Premier League - preview 29. kola

Nabitý program Manchesteru United pokračuje nedělním výletem na půdu Middlesbrough, které neprožívá zrovna dvakrát vydařené období. Špatné výsledky v týdnu odnesl trenér Karanka a domácí fanoušci jistě věří, že týmu tato změna po vzoru Leicesteru pomůže uhrát klíčové body v honbě za záchranou.

Forma celku z Riverside je skutečně prachbídná. Na výhru totiž momentálně 18. celek ligové tabulky čeká už hrozivých 10 ligových zápasů, naposledy se ze tří bodů radoval v polovině prosince po výhře 3:0 nad Swansea. Od té doby si však tým ze severu Anglie na konto připsal pouhé čtyři remízy. Mizerná je především gólová produktivita, však od zmíněné výhry nad Labutěmi nastřílelo Middlesbrough jen 4 ligové branky.

To Rudí Ďáblové sice tahají sérii 17 ligových zápasů bez porážky, jenže k výraznějšímu posunu v tabulce jim ani tato šňůra nepomohla. Na vině je především příliš velké množství remíz - od prohry na Chelsea skončilo smírným výsledkem hned 8 duelů, z čehož jich hned 6 bylo na domácí půdě. Tato statistika Joseho Mourinha rozhodně netěší. Portugalský lodivod si po vypadnutí z FA Cupu stěžoval na rozpis zápasů a nutno uznat, že se mu zřejmě nedá divit - vedení Premier League totiž dlouhodobě klubům hrající evropské poháry nikterak nepomáhá.

Manchester United každopádně bude horkým favoritem, což podporuje i bilance vzájemných zápasů - v posledních 8 ligových duelech totiž Middlesbrough ani jednou nevyhrálo, tak se stalo naposledy v říjnu 2005, kdy museli United přijmout krutou porážku 4:1.

Middlesbrough se pro nedělní zápas vrací dvojice Bernardo Espinosa a Rudy Gestede. Naopak Daniela Ayalu, Caluma Chamberse a George Frienda ze zápasu vyřadí zdravotní problémy. To United budou mít se složením sestavy přece jenom větší potíže. Do utkání kvůli svalovému zranění nezasáhne Paul Pogba, nejistý je pak i start Daleyho Blinda. Kvůli vyloučení v duelu s Chelsea nemůže nastoupit ani Ander Herrera, zatímco Zlatan Ibrahimovič si odpyká druhý ze svého třízápasového trestu. Pozitivní zprávou však je, že by již měla být k dispozici trojice Rooney, Shaw a Martial.

Spurs jsou letos na domácím hřišti naprosto dominantní, důkazem budiž jejich současná série 9 ligových výher na White Hart Lane v řadě. Pokud ale chtějí pokračovat v nahánění londýnské Chelsea, musí tuto úctyhodnou sérii v neděli odpoledne natáhnout a porazit Southampton.

Tottenham minulý týden sice postoupil do semifinále FA Cupu, jenže kvůli zranění přišel o svůj hlavní klenot, Harryho Kanea. Ten si v utkání poranil kotník a podle všemožných zpráv si minimálně měsíc nezahraje. To je pro severolondýnský tým velká rána, jelikož se anglický reprezentant nacházel ve výborné pohodě. To se ostatně dá říci o celém Tottenhamu, který v posledních desíti zápasech Premier League zaznamenal jedinou porážku a dvě remízy, jinak vše vyhrál.

To Southampton se pohybuje v klidném středu tabulky s jen minimální šanci na účast v evropských pohárech, zároveň ale také s prakticky žádnými starostmi o záchranu. Možná i díky této pohodě v poslední době přinášejí zápasy Southamptonu spoustu branek - v posledních třech soutěžních duelech Saints nejprve přejeli Sunderland 4:0, následně ve finále Ligového poháru podlehli Manchesteru United 3:2, načež následně na půdě Watfordu zvítězili 4:3.

Co se vzájemných statistik týče, Southamptonu se na Kohouty dlouhodobě příliš nedaří. Z posledních devíti ligových utkání vyhráli jen jedno jediné, a to v minulé sezóně po výsledku 2:1 na White Hart Lane. Navíc se jim tradičně ani nedaří udržet čisté konto - v posledních 25 výjezdech na půdu Spurs se jim podařilo neinkasovat jen jednou jedinkrát.

Jak už bylo zmíněno, Tottenhamu nepomůže Harry Kane. Očekává se proto, že jej v útoku zastoupí Son Heung-Min. Do zápasu už je připraven naskočit Mousa Dembele, naproti tomu možná bude chybět Victor Wanyama a Kyle Walker. Southampton se pak bude muset obejít bez dlouhodobě absentující dvojice Charlie Austin a Virgil van Dijk.

Pořádně napínavá je situace na čele tabulky anglické Premier League. Hned šest ambiciózních a slavných týmů bojuje o místo zaručující účast v nejprestižnější evropské pohárové soutěži, Lize mistrů. Ta jsou však pouze čtyři a na dva bohaté celky s hvězdnými kouči tak zbyde jen Evropská liga a oči pro pláč.

Nedělní podvečer nabídne na Etihad Stadium atraktivní souboj třetího se čtvrtým. Svěřence Pepa Guardioly, již mají z posledních pěti zápasů třináct bodů, přijede prověřit Jürgen Klopp se svou ekipou červených. Liverpool na Citizens ztrácí v tabulce bod a jestli se něčím v letošním ročníku vyznačuje, je to rozdávání bodů slabším soupeřům - to ostatně ukázaly i únorové prohry s Hullem a Leicesterem.

Na silnější protivníky naopak Reds umí, což budou chtít ukázat i v Manchesteru. Zřejmě však Kloppově celku v tomto ohledu nepomůže Divock Origi, belgický útočník je nemocen a jeho start v utkání je tak spíše nepravděpodobný. Mimo hru na straně hostí zůstává i kapitán mužstva Jordan Henderson a další forvard Daniel Sturridge. Na trávník se naopak po menším zranění, jež zapříčinilo jeho absenci proti Burnley, vrací Roberto Firmino.

To Guardiola postrádá dlouhodobě zraněné Gabriela Jesuse a Ilkaye Gündogana, v základní jedenátce se naopak nejspíše objeví středopolař Yaya Touré a stoper Nicolas Otamendi, kteří oba vynechali středeční utkání na půdě Monaka v Lize mistrů.

Podaří se Citizens oklepat z nepříjemného vyřazení z milionářské soutěže či hosté z Anfieldu potvrdí svou pověst Robinů Hoodů současné ostrovní kopané? To ukáže už nedělní odpoledne.

Ligová soutěž vstupuje do závěrečné třetiny a pokud se Arsenal hodlá i tentokráte umístit mezi nejlepšími čtyřmi celky, nemůže s návratem do formy příliš otálet. První pokus o zlepšení své nálady budou mít svěřenci Arséna Wengera v sobotu krátce po obědě, když na The Hawthorns vyzvou domácí West Bromwich Albion.

Na svěřence Tonyho Pulise přišel po pětizápasové sérii bez porážky menší útlum, v posledních dvou ligových kláních totiž podlehli postupně Crystal Palace a Evertonu. Mrzet je může především překvapivá prohra s londýnským celkem, naopak zápas s Evertonem probíhal dle očekávání a celek z Birminghamu na svého soka prostě a jednoduše nestačil.

To pro hosty je příchod jara spojen s pořádným napětím. Některým fanouškům už dochází trpělivost se současnou situací a žádají o změnu na trenérské lavičce. Ostatně při pohledu na poslední výsledky se jim ani příliš divit nelze - Gunners se sice podařilo postoupit do semifinále FA Cupu, to ale nemůže zastínit špatné výsledky v lize a Lize mistrů. Od konce ledna Arsenal ve čtyřech zápasech Premier League porazil pouze Hull City, naopak podlehl Watfordu, Chelsea i Liverpoolu. Do toho všeho Kanonýři vybouchli i při konfrontaci s Bayernem, kterému podlehli dvakrát 5:1. Není tedy divu, že se o budoucnosti francouzského lodivoda v médiích pořádně spekuluje.

Statistika vzájemných zápasů je nakloněna jasně ve prospěch hostujícího celku - West Brom totiž vyhrál jen jediný z posledních třinácti duelů, a to ten v listopadu 2015, kdy zvítězil 2:1. Převahu Gunners dokládá i fakt, že v posledních 22 vzájemných ligových střetnutích nevyšli ani jednou střelecky naprázdno. Pokud ovšem chtějí v nastolené převaze pokračovat, rozhodně se musí pečlivě připravit na standardní situace - hned 48 % všech branek, které West Brom pod vedením Tonyho Pulise vsítil, padlo právě z takových situací.

Domácí nemohou počítat se službami Jamese Morrisona, kterého vyřadí zranění kotníku. K dispozici pak stále nebude ani Matt Phillips, který stále nedoléčil natažený sval. Arsenalu se vrací Mohamed Elneny, naopak Oxlade-Chamberlain i Kieran Gibbs mají drobné bolístky a je možné, že do utkání nebudou moci zasáhnout. Mimo hru pak zůstává i dlouhodobě zraněný Santi Cazorla.

Napadení fanouškem před poločasem, poničený autobus a stálé rozpory s Pulisem, které možná skončí až u soudu. To jsou zřejmě léčiva, jež posunula Crystal Palace ze sestupových míst. Watford mezitím ocenil ligovou pauzu po další domácí ztrátě.

Vítězstvím na půdě Arsenalu a následným potvrzením úspěchu proti Burnley dali Hornets zapomenout na vypadnutí z FA Cupu a vše nasvědčovalo tomu, že jejich forma opět vystoupá do nadprůměrných výšin. Prohru na Old Trafford by fanoušci asi dokázali přejít, následná dvě domácí vystoupení zabolela už více. Zvlášť, když v obou zápasech Watford začal bleskurychlým otevřením skóre. Jeden jediný bod je tak vskutku chabý zisk.

Pod Walterem Mazzarim se po dvou vítězstvích z dvanácti ligových zápasů povážlivě kývá židle a nebýt Troye Deeneyho možná už na ní ani nesedí. Kanonýr hostů se přes neúspěchy svého týmu trefuje v poslední době pravidelně a i proti Eagles obstaral na Boxing Day jediný zásah Watfordu. Jeho schopnosti přitom vzrůstají na důležitosti s chabou bilancí defenzívy, která si od konce října připsala čisté konto jen při bezbrankové remíze s Middlesbrough.

Hráči Crystal Palace přitom chtějí využít šance odlepit ze sebe štítek nejhoršího domácího celku. Bezlítostní fanoušci se totiž konečně začínají uklidňovat, když si Sam Allardyce po bídném začátku v klubu připsal důležitá dvě vítězství, čímž o dva body předčil zápis ze svých předchozích osmi kol. Vlastně zničehonic tak vyšla na světlo série z prosince 1992 a začátku jara zpřed tří let, kdy se jedinkrát podařilo Eagles uspět třikrát v řadě bez inkasovaného gólu.

"Pro mě je to o snaze zůstat teď neporažen tak dlouho, jak to jen půjde. Budeme zklamaní z remízy, ale pořád je to bod. Musíme ze sebe dostat to nejlepší, sto procent ode dneška až do konce sezóny, nemůžeme odpadnout," neusíná Sam Allardyce, který se uzdraveného Loica Rémyho dočká až po reprezentační přestávce a místo zraněného Patricka van Aanholta pravděpodobně opět postaví Jeffreyho Schluppa. Mazzari pak může v tomto kalendářním roce prvně počítat s Amrabatem a vráti by se mohl i Daryl Janmaat, zatímco otazníky zůstávají nad druhým nejlepším střelcem týmu, nemocným Etiennem Capouém.

Marco Silva sice sezónu Hullu neskutečným způsobem oživil, na záchranu to však v současné situaci stále nestačí. Tigers tak potřebují sbírat body i v soubojích s favority a v sobotu odpoledne k tomu budou mít další možnost, když vyjíždějí na půdu Evertonu.

V táboře celku z Liverpoolu se v týdnu řešila především kauza Lukaku - belgický forward totiž dle dostupných informací odmítl návrh nové smlouvy a klubu tak dal dost jasně najevo, že by si v letním přestupovém období přál odejít. To se samozřejmě pranic nelíbí fanouškům ani trenérovi Koemanovi, který svému svěřenci na tiskové konferenci trochu vyčinil.

Samotná forma Karamelek pak může fanoušky naplňovat pozitivními pocity - z posledních 11 ligových duelů totiž Everton prohrál jen jeden jediný, a to před 14 dny na půdě Tottenhamu v poměru 3:2. Jinak si na své konto připsal 7 výher a tři remízy, což představuje velmi dobrou bilanci.

To hosté minulý týden zaznamenali mimořádně důležité vítězství v záchranářském souboji, když na své půdě přehráli 2:1 Swansea. Nutné je také upozornit, že od nástupu Marca Silvy je Hull těžkým protivníkem i v konfrontaci s těmi nejlepšími - i navzdory porážce dokázal potrápit Chelsea či Arsenal, přičemž z Old Trafford si odvezl dokonce bod za bezbrankovou remízu.

Hullu se však v Goodison Parku nedaří, zvítězil zde ve své historii jen jedinkrát -a abychom tento zápas našli, museli bychom zabrouzdat do daleké minulosti, konkrétně pak do roku 1952. V posledních třech vzájemných duelech na jakékoliv půdě však jsou Tigers neporaženi, když si připsali dvě remízy a jednu výhru.

Domácím by se do sestavy měl vrátit Leighton Baines, který již vyléčil bolavá záda, která jej ze hry vyřadila minulý víkend. Hrát však ještě určitě nebude Muhamed Bešič, který se po dlouhodobější pauze teprve dostává do patřičné kondice, stejně tak James McCarthy, kterého vyřadí pro změnu svalový problém.

Hull nemůže využít služeb Oumara Niasseho, kterého má tento klub vypůjčeného právě z Evertonu. Chybět bude dále i Evandro, kterého vyřadí zranění lýtka. Mimo hru pak zůstává i řada dlouhodobě zraněných hráčů - konkrétně pak Michael Dawson, Dieumerci Mbokani či Ryan Mason.

Tohle už si Chelsea nemůže dovolit ztratit. Londýňané mají jedenáct zápasů před koncem Premier League luxusní desetibodový náskok v čele tabulky a o titul je může připravit jen fatální selhání. Svěřenci Antonia Conteho zvládli poslední dvě ligová kola na výbornou a v pondělí postoupili přes Manchester United do semifinále FA Cupu. Nabízí se však filosofická otázka: Can they do it on a cold rainy night in Stoke?

Na podivně stísněný bet365 Stadium nejezdí rád žádný tým. Doby Tonyho Pulise či Roryho Delapa a defenzivní dominance jsou sice dávno pryč; vždyť Mark Hughes už dávno nastolil o poznání atraktivnější fotbal, ať už dříve kolem Bojana s Affelayem či dnes kolem Allena, Shaqiriho nebo Arnautoviće. Doma je však Stoke pořád tuze těžkým protivníkem.

Vězte, že ve svém chrámu neprohráli Potters už čtyři měsíce, přestože tam za tu dobu zkoušeli štěstí rytíři z Manchesteru United nebo Evertonu. A jelikož se Stoke povedlo před týdnem a půl uhrát bod dokonce i na půdě Manchesteru City, každému musí být jasné, že před sebou Chelsea nemá vůbec snadný úkol.

O favoritovi však přese všecko není sporu. Blues oplývají excelentní formou už dlouhé měsíce, vždyť z posledních jednadvaceti ligových zápasů ztratili jen sedm bodů! A do toho navíc vyřadili Red Devils z legendárního anglického poháru, pročež po čtyřech letech pronikli do semifinále ve Wembley.

Navíc, jak už je zvykem, nemá Chelsea prakticky žádné potíže s marodkou, Conte tak může počítat se všemi hráči z širšího kádru. Jediný otazníček visí nad zdravotním stavem Victora Mosese, který si v pondělí přivodil drobné zranění lýtka. Pokud by nemohl nastoupit, roli pravého wingbacka by nejspíš obsadil jeden z dvojice Azpilicueta - Pedro. Již tradiční dilema bude mít italský trenér uprostřed zálohy, kde se o místo vedle Kantého přetahují Matić a Fábregas.

Stoke může počítat s Markem Arnautovićem, který onen předstrčený duel 28. kola s Man City nestihl vinou onemocnění. Mimo hru je naopak Glen Johnson, jehož trápí rameno. Po drobném zranění je zpátky taky Mame Biram Diouf a konečně i Xhedran Shaqiri. Švýcarský záložník, jenž propásl posledních šest zápasů, nicméně začne pouze na lavičce.

"Nejsme miliony mil daleko," hledí optimisticky Sean Dyche na cestu k prvnímu vítězství na hřišti soupeři. Pokud tedy odvezdají stejný výkon jako na Anfield Road a doladí jemné detaily. Nikterak blíž by však v případě další ztráty byl Sundelrand od tradiční záchranné akce.

Nepochopitelný rozdíl v bodovém počínání hráčů Burnley doma a venku, kde nechávají své fanoušky nepříjemně vzpomínat na sezónu 2009/2010, v níž si z cest přivezli tragické čtyři body a na jediný plnohodnotný úspěch čekali až do dubna. Březnová data navíc Clarets zrovna rádi nevidí, v historii Premier League není v tomto měsíci horšího celku s bodovým průměrem. Na obdobné strádaní si ovšem mohou stěžovat i fanoušci domácího celku, ti neviděli březnový plnohodnotný úspěch od roku 2012.

Vzájemná setkání jsou sice pro letošek výrazně kladnější pro nováčka, prvoligové vítězství na stadionu Sunderlandu však neoslavili bez dvou let půl století, to poslední druholigové je přitom pouze o tři roky mladší. Přitom jsou to právě hráči Black Cats, kteří svými výsledky diváky na svůj stadion zrovna dvakrát nelákají už delší čas. Vždyť během čtyř let udrželi doma sotva třetinu možných bodů.

K tomu přičtěme sedm čistých kont z devíti posledních soutěžních zápasů, avšak nikoli v kolonce obdržených ale vstřelených branek, ojedinělé vítězství v kalendářním roce a náladu celku, který svého soupeře letos na tři pokusy nedokázal porazit a jedinou trefu si připsal při čtyřbrankovém manku. Chronický lazar Kirchhoff snad může být i rád, že se současným obrazem svého týmu má pramálo společného.

Zatímco je tak Jarmain Defoe povoláván na reprezentační sraz, se David Moyes musí při snaze o zvrácení osudu obejít bez Pienaara a do sestavy tlačit polovičatě uzdraveného Gibsona. V dresu hostů pak mimo hru zůstávají Johann Berg Gudmundsson i Dean Marney.

Znovuzrozený Leicester City pod novým manažerem Shakespearem zatím sbírá jen samá vítězství, na což bude chtít navázat i při výjezdu do Londýna na půdu West Hamu United. Ten ovšem svou kůži jistě neprodá lacino, po sérii horších výsledků si jistě bude chtít zlepšit náladu.

Na začátku února to vypadalo, že budou svěřenci Slavena Biliče stoupat tabulkou, jenže od té doby uhráli ze čtyř zápasů pouhé dva body za dvě remízy, kvůli čemu zůstávají přišpendleni na jedenácté příčce tabulky. Bolestivá byla zejména prohra v posledním duelu na půdě Bournemouthu, kdy Kladiváři přišli o bod až v nastaveném čase.

To anglickému šampionovi se dýchá rozhodně lépe než před nějakým měsícem. Trenérská rošáda, alespoň se tak zdá, byla tím správným řešením krize, do které Lišky zabředly. Pod vedením Shakespeara se Vardy a spol. vrátili k hernímu pojetí, které jim loni přineslo senzační zisk titulu, a výsledkové zlepšení přišlo okamžitě. Leicester porazil nejprve Liverpoolem, o týden později pak také Hull City a úterní výhra nad Sevillou jim zajistila dokonce historickou účast ve čtvrtfinále Champions League, kde poměří síly s Atlétikem Madrid. V ligové soutěži však Lišky stále nemohou být úplně v klidu, jelikož na 18. příčku mají náskok jen tří bodů.

Leicesteru se navíc na West Ham docela daří, momentálně se může pochlubit pětizápasovou sérii bez porážky, přičemž hned čtyři z těchto duelů skončily pro úřadujícího mistra vítězně. Jestliže by hosté zvítězili i tentokrát, připsali by si tři po sobě jdoucí ligové výhry poprvé od loňského dubna.

Domácím rozhodně nepomůže kapitán Mark Noble, očekává se proto, že se do sestavy zařadí Sam Byram a v útočné linii by měl tentokrát dostat důvěru Andre Ayew. Za Leicester nenastoupí Nampalys Mendy, kterého trápí potíže s kolenem, naopak k zápasu bude k dispozici Danny Drinkwater i navzdory tomu, že kvůli zdravotním nesnázím odmítl pozvánku do anglického reprezentace.

Rok 2017 začal pro Bournemouth otřesně. Hromada inkasovaných gólů, porážka za porážkou a jen dvě domácí remízy. Vše se začalo otáčet před dvěma týdny, kdy Cherries remizoval na půdě Manchesteru City, o týden později totiž přestřílel West Ham a zažehnal blížící se propad do pásma sestupu. Teď čeká svěřence Eddieho Howea Swansea, další protivník v bitvě o spodek tabulky.

V Bournemouthu teď velebí hlavně dva muže. Artur Boruc kraloval poslední kompletní kolo a přidal se do řady těch, kteří na Old Trafford odchytali excelentní zápas. Minulý zápas pak rozhodl norský bijec Joshua King, jenž se nebývale rozstřílel. V posledních pěti kláních nasázel sedm gólů, což korunoval hattrickem proti Hammers.

Swansea naproti tomu pokračuje v trendu posledních týdnů, kdy pravidelně vítězí doma, ale venku se jí vůbec nedaří. Po Man City a Chelsea prohrála i v Hullu a právě Tigers jsou teď největší hrozbou Labutí. Svěřenci Paula Clementa na ně - a tedy i na sestupové pozice - mají náskok pouhé tři body.

Velšané opět musí spoléhat hlavně na zázračného Islanďana Gylfiho Sigurdssona, který je mezi všemi hvězdami nejlepším nahrávačem ligy - asistoval už u 11 gólů Swansea. Snad jen pod jeho taktovkou by hosté mohli vůbec poprvé v Premier League Bournemouth porazit. Doposud uhráli ze tří zápasů jen jednu remízu.

Sigurdsson bude hledat hlavně "devítku" Fernanda Llorenteho, který vyléčil koňara z posledního klání s Hullem. Naopak Martin Olsson s Angelem Rangelem jsou mimo hru. Stejně tak si nezahraje suspendovaný Tyrone Mings, zatímco Andrew Surman se po stopce vrací. Otazníky visí nad stavem Harryho Artera a Juniora Stanislase.