Premier League - preview 25. kola

Není to pouze Leicester, ani Bournemouthu se vstup do nového kalendářního roku vůbec nevyvedl. Po šesti ligových zápasech Howeova parta stále čeká na výhru a zrovna proti Manchesteru City, který v lize nezaskočil při ani jednom z devíti pokusů, to bude mít hodně složité...

Může to být jenom náhoda, ale návrat Manchesteru City do starých vítězných kolejí zkraje ročníku lze datovat do chvíle, kdy si na lavičku sedl kritizovaný brankář Claudio Bravo. Od té doby Citizens suverénně přejeli Crystal Palace v FA Cupu, potom si smlsli i na West Hamu a vzápětí s problémy udolali Swansea.

Lecčemu prospěl také Gabriel Jesus, jehož vstup na scénu je tak dechberoucí, že už ESPN v jednom článku přemýšlí nad tím, zdali se mu někdy podaří vyrovnat se Lionelu Messimu. Takové úvahy jsou samozřejmě předčasné, nicméně faktem zůstává, že se zatím brazilská hvězda gólem či asistencí podílel na všech třech posledních výhrách City. V lize má už teď bilanci 3+1.

Konfrontace Gabriela Jesuse s defenzívou, která minule inkasovala šest branek od Evertonu a celkově je v tomto roce nejpropuštnější v lize (16 obdržených gólů), určitě táhne. Stejně tak se ale vyplatí zaměřit také na Kuna Agüera, který by po dvou absencích v základu tentokrát mohl naskočit od začátku.

Situaci Eddiemu Howeovi ještě ztěžují problematické zdravotní stavy obránců Francise, Danielse a Smithe, z nichž nakonec nemusí hrát ani jeden. Brankář Adam Federici si letos po operaci kolene již nezachytá.

Na první pohled by se mohlo znát, že by duel Burnley s Chelsea měl nabídnout jednoznačnou záležitost. Samotné zdání však mnohdy klame, nedělní duel může být daleko vyrovnanějším soubojem, než by kdekdo na začátku sezóny odhadoval. Burnley se totiž na domácí půdě pyšní fantastickou formou - lépe na tom v tomhle ohledu jsou jen Chelsea a Tottenham.

Svěřenci Seana Dyche mají dvě tváře, jinak si obrovský rozpor v počtu bodů získaných na vlastních a cizích hřištích ani nelze vysvětlit. Zatímco na Turf Moor se momentálně mohou pyšnit sérií pěti výher v řadě a celkově zde získali již 28 ligových bodů, na půdách soupeřů momentálně tahají sérii 8 porážek v řadě. Poslední a jediný bodový úspěch zaznmenali překvapivě na Old Trafford, kde brali na konci října bod za remízu 0:0.

To Chelsea se stále vyhřívá na čele tabulky s devitíbodovým náskokem na druhý Tottenham. Forma londýnského celku už pravda není tak skvostná jako při třináctizápasové výherní sérii, nicméně těžší sérií v lednu a na začátku února prošli Blues relativně dobře. Na startu nového roku sice prohráli na White Hart Lane s Tottenhamem, následně ale porazili Leicester a Hull, z Anfield Road si přivezli lichotivý bod a v londýnském derby minulý víkend porazili Arsenal 3:1.

Co se zajímavostí ze vzájemných střetnutích týče, Chelsea v nich podle očekávání dominuje. Poslední výhra domácích se totiž datuje daleko do dubna 1983. V posledních 5 zápasech v rámci Premier League si pak londýňané připsali čtyři výhry a jednu remízu. Ještě jedna drobná zajímavost stojí za zmínku - ve stejné fázi ročníku měla loni Chelsea na kontě o hrozivých 30 bodů méně.

Burnley bude pro nedělní utkání postrádat záložníka Hendricka, který si odpykává trest za vyloučení z posledního zápasu. Nahradit jej v sestavě může jedna z lednových posil - buď Ashley Westwood, nebo Robbie Brady. To Antonio Conte na páteční tiskové konferenci neohlásil žádné nové zranění, teprve později se o svou absenci na Instagramu sám přihlásil John Terry, když nahrál fotku svého čerstvě zašitého kotníku.

Nedělní program anglické fotbalové ligy nabídne divákovi dva zápasy a v tom později hraném se na hřišti Swansea představí mistrovský Leicester. Byť by to před sezonou řekl málokdo, oba týmy mají v současnosti podobné starosti. Jak svěřenci Paula Clementa, tak obhájci triumfu pod vedení Claudia Ranieriho mají stejný počet bodů (jednadvacet) a jen lepší skóre staví Labutě z Walesu na lepší, šestnáctou pozici.

Svůj debut za Swansea by si mohl v neděli odbýt Jordan Ayew. Zimní posila Labutí se vrátil z Afrického poháru národů a již je svému týmu plně k dispozici. Mimo hru jsou naopak zcela určitě Sung-Yeung a Jefferson Montero, otazníky se vznáší také nad startem Leona Brittona, jehož trápí zraněné lýtko.

Ze zranění třísel se postupně zotavuje útočník Leicester Islam Slimani. Ještě ale zřejmě není natolik fit, aby do utkání na hřišti Swansea v neděli nastoupil. Kvůli zraněnému stehnu naopak určitě Ranierimu nepomůže Leonardo Ulloa.

V posledních čtyřech zápasech těchto soupeřů vždy odešel z trávníku vítězně Leicester - Lišky mají dokonce suverénní statistiku jedenácti vstřelených branek a pouze jedné inkasované. Žádné z poslední dvanácti utkání Swansea s Leicesterem přitom neskončili remízou, celkem devětkrát se z vítězství radoval obhájce ligové trofeje, třikrát pak tři body bralo mužstvo Swansea.

Leicester prohrál poslední čtyři duely v Premier League, a pokud by prohrál i popáté, stalo by se tak po jednašedesáti letech, kdy obhájce trofeje prohraje pět po sobě jdoucích ligových střetnutí.

Ačkoliv Arsenal teprve za chvíli čeká osmifinále Ligy mistrů a klub je stále ve hře v FA Cupu, leckdo by při čtení novin v tomto týdnu nabyl dojmu, že už Kanonýři letošní ročník v podstatě odpískali - všude se psalo jenom o tom, že po sezoně nejspíš skončí Arsene Wenger, a kdo že ho tedy v takovém případě nahradí. Tuchel, Allegri, Jardim...

Faktem přitom zůstává, že Arsenal samozřejmě stále má o co hrát i v lize - ačkoliv na vedoucí pozici po minulém víkendu ztrácí již propastných 12 bodů. Londýňané pořád drží strategickou čtvrtou příčku, o bod před Liverpoolem, a navíc mají na dostřel třetí Man City i druhý Tottenham.

Zatímco Arsenal výjimečně prohrál dvě slepené ligové utkání a nyní čelí vyhlídce tří po sobě jdoucích proher poprvé od ledna 2012, Hull City pod Marcem Silvou zažívá menší renesanci. Tigers si odvezli bod z Old Trafford a doma si posledně vyšlápli na Liverpool, takže se nemusí lekat ani čtvrtého velkého soupeře v řadě. Ačkoliv tedy Gunners s Hullem nepadli už ve 13 soutěžních duelech.

Marco Silva už teď nastřádal tolik ligových bodů jako jeho předchůdce v 18 předešlých kolech, proti Arsenalu se však bude muset obejít bez kapitána Dawsona i střelce Abela Hernándeze. Z Gabonu se už alespoň vrátil Elmohamady a o místo v sestavě se opět může ucházet Lazar Marković.

Na Emirates Stadium si stále nejsou jisti stavem Héctora Bellerína, jenž minule utrpěl strašidelný otřes mozku - na jeho místě na pravém okraji zadní linie by případně zaskočil Gabriel. Stejně jako Elmohamady na druhé straně se z nevydařeného finále Afrického poháru bude oklepávat Elneny.

V září si Watford proti Manchesteru United prožil menší historickou noc, poprvé s ním totiž v rámci Premier League dokázal bodovat. Toho času se nicméně José Mourinho na Old Trafford teprve hledal a navíc jeho Red Devils cestovali na Vicarage Road, tentokrát už United překvapení připustit nemohou...

Manchester se aktuálně nachází na své nejdelší vlně neporazitelnosti od konce Sira Alexe Fergusona, taková statistika ovšem zčásti klame tělem - započítat do ní totiž nutno nedávné tři slepené remízy, které United značně zkomplikovaly atak čtvrtého Arsenalu.

Minule už Red Devils díky skvělému závěru první půle přesvědčili proti Leicesteru City, ještě výraznější zmrtvýchvstání ovšem zažívá Watford, který na senzační venkovní skalp Arsenalu navázal povinnou domácí výhrou nad Burnley a poprvé od prosince 2015 usiluje o čistý hattrick výher.

Ten by byl případně o to pozoruhodnější, že by se Hornets stali teprve devátým týmem v dějinách Premier League, který Man Utd přemohl na podzim i na jaře. Něco takového je však téměř nepředstavitelné, neboť Red Devils v domácí soutěži nepadli už 15krát v řadě.

José Mourinho bude mít zítra zpátky k dispozici Waynea Rooneyho, který byl posledně nemocný, a jenž by proti Watfordu rád posílil svou nedávnou bilanci tří gólů a dvou asistencí z posledních tří soutěžních vystoupení proti Hornets. Znovu zdravý je také Marcos Rojo, Jonese dál trápí chodidlo.

Walter Mazzarri by znovu mohl využít Christiana Kabaseleho, kterého už neprovází svalové problémy. Naopak Nordin Amrabat už sice po úrazu kotníku trénuje, na zápasovou zátěž to ale ještě nebude.

Middlesbrough si zatím v této sezoně zuby nehty zakládalo na tom, že nepatří mezi tři vyvolené k pádu do nižší soutěže - teď by ovšem toto nepsané pravidlo v případě prohry s Evertonem klidně mohlo porušit, neboť ho od sestupové propasti dělí všehovšudy jeden bod...

Situace na spodku tabulky se vyrovnává: stejně jako Boro jsou na tom také celky Swansea a Leicesteru. Poslední dvojice Crystal Palace - Sunderland na všechny tyto kluby ztrácí jediné vítězství. Z pohledu formy je na tom ovšem Middlesbrough vpravdě bídně a nemá se čemu divit - jediná výhra z deseti kol, navíc ještě z poloviny prosince, to prostě nevypadá dobře.

Velkým problémem hochů z Riverside je střílení branek - onen triumf nad Swansea je také posledním příkladem, kdy Boro v jednom ligovém utkání nasázelo více než jeden gól, přičemž hned čtyřikrát od té doby vyšlo střelecky naprázdno. Něco takového ostře kontrastuje s pohodou Evertonu, který třemi banány zatížil konto Southamptonu, čtyřmi konto Man City a rovnou šesti konto Bournemouthu.

Toffees se aktuálně mohou pochlubit nejlepším střelcem Premier League, 16gólovým Lukakuem, ale také sérií neporazitelnosti v novém roce. Navíc se samotným Middlesbrough ve všech soutěžích neprohráli od října 2006, tedy už osmkrát v řadě, a jejich marodka je v podstatě prázdná. Na absenci Bolasieho s Bešićem si už každý musel zvyknout, zatímco Idrissa Gueyé je zpátky z Afriky.

Špatně na tom ale v tomto ohledu není ani Middlesbrough. Aitor Karanka se potenciálně může odvolávat na George Frienda, kterého nejspíš na plac nepustí problematické lýtko, Ramírezovo koleno se už ale podle všeho umoudřilo a brankář Valdés unikl zpětnému trestu za kolizi s Delem Allim.

Jen chvilku se zdálo, že by to mohlo vypadat s Crystal Palace v budoucnu lépe. Jenže minulé ukázalo, že i nadále londýnský celek hledá především sám sebe. Rozhodně by na půdě Stoke City chtěl navázat na posledních pět vítězství nad tímto soupeřem. Domácí jsou v tuhle chvíli v klidném středu tabulky, k evropským pohárům i sestupu mají poměrně daleko.

Na koni ledna Eagles překvapili na půdě Bournemouthu a odvezli si odtud všechny body, což se jim povedlo vůbec poprvé od prosince loňského roku. A už se zdálo, že by mohli co nejdříve vystoupat ze sestupové pásma, v němž se po většinu sezóny nenacházeli. Jenže pak na řadu přišel totální kolaps v přímém souboji o záchranu.

Poslední tým Premier League ze Sunderlandu se chytl a soupeři před jeho fanoušky uštědřil hned čtyřku. V tuhle chvíli není Crystal Palace poslední jen díky lepšímu skóre. "Měli jsme obranu dokořán. Nebránili jsme dobře. Sunderland námi projel jako nůž máslem," vyjmenoval vlastně známé důvody porážky manažer Sam Allardyce.

Ten po utkání sáhl k trošku netradiční metodě. Svůj tým svolal po debaklu den na to v neděli v sedm hodin ráno, aby si situaci s hráči jasně a zřetelně vyříkal. "Je to něco, k čemu znovu nechci sahat. A to vlastně jenom proto, že jsme úplně sešli z naší cesty. Každopádně doufám, že to mělo požadovaný účinek," přál by si Allardyce.

The Britannia Stadium patří k obávaným anglickým stánkům, odkud se body dolují opravdu hodně těžko. Nicméně Crystalu Palace se dlouhodobě na Stoke City náramně daří. A venku nad ním vyhrál už dvakrát v řadě, v obou případech 2:1. "Musíme být připraveni a ujistit se, že budeme tlačit my, ne naopak," vyzýval domácí lodivod Mark Hughes.

Jeho mužstvo s pravidelností sbírá body, jen těch vítězství má málo. Během dvaceti čtyř kol zvítězilo pouze sedmkrát. "Bude to těžký zápas. Náš protivník předvedl naposledy špatný výkon, takže bude chtít nyní situaci napravit," zmínil Hughes. "V podstatě víte, že hůře, než tomu bylo minule, hrát nebude. A to je pro nás špatná zpráva."

Neočekává se, že by se domácím mohla vrátit zraněné dvojice Xherdan Shaqiri a Glen Johnson, nicméně Ramadan Sobhi bude po Africkém poháru národů zcela jistě připravený. V hostujícím dresu by si mohli odbýt debut Mamadou Sakho spolu s Lukou Milivojevičem, k dispozici by měl být znovu Jeffrey Schlupp, ovšem nově je zraněný Scott Dann.

V honbě za záchranou budou v sobotu odpoledne pokračovat fotbalisté Sunderlandu, kteří na Stadium of Light přivítají hostujícího Southampton. Ten neprožívá zrovna nejvydařenější období, jelikož na postup do finále Ligového poháru nenavázali zrovna dvakrát dobrými výkony v lize a FA Cupu.

Sunderland si minulý týden prožil poločas snů, když během 45 minut nasázel Crystal Palace hned čtyři branky a z Londýna si tak přivezli překvapivě drtivé vítězství. Přitom něčemu takovému vesměs vůbec nic nenasvědčovalo - Černé kočky předtím naposledy vyhrály v polovině prosince a od té doby získaly pouhé dva body za remízy s Liverpoolem a Tottenhamem. Tři body získané na jihu Londýna však severoanglický celek katapultovali zpět do poměrně vyrovnaného boje o záchranu.

Southampton si sice zajistil místenku ve slovutném Wembley, když v semifinále Ligového poháru dvakrát přehrál slavný Liverpool, jenže v lize to žádná hitparáda není. Svěřenci Clauda Puela se mohou pochlubit jen jednou výhrou z posledních sedmi zápasů, které dosáhli před třemi týdny proti Leicesteru City. Mezi nezdary patří mimo jiné také neslavný debakl 0:5 v rámci Anglického poháru od Arsenalu.

Domácím se však proti Svatým nedaří, v posledních čtyřech případech se jim nikdy nepodařilo zvítězit. V posledních osmi ligových kláních pak na tři body dosáhli jen jednou, a to v březnu 2015. Za připomenutí ještě stojí ostudný debakl z října 2014, kdy Southampton svému soupeři nasázel rovnou 8 branek. Na stranu druhou venkovní forma Saints zrovna nebudí velké obavy - v roce 2017 si z půdy soupeřů nepřivezli ani jeden jediný bodík.

David Moyes již může počítat se službami dua Januzaj a O’Shea, kteří překonali svá zranění. Hrát však určitě nebude Jack Rodwell, který laboruje se svalovými potíži, a Papy Djilobodji, který si odpykává karetní trest. Za Southampton se v sestavě s jistotou neobjeví Sofiane Boufal, kterého ze hry vyřadí zranění kotníku.

V dalším domácím zápase se svým fanouškům představí West Ham, který se pomalu drápe ligovou tabulkou vzhůru. V dalším postupu mu bude chtít zamezit West Bromwich, který se momentálně nachází na sympatické osmé příčce ligové tabulky.

Pro příležitostného pozorovatele Premier League by mohlo být překvapením, že se West Ham po příšerných třech měsících nové sezóny již nachází v horním patře tabulky. Od drtivé prohry s Gunners však Kladiváři značně zabrali v 10 ligových zápasech získali 19 bodů za 6 výher, 1 remízu a 3 porážky. Forma na vlastním stadiónu sice stále není úplně ideální, jelikož zde West Ham zaznamenal dvě prohry s oba kluby z Manchesteru (přitom od Citizens schytal čtyřbrankový příděl), navzdory tomu se rozhodně dá hovořit o podstatném zlepšení výkonnosti.

Naproti tomu prožívá Tony Pulis se svým West Bromwichem doslova pohádkovou sezónu. Baggies se momentálně nacházejí v první polovině tabulky a nezávisle na výsledku sobotního duelu udrží svou 8. příčku i po tomto kole. V letošním ročníku Albion navíc zdobí značně konzistentní forma - svěřenci Tonyho Pulise si zatím neprošli žádnou výraznou výsledkovou krizí. A co se bilance posledních 5 ligových duelů týká, nevedou si Baggies vůbec špatně - připsali si totiž 3 výhry jednu remízu a pouze jedinou porážku.

Nutno podotknout, že na West Hamu se ale hostům obvykle nedaří. S tímto soupeřem totiž Kladiváři na vlastním stánku již 7 ligových klání neprohráli, byť se hned v pěti případech jednalo o remízu. Naposledy bral West Brom tři body v roce 2002, kdy o osudu utkání rozhodl Jason Roberts. Zmínit se sluší ještě následující zajímavost - West Brom prozatím prohrál jen jeden zápas s týmem mimo současnou nejlepší sedmičku, když v září podlehl Bournemouthu 1:0. Jinak ale vždycky bral minimálně bod.

Co se marodů týká, otazník se vznáší nad jménem Andyho Carrolla, kterého v posledních dnech limitoval drobný zdravotní problém, nejistý je také start aaron Cresswella a Cheikha Kouyateho, nicméně Diafra Sakho a Angelo Ogbonna již svému manažerovi budou znovu k dispozici.

Hostům se do sestavy vrací Jonny Evans, který již vyléčil své zranění lýtkového svalu, stejně tak může naskočit I Claudio Yacob, který překonal žaludeční potíže.

Šlágr kola uvidí fanoušci anglické kopané na Anfield Road, kde v sobotu večer vyzve Liverpool druhý celek tabulky, londýnský Tottenham. A tlak bude rozhodně na domácích hráčích - svěřenci Jürgena Kloppa totiž po sérii nezdarů už víceméně musí zabrat, oproti tomu Tottenham bude doufat, že mu případné tři body umožní i nadále nahánět vedoucí Chelsea.

Rok 2017 je prozatím pro příznivce Liverpoolu takřka černou můrou. Reds prožili otřesný leden, v ligové soutěži ani jednou nevyhráli, připsali si remízy se Sunderlandem, Manchesterem United a Chelsea a na vlastní půdě dokonce podlehli zachraňující se Swansea. A vstup do února bohužel nebyl o nic lepší, druhý měsíc v roce Reds načali prohrou na půdě Hullu. Pokud k tomu připočteme vypadnutí z obou anglických pohárů, není se co divit, že se v médiích začíná používat slovíčko krize.

Kohouti jsou na tom přeci jen o poznání lépe. Ještě v druhé polovině ledna se mohli pyšnit sérií šesti ligových výher v řadě, což je postupně vyneslo až na druhou příčku tabulky. Tříbodové zápasy pak přerušilo utkání na půdě Manchesteru City, kde byl Tottenham rád za bod, a remíza po nemastném výkonu na půdě Sunderlandu, nicméně minulý víkend již Kohouti ohlásili návrat na vítěznou vlnu, když na domácím stánku přehráli nejtěsnějším možným rozdílem Middlesbrough.

Pokud se tedy Liverpool potřebuje tak říkajíc chytit, Tottenham k tomu není zcela nevhodným protivníkem - alespoň to tedy naznačují statistiky vzájemných střetnutí. Liverpool se svým sobotním sokem neprohrál už devět soutěžních zápasů, šest z nich vyhrál a třikrát se skončilo smírem. Na domácí půdě pak v rámci Premier League se Spurs prohrál jen jedinkrát z 22 případů. Zajímavostí ještě je, že tento souboj bývá tradičně bohatý na vlastní branky - k vidění jich mezi těmito dvěma soupeři bylo již 9, což je v Premier League také rekord.

Pokud vás zajímá zdravotní situace hráčů z obou táborů, pak vězte, že nejistý je start stoperské dvojice Lovren - Klavan. Prvně jmenovaný má potíže s oteklým kolenem, zatímco Klavana trápí obyčejná žaludeční nevolnost. Stoprocentní prý není ani stav Adama Lallany, který má drobné trable s achillovou patou, jeho start by to však ohrozit nemělo.

Tottenham stále nemůže počítat s Danny Rosem a Janem Vertonghenem, kteří laborují se zraněným kolenem, respektive kotníkem. Mimo zůstává také Erik Lamela, naopak do utkání by již mohl naskočit Kieran Trippier.