Premier League - preview 29. kola

Sotva 96 hodin poté, co se Wigan stal historickým finalistou FA Cupu; a sotva 72 hodin poté, co ManCity rovněž úspěšně válčilo ve Wembley, ale zároveň de facto ztratilo naději na mistrovský titul (pokud jste ho tedy sami nepopravili dříve). O atraktivitě pozadí duelu mezi Latics a Citizens tak nemůže být vedeno mnoho sporů...

Z toho potom nepřímo vyplývá, že Wigan na Etihad Stadium nemá moc co ztratit. Nejede tam s nutnou povinností bodovat, navíc by ho i přes porážku stále hřála euforie z úspěšného a relativně pohodového pohárového semifinále s Millwallem. Naopak pokud by City svému sokovi aktuálně podlehlo a United zároveň zvládli svůj výjezd na Upton Park, stačilo by městskému rivalovi ve zbytku ročníku uhrát jediný bod - a mohl by slavit i v teoretické rovině. Že se tak dříve nebo později stane, to si každopádně Manciniho parta stejně musí připouštět, a tak beztak bude hlavní pozornost upínat teprve k pozdějšímu střetnutí s Wiganem.

Tohle aktuální má větší potenciální hodnotu pro atlety a my bychom si správně měli umět představit, že zrovna Wigan i takto těžký výlet zmákne s grácií. Však loni v rámci záchranářských bojů doma přemohl ManUtd a hned týden nato vyloupil Emirates Stadium; přitom ještě o něco dříve navíc vezl všechny body z Anfield Road. V březnu 2010 zase na DW Stadium padl Liverpool, aby zde o měsíc později ztroskotal také Arsenal. Giganti tedy na jaře s Wiganem železně mívají problémy, a i pokud ho poráží, většinou jen o gól - ani ne o dva (jak se můžete sami přesvědčit při letmém pohledu do historických záznamů).

Robertu Martinezovi ke všemu hraje do karet takřka kompletně vyprázdněná marodka; ta mu nyní dá možnost lehce zarotovat sestavou po úspěšném pohárovém snažení. Do branky se takřka jistě vrátí Robles a dá se možná počítat rovněž s plnou účastí záložníka McArthura či útočníka Di Santa.

Naopak v bleděmodrém dresu téměř jistě nevystoupí Silva, jehož Mancini sotva bude riskovat. Richards, Rodwell i Maicon jsou fit, otázkou je, nakolik bude manažerovi vyhovovat jejich momentální kondice. Ta je otazníková zejména u prvně jmenovaného, který dobrý půlrok promarodil se zraněným kolenem.

Manchester United o víkendu zareagoval na nezvládnuté městské derby nejlepším možným způsobem, když přemohl Stoke 2:0. I přes relativně pohodově uhrané čisté konto (neboť Potters vepředu moc nehrozili) šlo o drsné, nelehké klání plné osobních soubojů. A během utkání s West Hamem Red Devils zřejmě nebudou mít příliš času lízat si staré rány - spíš budou přibývat ty nové...

Vskutku, také další prvoligové kluby by si asi sotva dovedly představit horší čtyřden. Střetnout se během chvíle s takhle fyzicky založenými mančafty nemůže být nic příjemného, což přiznává rovněž kapitán ManUtd Nemanja Vidić. "Hrají podobným stylem jako Stoke - musíme se připravit na dlouhé balony a standardky," uvědomuje si srbský zadák, jenž v nedávné době dohlédl hned na šest nul brankáře de Gey.

Zrovna proti West Hamu by přitom ďáblové klidně mohli navázat na tradice posledních dnů. S Hammers totiž neztratili body už osmkrát v řadě (co se ligy týče), přičemž za tu dobu inkasovali všehovšudy tři góly. Sami vsítili 22krát, a také pokračování v této linii si určitě dovedeme představit. Van Persie minule z penalty protrhl dlouhou střeleckou mlčenlivost, a pokud nyní nebude šetřen, rozhodně bude chtít navázat.

Což ovšem připadá v úvahu; na další minutky čeká hladový Welbeck a ze základu by se nemusel poroučet ani Hernandéz. Vzhledem k plánovanému posunu Rooneyho zpět do útoku (aby se uvolnilo místo pro Cleverleyho) by potom Van Persieho posazení doopravdy nemuselo budit mnoho údivu. Stejně tak si možná odpočinou stopeři Ferdinand s Vidićem, respektive alespoň jeden z nich. Smalling i Evans jsou totiž na každý pád připraveni.

V soupeřových řadách nejspíš bude muset dojít k nucené změně Jaaskelainenových stráží, neboť Tomkins od víkendu marodí s lýtkovým svalem. S kondičkou mají potíže rovněž McCartney a Reid, možný Tomkinsův záskok. "Přinejhorším" naskočí univerzál Pogatetz, jenž střídal už v Southamptonu.

Chelsea už ztratila sedmou soutěž, když o víkendu podlehla v semifinále FA Cupu Manchesteru City. Svoji pozornost tak nyní kromě poslední možné trofeje v Evropské lize upírá na tu vůbec nejklíčovější věc - zajištění si místa v první čtyřce Premier League; a tedy kvalifikaci do nadcházejícího ročníku Ligy mistrů.

Teď Blues čeká první ze dvou dohrávek - proti Fulhamu na Craven Cottage. "Víme, že to bude velmi těžké, věříme však v naši schopnost zvítězit," uvedl pro BBC dočasný manažer Chelsea Rafael Benítez. "O víkendu nás čeká ještě jedno důležité ligové klání (v Liverpoolu, pozn. red.), pak se budeme zase soustředit na Evropskou ligu," dodal.

Program Chelsea je nesmírně nabitý, zápas s Cottagers bude pro modré hochy jubilejním šedesátým v probíhající sezoně. V posledních 19 dnech pak nastoupí Londýňané již posedmé. Je tak otázkou, jak si s docházejícími silami španělský trenér poradí.

Jediným hráčem, kromě Petra Čecha v bráně, jenž od poslední reprezentační pauzy nevynechal ani minutu, je pravý bek Cesar Azpilicueta. Ten by tak mohl být šetřen na šlágr na Anfield Road. Do sestavy se podívají obě legendy, Terry s kapitánskou páskou i druhý nejlepší kanonýr klubu Frank Lampard.

Fulhamu už vlastně o nic nejde. Pozici v klidném středu tabulky má prakticky zajištěnou a může tak s čistou hlavou pustit do dvou derby - dnes s Chelsea, v sobotu opět doma s Arsenalem. "Matematicky ještě nejsme zachránění, to je tedy náš cíl pro zbývajících šest zápasů. Až splníme toto, budeme sbírat body nadále. Chceme skončit v horní polovině tabulky," řekl před utkáním brankář Cottagers Mark Schwarzer.

Jeho tým už Chelsea neporazil ve třinácti po sobě jdoucích ligových zápasech. Poslední čtyři duely nicméně skončily remízou. I dnes se proto dá očekávat vyrovnaná partie s nepříliš velkou atraktivitou - to je další prvek, jež malé západolondýnské derby pravidelně charakterizuje.

Fulhamu bude v zápase chybět Damien Duff, irský záložník tak kvůli zranění z minulého kola přijde o souboj s někdejším zaměstnavatelem. Pro karetní trest si nezahraje ani Steve Sidwell. Marodka Chelsea pak čítá stále stejná tři jména: Ashley Cole, Gary Cahill, Oriol Romeu.

"Je to otázka nervů. Výhra nad Norwichem byla důsledkem toho, že jsme do rovnováhy uvedli nervy, kvalitu a inteligenci," uvedl po skončení strhujícího klání s Kanárky, v němž Arsenal ještě v 85. minutě prohrával 0:1 a nakonec zvítězil 3:1, manažer Arsene Wenger. A pokud by snad v tomhle duchu přemáhání soupeřů ve velkém i nijakém stylu měli Kanonýři pokračovat, Liga mistrů je vskutku nemine...

Už teď lze mít Arsenal pomalu za jezdce ukotveného na takzvané pole position, co se boje o milionářské pozice týče. Londýňané vyhlížejí pátou po sobě jdoucí ligovou výhru, čímž by se dostali na letošní rekordní šňůru. Navíc si hýčkají druhou nejlepší ofenzívu v nejvyšší soutěži (64 branek) a k duhu jim rozhodně půjde také dobrá bilance s celky od řeky Mersey.

Na Emirates Stadium liverpoolští uspěli všehovšudy jednou za posledních 25 pokusů (!), povedlo se to v srpnu 2011 Liverpoolu FC. To Everton na Arsenal nevyzrál už 11 vzájemných utkání v řadě, ačkoliv od památného debaklu v rámci prvního kola sezony 2009/10 (1:6) alespoň nikdy neprohrál o více než jednu branku.

Těsný souboj měření sil Arsenalu a Evertonu slibuje také tentokrát. Toffees na podzim inkasovali z kopaček Walcotta už po pár sekundách, brzy ale duel zremizovali díky trefě Fellainiho. Právě plichty svého času Karamelky dosti charakterizovaly, teď je však Everton v rámci vlastní neporazitelnosti vyměnil spíše za skalpy protivníků.

Kompromis Moyesova parta v nedávné době byla nucena udělat akorát na White Hart Lane; jinak popravila Reading, ManCity, Stoke i QPR, přičemž inkasovala pouze jedinkrát. Na druhou stranu veškeré tato střetnutí se odehrála na Goodison Parku, a to je poměrně klíčový poznatek. Toffees totiž venku nebodovali naplno už čtyřikrát po sobě.

Mezi tři tyče londýnského celku by se mohl vrátit Wojciech Szczesny, neboť jeho polský kolega Fabianski má naražená žebra. Připraveni budou dále Rosický a také Mertesacker, jenž si odpykal jednozápasový karetní trest. Evertonu se už minule vrátili Fellaini s Pienaarem, mimoto Moyes neregistruje žádné nové starosti. Hibbert akorát pozvolna pokračuje v rekonvalescenci z nepříjemného zranění lýtkového svalu.

Newcastle má v posledních týdnech vskutku náročný program. Kromě Premier League hraje i Evropskou ligu a vede si náramně. Po gólově chudém dvojzápase s Metalistem Charkov narazil v osmifinále na dalšího soupeře z východu. Na hřišti Anži Machačkala uhráli Magpies bezgólovou remízu a do odvety půjdou v dobré pozici.

Dnes však musí myslet na domácí soutěž, v níž se střetnou s trápícím se Stoke City. Potters z posledních osmi zápasů v lize šestkrát prohráli a z teoretického boje o poháry jsou nyní odsouzeni k dohrání sezony ve středu tabulky. Tápají hlavně v ofenzivě, třikrát z minulých čtyřech klání vyšli gólově naprázdno.

Dnes dokonce mohou spadnout i za Newcastle - když domácí vyhrají o dva góly. Papírově na to rozhodně mají, formu vykazují solidní, vždyť z posledních pěti duelů třikrát vyhráli. Naposledy sice podlehli Swansea, ale doma posledně rozstříleli Southampton a políčili si i na loňského vítěze Ligy mistrů, londýnskou Chelsea.

Co se vzájemných zápasů týče, Stoke City v nich v minulých letech docela válí. V sezoně 2010-11 proti Newcastlu získal double; tedy vyhrál s ním doma i venku. Letos k tomu mají šanci znovu, doma s Magpies na konci listopadu zvítězili 2:1.

Alan Pardew doufá, že bude mít k dispozici svého elitního forvarda Papisse Cissého poté, co propásl duel Evropské ligy kvůli nemoci. Zpátky v kádru je i Debuchy a Gouffran. Mimo hru jsou Coloccini a Krul. Stoke má opět k dispozici Etheringtona a Owena, nicméně Huth nesmí hrát kvůli suspendaci.

Abych úvodem použil metaforu komentátora BBC Steva Wilsona: "V roce 1912 se potopil Titanic; roku 1985 byl spuštěn software Microsoft Windows. Mezitím se událo šílené množství věcí, ale za celou tu dobu Tottenham Hotspur ani jednou neodplouval z Anfieldu s vítězstvím v kapse." Jenže to už je nějaký čas zpátky, že? Kohouti teď v Liverpoolu triumfovali hned sedmkrát z 12 posledních soutěžních pokusů a dnes opět nemají důvod si nějak nevěřit...

Britská anabáze Villase-Boase patrně dospívá svého vrcholu. Dlouhý, předlouhý "unbeaten run" o 12 zápasech je dnes tím nejdelším od přelomu let 1984 a 1985 (zase ta magická číslovka!) - tehdy ho shodou okolností ohraničovaly měsíce listopad a březen, v němž se nyní také nacházíme. Tottenham však rozhodně nevykazuje známky toho, že by se teď chystal svou šňůru utnout. Však ve čtvrtek doma v rámci Evropské ligy zničil Inter Milán (3:0) a předtím zvládl také složité severolondýnské derby. Nezastavitelně navíc působí Gareth Bale, aktuálně již 16gólový, co se samotné Premier League týče.

Ovšem velšské křídlo má hnedka na druhé straně barikády jednoho velkého konkurenta. Tím nemůže být nikdo jiný než momentálně nejlepší střelec nejvyšší anglické soutěže, 21gólový Luis Suárez. Uruguayský střelec hattrickem zařídil nedávnou demolici Wiganu a dříve spolehlivě dohlédl také na debakl Swansea. Na Tottenham nicméně stejně jako celý moderní Liverpool vůbec neumí; poslední výhru Reds nad tímto soupeřem (leden 2010, 2:0) ani nepamatuje; a od té doby liverpoolští tomuto sokovi uštědřili jen dvě branky, přičemž žádné z nich nebyl Suárez autorem.

Pokud Gareth Bale v neděli zatíží také Reinovo konto, trefí se již v šestém po sobě jdoucím utkání Premier League, což by se mu povedlo jako vůbec prvnímu kohoutovi v historii. K tomu velšskému drakovi dopomáhej bůh; ale také uzdravený Emmanuel Adebayor (potažmo Defoe). Starty Dempseyho a Huddlestonea jsou už silně nejisté.

Na druhé straně barikády vítají zpátky do party zdravých jedinců Daniela Sturridge s Martinem Škrtelem. Prvně jmenovaný překonal potíže se stehenním svalem a může nastoupit poprvé od 17. února; slovenský zadák nejspíš v duchu nedávných zápasů stejně může pomýšlet maximálně na lavičku náhradníků.

Dlouhých šest zápasů se Queen’s Parku Rangers nepodařilo v lize zvítězit. Což o to, na každý tým přijde krize, jenže Západolondýňané se topili na posledním místě a zoufale potřebovali každý bod. Až minulé kolo přišlo vysvobození. V Southamptonu díky brankám Loica Rémyho a překvapivě nastoupivšího Jaye Bothroyda (teprve do druhého zápasu Premier League této sezóny) vyhráli 2:1 a na nesestupové příčky ztrácí "jen" čtyři body.

Aby však deset kol před koncem uživili naději na udržení, měli by hráči Rangers vyhrát i doma se Sunderlandem. Kór když se Black Cats trápí snad ještě více než QPR. Pět utkání nevyhráli a mohli by se začít pomalu strachovat o udržení. Náskok už se totiž ztenčil na šest bodů, což je počet po třech kolech úplně klidně smazatelný.

Nicméně se mohou opřít o úžasnou vzájemnou bilanci se sobotním soupeřem. Už jedenáctkrát v lize, ať první či druhé nejvyšší, s Queen’s Park Rangers neprohráli. Z posledních šesti dokonce pět zvítězili - minulé tři na Loftus Road také (se skóre 8:4). Sunderlandu se navíc letos v Londýně velmi daří a na západě tuplem - 0:0 na Arsenalu, 1:1 na West Hamu a Craven Cottage vyplenili 3:1.

Rangers se trápí s gólovou potencí, vždyť z deseti nejčerstvějších klání dali jen šest gólů. Dva z nich vstřelila zimní posila z Marseille Loic Rémy, zajímavostí je, že oba Francouz vsítil ve 14. minutě. Kolegu do útoku by mu opět mohl dělat Jay Bothroyd, pokud tedy nedostane přednost Adel Taarabt na podhrotu. Nejistí jsou pro zápas Zamora s Césarem.

Martin O’Neill se musí rozhodnout, zda postaví do zápasu opět dva hroty Fletchera s Grahamem, či ponechá v útoku jen jednoho z nich a zesílí střed pole. Dá se nicméně očekávat, že se do sestavy vrátí Danny Rose, který vyléčil stehenní sval. Mimo hru je Wes Brown, jenž si už do konce sezony nekopne kvůli poraněným vazům v koleni.

Ať už dopadne letošní sezona Premier League jakkoli, Swansea ji bude hodnotit jako úspěšnou. Samozřejmě, nespadne-li. Ale k tomu už takřka jistě nedojde. Kdo by přitom před sezonou čekal, že na tom Velšané budou takto skvěle. Tradičně kritická druhá sezona pro loňského nováčka Swansea nezlomila, naopak. Kromě úspěchu v poháru ztrácí na šesté pohárové místo jen pět bodů.

Úplně stejně je na tom West Bromwich Albion a i u něj jde o počin poměrně překvapivý. S luxusním náskokem sedmi bodů na 10. místo si s poklidem brázdí vyšší střed tabulky a s trochou štěstí mohou pomýšlet i na zmíněnou pohárovou Evropu. Jen škoda těsné prohry 1:0 na hřišti Chelsea, v utkání přitom sahali po bodu, v nastaveném čase zachraňoval reflexivním zákrokem výhru pro Blues Petr Čech.

Swansea po drtivém vítězství 5:0 nad Bradfordem porazila i Newcastle. Venku se jí však nedaří a už čtyřikrát na půdách soupeře neskórovala, naposledy pak dostala potupného bůra v Liverpoolu. Proti WBA je jim ovšem naopak daří - z posledních pěti zápasů je čtyřikrát porazila. Zvládli i minulý duel na Hawthorns, kde Baggies porazili 2:1.

Steve Clarke může po utkání z Chelsea využít už i Romela Lukakua, který by mohl spojit síly v útoku s Peterem Odemwingiem, jenž při půlhodině na Stamford Bridge převyšoval celý zbytek hrací plochy. Shane Long má navíc problém s kotníkem. K dispozici jsou nicméně kapitán Chris Brunt i Goran Popov, jenž se vrací po suspendaci.

Swansea také nemá velké zdravotní problémy, mimo hru bude jen záložník Kemy Agustien a Chico Flores. První jmenovaný má zraněné stehno, letní posila na stopera pak laboruje s kolenními vazy. Místo něj by se opět měl postavit Garry Monk.

Definice "strhujícího zápasu" by se měla přepisovat napříč všemi fotbalovými slovníky po dnešním souboji na Madejski Stadium. Devatenáctý versus osmnáctý, pouhých 10 kol do konce; tady se rozhoduje, to netřeba zdůrazňovat. Výhodu domácího prostředí mají Royals, ti však na svém hřišti nedávno podlehli jiným rivalům z Wiganu a dříve neuspěli ani na půdě Villans...

...a ono více než tři měsíce staré vzájemné měření sil Readingu s Aston Villou vůbec vyvolává zajímavou paralelu. Oba celky totiž tehdy seděly na zcela totožných pozicích jako dnes, přičemž poměrně pozdní trefa Bentekeho tehdy birminghamské vytahovala ze sestupové zóny. Sic tehdy šlo o krátkodobou "spásu", Villans rozhodně touží po opakování historie, k čemuž jim může dopomáhat i dalších sedm úspěchů proti Royals v rámci minulých devíti střetnutí tváří v tvář.

Hosté rovněž patrně budou v o něco větší pohodě, pokud vůbec lze toto slůvko v souvislosti se dvěma 24bodovými mančafty používat. Každopádně Lambertovci zvládli nedávná dvě utkání s vysoko postavenými celky (Arsenal a ManCity) slušně, se ctí, pokaždé prohráli o jediný gól (přitom na podzim to byl jeden debakl od giganta za druhým) a v relativně živé paměti ještě mají triumf nad WHU. To Royals poměrně nedávno slavili třetí výhru ve čtyřech kolech, jenže ta minulá tři jim už přinesla akorát neúspěchy - v posledních dvou případech dokonce jaksi drsné neúspěchy (vyniká domácí debakl od Wiganu).

Nicméně Reading už nemá kam. V rámci nejvyšší soutěže vlastní vůbec nejhorší venkovní vizitku, přičemž jej brzy čekají výlety na Old Trafford a Emirates Stadium - proto rozhodně nepřipadá v úvahu jakákoliv domácí ztráta. Royals ovšem příliš nenahrávají jak absence dvou prvních brankářů McCarthyho a Federiciho (mezi třemi tyčemi tak musí pokračovat Taylor, někdejší golman Villy), tak trest Pogrebňaka. Kébé závodí s časem, ale důležitost zápasu jeho neúčast v základní sestavě pravděpodobně předem vylučuje.

Paul Lambert na druhé straně jednoznačně vítá ucházející stav kapitána Rona Vlaara, jenž opět zmeškal dvě poslední kola. Dnes bude potřeba víc než kdy dřív. Fabian Delph mimoto posbíral už deset žlutých karet, takže teď načíná dvouzápasový distanc, a jeho potenciální náhrada, Karim El Ahmadi, možná bude meškat kvůli bolavému kotníku. Darren Bent setrvává na marodce s problematickým chodidlem.

Tři roky zpátky by tenhle zápas zajímal jenom pár labužníků, odehrával by se přeci v rámci třetí nejvyšší soutěže, dnes ale bitva Norwiche se Southamptonem slibuje napínavé klání dvou celků z té horší poloviny tabulky, které zároveň mají solidní vyhlídky na záchranu. Kanárci si hýčkají osm bodů k dobru, šestnáctí Saints alespoň tři...

Oba kluby se nahoru dostaly v rekordním čase: Norwich se z League One začal hrabat v srpnu 2009 a hned na podzim 2011 se tetelil s prvoligovým odznakem; Sotonu stačilo stejné časové rozmezí, jen byl v jeho případě celý proces o rok posunut. Také nyní jsou Saints mírně pozadu, ke zbytku sezony ale měli vzhlížet s optimismem. Tak to alespoň vypadalo po prvních Pochettinových vystoupeních na lavičce jižanského celku; teď má za sebou nováček dvě kruté prohry (především teď jednu domácí s konkurenčním QPR), takže nálada v southamptonovském táboru už nebude taková jako ještě nedávno.

Také Kanárci jdou do tohoto střetnutí na pozadí prohry, s tou se ale na rozdíl od té soupeřovy plně počítalo. Norwich cestoval na Old Trafford, odkud si odvezl čtyři banány. Teď se nicméně nutně potřebuje vrátit na neporazitelnou vlnu, nejlépe ve vítězném duchu. Ten mu je ale poslední dobou docela dobře cizí - jakkoliv Canaries minule na vlastním hřišti bodovali naplno (2:1 Everton), jde zároveň o jejich jediný zářez v 11 kolech. Na vině je mimo jiné i tragická produktivita, vždyť Hughtonova parta vyšla střelecky naprázdno v pěti z nedávných sedmi zápasů.

Právě kvůli neadekvátní efektivitě při vlastním počínání před brankou je docela možné, že se v základu poprvé objeví lednová posila Kei Kamara. Útočník, jenž na Carrow Road hostuje ze zámořské MLS, zatím v roli žolíka předváděl slibné výkony. Co se marodky týče, tak Surman vypadá být definitivně mimo až do konce sezony, naopak brankářská jednička, John Ruddy, se prý pomalu, ale jistě blíží zápasové kondici.

Southampton nakonec v Norfolku nebude účinkovat bez kapitána, jehož služeb letos už tak nemohl využívat v dostatečném množství. Adam Lallana se teď každopádně stihl oklepat z otřesu mozku, který utrpěl v minulém souboji s QPR. Boj o post levého beka společně svedou rovněž uzdravení Shaw a Fox; favoritem je podstatně mladší jedinec, čili ten prvně jmenovaný.