Premier League - preview 33. kola

Stejně jako před týdnem se o pondělní dohrávku anglické Premier League postará Arsenal, přičemž londýnský klub znovu čeká venkovní zápas se soupeřem namočeným v boji o udržení. Po debaklu 0:3 na půdě Crystal Palace nyní Kanonýři zavítají na stadion nováčka z Middlesbrough, kde potřebují nutně zvítězit, jestliže ještě chtějí udržet alespoň malou naději na kvalifikaci do příštího ročníku Ligy mistrů.

Momentálně již ztráta Arsenalu na čtvrtý Liverpool činí devět bodů, ovšem toto manko jde z velké části stáhnout, pokud tým Arsena Wengera ovládne své dva zápasy k dobru. Francouzský manažer se tak po mizerných výsledcích v druhé polovině sezony octl pod tvrdou palbou kritiky, přesto intenzivnímu volání po ohlášení konce svého působení v Arsenalu nadále odolává. Jeho protějšek na lavičce Middlesbrough Steve Agnew má pro Wengerovu situaci pochopení: "Naše práce je odvislá od výsledků, všichni to dobře víme. Má za sebou v Arsenalu už dvacet let, což je neuvěřitelný počin."

"Jistěže se nyní nacházejí v obtížné situaci, obzvláště co se venkovních zápasů týče. Ale stále mají špičkové hráče, takže nepochybujeme o tom, že nás čeká ohromně náročné utkání. Je to ale výzva, na kterou se těším," dodal dočasný kouč Middlesbrough, jenž nahradil v minulém měsíci odvolaného Aitora Karanku. Agnew zatím po čtyřech kolech na své první vítězství v nové funkci stále čeká, jenže Boro se už čas na záchranu povážlivě krátí. Momentálně ligový nováček ztrácí na první nesestupovou příčku šest bodů a může se utěšovat jen tím, že má stejně jako Arsenal na své oponenty dva zápasy k dobru.

Domácím se vrací do hry George Friend a Gastón Ramírez, a tak zůstává jediným absentérem pro tento zápas Calum Chambers, jenž v Middlesbrough hostuje právě z Arsenalu a nesmí tak v pondělí proti svému mateřskému klubu nastoupit. To Arsene Wenger zase doufá v návrat Petra Čecha s Laurentem Koscielnym, kteří mají dle slov francouzského manažera oba šanci na návrat do sestavy, aby po několikatýdenní absenci utužili děravou defenzivní linii Kanonýrů.

Nedělní program anglické nejvyšší soutěže odstartuje utkání West Bromwiche Albion s Liverpoolem, který může na stadionu Hawthorns udělat důležitý krok k zajištění vytoužené kvalifikace do Ligy mistrů. Reds měli před počátkem tohoto kola na pátý Manchester United náskok šesti bodů, který se může snadno rozrůst, pokud United nezaskočí doposud suverénního lídra z Chelsea. Jistá potíž ovšem tkví v tom, že manchesterský rival má oproti družině Jürgena Kloppa odehráno o dva zápasy méně...

I proto se liverpoolský manažer nechal na předzápasové tiskové konferenci slyšet, že ideální řešení bude zvítězit ve všech zbylých šesti kolech, což by na postup do milionářské soutěže mělo postačit. "Když vyhrajeme zbytek našich zápasů, jsem si docela jistý, že se dostaneme do Ligy mistrů. Týmy, které toho mají odehráno méně než my hrají i proti sobě, takže na rozdíl od nás ani naplno bodovat nemohou," připomíná Klopp také postavení šestého Arsenalu.

"West Brom si zaslouží náš respekt i plnou koncentraci, pokusíme se předvést naše maximum," pokračuje německý kouč na adresu nedělního soupeře. "Prožívají fantastickou sezonu. Poslední dvě nebo tři kola sice neskórovali, ale neměli bychom se tím ukolébat. Jde dost možná o nejzkušenější klub z celé Premier League. A Hrají doma."

Klopp si to v tu chvíli možná ani sám neuvědomil, ale pravdou je, že Liverpool doposud na týmy Tonyho Pulise ve venkovních zápasech ani jednou jedinkrát nevyzrál, a to jak během Pulisova působení ve Stoke City, tak i Crystal Palace s proslulou remízou 3:3, která do jisté míry rozhodla o liverpoolském nezdaru v boji o titul pod vedením Brendana Rodgerse. "Doufal jsem, že si na to nevzpomenete!" pobavil přítomné novináře Tony Pulis, který s West Bromwichem proti Liverpoolu uhrál na domácí půdě dvě remízy. "Doufejme, že tomu tak bude i po tomhle víkendu."

Zatímco Pulis si momentálně užívá zcela zdravého kádru, jeho liverpoolský protějšek má stále řadu starostí. V minulém kole musel Klopp dokonce sáhnout ke změně rozestavení na tři obránce, přičemž není jisté, zda se k tomu uchýlí i tentokrát, anebo zvolí zpět preferovanou formaci 4-3-3. Mimo hru sice stále zůstávají Jordan Henderson s Adamem Lallanou, ovšem do základní sestavy by se měli vrátit alespoň brazilští šutéři Coutinho s Firminem a ve hře je i návrat Daniela Sturridge.

Pokud má Chelsea v posledních sedmi kolech ztratit a nabídnout Tottenhamu alespoň částečnou naději na titul, pak je to patrně právě teď. Manchester United v lize neprohrál 21 zápasů v řadě, vrátil se mu nestárnoucí Zlatan Ibrahimović a v neposlední řadě ho vede schopný taktik José Mourinho. Scéna připravena, Divadlo snů představuje jednu z nejdůležitějších bitev letošní sezóny.

Londýňané mají po vítězství Tottenhamu s Bournemouthem v čele Premier League už jen čtyřbodový náskok, ale i když na Old Trafford selžou, závěr sezóny mají pevně ve svých rukou. Vděčí za to třeba i triumfem nad totožným soupeřem, na jižních březích před týdnem vyhráli 3:1.

Antonio Conte je ovšem obezřetný a nemaluje si snadný závěr ročníku. "Bojujeme o titul a budeme o něj bojovat až do samého konce. Tohle bylo našim cílem na začátku sezóny. Nyní se nacházíme v dobré pozici, ale určitě nás ještě čeká dlouhá cesta," nechal se slyšet italský manažer ve službách Chelsea.

Nejen Chelsea má o co hrát, v boji o důležité příčky jsou také Rudí ďáblové. Jejich hlavní cíl je vybojovat účast v Lize mistrů na příští sezónu, a přestože se momentálně soustředí spíš na titul v Evropské lize, umístění v top 4 je pořád výzva. Konkurence Liverpoolu, Manchesteru City, Arsenalu a nově i Evertonu je každopádně velmi silná a je otázkou, zda United vrhnou do ligy stejné síly jako na evropské scéně.

V podobném smyslu se ostatně vyjádřil i Mourinho, který v rozhovoru sdělil, že utkání s Chelsea vypouštět nehodlá - protože by ho prý novináři "zničili". "V Premier League už není reálné získat titul. V Evropské lize ano. To je pro nás zásadní soutěž," uvedl. A vzhledem k tomu, že teprve v pátek nad ránem se s týmem vrátil z Bruselu, nedá se očekávat, že by jeho tým byl v anglickém šlágru v dokonalé kondici.

Stejně důležité bude i psychické rozpoložení střelců Manchesteru United, kteří mají dlouhodobé potíže se zakončením. V posledních šesti zápasech na Old Trafford vstřelili Zlatan a spol. jenom šest branek - a není proto divu, že za tu dobu triumfovali jednou jedinkrát. Právě proto se Red Devils ani nemohou příliš těšit z jednadvacet zápasů trvající série bez porážky, téměř polovina jsou totiž remízy.

Souboje Manchesteru United a Chelsea provází dlouhodobá rivalita, alespoň z hlediska blízké historie. Právě tyto dva celky totiž posbíraly v nedávných letech drtivou většinu ligových titulů (devět z dvanácti). Poslední vzájemné zápasy nicméně dopadají poměrně jednostranně, United si na Chelsea nepřišli už skoro čtyři a půl roku (!). Z dvanácti nejčerstvějších měření sil vyhráli sedmkrát Blues a pětkrát se hrálo nerozhodně. V této sezóně uspěla v obou případech ekipa okolo Edena Hazarda, zatímco protivník nedokázal ani jednou skórovat.

Zápas bude pikantní i kvůli osobě Josého Mourinha, jenž s Chelsea napsal nejslavnější kapitoly jejich dějin a vyhrál tři ligové tituly. Na pomezní čáře si ovšem s impulsivním Contem nesedl a v letošní sezóně už došlo i k verbálním potyčkám. "Já s ním problém nemám, tohle je fotbal. Já chci vyhrát a on chce taky vyhrát, je normální, že v průběhu zápasu dojde ke konfliktu, ale je to konflikt pouze sportovní," vysvětlil Conte.

Chelsea má k dispozici kompletní kádr a dle slov manažera visí drobounké otazníky jen nad dvojicí hráčů. Základní sestava je proto nasnadě a spekulovat se dá jen nad tím, zda Fábregas nevyšoupne jedenáctky Matiće nebo Pedra. Naopak United se musí obejít bez řady opor. Mimo hru jsou Juan Mata, Chris Smalling, Ashley Young i Wayne Rooney.

V roce 2017 není v Premier League lepší tým než Tottenham. Deset vítězství a jediná porážka v posledních 13 kláních drží svěřence Mauricia Pochettina v kontaktu s vedoucí Chelsea, na kterou ztrácí sedm kol před koncem sedm bodů. Aby si udrželi jakous takous naději na zisk titulu, musí si nyní poradit i se sympaticky hrající ekipou Eddieho Howea.

Bournemouth už v letošní sezóně ukázal, že na Tottenham zahrát umí. Jistě si vzpomínáte na hrdinný výkon Harryho Artera, který v zápase předčil tolik vychvalovaný střed zálohy Spurs. Bezgólová remíza je však ojedinělým úspěchem Třešniček, které obvykle Kohouti snadno sezobnou. Jen v minulé sezóně jim při dvou výhrách nastříleli celkem osm gólů.

Hned pět z nich měl na svědomí Harry Kane, který poslední čtyři zápasy chyběl v základní sestavě Tottenhamu kvůli poraněným vazům v kotníku. V jeho nepřítomnosti se rozstřílel Son Hueng-min, který v těchto utkáních drží průměr gól na zápas. Nyní by se oba kanonýři měli od první minuty potkat spolu.

Spurs vyhráli už šest ligových zápasů v řadě, naposled smetli Watford 4:0. Sedm duelů za sebou zvládli naposled před 50 lety. Ještě dominantnější jsou pak na White Hart Lane, kde zvítězili bez přestávky jedenáctkrát, pokořili i suverénní Chelsea a v průběhu této série nasázeli soupeřům impozantních 33 branek.

To je pro Bournemouth velký strašák, protože pokud jsou Cherries někde zranitelní, pak právě v obraně. Jen Hull a Swansea dostaly v současné sezóně víc gólů. Kvalita v ofenzivě je však nepřehlédnutelná, patnáctý celek tabulky předčí v počtu nastřílených branek jen celky z TOP 7. Je bez pochyb, že hlavní zásluhu na tom má třináctigólový Josh King, který má úžasnou formu. V posledních devíti zápasech se trefil devětkrát - včetně prohry 1:3 s Chelsea, která ukončila pětizápasovou sérii Bournemouthu bez porážky.

V zápase se můžeme dočkat několika hráčských návratů. Kromě zmíněného Kanea se hlásí do sestavy i záložník Victor Waynama, který setřásl problémy se zády. V kádru hostí se nově skví Junior Stanislas, dříve laborující s třísly. Dan Gosling je k dispozici po zranění kolene a Tyrone Mings zkompletoval pětizápasový trest za šlápnutí na Zlatana Ibrahimoviće.

Kdyby liga začala v půlce února, mluvíme o souboji dvou týmů bojujících o titul. Uplynulé dva měsíce samozřejmě sledujeme suverenitu Tottenhamu a Chelsea, tedy týmů, které na jaře odskočily zbytku tabulky o mílový krok. Leicester a Crystal Palace ovšem za touto dvojicí vůbec nezaostávají, z posledních šesti zápasů hned pětkrát vyhrály a nyní mají možnost porovnat svou formu ve vzájemném duelu.

Dlužno připomenout, že pro Foxes ani Eagles je pět triumfů v nedávné minulosti pořádné terno. Na stejný počet vítězství totiž předtím spotřebovali všech 25 úvodních kol. Euforie je o to větší, že nebýt této excelentní jízdy, záchranářské starosti by byly zcela reálnou situací. A třeba Leicester by se jen těžko mohl soustředit na historickou účast ve čtvrtfinále Ligy mistrů.

Blízko byli Lišáci cenné bezgólové remíze na půdě Atlética Madrid, okradl je o ni jen chybující sudí, který faul Albrightona na Griezmanna mimo šestnáctku posoudil jako penaltový. O to větší pozornost musí nyní Craig Shakespeare upřít na domácí odvetu, pro kterou bude potřebovat svěží základní sestavu.

Můžeme tudíž očekávat řadu změn, odpočinout by si mohli Simpson, Benaloune, Fuchs, Mahrez nebo Ndidi, naskýtá se tak prostor pro mladíky a náhradníky, kteří dosud příliš šancí nedostali. Za pačesy ji budou chytat stoper Wasilewski, Amartey či Chilwell a především Demarai Gray, jehož výkony jsou letos výtečné.

Naopak Sam Allardyce nemá ke změnám v sestavě důvod, přestože třeba Patrick van Aanholt už je zdráv a připraven. Big Sam zdůrazňuje mentalitu svých borců a touží se vyvarovat výpadku, který přišel po senzačním úspěchu na Stamford Bridge. Výkon proti Southamptonu posléze nesnesl přísná měřítka. Pondělní triumf proti Arsenalu by pak mohl nabádat k podobnému podcenění.

Favoritem zápasu bude každopádně Crystal Palace, i když nedávné výsledky vzájemných zápasů tomu příliš nenahrávají. Leicester vyhrál všechny tři poslední souboje s Eagles a inkasoval v nich jediný gól. V předchozích čtyřech zápasech ale naopak třikrát uspěl londýnský celek.

Luxusní desetibodový náskok na osmé WBA má v Premier League sedmý Everton. Svěřenci Ronalda Koemana mají dokonce stejný počet bodů jako šestý Arsenal, v poslední době permanentně depresivní příznivci Gunners však mají oproti Blues dvě utkání k dobru.

I tak však bude proti dvanáctému mužstvu tabulky, kterým je Burnley, Everton v Goodison Parku jasným favoritem. Koemanovi hoši vyhrál před vlastními fanoušky sedmkrát v řadě a pokud by se jim to dnes podařilo i osmé, dosáhli by nejdelší takovéto série od roku 1990, kdy Everton na vlastním stadionu vyhrával od ledna do dubna.

K případnému vítězství by Blues určitě pomohly góly Romela Lukaka - v současnosti nejlepší střelec celé ligy drží podobnou sérii - skóroval už v osmi domácích střetnutích v řadě, což se naposledy povedlo v sezoně 1964/65 Fredu Pickering.

A do třetice zajímavá a pro příznivce Evertonu přívětivá statistika - středopolař Ross Barkley je nejlepším z anglických hráčů v žebříčku asistencí (těch má 8) a vytvořených šancí (73).

Co také potěší, je fakt, že se po karetním trestu do kádru vrací obránce Ashley Williams. Mimo ze zdravotních důvodů je naopak Aaron Lennon. To Burnley bude postrádat Johanna Berga Gudmundssona, který se už ze svého zranění kolene zotavil, ale že by ho manažer Sean Dyche poslal na trávník už dnes, není příliš pravděpodobné.

Vítězství Clarets v Goodison Parku by každopádně bylo velkým překvapením - za padesát čtyři let se to Burnley podařilo jednou, jinak zde nasbíralo tři remízy a osm porážek.

V rámci 32. kola anglické Premier League na sebe narazí také celky Stoke a Hullu City. Zatímco domácí mohou sezónu dohrávat bez větších starostí, hosté naproti tomu potřebují v honbě za záchranou každičký bod. Budou proto dělat úplně všechno, aby z půdy Hrnčířů neodjížděli s prázdnou.

Co se formy týče, Hrnčíři na tom zrovna dvakrát dobře nejsou. Už pět ligových duelů čekají na výhru, poslední čtyři navíc shodně prohráli, včetně posledního měření sil s Liverpoolem. Na sestupové příčky každopádně mají Potters pohodlný náskok 8 bodů.

To Tigers od hrozby sestupu dělí pouhé body dva. V minulém kole podlehli poměrně lehce na půdě Manchesteru City, předtím však ze čtyř zápasů vytěžili hned 9 bodů po 3 výhrách a jedné porážce.

Hullu se však na cizích hřištích vůbec nedaří, poslední takovou výhru totiž zaznamenali v srpnu loňského roku. Stoke navíc ze třinácti vzájemných střetnutí prohrálo jen jedno, i kvůli tomu bude v sobotu favoritem.

Co se absencí týče, hostům by se měla vrátit hned trojice hráčů - Tom Huddlestone se vrací po třízapasovém karetním distancu, Dieumerco Mbokani již překonal zranění stehenního svalu a Harry Maguire by měl být také k dispozici.

V táboře domácích je vyloučen start Joea Allena, nejistá je pak také účast Jonathana Walterse kvůli potížím s kolenem. Naopak by se v brance po více než roce mohl objevit Jack Butland. Hrát každopádně nebude Ibrahim Afellay, který by měl absentovat až do konce sezóny.

Poslední naděje pro Sunderland? Ano, a to ještě při nejlepším. David Moyes se svým týmem míří střemhlav do Championship a těžko říct, zda ho ještě může něco zachránit. Aby měl reálnou šanci, musí ze zbývajících sedmi zápasů minimálně pět zvítězit. A první krok musí udělat už nyní proti West Hamu.

Ostatně, proč by se to nemohlo stát? V živé paměti máme great escape, který stál na počátku pohádky Leicesteru, a dokonce i v letošní sezóně se právě Leicester a Crystal Palace po sérii mizerných výsledků dokázali vzchopit a zvítězit v pěti utkáních z posledních šesti.

Paralela s Leicesterem se opravdu nabízí. Foxes v závěru Ranieriho štace prohráli pětkrát v řadě a šest utkání nedali gól. No a Sunderland? Ten už se postí sedm klání, v nichž získal jeden jediný bod. Black Cats nicméně přišli o možnost využít impulsu nového kouče a Moyes působí čím dál deprimovanějším dojmem.

Ještě víc než Slaven Bilić, jehož West Ham ještě do minulého zápasu regulérně mířil do pásma sestupu. Pak ale v klíčovém utkání porazil Swansea a ukončil pětizápasovou sérii porážek a sedmizápasovou šňůru bez vítězství. Teď už to s Kladiváři vypadá o poznání lépe, právě na osmnácté Labutě mají 8 bodů náskok a o ligovou příslušnost aktuálně obávat nemusejí.

Do utkání každopádně nezasáhne Michail Antonio, který je kvůli zranění stehenního svalu mimo hru do konce sezóny. Připojil se tak do početné party k Obiangovi, Ogbonnovi, Reidovi a dalším. Kapitán Mark Noble si nezahraje vinou desáté žluté karty, jíž dostal ve zmíněném klání se Swans.

Dokonalý čas na obrat v katastrofickém ději nastal pro Sunderland i proto, že s West Hamem se mu zatraceně nedaří. Nevyhrál proti němu už sedm zápasů v řadě a poslední dva prohrál bez vstřelené branky. Mackems se pokusí vstát z mrtvých bez suspendovaného Seba Larssona, kvůli zranění pak nenastoupí Duncan Watmore, Paddy McNair, Jan Kirchhoff a nově taky Bryan Oviedo.

Paul Clement se definitivně vrátil z líbánek a narazil na tvrdou anglickou realitu. Začátek angažmá v Premier League mu vyšel náramně a dostal Swansea ze sestupových příček. Jenže v posledních týdnech se Labutě noří zpět do sestupových vod, protože z pěti utkání ulovily do zobáčků jediný bod. Na Hull ztrácí body dva a nějakou kořist by Velšané potřebovali získat už nyní proti Watfordu.

Všechno začalo právě klíčovým zápasem na hřišti Hullu, ke kterému Swansea přijížděla se čtyřmi výhrami z šesti klání. Dva góly Niassého ale tenhle solidní zápis utnuly a místo toho Velšané začali prohrávat. Osamělý bod navíc přišel v domácím zápase s impotentním Middlesbrough; sebevědomí nedodala ani prohra s Tottenhamem, jenž výsledek otočil až v závěrečných minutách.

Watford je naproti tomu týmem, který je z hlediska závěru sezóny snad úplně nejméně zajímavý. O poháry logicky bojovat nemůžou a díky solidní domácí formě v posledních zápasech už se jich netýká ani bitva o udržení. A to ani přesto, že posledně dostali čtyřgólovou nálož od Spurs.

Hornets se musí obejít bez celé stoperské trojice, mimo hru jsou Kaboul, Prödl i Britos. Nejistý je taky stav Valona Behramiho. Swansea nevyužije služeb kapitána Jacka Corka, zatímco Fernando Llorente se po zranění touží vrátit do základní sestavy a pomoct třeba navázat na poslední dva vzájemné zápasy s Watfordem bez porážky.

První sezóna Pepa Guardioly v Anglii se nese v duchu mírného zklamání, a aby nehrozilo, že skončí naprostým propadákem, měli by Citizens v sobotu bodovat na půdě Southamptonu. Jistotu kvalifikace do Champions League přece jen prozatím nemají, přičemž to je zajisté ten naprosto minimální cíl pro letošní ročník.

Domácí se nacházejí na sympatickém devátém místě tabulky a momentálně se mohou pochlubit také třízápasovou sérií bez prohry. Naposledy padli v polovině března na půdě Tottenhamu, od té doby pak dvakrát bodovali naplno a jednou remizovali s Bournemouthem.

To Manchester City si po prohře na půdě vedoucí Chelsea spravil chuť vítězstvím nad Hullem City. Momentálně mají Citizens na páté Rudé ďábly náskok čtyř bodů, jenže odehráno mají také o jedno utkání více, kvůli čemu si teda rozhodně nemohou dovolit polevit v koncentraci.

Svatí jsou neporažení v posledních dvou vzájemných zápasech, když na podzim na Etihadu uhráli bod za remízu 1:1, zatímco loni na jaře svého soka přehráli v poměru 4:2. Na domácí půdě pak má Southampton bilanci velmi dobrou, když z posledních 7 duelů se svým sobotním sokem prohráli jen dvakrát.

Domácím se vrací Manolo Gabbiadini, ovšem Claude Puel se teprve rozhodne, zda jej zařadí do základní sestavy, nebo si jej ponechá na lavičce. K dispozici už je také Steven Davis, ovšem vykartovaný pro sobotní duel je Oriol Romeu. Hosté oproti tomu nehlásí žádné nové zdravotní patálie.