Premier League - preview 31. kola

10 zápasů do konce, jeden zápas k dobru oproti Liverpoolu a sedmibodová ztráta na příčky zajišťující kvalifikaci do Ligy mistrů. Družina Arséna Wengera již skutečně nemá mnoho prostoru pro zaváhání. Ve středu večer na svém stánku přivítají v londýnském derby West Ham a po nedělní remíze s Manchesterem City nepřipadá v úvahu nic jiného než tříbodový zisk.

Forma Gunners je v několika posledních týdnech vskutku prachbídná. Poslední výhra tohoto celku z Londýna se datuje do poloviny února, kdy se mu podařilo po boji přehrát Hull City v poměru 2:0. Od té doby ovšem přicházelo jedno zaváhání za druhým - prohry na půdě Liverpoolu a West Bromwiche a remíza v domácím duelu s Citizens.

To West Ham prožívá sezónu plnou zklamání. Po loňském umístění v horních patrech tabulky se očekávalo, že Kladiváři opět zabojují o poháry, zatím však přišlo leda tak kruté vystřízlivění. Na přelomu roku se ještě zdálo, že by Hammers mohli zaznamenat kvalitní druhou polovinu ročníku, ovšem od počátku února jejich forma opět upadla do šedi naprostého průměru. Momentálně čeká West Ham už šest zápasu na výhru, přičemž v rámci této série dvakrát remizovali a čtyřikrát ze hřiště odešli poraženi.

Kladiváři letos nedokáží dotáhnout ani dobře rozjeté zápasy - z vedoucích pozic ztratily již 20 bodů. Arsenal pak určitě bude horkým favoritem, což dokumentuje i vzájemná statistika - Arsenal prohrál jen jediné z posledních 17 ligových zápasů, přičemž v rámci této série hned třináctkrát vyhrál.

Gunners bude scházet Laurent Koscielny, kterého vyřadilo zranění achilovky, zatímco start Davida Ospiny je taktéž krajně nejistý. Z marodky se naopak vrací Per Mertesacker a Alex Oxlade Chamberlain. Hosté budou postrádat Aaron Cresswella, nicméně již mohou opět počítat se službami Michaila Antonia.

Hull se škrábe nahoru, zatímco Middlesborough přešlapuje na místě. Tak zatím vypadá situace ze spodku tabulky, přesněji její sestupové části. Na KC Stadium se odehraje nesmírně důležitý mač, který opět o něco více nebo méně odtajní otázku, kdo tento rok opustí slovutnou Premier League.

Půjde o ryze záchranářský souboj a v tuto chvíli má mnohem lepší formu Hull, který zejména doma začal sbírat body ve velkém. Posledním týmem, který na KC Stadium zvítězil, byl o Vánocích Manchester City. Kdyby Tygři k vynikající domácí bilanci přidávali body i zvenčí, byla by jejich situace o mnoho lepší. Takto jsou stále v sestupovém pásmu, ale na Swansea ztrácí jediný bod.

Mnohem hůře si vede Middlesborough, které nevyhrálo od 17.prosince loňského roku a od této doby si připsalo jen pět bodů. Boro má stále šanci se zachránit, potřebuje ale začít nutně sbírat tři body, jiná cesta za vytouženým cílem prostě neexistuje. O víkendu Middlesborough remízovalo na půdě Swansea 0:0, čímž se de facto stále drží ve hře o záchranu. Oba celky se střetly hned několikrát a jejich vzájemná bilance je vyrovnaná. V rámci Premier League má lehce navrch Middlesborough, které také ovládlo polsední vzájemný zápas, když jedinou brankou rozhodl Gastón Ramírez.

Hull se zatím statečně vypořádává i s velmi rozsáhlou marodkou. Také pro důležitý souboj s Boro bude postrádat Henriksena, Odubaja, Elabdellaouiho, Keana, Masona, Mbokaniho i potrestaného Huddlestona. Hosté podobné problémy nemají, byť starty Chamberse, Frienda nebo Gastóna Ramíreze nejsou úplně jisté.

Překvapivá prohra Chelsea s Crystal Palace otevřela vrátka pro Tottenham, který tak může zdramatizovat boj o titul. Těžký duel na půdě Burnley svěřenci Mauricia Pochettina zvládli na jedničku, ve středu pak vyrážejí na půdu Swansea, kde budou chtít v dobrých výkonech pokračovat a vyvinout tak tlak na vedoucí celek - pokud by ten svůj duel s Man City nezvládl, byl by rozdíl mezi oběma mužstvy už jen čtyřbodový.

To Swansea má starosti přesně opačné, prozatím se jen zuby nehty drží těsně nad sestupovou propastí. O víkendu si připsali jen bod za bezbrankovou remízu s Middlesbrough, proti Spurs proto nutně potřebují bodovat. Po solidním lednu a únoru zaznamenaly Labutě mírný pokles formy a momentálně čekají tři zápasy na vítězství, ve kterých nezvládly zápasy se svými konkurenty v podobě Hullu, Bournemouthu a Middlesbrough.

To Spurs se nesou na vítězné vlně a nabízí se otázka, kdo a kdy je vlastně může zastavit. Na domácí půdě jsou naprosto suverénní, když ta vyhráli 10 zápasů v řadě, na cizích hřištích je to přece jenom horší, jelikož ze 4 posledních výjezdů vyhráli jen jeden jediný.

Středeční soupeř by měl sedět Christianu Eriksenovi, který v posledních 6 duelech se Swansea skóroval hned pětkrát. Labutím se navíc na Tottenham tradičně nedaří, v rámci Premier League jej totiž ještě nikdy neporazily.

Co se absencí týče, domácím možná nepomůže Fernando Llorente, který laboruje se zraněným kotníkem. Do sestavy by se naopak měl vrátit Wayne Routledge. Hosté budou do konce sezóny postrádat Harry Winks, který si v minulém utkání poranil kotník. Do utkání možná nezasáhne ani Vicotr Wanyama, stejně jako dlouhodobě zranění Harry Kane, Danny Rose a Erik Lamela.

Crystal Palace je v opravdu výtečné formě a díky posledním čtyřem veleúspěšným kolům se vyhoupl ze sestupového pásma. Každopádně ho od něj dělí pouze vachrlatý náskok čtyř bodů, který je bezpochyby potřeba ještě navýšit. Southampton se v tuhle chvíli nachází jen o tři příčky výše a také on by potřeboval body k posunutí se blíže středu tabulky.

Londýnský klub si v tuhle chvíli opravdu nemá na co stěžovat. Před reprezentační přestávkou porazil Middlesbrough, W.B.A. i Watford, před týdnem vyzrál také senzačně na půdě Chelsea, a rázem je jeho situace opravdu hodně veselá. "Hráčům jsem řekl, aby si vítězství užili doma. Ale tady není čas na oslavy. Musíme pokračovat," říkal manažer Sam Allardyce.

Je opravdu až k nevíře, jakým způsobem se dokázali Orli vzepnout, a to především díky notně vylepšené defenzívě, která v tuhle chvíli šlape na výtečnou. Od konce února inkasovali za 360 minut pouze jednu jedinou branku, tu jim naposledy dokázala vsítit právě pouze vedoucí Chelsea. Do té doby měl přitom Crystal na svém kontě pouhých pět vítězství v sezóně.

Allardyce nebude mít nově k dispozici Scott Danna, který si o minulém víkendu poranil koleno, chybět mu budou James Tomkins i Patrick van Aanholt, alespoň připravený by naopak měl být Loïc Rémy. "Věřím, že bychom mohli znovu bodovat. Obzvláště s ohledem na naší formu," vyhlásil jasně zřetelný cíl hostující stratég.

Saints naposledy remizovali před vlastními fanoušky s Bournemouthem, celkově působí v posledních týdnech spíše takovým nenápadným dojmem. Spolu s Arsenalem mají však nejméně odehraných zápasů v celém pelotonu Premier League, takže rozhodně mají možnost přiblížit se minimálně horní polovině tabulky. Prostor pro to mají.

Mimo hru zůstává domácím Manolo Gabbiadini, nejistý je start u Sofianeho Boufala, a naopak konečně je na svůj debut po přestupu z Juventusu připravený Martín Cáceres. "Je důležité být plně soustředěný. Musíme také začít dávat góly z jiných pozic. Tohle není jen práce útočníků," pojmenoval problémy manažer Claude Puel.

Zdálo se to skoro nemožné, ale Chelsea pod Antoniem Contem našla přemožitele. Přestože Blues proti Crystal Palace především v prvním poločase hráli výborně, v malém londýnském derby na Zahu, Sakha a spol. nestačili a prohráli 1:2. Premier League sice stále vládnou s luxusním sedmibodovým náskokem, pro nejbližší konkurenty, k nimž se řadí i středeční soupeř Manchester City, je to nicméně jasný signál. Signál, že se ještě může semlít ledacos.

A to především v případě, že se svěřencům Pepa Guardioly podaří na Stamford Bridge rovněž uspět. Chelsea čeká v dalších kolech nevyzpytatelný dvojboj v Bournemouthu a na Old Trafford, kde se dají body poztrácet docela snadno. A kdyby Chelsea po třech výhrách v řadě najednou dvakrát ztratila, mohl by si Tottenham začít brousit zuby a klidně zaútočit na kdysi neochvějnou pozici na čele tabulky.

Chelsea začíná mít mírné problémy v defenzivě. Na přelomu roku udrželi Blues šest čistých kont z osmi zápasů, zatímco teď strádají. Už sedmkrát za sebou totiž Thibaut Courtois minimálně jednou kapituloval. David Luiz, pro mnohé nejlepší stoper letošní sezóny, není pod tíží bolavého kolene tak dominantní jako v nedávných měsících - a třeba proti Palace nezahrál ideální ani tolik oslavovaný N’Golo Kanté. A právě tito dva borci budou muset zabrat, aby se na západě Londýna slavilo ve velkém.

Je nicméně nutné připomenout, že Manchesteru City to ve velkých zápasech pod Guardiolou moc nejde, což potvrdily dvě remízy s Liverpoolem a Arsenalem v uplynulých kolech. S Tottenhamem získal letos ze dvou zápasů jen bod, totéž platí o Reds a Evertonu. Z týmů pomyslné Top 7 tak Citizens zdolali jen United a Gunners, oba na podzim. Dvě výhry z deseti klání. Nic extra, a to k tomu můžeme připočítat i selhání v odvetě osmifinále Ligy mistrů v Monaku.

Tohle se ostatně potvrdilo i v prosinci na Etihad Stadium, kam onehdy přijela Chelsea. Ta byla právě uprostřed své série a skalp domácího City bylo číslo 8. Po vlastní brance Garyho Cahilla se po změně stran trefili Diego Costa, Willian a Eden Hazard. V závěru utkání se navíc strhla vřava po přehnaně ostrém zákroku Agüera na Davida Luize, který červenou kartou odnesl Fernandinho a právě argentinský útočník.

V zápasech Chelsea a Man City to není nic zas až tak nečekaného, v posledních pěti vzájemných kláních musel sudí tasit červenou kartu hned čtyřikrát. Teď ale ke sportovní stránce. Citizens posledně na Stamford Bridge vyhráli jasně 3:0, těžko však považovat minulou sezónu z hlediska Blues za relevantní.

Větší váhu má patrně skutečnost, že i s tímto ojedinělým úspěchem zvítězil celek ze severního průmyslového centra Anglie na půdě Chelsea jen dvakrát z předchozích devatenácti pokusů. Dvanáctkrát se naopak radovali Londýňané.

Antonio Conte se pravděpodobně znovu bude muset obejít bez křídelního beka Victora Mosese, jenž má potíže s palcem u nohy. Dá se tak očekávat, že se zase dočkáme ofenzivnější varianty s Pedrem, kterou nicméně italský stratég vyváží silnějším středem pole. Před Kantého a Matiće by se na každý pád měl postavit ve výtečné formě hrající Fábregas, který proti Eagles vytvořil s Hazardem nebývale kreativní duo.

Taky Pep Guardiola o víkendu experimentoval na postu pravého obránce, kam překvapivě implementoval Jesuse Navase. Jeho post by na Stamford Bridge měl zastoupit univerzál Fernandinho, přestože se již stačil uzdravit Pablo Zabaleta. Mimo hru zůstávají Bacary Sagna, Ilkay Gündogan a Gabriel Jesus, byť posledně jmenovaný se již zapojil do lehkého tréninku.

Na začátku prosince loňského roku Bournemouth psal historii, když ve 14.kole vůbec poprvé porazil slavný FC Liverpool. Památné utkání tehdy ovládl divokým výsledkem 4:3, přičemž se nezalekl ani nepříznivého stavu 1:3. Nyní nastal čas pro odvetu a jak se zdá, jsou Reds ve formě a za vítězstvím by je měla popohnat skvělá kulisa domácího stánku Anfield Road.

The Cherries mohou být s průběhem této sezony zatím spokojeni, v tabulce jsou jedenáctí, ale musejí se mít na pozoru, protože aktuální zisk 34 bodů ještě nic jistého nezaručuje. Charakterizovat výsledky domácích je dosti obtížné, vesměs ale můžeme říci, že střídají dobré výsledky s těmi špatnými, byť trochu prazvláštně. Bournemouth totiž dokázal vyválčit body s Liverpoolem, Tottenhamem, Manchesterem United, Arsenalem nebo porazil stále ještě úřadujícího šampiona z Leicesteru, aby následně nezískal ani bod s předposledním Middlesbrough či osmnáctým Hullem.

Liverpool se bude muset mít doma secsakramentsky na pozoru, jinými slovy Bournemouth nesmí podcenit. Kloppovým svěřencům se vrací forma, což potvrdili v minulém kole v rámci prestižního derby s Evertonem. Liverpool zvítězil 3:1 a na Anfield Road neztratil bod čtyřikrát v řadě. V tuto chvíli drží klíčovou třetí pozici, ale je jasné, že oni se svede ještě tuhý boj. O prvním letošním vzájemném zápase už byla řeč, jinak má Liverpool pochopitelně lepší vzájemnou bilanci. Napříč všemi soutěžemi vyhrál všech pět předchozích duelů, mnohdy ale jen těsným výsledkem.

Domácí v žádném případě nebudou kompletní. Zdravotní potíže mají Lallana, Henderson, Mané, Ejaria a Ings. Na druhou stranu už je v pořádku útočník Sturridge. Ztráty hlásí i Cherries, těm nepomohou Wilson, Federici, Surman a potrestaný Mings.

Není to tak dávno, co se Burnley pohybovalo v poklidném středu tabulky. Po sérii nepříznivých výsledků se však povážlivě propadlo tabulkou. Důvod k panice zatím není - náskok na první sestupovou příčku je stále pětibodový - ovšem pokud chtějí svěřenci Seana Dycheho sezónu dohrávat bez nervů, měli by si v úterním zápase poradit s hostujícím Stoke.

Forma domácího týmu dobra vskutku není. Momentálně tahají sérii sedmi utkání bez výhry - ta poslední přišla v poslední lednový den proti Leicesteru City. Od té doby posbíral nováček soutěže pouze tři body za remízy s Chelsea, Hullem a Sunderlandem.

To Stoke může být se současným devátým místem docela spokojené. V posledních dvou duelech sice podlehlo Chelsea a nastartovanému Leicesteru, předtím ale ve 4 utkáních posbíralo 7 bodů za výhry nad Crystal Palace a Middlesbrough a překvapivou remízu s Manchesterem City.

Burnley však na svého úterního soka příliš neumí, ze 7 domácích duelů zvítězilo jen v jednom jediném. Pokud bychom bilanci rozšířili i na půdu Potters, našli bychom jedinou výhru Burnley za osm posledních vzájemných zápasů v roce 2014. Zajímavost pak představuje fakt, že Burnley nevyhrálo již 42 ligových zápasů, ve kterých prohrávalo.

Domácím se vrací Steven Defour, zatímco Johann Berg Gudmundson si ještě chvíli na marodce pobyde. U hostů bude zřejmě absentovat Peter Crouch, kterého trápí problémy s kolenem, mimo zůstávají také Xherdan Shaqiri a Geoff Cameron. Do sestavy by se tak alespoň měl vrátit Phil Bardsley, který si již odpykal disciplinární trest.

Ještě před měsícem a půl byly oba kluby namočené v sestupové šlamastice a s jejich budoucností to vypadalo dost bledě. Teď už to platí jen z padesáti procent. Zatímco Leicester se pod Craigem Shakespearem až neuvěřitelně zvedl, Sunderland je pořád na dně. I když to není tak úplně pravda. Je totiž dno, pětimetrová vrstva hnoje, a pak Sunderland.

Nejhorší na tom je, že zatímco ostatní kluby jako Hull, Swansea, Crystal Palace - nebo i Leicester - zvládly rošádu na trenérském postu a de facto díky tomu se stále drží alespoň pomyslného stébla, pro Mackems už je na změnu nejspíš pozdě. Do konce zbývá osm kol, což je taky porce bodů, kterou Sunderland potřebuje dohnat na první nesestupovou příčku.

Svěřenci Davida Moyese prohráli čtyři z posledních pěti zápasů. Jasně, tohle se dalo před víkendem říct i o Arsenalu, ale ten aspoň v průběhu děsivé krize dával góly. Střelci Sunderlandu naproti tomu už pět zápasů střílí slepými - šestkrát bez gólu přitom byli naposled před 36 lety. Vyhlídky jsou zkrátka dost mizerné. Ale není právě tohle v Premier League ten moment, kdy se situace znenadání otočí?

Leicester by mohl vyprávět. Jeho majitel položil hlavu na špalek, když vyrazil oblíbeného Claudia Ranieriho, známého jako autora nejkrásnější pohádky v historii anglického fotbalu. Jenže světe div se, ono to vyšlo, Foxes vyhráli čtyři ligové zápasy v řadě a postoupili přes Sevillu do čtvrtfinále Ligy mistrů. Inu, pódium pro další pohádku připraveno...

A jak jsme na tom s marodkou? Hodilo by se připomenout, jaký Lišácký majstrštyk se šampionovi povedl v zimě. Zpevnit chátrající stoperský ansámbl přišel Molla Wagué. Na půlroční hostování. Při debutu v pohárovém utkání si ale vykloubil rameno a za Leicester už si nezahraje.

To se hodí ještě míň, když je kapitán Wes Morgan mimo hru a místo něj musí nastupovat Yohan Benalouane. Po zranění se ale vrací Marc Albrighton, který v rámci rotace nejspíš znovu posadí o víkendu zářícího Demaraie Graye. Sunderland má naproti tomu potíže v útoku, protože Jermain Defoe v neděli netrénoval a jeho start je nejistý. A to by byl poslední hřebíček do rakve Černých koček.

West Bromwich se zdá chytl vynikající formu, během čtrnácti dní si vyšlápl na klasu Premier League Arsenal a Manchester United a je otázkou jak se popasuje s průměrným Watfordem. Domácí zápas s tímto soupeřem zvládl, ale podaří se mu to i na Vicarage Road?

Watford o víkendu udolal jedinou brankou Britose 1:0 Sunderland a zvítězil vůbec poprvé od začátku února. A bylo na čase, protože i když domácím patří dvanácté místo, sestupové pozice vůbec nejsou daleko. Od osmnáctého Hullu ho dělí sedm bodů, což v Premier League při tříbodovém systému ještě nic neznamená. Italský lodivod Walter Mazzarri doufá, že se The Hornets podaří na výsledek proti Sunderlandu navázat, ovšem West Brom by při současné formě mělo představovat mnohem složitější překážku.

Jeho formu mimochodem ochutnali Arsenal s Manchesterem United. Gunners na jeho půdě prohráli a Rudí ďáblové před zraky vlastních diváků jen remizovali 0:0. WBA se i díky tomu vyhřívá na osmém místě, mnohem blíže evropským pohárům nežli záchraně. A pokud se ve zbývajících osmi kolech nestane něco nečekaného, měli by si The Baggies bez problému zajistit učinkování v Premier League i příští sezonu.

Domácí nemají s WBA zrovna lichotivou bilanci, zvítězit dokázali jen jednou. Shodou okolností to bylo v minulé sezoně a zrovna na půdě The Baggies, doma ale ještě nikdy nad tímto soupeřem nezvítězili. Povede se jim to tentokrát?

Watford trápí rozsáhlá marodka, k dispozici nebudou Pereyra, Zárate, Watson, Kabasele, Behrami i Kaboul. Oproti tomu bude WBA pouze bez Phillipse. Takže v tomto je výhoda na hostující straně.

V divadle snů na Old Trafford přivítá Manchester United tradiční tým Premier League Everton. V domácím prostředí zatím Rudí ďáblové nepřesvědčují a to je provází v podstatě celou sezonu. Po dalším zaváhání zůstávají stále mimo první čtyřku.

Manchester United měl už tolik příležitostí, jak se posunut na čtvrtou i třetí pozici, jenže všechny zatím prováhal. Jakoby byla pro Mourinhovu partu první čtyřka zakletá. Po další domácí ztrátě, tentokráte remíze 0:0 s West Bromwich, si nadále pohrávají s další neúčastí v Lize mistrů. Nikde totiž není psáno, že United vyhrají Evropskou ligu.

V zápase proti WBA citelně scházel útočník Zlatan Ibrahimovič, jehož na hrotu zastoupil mladičký Rashford a i přes jeho kvality zkrátka United vyšli střelecky naprázdno. Dobrou zprávou pro Josého Mourinha je návrat švédského suveréna, který do hry nezasáhl kvůli trestu. Do sestavy se vrací také Ander Herrera, ale naopak mimo zůstávají Smalling, Jones a Mata. Nejistý je start nejdražšího hráče světa Paula Pogby.

Everton rozhodně nebude snadným soustem, byť jeho forma je v posledních týdnech kolísavá. Toffies sice doma válejí, ale venku je to o poznání horší, o čemž svědčí porážky na Tottenhamu a především na Liverpoolu. Derby na Anfield Road Liverpool jasně ovládl a brankami Maného, Coutinha a Origio zvítězil. Čestný úspěch Toffies měl na svědomí Pennington.

Hosté se určitě nemají za co stydět, body jinak sbírají a stále jsou ve hře o evropské poháry, problémem ale je, že mají odehráno třicet kol, zatímco Arsenal a Manchester United o dvě méně. Toffies v zápase nepomohou Bolasie, Coleman, Funes Mori a Schneiderlin, pro kterého mohl být zápas na Old Trafford velice pikantní.

Pravdou je, že Evertonu se na Old Trafford vůbec nedaří. Od nového tisíciletí tu vyhrál jen jednou, před čtyřmi lety pozdní brankou Ovieda 1:0.Letos se oba celky střetly jen jednou, v prvním zápase na půdě Evertonu se zrodila remíza 1:1. Stejný výsledek pochopitelně domácí neberou.