, jelikož hned trojice stoperů - Ryan Shawcross, Geoff Cameron, Marc Wilson - je mimo hru; a nad Philippem Wollscheidem visí otazník. Jediným stoprocentně zdravým stroperem je tak Marc Muniesa.

Everton bude muset na poslední chvíli vyřešit otázkou hrotového útočníka, jelikož Romelu Lukaku si ze středečního utkání odnesl zranění zad a jeho start je nejistý. Totéž platí o posile Oumarovi Niasse, jenž ještě v pátek odpoledne neměl vyřízené vízum. Mimo hru jsou určitě Tim Howard, John Stones a Muhamed Bešić, naopak Kevin Mirallas by se po problému s kolenem měl vrátit do hry.

Svěřenci Roberta Martíneze se naopak (snad) pomalu zvedají z krize. Po deseti ligových zápasech s jediným vítězstvím se dokázali vzepnout k jasnému triumfu 3:0 nad Newcastlem, kterým navázali na stejně suverénní vítězství v FA Cupu nad Carlisle.

V zápasech proti Stoke se jim však v poslední době vůbec nedaří - vedle zmíněné přestřelky v Goodison Parku totiž prohráli i další dvě předchozí vzájemná utkání. Pokud tudíž budou chtít na své půdě proti sobotnímu soupeři neprohrát, budou muset zavzpomínat na duel z listopadu roku 2013.

Tottenham válí a v ligové tabulce již hájí dokonce skvělé třetí místo. Pro potvrzení výtečné formy i příček zaručujících vstup mezi evropskou fotbalovou smetánku v podobě Ligy Mistrů nyní Spurs musí na domácí půdě porazit nováčka z Watfordu.

Kvůli pohádkové jízdě vedoucího Leicesteru se dost možná Tottenhamu nedostává tolik uznání a pozornosti, ovšem i Kohouti si letos vedou výrazně nad očekávání a kombinací pohledného fotbalu s nejlepší defenzivou v celé lize potichoučku polehoučku zůstávají v ústraní těsně za lídry soutěže. Kdoví, možná se za pár kol Spurs objeví na samém čele, fazonu na to rozhodně mají. Všech pět posledních utkání, ať už ligových, či pohárových, svěřenci Mauricia Pochettina zvítězili a proti Watfordu na tom nehodlají nic měnit.

Hornets ale představují výraznou překážku, což ostatně Tottenham poznal na vlastní kůži v prvním vzájemném zápase na Vicarage Road, kde s notnou dávkou štěstí ukořistil cennou výhru 2:1 až v posledních minutách hry. Watford pak sice prohrál i další tři ligová kola, ale v posledních týdnech již Quique Sánchez Flores a jeho družina zase válí - svědčí o tom výhry nad Newcastlem či Nottinghamem a také nedávná remíza s Chelsea.

"Proti Chelsea hráli velmi dobře," chválí soupeře manažer Pochettino. "Byl jsem se na zápas podívat a šlo vidět, že jde o kvalitní tým s dobrými hráči. Quique Sánchez Flores je skvělý manažer a bude příjemné se s ním v sobotu potkat."

Důležitou zprávou pro domácí je zdraví Dele Alliho. Jedna z komet letošní sezony v posledním kole s Norwichem střídala již v poločase, ovšem šlo pouze o nevolnost a nic by nemělo bránit tomu, aby v sobotní odpoledne anglický reprezentant nastoupil znovu. Do hry se vrací také další střední záložník Ryan Mason, zatímco Clinton Njie a Jan Vertonghen zůstávají se svými zraněnými koleny stále mimo hru.

Na straně hostí panuje určitá nejistota nad startem Etiena Capouého, pro nějž by šlo o pikantní zápas proti bývalému zaměstnavateli. Podstatné je ale pro Watford to, že v dobrém stavu se udržuje jejich ústřední útočná dvojice Troy Deeney a Odion Ighalo. Manažer Sánchez Flores dokonce prohlásil, že by je nevyměnil ani za Harryho Kanea, pro změnu hlavního ofenzivního tahouna Spurs. Přesto měl pro mladého anglického reprezentanta jen slova chvály: "Tottenham hraje velmi dobře v záloze, ale pokud nemáte kvalitního hrota, je nemožné uspět. A oni mají jednoho z nejlepších v lize."

Pět zápasů v řadě bez vítězství. Totálně zničená ofenziva. Taková je ve zkratce vizitka Crystal Palace v roce 2016. Svěřenci Alana Pardewa od začátku roku neuhráli ani jeden jediný bod a ještě směšněji působí jejich bilance vstřelených branek - v posledních sedmi utkáních se totiž jejich střelec zapsal do listiny jednou jedinkrát! Pro Swansea zkrátka ideální doba, kdy Eagles doma přivítat...

Nutno však přiznat, že se bilance Crystal Palace postupem času vylepšuje. Pět zápasů totiž Orli nedali ani gól, před dvěma týdny se "prosadili" skrze vlastní gól, no a v úterý už dokonce sami skórovali. Že to nestačí na body je věc druhá a Eagles by s tím měli co nejdříve něco dělat. Zatímco před Vánoci totiž byli o skóre pátí a Liga mistrů byla zatraceně blízko, momentálně k ní mají o pět bodů dál než k sestupovému pásmu.

To už ale maluju moc velké čerty na zeď. Pokud by se někdo měl záchranářskými chmury zaobírat, je to jejich sobotní soupeř. Swansea je šestnáctá a na trio zoufalců má náskok pouhých pěti bodů. Výměna trenéra však Swans výrazně pomohla, od odchodu Monka prohráli z devíti zápasů jen tři zápasy a stejnou porci i vyhráli. Navíc udrželi čtyři čistá konta, což není porce vůbec k zahození.

Teď navíc trenérský kádr posílil zkušený Francesco Guidolin, s nímž zatím Labutě dokázaly získat čtyři body ze dvou klání. Po výhrách s Watfordem a na hřišti Evertonu měly navíc blízko i na půdě WBA, jelikož výhru ztratily až v nastaveném čase.

Poslední vzájemné měření sil skončilo bezgólovou remízou, Swansea přitom Crystal Palace neporazila čtyřikrát za sebou. Na rozdíl od Eagles však bude Swansea moci využít všechny hráče, kteří hráli v úterý. Pardew musí řešit velké potíže - ke zraněnému Bolasiemu se přidali James McArthur, Jason Puncheon, no a Connor Wickham stojí kvůli kartám. V útoku se tak možná dočkáme Emmanuela Adebayora.

Sobotní podvečerní dohrávka pětadvacátého kole Premier league nabídne souboj dvou ambiciózních týmů z horní poloviny tabulky. V lepší pozici se nachází hostující West Ham, který z šesté příčky drží na sedmý Southampton pětibodový náskok. Otázkou zůstává, zda Hammers nadále dostanou pod tlak týmy bezprostředně nad sebou, anebo Saints naopak své manko stáhnou...

Dobré formě se každopádně těší oba kluby. West Ham těží z návratu dlouhodobě zraněných Payeta se Songem, přičemž na hrotu válí rovněž dlouho zraněný Enner Valencia. Southampton zase nalezl starou dobrou defenzivní stabilitu díky uzdravivšímu brankáři Forsterovi, který od svého nástupu mezi tři tyče čtyři kola zpátky ještě stále ani jednou neinkasoval! Výtečné výsledky Saints z měsíce ledna dokonce přinesly prestižní ocenění Manažera měsíce pro Ronalda Koemana.

"Doufáme, že se dočkáme ještě delší výsledkové stability," hlásí Koeman. "V Premier league je těžké držet si povedenou výsledkovou sérii a stejně tak zlomit tu negativní. Víme ale co dělat. Sebevědomí máme po posledních zápasech zcela zpátky. Teď nás čeká velký zápas s West Hamem, protože je mezi námi pořád bodová mezera a rádi bychom ji pěkně pokrátili."

Očekávaného debutu před domácími fanoušky by se měla dočkat lednová posila Charlie Austin. Anglický útočník se hned uvedl vítězným gólem na Old Trafford a navázal přesně tam, kde loni s QPR skončil. Mimo hru naopak zůstává mladý bek Matt Targett a nejistota panuje také nad startem záložníka Stevena Davise.

Koemanův protějšek Slaven Bilić uznal, že Austin byl nákup za hubičku. Dříve byli zájemci o jeho služby právě i Hammers, ale nakonec je stejně jako všechny ostatní odradila vysoká cena, kterou za Austina vedení QPR požadovalo. To se však rázem změnilo tuto zimu, neboť Austinovi v létě končila smlouva, a tak se patnáct milionů scvrklo na pouhé čtyři a Saints si tuto možnost nenechali uzmout. "Je to skvělý hráč, už to všem dokázal - není to ten typ, který sázel góly jenom v druhé lize. Zvládl to i loni v Premier league, a to za tým, který sestoupil. Za takové peníze je to výtečná posila," chválí Bilić.

"Určitě má dostatečné kvality i na West Ham a většinu dalších klubů z Premier league," pokračoval chorvatský manažer West Hamu. "Ale měli jsme jiné cíle, útočníků už máme kvalitních několik a hledali jsme jiné posílení. Proto jsme se o něj nepokoušeli, o kvalitu nešlo."

Na přemožení zdánlivě nepřemožitelného Frasera Forstera by Bilićovi mohl posloužit i uzdravený Andy Carroll anebo čerstvá posila z Fenerbahce Emmanuel Emenike.