Premier League - preview 37. kola

Titul je sice v nenávratnu, ale pro Tottenham sezóna rozhodně nekončí. Namísto nahánění hbitých Lišek se nyní Kouhouti musí soustředit na bránění svých pozic. Rozhozený tým Mauricia Pochettina hájí druhou příčku před hlavním rivalem - Arsenalem - který se nachází pouhé tři body zpět. Argentinský šéf zažije emotivní souboj se Southamptonem, z jehož lavičky na sever Londýna přišel.

Tottenham byl především na jaře v boji o titul a v konkurenci Leicesteru se dalo očekávat, že bude svého papírově slabšího soupeře dotahovat. Jenže zatímco Foxes týmového ducha a psychickou odolnost zápas od zápasu zesiloval, Londýňané se pod náporem tlaku sesypali a minulé pondělí si navíc uřízli pořádnou ostudu.

K nedůstojnému představení na Stamford Bridge už se nemá cenu příliš vracet, řečeno i napsáno toho bylo dost. Kohoutí řádění zatím za všechny odnesl Moussa Dembélé, který až příliš důkladně zkoumal oči Diega Costy. Kromě posledních dvou utkání letošní sezóny navíc belgický záložník nebude moci nastoupit do úvodních čtyřech klání té nadcházející.

Střed pole Tottenhamu tak dostal pořádnou ránu, za podobnou hloupost totiž už proti WBA dostal třízápasový trest a proti Southamptonu logicky také nenastoupí. Pochettino má navíc velké štěstí, že po sprostých zákrocích nepřišel ještě o Erica Diera nebo Erika Lamelu.

Pozornost si ale zaslouží taky Saints, jejichž výtečná forma z posledních kol dohnala klub z jihu Anglie do těsné blízkosti nejlepších týmů Premier League. Z posledních osmi klání pětkrát Southampton zvítězil a jen jednou prohrál. Předešlá dvě utkání navíc korunoval osmi vstřelenými góly - čtyři z nich do sítě Manchesteru City.

Na sedmém místě tak mají Svatí dvoubodový náskok na finalistu Liverpool, který má však zápas k dobru. Na zahálku tak není prostor. Tottenhamu navíc mají Mané a spol. co vracet - prohráli s ním šest z posledních sedmi vzájemných utkání.

Podobně jako Spurs ani Southampton nemusí počítat pražádné raněné. Velmi pravděpodobně tak do nedělního utkání nastoupí stejná sestava jako před týdnem.

Když se v prosinci vydával Liverpool na půdu Watfordu, ztrácel na svého soupeře bod a vysoká porážka rozdíl ještě navýšila. Nyní už je mezi celky propast jedenácti bodů, lépe jsou na tom však svěřenci Jürgena Kloppa, kteří dohrávají sezónu na dvou frontách. To hosté se koncem dubna probudili z evropského snu a během následujícího týdne jen povinně dohraje tři kola.

V českých diskuzích probíraná pohárová sestava Sparty nachází podobu v posledním ligovém výběru Reds. Ti na hřišti Swansea vystoupili s jejich nejmladší jedenáctkou v historii Premier League, když se věkový průměr sotva přiblížil hranici čtyřiadvaceti let. Touha po zisku trofeje z Evropské ligy, která je po čtvrtku zase blíže realitě, hatí úspěchy ligové a z předešlých sedmi kol tak liverpoolští odcházeli vítězně jen třikrát.

"Budeme potřebovat pomoc fanoušků. Ani nevím o kolik zápasů jsme odehráli více než Watford. Určitě uděláme několik změn a budeme se snažit dělat vše pro vítězství. Respektujeme tuto ligu a chceme skončit na nejlepší možné pozici," omluvně komentuje minulá ligová představení Klopp, jenž věří, že sérii deseti soutěžních duelů na Anfield Road bez prohry prodlouží i několik dnů před finále v Basileji, kam se dostane jen minimum britských fanoušků.

Hornets po prohře v semifinále FA Cupu už žádný tlak do konce sezóny nesvírá, přesto mohou hrát ještě důležitou roli v konečném zúčtování. Reds se sice do Ligy mistrů pokusí proklouznout jinou než ligovou cestou, následující soupeři, Norwich a Sunderland, však motivaci na pokoření již zachráněného celku rozhodně postrádat nebudou. Watfordu přitom od začátku roku vyschl střelecký prach. Stejně mizernou koncovkou se "chlubí" pouze poslední Aston Villa, není tak divu, že v klubové tabulce střelců se na třetím místě drží "Vlastní gól". Až právě proti stále jedinému jistě sestupujícímu celku ještě zaútočil na lídra Ighala Troy Deeney a dvěma zásahy přispěl k druhému vítězství za devět kol.

Do pokusu o historicky první double proti Reds může nastoupit stejná jedenáctka jako před týdnem, zatímco u domácích lze základní sestavu odhadovat jen velmi těžce. Mimo nicméně s určitostí zůstane trio Henderson, Origi, Ings, které by ale mělo ještě před úplným závěrem hlásit návrat z marodky.

O anglickém titulu je už sice rozhodnuto, to však neznamená, že by se dál nehrálo ani o další vysoké příčky. Naopak, dnešní program Premier League naposledy v sezoně svádí dohromady dva konkurenty z úplné špice tabulky. Čtvrté Man City by se v případě výhry dotáhlo na svého soka na třetí příčce, zatímco Arsenalu by i jen remíza dala jistotu přímého postupu do skupinové fáze Ligy mistrů...

Oba celky zároveň hledí pod sebe i nad sebe. Citizens totiž po včerejšku dělí dvě kola před koncem už jen jediný bod od páté příčky znamenající žádnou milionářskou soutěž, mezitímco Arsenal dál touží prodloužit svou šňůru umístění nad úhlavním rivalem z White Hart Lane.

Druhý Tottenham má však situaci ve svých rukou; stačí mu po obědě jakkoliv porazit Southampton a žádný takzvaný St. Totteringham Day se letos poprvé od založení Premier League nekoná, což by jedině podtrhlo všeobecně trudný ročník Gunners.

Srdce mnoha gunnerů a goonerů už v tuto chvíli nic nezahojí, ovšem obhajoba místenky v top3 - první taková od sezony 2004/05 - by přeci jen představovala alespoň menší náplast na zklamání ze čtvrtfinálového vypadnutí v rámci FA Cupu či dalšího osmifinálového krachu v Lize mistrů.

Manchester City se naproti tomu může utěšovat svými výkony v Champions League a historicky prvním semifinále. Tam se na druhou stranu bleděmodří vůbec nepochlapili, za celou dobu na branku Realu Madrid vystřelili všehovšudy dvakrát a Pepu Guardiolovi ukázali, že je s nimi potřeba odvést ještě mraky práce.

Čistě v lize se jedná o souboj dvou, kteří zkolabovali - to ani nejde jinak říct. Dnes už se to zdá jako dávná minulost, ovšem Arsenal do nového roku vážně vstupoval coby lídr tabulky a Manchester City ještě před vzájemným soubojem s Leicesterem ze začátku února od senzačního mistra dělily pouhé tři body.

Právě v tu chvíli se pro Citizens vše začalo lámat. Pellegriniho parta doma Mahrezovi a spol. podlehla ošklivě 1:3 a vzápětí jako by se s definitivní platností přeorientovala pouze na LM; pouhých pět výher z následujících 11 kol toho budiž důkazem. V nedávné době se City v lize znovu sebrali a vyhráli čtyři zápasy z pěti, takovou sérii však o minulém víkendu utnul debakl rukama Southamptonu (2:4).

Arsenal aktuálně v domácí soutěži natahuje sérii neporazitelnosti, která v tuhle chvíli hovoří číslem osm a datuje se do doby těsně po vypadnutí z Ligy mistrů. To však na druhý pohled není až tak chvályhodná bilance, neboť rovná polovina oněch utkání ústila v remízový výsledek, a zejména v posledních dvou případech s Crystal Palace a Sunderlandem se jednalo o hořká zklamání.

V prvním vzájemném duelu těchto dvou soupeřů se radoval domácí Arsenal, když 21. prosince uspěl v poměru 2:1. Že se však jedná o patřičně starodávnou záležitost, to vhodně dokumentují už jen jména střelců vítězné strany: za Gunners se prosadili dnes sporadicky startující a pravidelně kritizovaný Theo Walcott spolu s Olivierem Giroudem (bez ligového zářezu od půlky ledna).

Z pohledu Manchesteru City dnes bude kráčet mimo jiné o loučení Manuela Pellegriniho s ochozy na Etihad Stadium. Chilský veterán doma vyhrál pěkných 43 ligových zápasů z celkového počtu 56 (76,8%), zrovna tento ročník je však pro klub v tomto ohledu tím suverénně nejslabším za poslední půl dekády. Citizens už teď na vlastním hřišti nezvládli pět střetnutí; tedy stejný počet duelů jako v předešlých čtyřech sezonách dohromady.

Konkrétně na Arsenea Wengera Pellegrini vyzrál jenom jedinkrát, a to ihned při svém debutu proti Arsenalu, když bleděmodří na Etihad Stadium v prosinci 2013 slavili divokou výhru 6:3. Gólem i asistencí se na tehdejším debaklu podíleli rovněž David Silva a Pablo Zbaleta, ti však oba dnešní šlágr zmeškají vinou zranění. Totéž platí pro Aleksandra Kolarova a Vincenta Kompanyho, jenž zrovna včera na Facebooku potvrdil dokonce i svou absenci na Euru.

Také na Emirates registrují jednoho maroda, kterého se letní vrchol sezony rozhodně nebude týkat - sezona již skončila pro Oxlade-Chamberlaina, k němuž se řadí také za Německo už dávno nenastupující stoper Mertesacker. Mezi náhradníky by opět neměli chybět uzdravení Wilshere s Cazorlou.

Dnešní bitva dvou silných, ale zklamaných se začne odvíjet od 17:00 našeho času a její bezproblémový průběh se pokusí zajistit Anthony Taylor, dle nedávného výzkumu serveru You-Are-The-Ref.com nejméně chybující rozhodčí ze všech anglických.

Zápas, kde se může rozhodnout o všem - Norwich v posledních dvou kolech bezesporu čekají hratelní soupeři, právě doma proti Manchesteru United však Kanárci touží všem ukázat, že v Premier League mají své místo, že si ho opravdu zaslouží. Statečný výkon na Arsenalu Neilovým svěřencům nepřinesl ani bod, udělá tedy domácí prostředí ten zásadní rozdíl?

Pakliže Norwich bojuje o holou záchranu a v sázce má tedy úplně vše, Manchester United se na opačném konci tabulky nenachází v příliš odlišné pozici. Na čtvrté sousedy z města manšestru mají k dobru jeden zápas, a tak manko čtyř bodů docela klidně mohou umazat. Tím spíš se potom musí činit proti soupeři, kterému na podzim na Old Trafford ostudně podlehli 1:2.

Norwich se obecně na hřištích velkých soupeřů letos prezentuje velice slušně (v Liverpoolu remizoval a na půdě Chelsea jen těsně prohrál), a doma to vlastně není o tolik jiné. Na Carrow Road už ztratili body fotbalisté Arsenalu i Manchesteru City a samotní United v Norfolku nepochodili při výletech z let 2012 a 2005.

Kanárci si však v první řadě nutně budou muset rozpomenout na to, jak skórovat. Ačkoliv Arsenal především Nathan Redmond velmi vydatně trápil, Norwichi se ve finále už potřetí v řadě nepodařilo najít recept na soupeřovu obranu, a s pokračováním takové střelecké krize se bude zachraňovat jen těžko.

Manchester United potom v tomhle směru představuje zvláště tvrdý oříšek, když s výjimkou výbuchu na Tottenhamu (0:3 desátého dubna) od začátku března v lize nikdy neinkasoval víckrát než jednou, a z toho pětkrát se dokonce radoval z čistého štítu.

Alex Neil v sobotu po obědě opět nebude moci počítat s klíčovými články defenzívy - záložníkem Alexem Tetteym a stoperem Timmem Klosem. Aby toho potom nebylo málo, v srdci defenzivní linie možná nebude moci nastoupit ani nemocný Ryan Bennett. V takovém případě by se možná na pravém beku do hry podíval odstavený Steven Whittaker, zatímco Russell Martin by se přesunul více doleva.

Manchester United v týdnu utrpěl ztrátu v podobě distancu pro Marouana Fellainiho, jenž neudržel nervy při souboji s Robertem Huthem. Mimoto Louis Van Gaal dlouhodobě nemůže využívat zraněné Lukea Shawa a Bastiana Schweinsteigera.

Na Dean Court se chystá poslední letošní klání Premier League. Pro mnohé překvapivě se sem však po evropském šampionátu zřejmě znovu vrátí. Oslavy nejvyššího postavení Bournemouthu v Anglii uvidí zblízka i Tony Pulis, který právě u svých nynějších hostitelů získal svůj první manažerský post.

Na začátku devadesátých let v tehdy třetiligovém celku končil hráčskou kariéru, aby následně převzal velení a dvakrát za sebou těsně unikl sestupu. Současná situace je přeci jen o něco příjemnější, on i jeho sobotní protivník se může těšit na další ročník mezi elitou, ač forma obou je povážlivě tristní.

Od pokoření Manchesteru United uhráli Baggies pouhé dva body za sedm kol, v nichž navíc skórovali jen dvakrát. A to pokaždé na hřišti soupeřů, od kterých přitom vítězství přivezli pouze jedinkrát z třinácti předešlých pokusů. Cherries oplácí podobnou mincí - pěti porážkami z šesti minulých zápasů, třikrát v řadě pak prohráli před domácími diváky, kteří k tomu museli překousnout deset inkasovaných branek.

Tentokrát cílí na historicky premiérový dvojitý ligový úspěch proti hráčům WBA v jedné sezóně. Přitom už v listopadu je po dramatickém závěru vyřadili z poháru, aby je dva měsíce poté srazily dvěma zásahy obránců. Prosincový duel mimo jiné poznamenaly dvě hloupé červené karty Jamese McCleana a Salomóna Rondóna, kteří si za ztrátu nervů nakonce vysloužili pauzu na tři zápasy.

Oba přitom odcházeli pod sprchy po ataku na Adama Smitha, střelce prvního gólu, jenž kvůli tříslům definitivně přišel o zbytek sezóny. Ten by naopak mohl stihnout smůlou pronásledovaný útočník Max Gradel. V dresu hostů by znovu v základní sestavě měl nastoupit čerstvě sedmnáctiletý Jonathan Leko a v lepší budoucnost doufá i od ledna zraněný James Morrison.

Rafa The Magician - Rafa Kouzelník. Takhle se Rafovi Benítezovi přezdívalo po minulém víkendu, a faktem je, že španělský odborník skutečně Newcastlu tak trochu vykouzlil hubenou výhru nad Crystal Palace. Po ní se Straky poprvé od začátku února vyhoupli nad sestupovou propast, stále je však před nimi celá horda práce...

Magpies za sebou nyní mají slušnou čtyřzápasovou sérii bez prohry, jenže z toho třikrát se představili před domácím publikem a mimo sestupovou zónu je drží rovněž jeden odehraný zápas navíc oproti Sunderlandu i Norwichi. Situace NUFC proto navzdory dobrým výsledkům není zas až tak růžová.

Na druhou stranu, teď jsou Straky rozhodně favoritem a mají výhodu, že jejich jediný zbývající výjezd je táhne zrovna do Birminghamu, kde sídlí beznadějně poslední Aston Villa se šňůrou 11 ligových proher v řadě. Tím vínoví vyrovnali klubový rekord z dávného roku 1963 a jejich jedinou motivací teď je nestanovit jeden zbrusu nový.

Newcastle v posledním kole doma přivítá silný Tottenham, a tak se pro něho nyní tři body rovnají absolutní povinnosti. V tomto směru Benítez jistě uvítá také statistiku, podle níž teď Straky mohou s Aston Villou neprohrát už podesáté v řadě.

Pro Rafu Beníteze půjde svým způsobem o pikantní zápas, neboť právě pozici manažera Aston Villy roku 2011 s díky odmítal, a na španělském kouči je teď potvrdit, že se rozhodl dobře. V tom mu bude po čtyřzápasové absenci vinou problémů s třísly pomáhat také pravý bek Daryl Janmaat, kterému by zpět do sestavy mohlo pomoci i lehčí zranění zaskakujícího Vurnona Anity.

Aston Villa zřejmě bude mít slabinu na levém beku, kde kvůli trestu nemůže nastoupit Aly Cissokho; na svou šanci číhají Leandro Bacuna či Kieran Richardson, zdravotně lehce v nepořádku. S otazníkem jsou také starty Veretouta a Gestedeho, zatímco problémový Gabriel Agbonlahor byl klubem zdá se opět vzat na milost.

Crystal Palace se přes matematickou nejistotu zřejmě zachrání a může tak přes tragikomickou formu přemýšlet nad cestou směr Wembley. Hráči Stoke City pak věří, že dubnem pominula jejich děsivá bilance a ještě se pokusí vyrovnat loňský rekordní počet bodů.

Zranění Jacka Butlanda zasáhla tým více, než si lecjaký fanoušek připouštěl, a ke třem deklasujícím porážkám přidali Potters pouze dvě remízy. Z teoretických šancí na poháry je tak pouze boj s Chelsea a se sebou samými. Opravdovou pohodou tak přes klidný závěr ročníku disponuje snad jen Marko Arnautović, který se trefou proti Sunderlandu stal nejlepším střelcem Stoke v jedné sezóně Premier Leauge. Tentokrát přijíždí Potters na půdu, kde sice za deset let prohráli v lize pouze jedinkrát - před dvěma a půl lety proti tehdy poslednímu týmu tabulky - jenže právě od té chvíle už nikdy vzájemné klání sami nevyhráli.

Eagles po prosincovém vybrakování Brittania Stadium sousedili s Tottenhamem a Manchesterem United, až domácí úspěch ve vzájemném setkání v rámci 4. kola FA Cupu jim však opravdu pomohl k letošnímu úspěchu. Connor Wickham totiž před dvěma týdny prvně po návratu od zranění skóroval a poslal svůj tým do závěrečného boje o Evropu. Jen těžko by se přitom hledalo anglické mužstvo, které by si za své výkony v letošním roce zasloužilo takovou šanci méně. Pouhých osm bodů od začátku ledna, ojedinělé ligové vítězství a také jediný zásah v posledních čtyřech kolech - to je tristní resumé celku, které tak svou jistotu prvoligové příslušnosti staví na půl roku starých výsledcích.

K úspěšné rozlučce s domácími fanoušky opět nepomůže Wilfried Zaha, jehož by svalové zranění mohlo vyřadit i z tolik očekávané bitvy ve Wembley. Zbytečnou ztrátu pak Alan Pardew nejspíš nebude riskovat ani u Bolasieho s Jedinakem. Na druhé straně by ze sestavy mohl vypadnout Bojan, ten se totiž nešťastně poranil při čtvrtečním tréninku.

O titulu v Premier League je po minulém kole definitivně rozhodnuto, nyní se oči fanoušků upřou kromě bojů o pohárovou Evropu více také na boj o záchranu. Ten se zúžil prakticky už jen na tři týmy, přičemž dva z nich se přidají k již jasně sestupující Aston Ville. Jedním z horkých adeptů na pád o patro níž je Sunderland, který doma v sobotu odpoledne přivítá Chelsea.

Černého Petra si rovněž může vytáhnout největší rival Black Cats, Newcastle. Třetím do party je Norwich a zajímavé je, že Sunderland se v poslední dvou zápasech sezóny utká se stejnými soupeři jako Canariens, pouze v opačném pořadí. Jedno je jisté, Tyne-Wear derby v příští sezóně v nejvyšší anglické soutěži neuvidíme.

Obhájce titulu ze Stamford Bridge bude chtít na letošní sezónu co nejrychleji zapomenout. V závěru sezóny už nicméně výrazně ovlivnila boj o ligový primát a nyní může zamíchat kartami také v bitvě o přežití. "Každé utkání je pro nás důležité, pro naši hrdost a radost z fotbalu. Za druhé chceme, aby všechny celky bojující o udržení viděli, že ke všem zápasům přistupujeme stejně. Vždy půjdeme za vítězstvím," nezlehčuje současnou situaci manažer Guus Hiddink.

Nizozemského kouče čekají poslední tři duely na lavičce londýnského klubu a do nich může kromě dlouhodobě zraněných Francouzů Loïca Rémyho a Kurta Zoumy nasadit kohokoliv ze soupisky a to včetně brankáře Thibauta Courtoise, jemuž již vypršel trest za červenou kartu z klání proti Manchesteru City. Do velké formě se navíc, bohužel pro Blues trochu pozdě, dostal také Eden Hazard, jenž nejprve dvěma góly skolil Bournemouth a v pondělí proti Tottenhamu korunoval svůj velmi dobrý výkon vyrovnávací trefou.

Právě utkání se Spurs lodivod Black Cats Sam Allardyce svým hráčům při předzápasové přípravě hodně připomínal. Také on nemá s marodkou při ligovém finiši žádné větší problémy, pouze Billyho Jonese přes týden pobolívala kyčel, a tak se nedá očekávat, že by se objevil v základní sestavě.

Po hladkém vítězství na půdě West Bromwiche se Kladiváři zcela reálně vrátili do boje o Ligu mistrů. Na čtvrté místo ztrácí pět bodů, přičemž Manchester City odehrál o zápas víc a čeká ho náročný duel s Arsenalem. Manchester United pak West Ham vyzve v přímém souboji. První krok však musí mančaft Slavena Biliće učinit doma proti Swansea, kterou musí za každou cenu porazit.

V předposledním zápase na Boleyn Ground hraje West Hamu do karet úplně všechno. Payet a spol. neprohráli v Premier League už deset zápasů za sebou, poslední dva navíc pohodlně vyhráli. Watfordu a WBA ke všemu nasázeli dohromady šest gólů.

Výtečně se jim navíc vede i ve vzájemných zápasech se Swansea. Všechny tři domácí střetnutí v Premier League dokázali vyhrát a na půdě Labutí nepoznali porážku rovněž v posledních třech případech. Velšané se pak výhrou proti Liverpoolu už i matematicky zachránili a v sobotním klání jim už tedy vůbec o nic nejde.

Jako poslední pozitivum pro West Ham musíme započíst i nezvykle četnou marodku Swans. Mimo hru je nejlepší hráč Gylfi Sigurdsson a jeho dva věrní kolegové z ofenzivního kvarteta - Jefferson Montero a Alberto Paloschi. Aby toho nebylo málo, manažer Guidolin nemůže počítat ani s kapitánem Ashleym Williamsem a levým bekem Neilem Taylorem.

Slaven Bilić má k dispozici kompletní kádr - až na výjimku v podobě brankáře Adriána, který laboruje s bolavým lýtkem. Přesto možná uvidíme větší množství hráčů z širšího kádru, jelikož West Ham čeká klíčový duel s Manchesterem United už v úterý.

A právě tam se rozhodne o úspěchu a neúspěchu sezóny Hammers. V případě, že Kladiváři závěr sezóny nezvládnou, může se přes ně přehnat ještě sedmý Southampton, a to by mohlo znamenat i konec nadějí na evropské poháry. West Ham každopádně útočí na vyrovnání nejlepšího umístění v historii Premier League - pátí byli jedinkrát v sezóně 1998/99. Lépe na tom byli naposledy před třiceti lety (třetí).

Nemožné se stalo skutečností, největší fotbalová pohádka dostala svůj vysněný happyend. Leicester City, jeden z největších kandidátů na sestup, smetl ze stolu všechny předpoklady, všechny finanční dogmata a ukázal, že i v dnešní penězi prolezlé sportovní době se dá uspět s velkým srdcem a týmovým duchem. Jako první jim k titulu půjde blahopřát Everton.

Na tenhle příběh by se nemělo zapomenout. Není to jen úžasná pohádka, ale především ukázka toho, že nikdy není radno kohokoli podceňovat. Že i chudý a podceňovaný tým může při souhře okolností sestřelit všechny hvězdami nabité celky, a to i v tak bohaté soutěži, jakou je Premier League.

"Co Leicester dokázal je obrovská inspirace pro jakýkoli sportovní tým. Myslím si však, že musíme být realističtí, protože se to nestane normou. Něco takového se v moderní hře ještě nestalo a předpokládám, že nebude snadné to zopakovat," přemítá manažer Evertonu Roberto Martínez, který ale nechce být v roli pouhého gratulanta. "Poblahopřeje jim, ale příští minuty už se budeme snažit se proti nim předvést."

Pod španělským trenérem se povážlivě kýve židle. Velmi pravděpodobně skončí v Premier League opět ve spodní polovině tabulky a záchranná brzda v FA Cupu se taky nepovedla. V posledních týdnech je to pak čirý zmar - vždyť před těsnou výhrou nad Bournemouthem se Toffees hned sedmkrát za sebou museli smířit se ztrátou.

Sobotní večer však nebude o nich. S trochou nadsázky bude jejich úloha spočívat především v tradiční ‚Guard of Honor‘ pro senzační mistry. Leicester slaví od pondělní noci, kdy Chelsea obrala o body Tottenham a Foxes se s definitivní platností stali novými anglickými šampiony.

"Užil jsem si celou sezónu, protože už od počátku jsem cítil něco speciálního. Ale tohle bych si v životě nedokázal představit. Nikdy," pronesl dojatě strůjce šílené story Claudio Ranieri. "Vyhrát titul v Premier League je jedinečná věc - tím spíš s Leicesterem a tím spíš s těmito fantastickými chlapci. Je to neuvěřitelné," dodal italský šéf.

Ten proti Evertonu nebude moct počítat se suspendovanými Dannym Drinkwaterem a Robertem Huthem, jejichž střízlivění se patrně krapet protáhne. Do sestavy se naopak vrací Jamie Vardy. Po roční pauze způsobené zranění je zpátky taky Matty James. V základní sestavě bychom se mohli po dvou utkáních dočkat Marca Albrightona - to za předpokladu, že Ranieri dopřeje první minuty těm, kteří měli největší zásluhu na zisku titulu.

Toffees opět postrádají stopery Phila Jagielku a Ramira Funese Moriho, pročež asi dostane další šanci v sestavě mladík Matthew Pennington. Mimo hru jsou pravděpodobně i Gareth Barry, Seamus Coleman a Gerard Deulofeu.