Premier League - preview 26. kola

Nedělní program 26. kola anglické Premier League zahájí již těsně po obědě malé londýnské derby mezi West Hamem a Tottenhamem; tedy dvěma celky s většími či menšími pohárovými ambicemi. V případě Hammers jde spíš o pouhý sen, Spurs nicméně prohrou ManUtd dostali jedinečnou šanci přiblížit se strategické čtvrté příčce...

West Ham mohl na Evropskou ligu jakž takž pomýšlet do Vánoc, po Štědrém dnu však jako by se na Upton Parku něco krutě obrátilo k horšímu a v nadcházejících osmi kolech už Kladiváři uhráli jen jednu jedinou výhru. I díky čtyřem remízám to však s Allardyceovou partou stále není bůhvíjak zlé, když WHU sedí na pěkné osmé příčce s pětibodovou ztrátou na své dnešní soupeře.

Kohouti jsou nicméně stále docela jasnými favority tohoto utkání. Jednak jsou doma neporaženi už sedmkrát v řadě, jednak samozřejmě mohou těžit z umění rozjetého Harryho Kanea, jehož 11 gólů v posledních 10 ligových vystoupeních ostře kontrastuje s čímkoliv, co může nabídnout West Ham. Tím spíš, když Hammers nedávno do konce sezony přišli o dobře vypadajícího Andyho Carrolla.

I přes tradiční trable na White Hart Lane, Hammers ovládli tři poslední tamější soutěžní bitvy s Tottenhamem a nyní se o prodloužení této senzační série budou pokoušet už i s uzdraveným trojlístkem Reid-Jarvis-Collins.

Mauricio Pochettino dal ve čtvrtek jasně najevo, že jeho hlavním předmětem zájmu je domácí nejvyšší soutěž a potažmo blížící se finále Capital One Cupu, když nechal proti Fiorentině odpočívat vícero opor v čele s Harrym Kanem. Něco takového se manažer Spurs mohl dovolit mimo jiné i proto, že má k dispozici soupisku kompletně neposkvrněnou jakýmikoliv zdravotními patáliemi.

Letošní sezona pro každého fanouška Evertonu představuje čiré utrpení, pročež události čtvrtečního večera působily zcela surreálně. Toffees deklasovali švýcarské Young Boys, své soupeře v prvním vyřazovacím kole Evropské ligy, nekompromisně 4:1, Romelu Lukaku přitom vsítil hattrick a hlavní otázkou nyní je: zvládne si Martínezova eskadra tuto pohodu přenést i na domácí trávníky?

O jednom není pochyb: Everton by to potřeboval jako sůl. Tohle byla ostatně teprve jeho druhá výhra ve 12 soutěžních duelech. Na druhou stranu, Karamelky šly alespoň v posledních týdnech jakž takž do sebe a mimo smolné prohry s Chelsea čtyřikrát v řadě neprohrály. Onen čtvrteční debakl by se tak dal do jisté míry vnímat jako vyvrcholení postupného procesu zlepšování.

To na případ Leicesteru by taková logika aplikovat tak úplně nešla, ačkoliv Foxes na rozšířené spekulace o vyhazovu Nigela Pearsona zareagovali velice slušným, nebojácným výkonem na půdě Arsenalu. Také na Emirates Stadium však nakonec Leicester prohrál, již počtvrté v řadě, a nadále tak dlí na samém dně tabulky. Vzhledem k prohrám Aston Villy i QPR má každopádně v tuhle chvíli slušnou šanci se alespoň přiblížit růžovějším vyhlídkám.

Pro to bude Leicester v první řadě potřebovat najít spolehlivého střelce. Od prvního ledna se v jeho jménu trefili dva obránci a pak teprve až v minulém kole nová posila Andrej Kramarić. Chorvatský forvard v Londýně spolykal svých prvních 90 minut v anglickém ligovém fotbale a z podobné porce by se měl těšit i tentokrát; i když opět bez podpory zraněného Chrise Wooda.

Roberto Martínez se musí vypořádávat s velmi nezvyklou situací - teprve potřetí v sezoně totiž nemá k dispozici Garetha Barryho, jenž pyká za své vyloučení v předešlém utkání. Problémy s kolenem už naopak setřásl Leighton Baines a zpátky do akce se hlásí Aaron Lennon, jenž akorát nemůže startovat v evropských pohárech.

Velice důležitý, ne-li přímo sezonu definující souboj pro obě zúčastněné strany. V sázce totiž není nic menšího než účast v Lize mistrů. Pravda, žádný z aktérů tohoto nedělního duelu momentálně na jedné ze čtyř pozic netrůní, a Liverpool ani pátý Southampton reálně dostihnout nemůže. Ovšem vzhledem k minimálním bodovým rozestupům se stejně jedná o šlágr hodný sledování...

Kdo se před důležitým večerním měřením sil nachází ve větší pohodě, to věru není snadné rozhodnout. Liverpool nenašel přemožitele už v devíti po sobě jdoucích zápasech, dohromady však v tomto intervalu ztratil přesně třikrát - stejně jako nedávno poražený Southampton. Ten si zatím letos zažil jen jednu krizi těsně před Vánoci, aby v novém kalendářním roce stihl z šesti pokusů hned čtyřikrát udržet čisté konto. Opět - stejně jako Liverpool.

Oba celky se letos potkaly v rámci zahajovacího kola sezony a všechny tři body tehdy doma brali Reds, kteří také na nejčerstvějším výjezdu na St. Mary’s stánek Sotonu bez milosti vybrakovali (3:0). Rok 2013 zase pro změnu patřil Southamptonu, za který se tehdy trefovali i současní hráči Liverpoolu - Dejan Lovren s Rickiem Lambertem.

Obě tyto někdejší opory Southamptonu nyní v Liverpoolu vysedávají na lavičce, odkud by se už naopak mohl odlepit Raheem Sterling, který v týdnu proti Besiktasi pouze střídal vinou horší fyzické kondice spojené se zraněním chodidla. Kapitán Steven Gerrard bude pro pokračující potíže se zadním stehenním svalem přítomen akorát na tribuně.

Ronald Koeman už osm kol čeká na střelecké procitnutí kdysi produktivního Graziana Pellèho, přesto by italského forvarda neměl s ohledem na startovní pozici ohrozit ani návrat uzdraveného Shanea Longa. Morgan Schneiderlin potom ve středu pole nahradí Harrisona Reeda a Matt Targett se popere o pozici jedničky na postu levého beka s Mayou Yoshidou.

Očekávaný ligový debut Tima Sherwooda v čele Aston Villy, kde se najednou (oproti angažmá v Tottenhamu) cítí jako pravý "ředitel školy", nikoliv jen "suplující učitel", nemohl přijít v lepší okamžik. Birminghamský klub totiž zrovna čelí jednomu ze dvou prvoligových rivalů, rovněž středozemskému Stoke City...

Šéf Potters Peter Coates v týdnu v narážce na jmenování Tima Sherwooda prohlásil, že manažer v podobných situacích o setrvání či sestupu daného celku rozhoduje z pouhých 50 %, konkrétně v tomto případě by však mohlo jít o větší díl.

Útočně orientovaný lodivod ihned viditelně povzbudil ofenzivní fázi herního projevu Villans, kteří proti Leicesteru v FA Cupu působili mnohem uvolněněji a dali tak částečně zapomenout na pět ligových proher v řadě.

Z pohledu formy v nejvyšší soutěži bychom tak mohli jasně favorizovat Stoke, pohled na pár uplynulých dní však všechno obrací vzhůru nohama. V případě Potters totiž ničemu nepomáhá hned osm inkasovaných gólů v nedávných dvou soutěžních bitvách a vypadnutí z FA Cupu na úkor druholigového Blackburnu.

Rovnou tři z minulých čtyř vzájemných střetnutí těchto dvou mužstev z regionu Midlands ovládli hosté a Stoke City se o posílení této tradice bude teď pokoušet i bez kapitána Shawcrosse, jehož dál trápí bolavá záda. Defenzivní složka týmu je dále oslabena o suspendovaného Camerona i čerstvě zraněného Muniesu, vyztužit by ji ovšem naopak mohli vracející se Wilson s Pietersem.

Tim Sherwood bude mít úvodem svého druhého angažmá v čele klubu Premier League k dispozici vesměs všechny důležité články, snad akorát vyjma pochroumaného dua obránců Senderos-Baker. To mimo jiné znamená, že už jsou v pořádku také Agbonlahor s Carlesem Gilem, jehož kreativitu Sherwood jistě okamžitě rád využije.

S remízou v Paříži v zádech míří Chelsea zpět na anglické trávníky. Doma přivítá nováčka a aktuálně předposlední tým tabulky Burnley. José Mourinho pravděpodobně dá příležitost několika náhradníkům, avšak cíl zůstává jasný. Aby Blues uživili sedmibodový náskok na čele, potřebují do sbírky další tři.

Kritika byla opět velká. Dojmy negativní a překvapené. Chelsea v Lize mistrů nepředvedla výkon hodný anglického lídra; ale pouze laik se hře Londýňanů v Parku princů divil. V prvním poločase navíc Hazard a spol. svého soupeře přehrávali, až ve druhém dějství přišel čas na ten pravý "autobus". Remíza 1:1 je nakonec velmi vítaným příslibem pro odvetu.

Teď se však Chelsea musí přeorientovat na další soutěž, ve které cílí na celkový triumf, a kde má o poznání větší šance na zisk trofeje. Před druhým Man City má Mourinhova parta náskok sedm bodů. Portugalský kouč proti nabádá, aby hráči na Paříž úplně zapomněli - před odvetou odehrají ještě dvě ligová kola a finále Capital One Cupu.

Burnley se desetidenní pauza náramně hodí. Clarets se po relativně úspěšném období po Novém roce opět vrátili do mizérie; Sean Dyche navíc může potrénovat svou oblíbenou jedenáctku, která se před minulým utkáním desetkrát v řadě nezměnila. Až zranění záložníka Marneyho a nasazení Kightlyho před porážkou 1:3 od Man Utd jej donutilo měnit.

Dá se naopak očekávat, že Mourinho ve své sestavě nějakou rošádu učiní. Do hry se touží zapojit Brazilci Oscar a Filipe Luís, kolumbijská posila Juan Cuadrado a hrát by měl i Kurt Zouma, který je poslední dobou fantastický. V kádru, který poslední dvě utkání s Aston Villou a Evertonem vyhrál jen s velkými obtížemi (2:1 a 1:0), schází jen John Obi Mikel, jenž vinou zranění propásne ještě zhruba dva týdny.

Burnley se v rámci Premier League představí na Stamford Bridge teprve podruhé. Při první sezónní štaci v elitní lize tu prohrálo jasně 3:0. Clarets neuspěli ani letos doma, když po gólech Arfielda, Costy, Schürrleho a kanonýra Ivanoviće nestačili na favorita v poměru 1:3.

Fakta hovoří jasně: Manchester United je rozjetý. Pouze jedna prohra z posledních 19 zápasů a dohromady 34 posbíraných bodů ze 45 možných (nejlepší bilance napříč celou Premier League), to je vskutku brilantní vizitka. Problém spočívá snad akorát v tom, že Red Devils po většinu času nepůsobí ani zdaleka tak, jak by se při podobných statistikách očekávalo...

Van Gaalovo ManUtd je skutečně pragmatické, až praští, a v zápase jen málokdy dominuje - což opět platilo o víkendu proti Prestonu North End, který byl blízko senzačnímu postupu, dokud se konečně neprobudil Rooney a nezinscenoval parádní obrat z 0:1 na 3:1.

Právě "Wazza" a jeho pozice je jedním z mnoha diskutovaných bodů ohledně letošních United, kteří se možná nevyvíjí takovým směrem, jak by se i lecjakému fanouškovi zamlouvalo, nicméně oproti úvodu sezonu alespoň sbírají body. A zrovna Swansea je toho dobrou připomínkou, když právě jeho výhra nad Red Devils ze zahajovacího kola sezony předznamenala chabý Van Gaalův vstup do nového angažmá.

Garry Monk nyní usiluje o historicky zcela výjimečný "double" nad slovutným sokem a pravdou je, že připraven na to není úplně ideálně. Labutě se stále ještě vzpamatovávají ze ztráty útočníka číslo 1 Wilfrieda Bonyho, bez něhož v pěti utkáních zaznamenaly všehovšudy tři branky, a obecně se s jednou výhrou ze sedmi ligových kol řadí spíše k podprůměru ligy, co se aktuální formy týče.

Pro Swansea bude nicméně ohromnou vzpruhou opětovný návrat Gylfiho Sigurdssona do sestavy; islandský záložník si konečně odpykal třízápasový distanc za pohárové vyloučení a spolu s uzdraveným Routledgem by ihned mohl zvednout ofenzívu Swans o 100 procent.

Manchester United se proti Prestonu musel obejít bez Robina van Persieho, jehož lehké zranění je už ovšem minulostí a nemělo by mu zabránit v dnešním startu. Zpátky je rovněž obránce Phil Jones, což znamená, že jedinou závažnou absenci představuje středopolař Michael Carrick.

Kýve se v Premier League další manažerská židle? Po Neilu Warnockovi, Alanu Irvinovi a Paulu Lambertovi (a dobrovolně odchozivších Pardewovi s Redknappem) by se mohl začít obávat o své místo i manažer Sunderlandu Gus Poyet. Mackems se poměrně dlouho trápí a na sestupové pozice mají náskok pouhých dvou bodů.

Osm zápasů a jediná výhra. Sunderland patří dlouhodobě k týmům, jejichž hlavním cílem je udržení v Premier League. Dle nastoleného trendu by však v květnu mazali do Championship, vyslovenou ostudou je minulé kolo, v němž červenobílí nechali vůbec první venkovní body sezóny trápícímu se QPR; a hned všechny tři. Poyeta navíc nedrží nad vodou ani účast v FA Cupu - do čtvrtfinále místo něj postoupil kat Chelsea, třetiligový Bradford City.

Jaký impuls může pro tápající klub znamenat změna manažera může vedení Sunderlandu ukázat právě zápas s West Bromwichem Albion. Baggies po příchodu Tonyho Pulise vyhráli pět z osmi soutěžních klání, včetně tří v FA Cupu, kde nový manažer dovedl tým až do čtvrtfinále - po dlouhých sedmi letech.

Úplným orgasmem pak byl výkon WBA v pátém kole proti West Hamu, který smetli jasně 4:0. Fantasticky funguje především spolupráce útočníků Berahina s Ideyem - druhý jmenovaný z ní vytěžil čtyři branky z posledních tří klání. Ve prospěch Baggies hovoří i bilance vzájemných zápasů. WBA na Sunderland umí, z předchozích deseti klání jej sedmkrát porazil a prohrál jen jednou.

Obrovskou trhlinou v šancích Sunderlandu na bodový zisk by byla absence zimní posily Jermaina Defoa, jenž se gólem (2) či asistencí (1) postaral o tři čtvrtiny všech branek ve čtyřech duelech, do nichž nastoupil. Otazník visí rovněž nad Cattermolem a Réveillerem. WBA má s výjimkou lehce zraněného Anichebeho všechny potřebné hráče v ideální kondici.

Před minulým kolem byly oba celky v sestupovém pásmu. Hull City i Queens Park Rangers však shodně dokázaly posledně zvítězit, a nyní se tak ve vzájemném duelu sejdou s pocitem aktuálně zachráněných. QPR je navíc posíleno první venkovní výhrou v sezóně.

Jedenáct zápasů a žádný bod. Rangers venku neuvěřitelně tápali, a byť byli kolikrát blízko bodovému zisku, uspěli až na dvanáctý pokus. Rekord Premier League, který suverénně překonali, tak další navýšení nedostane.

Hoops tak v Sunderlandu paradoxně učinili bez manažera Harryho Redknappa a bez nejlepšího hráče a střelce Charlieho Austina. Ten se nyní po zranění vrací na trávník a QPR bude v Hullu ještě silnější. Šrám nicméně vyřadí ze hry obránce Mauricia Islu, stopera Richarda Dunnea a hlavně oporu záložní řady Leroye Fera, jenž už si v letošní sezóně nejspíš do míče nekopne.

Podobný pocit musel po čtvrt roce mimo hru i Momo Diamé, záložník Hullu. Senegalec se měl do zápasového rytmu vrátit právě proti QPR, ale nakonec se jeho návrat ještě o týden odloží, potvrdil manažer Steve Bruce. Ten kromě Diamého nesmí počítat ani se stoperem Jamesem Chesterem.

I u Tigers je však nálada více než dobrá. Týden a půl zpátky porazili doma zoufalou Aston Villu - a to především díky skvělému výkonu posily Dame N’Doyeho, jenž výhru 2:0 zařídil gólem a krásnou asistencí. Hull navíc na půdě QPR třikrát za sebou neprohrál, včetně otevírajícího zápasu letošní sezóny Premier League (0:1).

Pardewovo angažmá v Newcastlu bylo poslední dobou charakterizováno jeho vrtošivostí. Jednou byly Straky nahoře, jednou zase dole - a těžko se někdy nacházely někde mezi těmito extrémy. Pokud bychom potom tuto logiku aplikovali na manažerův start v Crystal Palace, měl by se mít Arsenal na pozoru...

Eagles totiž v tuhle chvíli skutečně jsou na vrcholu, minimálně co se této sezony týče. Jediná prohra v pěti kolech, z toho rovnou tři výhry; takhle dobře na tom ještě CP letos nebylo a začíná to dokonce vypadat tak, že by se ho ani přímý boj o záchranu nemusel týkat. Tím spíš, pokud si Bolasie udrží skvostnou formu a ideálně zapadne ona hromada lednových posil v čele s Lee Chung-yongem.

Arsenal se naproti tomu v průběhu zimního přestupového termínu nijak zvlášť nečinil a tomu se ani nelze moc divit, neboť především na ofenzivních postech - a speciálně po návratech Özila s Walcottem - má Wenger opravdu z čeho vybírat. Přesto Gunners poslední dobou nijak nepřesvědčují a od mizerně zvládnutého derby s Tottenhamem se pouze protrápili ke dvěma povinným vítězstvím v lize a poháru.

Konkrétně z Crystal Palace a obvykle hlučného Selhurst Parku by si nicméně Arsenal neměl dělat moc velkou hlavu, jelikož tam nepadl od roku 1979 a minule se mu v rámci tohoto malého derby v rámci hlavního města výjimečně povedlo také neinkasovat.

Jak sám Arsene Wenger potvrdil v předzápasovém rozhovoru, poprvé od měsíce listopadu bude mít znovu k dispozici plně uzdraveného Jacka Wilsherea, zatímco se jen stěží dá počítat s tím, že by ještě riskoval Oxlade-Chamberlaina. Pozdní fyzické testy čekají na Héctora Bellerína.

Na Selhurst Parku se již zase těší na představení kapitána Mileho Jedinaka, jenž si ze zlatého Asijského poháru odnesl menší šrámy a nyní by konečně mohl být připraven vrátit se do koloběhu ligové kopané. Totéž v bleděmodrém (mínus reprezentační povinnosti) platí pro jiného středopolaře Jamese McArthura.

Touré a Bony jsou konečně připraveni a budou Manchesteru City v utkání proti Newcastlu plně k dispozici. Manuel Pellegrini tak může směle zahájit stíhací jízdu za vedoucí Chelsea, která má 13 kol před koncem sedmibodový náskok. Newcastle naopak už nyní prakticky nemá o co hrát.

Deset bodů ztráta na poslední potenciální pohárové místo, deset bodů náskok na sestupové pásmo. John Carver, dosavadní manažer Newcastlu po odstoupivším Alanu Pardewovi sice nemá snadnou práci, ale vyhlídky jsou veskrze pohodové. Magpies navíc konečně začínají sbírat body; z předchozích tří klání jich získali pět, cenný bod posledně uhráli na půdě Pardewova Crystal Palace.

Šlágr sobotního programu tentokrát straky přivede na horkou půdu Manchesteru City, který na Etihad Stadium zpravidla neztrácí. Letos je tomu však jinak, dokonce i právě Newcastle už z tohoto stadionu odvezl vítězství. Sice jen pohárové, ale síla sestavy Citizens byla naprosto rovnocenná tomu, co Pellegrini nasazuje do Premier League či Ligy mistrů.

O to víc může Newcastle mrzet, že hned v dalším kole Capital One Cupu totálně ztroskotal na pozdějším finalistovi Tottenhamu. I proto se může soustředit pouze na ligu. Stejně jako Manchester City, jenž s výjimkou dvojzápasu s Barcelonou v Champions League už pouze dohání Chelsea v ligové soutěži.

Po třech zápasech v Premier League bez výhry konečně Citizens dokázali vyhrát; a hned na hřišti Stoke City, kde do té doby v 23leté historii soutěže nezvítězili. Vysoký triumf 4:1 zařídil dvěma góly Sergio Agüero, druhý nejlepší střelec ligy. Nově navíc k sobě dostane parťáka Wilfrieda Bonyho, jenž se vrátil se zlatou medailí z Afrického poháru národů. Stejně tak může hrát i Yaya Touré; naopak James Milner víkendový duel propásne vinou zranění.

To Newcastle, který nezískal ani bod z předchozích deseti ligových klání s Manchesterem City, nemá jako obvykle o účast na marodce nouzi. K dlouhodobě zraněným bratrům Taylorům, Tiotému, De Jongovi či Aaronsovi se připojil i univerzální obránce Paul Dummett. Otazník také visí nad křídelníkem Remym Cabellou.