Premier League - preview 34. kola

Britannia Stadium se v pondělí stane po 150. dějištěm klání v Premier League a fanoušci klidně postaveného Stoke City věří v povedenou oslavu jubilea. Vždyť na konci loňské sezóny si odtud Tottenham vezl porážku o tři góly, na začátku té letošní pak promarnil dvoubrankový náskok.

Tehdy Marko Arnautović nezavelel z pokutového kopu dvanáct minut před koncem jen k překvapivému vyrovnání, ale zároveň načal svou výrazně nejlepší pouť v Anglii. Za předešlé dva roky se v lize prosadil pouze pětkrát, v probíhajícím ročníku už má na kontě dvojnásobek a mezitím se ještě stihl stát nejlepším rakouským fotbalistou uplynulého roku. Kvůli zraněnému kolenu vynechal debakl na Anfield Road, v pondělí by se však mohl na hřišti objevit a pomoci tak mužstvu k dalšímu kroku za překonáním loňského rekordu v počtu bodů. Před rokem přitom měli Potters pět kol před koncem o bod méně.

Tři zápasy bez vítězství ve vzájemných bojích bude chtít Tottenham utnout především po nedělní remíze Leicesteru i Arsenalu. Kromě tlaku na lídra tabulky se tak může přiblížit i jistotě skupin Ligy mistrů, které si naposledy zahrál před šesti lety, kdy téměř do konce musel odrážet ataky letos jasně poslední Aston Villy. Po svém premiérovém zásahu do sítě Stoke dychtí Hary Kane, střelec šesti gólů za předešlých pět kol, jenž se neprosadil jen při kohoutí kanonádě proti Manchesteru United, v níž si chvíli před koncem poranil nohu. Pochettino však fanoušky ujistil, že se jeho absence obávat nemusí.

Klíčový hráč druhého celku ligy by tak měl být jedním z důležitých faktorů setkání dvou silných stran. Zatímco hosté drží nejnižší počet inkasovaných branek na hřištích soupeřů a bez bodu odjížděli pouze v prvním kole z Old Trafford a před deseti týdny z Upton Parku, domácí si brousí zuby na skalp pátého ze současné top pětky. Zatímco tu Arsenal uhrál bezbrankovou remízu a Leicester dvěma zásahy urval remízu až po poločase, oba celky z Manchesteru vyprovodili Potters výsledkem 2:0.

Když navíc přijede Tottenham na Britannia Stadium, je takřka jisté, že jedna strana nedohraje v plném počtu. Za všech sedm střetnutí v rámci Premier League tu dvaadvacítka hráčů přežila celý duel pouze jedinkrát. Jedním z ohrožených by pak v dresu hostí mohl být i uzdravený Clinton Njie, domácím naopak bude jistě chybět na dva zápasy suspendovaný Erik Pieters. První volba náhrady, Marc Muniesa, by pak mohla ztroskotat na zranění během tréninku.

Poprvé se potkaly před téměř devadesáti lety, v neděli však proti sobě nastoupí teprve po deváté. Liverpool se po bájném postupu přes Dortmund jistě zaměří především na Evropskou ligu, Bournemouth tak cítí šanci na premiérové vítězství.

Zatím si připsal jen dvě remízy v FA Cupu, v opakovaných zápasech na Anfield Road nicméně čtyřikrát inkasoval. Rovnou polovinu dosavadních setkání si pak odbyly od ledna 2014, Cherries se trefily pouze jedinkrát, a to ve chvíli třígólové ztráty. Letos měly šanci na vylepšení bilance hned dvakrát, v lize i poháru však na půdě soupeře padly po jediném zásahu.

Přes své nevalné úspěchy před vlastním publikem ovšem stále bojují o příčku v první polovině tabulky, při historickém debutu v Premier League jistě lákavá motivace. Nicméně, Dean Court si domácí nechali vykrást čtyřmi ze sedmi posledních návštěvníků, navíc je už za týden čeká Chelsea. Nabízí se tak využít liverpoolské mizérie po čtvrtečních bojích v Evropě, kdy se Kloppova družina dočkala jen dvou vítězství z osmi možných.

Jürgen Klopp prožil v týdnu nádhernou pohádku, když třemi góly v závěrečných pětadvaceti minutách vybojoval postup do semifinále Evropské ligy přes "svůj" Dortmund. Zároveň si však zavařil, když před koncem sezóny bude muset věřit v železná těla vlastních svěřenců. Během dvou týdnů je totiž čeká pět zápasů, když hned po víkendu bude hostit rivaly z Evertonu. Nebude tak žádným překvapením, pokud se v neděli promění základní jedenáctka k nepoznání. Vždyť už při čtyřgólovém debaklu Stoke nastoupilo oproti sestavě z Německa sedm jiných jmen.

Dobrou zprávou tak beze sporu je atak Daniela Sturridge na nejdelší šňůru ligových zápasů v posledních dvou sezónách. V neděli se může na hřišti objevit už po čtvrté v řadě. Naopak Emre Can odnesl čtvrteční odvetu poraněnými vazy v kotníku a do náročného programu nejspíše už vůbec nezasáhne. To Callum Wilson, hvězda nováčka z počátku sezóny, se po minutě na Villa Parku může dočkat podstatně většího prostoru a manažer Howe věří, že si rozpomene na svou letní formu, kdy mu na pět zásahů stačilo pouhých osm střel na branku. Narozdíl od Juniora Stanislase se pak na hřišti ještě stále neukáže Benik Afobe.

Když se West Ham a Leicester potkali v Premier League naposled, nebyla na jejich vzájemný souboj upřena kdovíjaká pozornost. Příjemná překvapení prvního kola však šokují Anglii už osmý měsíc, a zatímco Hammers nevzdávají boj o Ligu mistrů, Lišky mají milionářskou soutěž už definitivně v kapse. Svůj sedmibodový náskok v čele tabulky však chtějí proměnit v tu nejvyšší možnou poctu. Ligový titul.

Leicester má situaci pevně v rukou. Svůj luxusní odstup na druhý Tottenham neustále přiživuje, vyhrál už pětkrát v řadě a pokaždé udržel čisté konto! Přitom se nedá říct, že by Foxes oplývali kdovíjakou formou - před týdnem vyhráli v Sunderlandu díky dvěma povedeným brejkům a ještě o týden dřív byli v utkání se Southamptonem regulérně horším týmem.

Je zřetelné, že Claudio Ranieri od určitého momentu upustil od atraktivního fotbalu, kterým Leicester tolik oslnil fanoušky anglického fotbalu v první polovině sezóny. Nyní se soustředí především na zabezpečenou defenzivu, která pod vedením kapitána Morgana funguje naprosto dokonale. Vždyť v posledních sedmi utkáních udržela šestkrát nulu.

Obrovskou výhodou Foxes je i nezranitelnost jeho opor. V jedenácti z minulých třinácti klání nastoupila stejná základní sestava a vzhledem k tomu, že ani v posledních dnech se nikdo nezranil, není důvod optimální jedenáctku měnit. West Ham naproti tomu postrádá útočníka Diafru Sakha, což ale Slavena Biliće mrzet nemusí. Hrot totiž beztak obsadí král minulého kola Andy Carroll.

Kladiváři na rozdíl od Leicesteru trápí obranné potíže. Ani hattrick anglického dlouhána nepomohl West Hamu k výhře nad Arsenalem. Remíza 3:3 se v tak velkém utkání nedá považovat za neúspěch, jenže třetí ztráta v řadě už Payeta a spol. staví do nepříjemné pozice. Čtvrté místo je vzdáleno pět bodů a zezadu se navíc přibližuje Southampton a Liverpool.

Aby londýnský tým přetavil poslední sezónu na Boleyn Ground alespoň v účast v Evropské lize, musí začít opět bodovat naplno. West Ham sice neprohrál už sedm utkání za sebou, ale vyhrát se mu naposled povedlo na začátku března. Povzbuzení nepřišlo ani v FA Cupu, kde po remíze na Old Trafford opustili čtvrtfinále domácí prohrou 1:2.

Arsenal čeká ještě hodně práce, aby uhájil své účinkování v Lize mistrů i pro příští rok. Los mu nicméně hraje do karet a jistou vzpruhou by měl být i návrat Petra Čecha, jenž se po pětitýdenní absenci postaví proti Crystal Palace, který dvakrát v řadě udržel čisté konto.

To není zrovna nejlepší zpráva pro Oliviera Girouda, kterému vyschnul střelný prach po dvou trefách na Anfield Road v polovině ledna. Tak mizernou šňůru bez gólu prožívá v Premier League vůbec poprvé a prostor v útoku tak přenechal stále ještě 19letému Alexi Iwobimu, který za tři starty v základní jedenáctce posbíral dva góly a dvě asistence.

I jeho práce tak bude zapotřebí k vylepšení současné bilance pouhých dvou vítězství z pěti domácích představení a k udržení stoprocentních úspěchů proti Eagles od jejich posledního návratu mezi elitu. Za osmatřicet setkání prohráli Gunners pouhé tři, jedinkrát pak v Premier League - roku 1994 po dvou trefách Johna Salaka, současného trenéra prvního týmu hostů.

Připomenout staré časy dozajista bude chtít bývalý svěřenec Arséna Wengera Emanuel Adebayor, jenž ve svém někdejším domově ze tří návštěv skóroval hned ve dvou. Pardew navíc konečně disponuje i Connorem Wickhamem a věří, že sérii tří zápasů bez prohry může natáhnout. "Hráči jejich velikosti, síly a tempa mohou obrany terorizovat. A to je přesně to, co po nich chceme. Connor měl několik úžasných zápasů, ale neodehrál jich dost. Opravdu nám chyběl, proto jsme v lednu přivedli Adebayora, který po nástupu proti Evertonu hrál opravdu dobře a Connor tak získal konkurenci a musí zůstat zdravý."

Kvůli problémům s ramenem začne Wilfried Zaha pravděpodobně na lavičce, jistě pak do hry nezasáhne Dwight Gayle. Další ofenzivní hráč by se ale měl vrátit včas na semifinále FA Cupu proti Watfordu. Domácím i nadále bude chybět Jack Wilshere, přestože se po boku Rosického objevil před třemi dny v sestavě juniorky. V závěru sezóny, kdy je po Citizens druhý tabulkově nejlepší soupeř Arsenalu čtrnáctý West Bromwich, by si však letošní ligový debut odbýt přeci jen měl.

Nabudit své hráče lze lecjak. Sam Allardyce vsadil na negativní kartu, před naprosto klíčovým zápasem v Norwichi otevřeně do médií prohlásil, že žádný z jeho hráčů si v Premier League nesežene jiné angažmá, a měli by tedy zatraceně 'máknout', aby si zachovali prvoligovou příslušnost se Sunderlandem. Černé kočky musí Kanárky nejen chytit, ale i rozsápat a přetvořit je ve tři body.

Steve Wilson z BBC byl při popisu sobotního "šlágru" stručný. Celky se střetly před více než třemi dekádami ve finále ligového poháru (1:0 Norwich) nebo před 24 roky v semifinále FA Cupu (1:0 Sunderland), i přesto prý však oba čeká nejdůležitější vzájemné střetnutí v historii.

Tlak je na ně obrovský. Každý dobře ví, jak obtížné je pro kterýkoli sestoupivší celek brzký návrat do Premier League. Stačí se podívat na Wigan, který momentálně bojuje o postup z League One, nebo třeba Blackpool, jenž se v téže soutěži strachuje o holé přežití. Nic podobného Sunderland ani Norwich rozhodně nechce, avšak jeden z nich si černého Petra vytáhnout musí.

Lepší výchozí pozici má Norwich, který je momentálně na sedmnácté příčce s čtyřbodovým náskokem právě na Sunderland. Mackems sice disponují utkáním k dobru, ale kdyby ztráta vystoupala už na sedm bodů, byl by jejich osud takřka zpečetěn. Tím spíš, když v dalších třech týdnech hrají s týmy z horní poloviny tabulky.

Proti Kanárkům však hraje zranění Timma Kloseho, jednoho z nejlepších stoperů jarní části Premier League, který měl nemalý podíl na posledních dvou vítězstvích Norwiche. Před týdnem na hřišti Crystal Palace si však poranil levé koleno a jeho tým hned prohrál. Jeho start není vyloučen, ohrožen však rozhodně ano. Právě jeho stav může být jazýčkem na vahách úspěchu a neúspěchu. Po menších problémech se vrací alespoň Russell Martin.

Sunderland, který čeká na vítězství už dva měsíce a v prvním vzájemném duelu letošní sezóny prohrál doma 1:3, může po delší době počítat s kompletním kádrem. Po zranění vazů v kotníku se totiž vrací i Duncan Watmore.

Už příští sobotu se Everton popere o účast ve finále FA Cupu, zatímco v lize dohrává v klidném prostředí středu tabulky, přesto je nálada v Goodison Parku na bodě mrazu. Toho by chtěl dozajista využít Southampton, který se v posledních týdnech znovu hlásí o příčky zajišťující Evropskou ligu.

Ať už jde o ne zrovna promyšlené vyjádření Leightona Bainese, výzvy fanoušků k odchodu Roberta Martíneze nebo takřka jistý letní odchod Lukakua, v útrobách stadionu, na kterém domácí diváci trpěli méně jen oproti Villa Parku, nepanuje zrovna atmosféra deklarující pokračující boj o pohárovou Evropu. V Goodison Parku získali hostitelé pouze jediné vítězství za osm představení, v posledních třech pak nezískali ani bod. Navíc akorát Aston Villa musela na vlastním trávníku lovit míč ze sítě častěji, v FA Cupu přitom Joel Robles ve čtyřech kláních udržel vždy čisté konto. Toffees tak cílili na psychickou vzpruhu před třemi ligovými výjezdy v řadě, jediný zásah a pouhé dva body však na všechny kolem liverpoolského celku dolehly přesně opačně.

Vítaným hostem tak v sobotu bude Southampton, který tu za posledních deset návštěv jen dvakrát remizoval a bez pomoci soupeře jen horko těžko střílí góly - z posledních pěti branek Saints ve vzájemných duelech hned třikrát dopravili míč do vlastní sítě hráči Evertonu. Za poslední měsíc se ovšem zdá, že takovou pomoc tentokrát může výběr Ronalda Koemana s díky odmítnout.

Neprůstřelná zeď Fraser Forster je už sice nějaký pátek srovnána se zemí, procitnutí ofenzívy nicméně vše skvěle vynahrazuje. Neprosadila se pouze na půdě lídra Premier League, osmi zásahy však vystřílela devět bodů za čtyři kola a znovu tak doráží na Manchester United a West Ham. Jen na jediné z přesných tref přitom neměl podíl před nedávnem zatracovaný Graziano Pellè, který se však po zranění kolene rozehrál k parádnímu závěru sezóny, když v posledních týdnech hravě předčí i útočnou hvězdu Evertonu Lukakua.

Právě nad ním se ale stahují mračna ohledně sobotního nástupu na hřiště kvůli problémům s třísly. Mimo hru přitom zůstává i Phil Jagielka, Tom Cleverley a suspendovaný McCarthy. Nepříjemnou zprávu si navíc ještě může dozvědět trio Barkley, Baines, Lennon. "Je důležité, jak do utkání vstoupíme, protože diváci budou nejspíš pískat, pokud nezačnou dobře. To je zpráva pro hráče, jak začít a jak hrát, abychom zvítězili," komentuje domácí výsledky Evertonu Koeman, jenž se znovu bude muset obejít bez Charlieho Austina.

Virální vtípky na hráče, tragická potence gólů, abnormálně chabé výkony, několik ostudně překvapivých proher, časté rozkoly mezi fanoušky a manažerem či vedením klubu. Tak se dá v krátkosti popsat letošní sezóna Manchesteru United... Tedy Aston Villy, samozřejmě.

Legenda praví, že se po Villa Parku prochází přízrak sestupu z Premier League po dvě desetiletí, vždy se však našel dostatečně schopný exorcista, jenž ducha druhé ligy na poslední chvíli přeci jen vyhnal. Dle příznivců celku z Wittonu ďábelský šéf Randy Lerner však letos nadvakrát správného vymítače nenašel a ještě před vlastním vstupem k sobotnímu boji může být osud Villans zpečetěn poobědovým úspěchem Norwiche.

Problémy v Aston Ville můžeme najít za každými dveřmi. Ať už jde o letní excesy talentovaného puberťáka Jacka Grealishe či naopak ty nedávné od vyzrálé ikony Gabriela Agbonlahora, jenž začátkem týdne zjistil, že ho dovolená v Dubaji fyzicky naprosto vyčerpala. Celoroční trápení Lernera s nezájmem o kup jeho finanční černé díry z Birminghamu či spěšný a ve stylu slávistického předsedy Šimáněho zmateně vysvětlený odchod generálního ředitele Toma Foxe. Pořadately ničené transparenty žádající změny ve vedení či odstranění slova prepared ze znaku klubu za bezmála tři miliony korun.

Momentálně se hráči musí vyrovnávat se sérií osmi porážek v řadě, něco takového zažila Aston Villa naposledy v době, kdy se současný vlastník teprve učil mluvit. Z výjezdů, které v minulých letech držely klub nad sestupem, pak nepřivezli ovínění fotbalisté vítězství už patnáctkrát v řadě a je tak zřejmé, že za nimi anglická elita po osmadvaceti letech zhasne a zavře.

Díky podstatně vyšším ambicím se Manchester v mnoha zklamáních Villans vyrovná, sezóna ale pro ně zdaleka tak špatně skončit nemusí. Samozřejmě, pachuť vyřazení z Evropské ligy Liverpoolem bude fanoušky ještě nějaký čas pronásledovat, na dalších frontách je ale stále o co hrát. Příští sobotu se utká o finále FA Cupu s Evertonem, který marně hledá svou ztracenou formu. V lize pak ještě může pořádně zatopit čerstvým semifinalistům Ligy mistrů z osm kilometrů vzdáleného Etihad Stadium a porvat se tak o nejprestižnější klubovou soutěž.

První povinný krok vede přes mužstvo, které Manchester porazilo jen jednou z posledních čtyřiceti pokusů, pouze šestkrát se pak týmy rozešly smírně. Šokující ztráta v roce 2009 je pak ojedinělou domácí prohrou od listopadu 1983, naopak třiadvacetkrát zůstaly všechny body hostitelům. Ti teď navíc na vlastním pažitu jedou na vlně čtyř vítězství s třemi čistými konty a s vědomím, že následující tři kola odehrají právě zde.

Pokud by se jim tentokrát nepodařilo rozšířit už tak nejvyšší počet zápasů bez inkasované branky, může se spolehnout na Wayna Rooneyho či Marouana Fellainiho. Zatímco prvně jmenovaný vsítil Aston Ville už třináct ligových branek, ten druhý skóroval čtyřikrát, rázem je to tak jeho nejoblíbenější soupeř. V základní sestavě se přitom nejspíš ukáže i objev letošního roku Marcus Rashford, jenž ještě před devatenáctými narozeninami oslavil tři ligové góly, víc jich žádný stejně mladý hráč v dresu Red Devils nikdy nedal.

"Všichni v klubu jsou frustrováni, protože tuto sezónu nejsme konzistentní. Když musíte každý týden stavět jinou základní sestavu kvůli zraněním, je obtížné vyrovnaně pokračovat v budování týmu," stěžuje Louis van Gaal, který se kvůli středečnímu zranění musí tentokrát obejít bez Andera Herrery. Návrat na ligové trávníky po dvouměsíční pauze však už vyhlíží uzdravený Wayne Rooney. V dresu hostů by se pak po trestu mohl vrátit Hutton a na více minut na hřišti se už těší Adama Traoré i Jack Grealish.

Koupit si lístky na sobotní představení v Hawthorns už chce pořádné sebezapření. O zábavu se totiž mají postarat dvě mužstva, která v minulých týdnech fotbalovou radost ve velkém zrovna nerozdávají. Letos naposledy půjde West Bromwich do zápasu jako favorit, Watford se naopak pokusí ukončit dvě mizerné série.

Hornets čekají na vítězství od poloviny února, s Baggies však v lize neuspěli od poloviny devadesátých let. Přitom se s nimi od té doby střetli už patnáctkrát a až díky srpnové bezbrankové remíze alespoň poprvé udrželi čisté konto. Za sedm předešlých výletů tu inkasovali hned jednadvacetkrát, sami se přitom v současnosti potýkají s hrůznou gólovou potencí - v roce 2016 nedal žádný tým Premier Leauge méně branek. Příčina je zřejmá. Vyschlý prach Odiona Ighala, jenž se po přelomu roku trefil jedinkrát, zatímco jeho věrný sekundant Troy Deeney třikrát, zařídil bleskovou rozlučku s evropským snem. Tedy pokud by Watford nenalézal útěchu v FA Cupu, ve kterém za probíhající kalendářní rok vyhrál dvakrát více zápasů než v lize a příští neděli se tak chystá do Wembley bojovat o finále.

West Brom může probíhající sezónu pomalu schvávlit za úspěšnou, když více bodů za dvaatřicet kol získal naposledy před třemi lety a nakonec z toho byla překvapivá osmá příčka. Zdá se tak, že Baggies mohou hrát lehkonoze a bez svazujícího tlaku, na trávníku to však vypadá přesně naopak - věkem nejzkušenější základní sestava ligy vyprodukovala za minulá čtyři kola čtyři střely na branku. Ano, dvě z nich skončily v síti a jedna dokonce zařídila premiérové vítězství nad Manchesterem United, nicméně tím se výčet pozitiv Pulisova celku pomalu uzavírá. Tragické záznamy ofenzívy zapsal přesto, že se utkal s dvěma týmy bojujícími o záchranu. Norwich jim navíc jediným zásahem sebral sedm zápasů dlouhou domácí neporazitelnost.

Konec dvaceti letům jistých bodů ze zápasů s Hornets by se mohl přiblížit i v případě absence jediného jakž takž úspěšného střelce Salomóna Rondóna, jenž opouštěl trávník na Etihad Stadium už po dvaceti minutách, nicméně trable se zády měl během týdne vyřešit. Podstatně zlověstnější otanzíky tak visí nad Pritchardem a McManamanem, James Morrison by se pak měl vrátit až těsně před koncem sezóny. Na druhé straně by zranění z předešlého zápasu nemělo zamezit v nástupu Capouému, manažer Flores se však netají tím, že s myšlenkami na pohár sestavu značně promění.

"Když sleduju své hráče na tréninku, vidím skupinu borců, kteří zkouší dokázat to, co chceme. Nevidím však žádný strach," kasal se manažer Newcastlu Rafa Benítez před veledůležitým utkáním se Swansea. Právě bázeň a velké sousto pokory je nicméně to, co by Magpies potřebovali ochutnat. Záchranářská bitva totiž spěje ke konci a led pod Newcastlem je tenčí a tenčí...

Španělský manažer má velkou reputaci, v jeho životopise se blyští Liverpool, Chelsea i Real Madrid, ale se záchranářskými povinnostmi Benítez příliš velké zkušenosti nemá. V prvních čtyřech zápasech ostatně vybojoval jediný bodík, a to hrál proti Sunderlandu i Norwichi. Straky všechny trumfy rozházely po lese. Konfrontace se Swansea by však mohla tápajícímu Newcastlu přinést potřebnou inspiraci.

Je úctyhodné, jaký pokrok udělala Swansea pod Francescem Guidolinem. Od chvíle, kdy kývl na post manažera, získali Velšané parádních 21 bodů a ze sestupových pozic dopluly Labutě ke klidným vodám. A je k nevíře, jak za celou tu dobu Newcastle pouze přešlapoval na místě a s nabitým kádrem plným hvězd bez špetky bojového ducha naopak do hustých bažin zabředl. Deset zápasů a 4 body? Nashle ve druhé lize.

Po Swansea se Newcastle utká s Manchesterem City a s Liverpoolem; semifinalisty Ligy mistrů, popř. Evropské ligy. Zisk tří bodů proti celku, kterému už vlastně o nic nejde, je pro Magpies absolutní povinností, bez které můžou bitvu o záchranu klidně odpískat. Psychickou vzpruhu potřebuje i samotný klub, na který se kromě nenávisti fanoušků valí i úspěšná žaloba bývalého hráče Jonase Guttiéreze.

Po prohře v Southamptonu se mu navíc po brankářském postu rozpadla i obrana. Daryl Janmaat si poranil tříslo, načež se pokoušel pěstí rozbít zeď a zlomil si dva prsty. Mimo hru jsou Fabricio Coloccini, Massadio Haïdara a Steven Taylor; naopak Jack Colback se po karetním trestu vrací.

Swansea naproti tomu může využít veškerých opor i borců z širšího kádru. Včetně jednoho z nejlepších hráčů jarní Premier League Gylfiho Sigurdssona, který mimo jiné sestřelil minulý týden obhájce titulu z Chelsea. Korunoval tak fantastické období, v němž Swans vyhráli čtyři z šesti utkání, dopluli na značku 40 bodů a konečně můžou stáhnout perutě.

Tenhle zápas bude především o jednom týmu. Manchester City v letošní sezóně Ligy mistrů převzal roli Chelsea, která v posledních letech držela neúspěšnou Premier League alespoň částečně na výsluní. Nyní se mezi nejlepší čtyřku Evropy probojovali svěřenci Manuela Pellegriniho; ti však musí stejný počin dokázat i v lize. Euforii z úspěchu na milionářské scéně touží potvrdit právě na Stamford Bridge.

Ve prospěch Man City hovoří především motivace. Bleděmodří mají pořád o co hrát, kromě tolik omílaného čtvrtého místa ještě v klidu mohou zaútočit i na třetí pozici, kterou drží jen dva body vzdálený Arsenal. Naopak Chelsea na atak pozic zaručující účast v Lize mistrů definitivně rezignovala a nesnadně vypadá i pouhá kvalifikace do Evropské ligy.

Pak je tu i forma obou celků. Londýňané vyhráli z posledních šesti soutěžních duelů jen jediný, vedle evropských prken vyhasly jejich naděje i v FA Cupu - a po prohře ve Swansea patrně i v Premier League. Naproti tomu Manchester City zvládá obě aktuální fronty s přehledem posouvat k relativně vítěznému finiši. V lize posledně porazil houževnatý West Brom a navázal tak na hladkou výhru nad Bournemouthem.

Pomohl mu hlavně návrat dvou ofenzivních opor. Zraněné Silvu se Sterlingem plnohodnotně nahradili (ba i překonali) uzdravení Samir Nasri a Kevin De Bruyne; především belgický reprezentant povýšil hru bohatého klubu opět na nejvyšší úroveň. Pro něj navíc na západě hlavního města půjde o osobní vendetu, jelikož z Chelsea před dvěma lety ne úplně v dobrém odešel.

De Bruyne teď může fanouškům i vedení loňského mistra jednou provždy ukázat, že si jeho služeb měli vážit více - ne snad, že by to nevěděli už nyní. Manchesteru City se však na Stamford Bridge příliš nedaří, z posledních 17 utkání tam vyhráli jenom jednou! Nejčerstvější vzpomínky se upínají k únorové ostudě v FA Cupu, kdy velmi improvizovaná sestava Citizens inkasovala pětigólový direkt.

S obrannou hrou má ovšem aktuálně větší problémy především tým Guuse Hiddinka. Doma v Premier League neudržel čisté konto už devětkrát v řadě; deset neúspěchů za sebou pamatují jen ti nejvěrnější příznivci Blues, kteří fandili už v roce 1970.

Vyztužit defenzivu už může Gary Cahill s Nemanjou Matićem, útok zase posílí Diego Costa a nejspíš i Willian. Mimo hru zůstávají John Terry, Eden Hazard a Loïc Rémy. Man City postrádá vedle zmíněných Davida Silvy a Raheema Sterlinga ještě kapitána Vincenta Kompanyho.