Premier League - preview 6. kola: Brighton může jít do čela

Na závěr šestého kola Premier League hostí Crystal Palace překvapení letošního ročníku Brighton. Ten je totiž v tabulce aktuálně na šestém místě, případná výhra by jej však katapultovala do čela. Domácí jsou patnáctí.

Historicky 108. derby o dálnici M23 neboli souboj mezi Crystal Palace a Brightonem bude pro svěřence Patricka Vieiry představovat příležitost k pořádnému nastartování letošní sezóny, ve které se jim zatím příliš nedařilo. Manažer Vieira sice prožívá nejhorší vstup do nového ročníku ve své trenérské kariéře, ale panikařit ještě zdaleka nemusí. Palace se totiž dokázal dostat na slušné 11. místo i v sezóně 2017/18, kdy začal sedmi porážkami v řadě.

Tentokrát bude zapotřebí potvrdit, že minulá domácí výhra nad Tottenhamem 3:0 nebyla náhodná. Palace ale dokázal získat alespoň bod v deseti ze 17 domácích ligových vystoupení, do kterých vstupoval od začátku minulé sezóny v roli outsidera, takže rozhodně není bez šance.

Na jeho stadion přijíždí překvapení letošního ročníku Brighton, který vyhrál čtyři z prvních pěti ligových střetnutí a v tabulce se drží za týmy jako Liverpool, Chelsea a Manchester United. Žádné z posledních pěti vzájemných utkání navíc nevyhrál tým, jenž nastoupil doma.

Ve třech z letošních pěti ligových zápasů Brightonu vedl vítězný celek už po prvním poločase, v nichž udržel i čisté konto. Vzhledem k tomu, že Palace nedalo gól před přestávkou už v osmi soutěžních duelech v řadě, může smělá jízda hostů klidně pokračovat. A veselá by byla jistě i ta zpáteční po silnici M23.

Fotbalisté Southamptonu hostí v utkání šestého kola Premier League Wolverhampton Wanderers. Ani jednomu celku se zatím v letošní sezoně příliš nedaří, domácí jsou se čtyřmi body patnáctí, hosté mají o bod méně a patří jim šestnácté místo.

Southamptonu vstup do nového ročníku nevyšel úplně podle představ a před startem tohoto kola je na stejném místě, na kterém zakončil ten loňský. Kouč Ralph Hasenhüttl přitom v létě stanovil za cíl umístění v první desítce, k čemuž bude ale potřeba výrazné zlepšení. Saints v posledních čtyřech kolech pokaždé remizovali, což se jim nepřihodilo od roku 2002.

V cestě za prvním letošním ligovým vítězstvím jim tentokrát bude stát Wolves, což není úplně dobrá zpráva. Southampton totiž vyhrál jen jedno z předchozích deseti vzájemných ligových střetnutí navzdory tomu, že v posledních pěti se vždy prosadil jako první.

Hosté by se potřebovali rozpomenout na své umění obracet zápasy, neboť ve čtyřech z letošních pěti inkasovali jako první a pokaždé prohráli. Nedostatkem šancí ale netrpí a před startem tohoto kola vyprodukovali třetí nejvyšší počet střel. S jejich proměňováním to ale bylo horší.

V důsledku toho se střelecky prosadili jen v jednom z dosavadních pěti ligových vystoupení, přičemž žádný jiný celek v tomto kalendářním roce neselhal tak často jako právě Wolverhampton. Pokud však tentokrát vyhraje, bude to poprvé od června 2020, kdy zvítězí ve dvou venkovních ligových utkáních v řadě.

Arsenal se po hrůzném startu odrazil ode dna a cílí na vítězství proti Tottenhamu. Zastaví Spurs proti Gunners svojí upadající formu? Severo-londýnské derby je tu! Stadiony nesmiřitelných rivalů od sebe dělí pouhé 4 míle. Zatímco "Kohouti" po třech úvodních kolech vedli celou Premier League, "Kanonýři" se tou dobou krčili na samém dně - tabulky. Dnes však jdou do derby jako favorité. Kdo by to dřív řekl...

Ze vstupu Arsenalu do nového ročníku totiž jeho fanoušky doslova bolely oči a slabý optimismus, že teď už bude líp, velmi rychle vyprchal. Hned v prvním zápase Gunners propadli a nechali se porazit nadšenými nováčky z Brentfordu 0:2. Následující duel s Chelsea nejlépe symbolizuje nevyrovnaný souboj obrany "Kanonýrů" s nově příchozím Lukakem, který si s Marím a spol. hrál jak obří kocour s myší a přispěl k výhře The Blues 2:0. V dalším utkání přišla prohra, která se upřímně dala očekávat a to s Manchesterem City. Ti nedali Gunners žádnou šanci a soupeři nadělili potupného "bůra". Arsenal ani v tomto utkání neskóroval a připsal si tak nejhorší start do soutěže za posledních 118 let. Bilance 3 zápasy - 0 bodů - 0 gólů při skóre 0:9 nepotřebují další komentář.
Mikel Arteta přitom v této sezóně bojuje o setrvání na lavičce Gunners. Současný trenér Arsenalu proto přes léto mohutně posiloval a podařilo se mu přivést několik zajímavých hráčů. Nejvýraznějším z nich je někdejší dánský supertalent Ødegaard, který se již loni osvědčil při hostování z Realu Madrid. Dále na Emirates Stadium dorazil například reprezentační stoper Anglie Ben White, krajní bek Takehiro Tomiyasu a gólman Aaron Ramsdale, který by měl krýt záda chybujícímu Lenovi. Všechny zmíněné posily se podílely na výhře Gunners proti Norwichi a následně i proti nepříjemnému Burnley. Arsenal tak alespoň výsledkově vylepšil dojem z nové sezóny a figuruje na 13. místě tabulky.

Jeho rival z Tottenhamu, nacházející se o tři příčky výše, měl oproti Gunners zrcadlově obrácený vstup do ligy. Tottenham všechny tři úvodní zápasy vyhrál. Šokující, ale zasloužené, bylo vítězství nad obhájcem titulu Manchesterem City, na který "Kohouti" narazili v prvním kole. Tým vedený novým koučem Nuno Espíritem Santem dokráčel ke třem bodům po skvělém kolektivním výkonu. O jedinou branku zápasu se po rychlém přechodu do útoku postaral Jihokorejec Son Heung-Min.

Do utkání naopak nezasáhl Harry Kane, který byl dlouhou dobu na odchodu právě do kádru Citizens. Kane toužil konečně přestoupit do skutečného velkoklubu, ale šéf Tottenhamu Levy se postavil jasně proti a ani přes údajnou gentlemanskou dohodu svůj ofenzivní klenot nepustil. 150 milionů liber od City bylo málo. V následujícím utkání se Santovým bývalým týmem Wolves, které Spurs porazili 1:0, už Kane nastoupil a jeho přestupová sága se tím definitivně uzavřela. Výsledkem 1:0 Tottenham zvládl i duel s nováčkem z Watfordu a překvapivě se vyšvihl do čela Premier League. Poté však přišla porážka 0:3 s Crystal Palace a v minulém kole "Kohouti" stejným rozdílem padli i v derby s Chelsea. Původní chvála na Santovu taktickou a mentální přeměnu týmu byla tatam.

Z hlediska formy jsou tedy na tom lépe domácí Gunners a favorizují je i sázkové kanceláře. Ve vzájemné bilanci ale "Kanonýři" naopak zaostávají, když z posledních šesti NLD odešli třikrát poražení, dvakrát se soupeři rozešli smírně a jen jednou dokázal Arsenal zvítězit. Tato výhra však pochází z minulého NLD, které Gunners po obratu přetavili v triumf 2:1 na vlastním stadionu.

Asi většina fanoušků si vzpomene také na parádní rabonu Erika Lamely, který utkání gólově otevřel. Domácí hřiště má obecně pro Gunners v NLD stěžejní význam, protože z 27 utkání zde prohráli jen ve dvou případech. Pomůže Arsenalu i nyní podpora natěšených a zároveň - oprávněně - skeptických fanoušků? Nebo přebarví "Kohouti" severní Londýn na modro?

Utkání, na kterém by chtěl být snad každý fanoušek fotbalu. Souboj o titul. Bitva favoritů. Očekávání před zítřejším šlágrem na Stamford Bridge jsou obrovská. Ohromí nás oba aktéři strhující ofenzivní podívanou? Nebo budeme sledovat především úpornou taktickou bitvu s minimem šancí, kdy bude hlavní neudělat chybu? Při obrovské útočné kvalitě obou týmů doufejme, že to první.

Poslední měření sil The Blues a Citizens, jež se odehrálo v rámci finále Champions League letos v květnu v Portugalsku, totiž mnoho fotbalové krásy, jak se říká, nepobralo. Chelsea většinu zápasu perfektně bránila, vykrývala nebezpečné prostory v čele s mužem zápasu Kantém, a útočné síle týmu z Etihadu se vůbec nedařilo vytvořit si alespoň náznak gólové příležitosti. Extrémní množství přímých kopů - 47 - sice potěšilo statistiky, ovšem z hlediska střel na branku šlo o extrém na druhé straně: pouhé tři úspěšné pokusy. Utkání tehdy rozhodl jediným gólem Němec Kai Havertz, který po skvělé kolmici od Mounta vyškolil vyběhnuvšího Edersona a pohodlně zavěsil do prázdné brány. "Na vině" nezáživného zápasů mohla být i slabší divácká kulisa povolených 14 000 diváků. A toho se nyní bát nemusíme!

Od začátku sezóny totiž vládne v Premier League famózní atmosféra na vyprodaných stadionech a dá se předpokládat, že nadšení fanoušci poženou na Stamford Bridge své miláčky za vítězstvím. Není divu, Chelsea je před utkáním favoritem. Už před sezónou byli The Blues většinově prohlašováni za hlavního adepta na titul a od prvního utkání "Modří" dokazují, že právem a se 13 body vedou celou ligu. Po úvodním jasném vítězství nad Crystal Palace přišel na porážku i nebohý Arsenal. Proti němu už skóroval i obrovitý Romelu Lukaku, čerstvě přestoupivší ze zadluženého Interu. A belgický tank hned začal dokazovat, že společně s Lewandovskim či Benzemou patří k nejlepším útočníkům světa, když si v úvodních čtyřech utkáních v Premier League připsal tři zásahy. Podílel se i na cenné remíze 1:1 s dalším konkurentem v boji o titul, Liverpoolem, s nímž Chelsea dohrávala celý druhý poločas v deseti. Naposledy si The Blues smlsli na Tottenhamu, který pokořili jasně 3:0.

A právě z kádru "Kohoutů" se snažili získat Harryho Kanea šejkové z Manchesteru City, zítřejšího soupeře Chelsea. Přivedením Jacka Grealishe za 100 milionů liber si však tento obchod výrazně zkomplikovali a nesmlouvavý šéf Tottenhamu Dani Levy nakonec svůj ofenzivní klenot neuvolnil. Sám Kane po odchodu očividně velmi toužil a odvolával se na údajnou gentlemanskou dohodu s Levym. Ten však "Hurikána" ani přes jeho nesporné zásluhy u "Kohoutů" nepustil.

A je znát, že kádru Pepa Guardioly chybí skutečný gólový predátor do vápna. Obzvlášť poté, co se tým rozloučil se stárnoucí legendou Agüerem. Citizens sice přejeli Arsenal i Norwich 5:0, kdy v obou zápasech obzvlášť zazářili Ferrán Torres a Gabriel Jesus. Nicméně proti Leicesteru se výrazně nadřeli na hubenou výhru 1:0 a v posledním kole se rozešli smírně se Southamptonem po bezgólové remíze a jedné střele na branku. V prvním utkání sezóny pak dokonce podlehli - ironií osudu - právě Tottenhamu. Před zítřejším šlágrem jsou tak na 5. místě za překvapením z Brightonu a Guardiola doufá, že mu to konečně na kouče Tuchela vyjde.

Od příchodu německého stratéga na Stamford Bridge totiž Pep pokaždé s Chelsea prohrál. Vedle zmiňovaného finále Ligy mistrů, nestačil na Tuchela v lize ani v FA Cupu. Bude proto velmi zajímavé sledovat, co na sebe oba vynikající trenéři vymyslí. Jak Tuchel, tak Guardiola vyznávají podobný styl založený na výrazném držení míče a neustálých kombinacích. Ovšem základem je propracovaná a prakticky dokonalá defenziva. Za vše hovoří, že City i Chelsea inkasovaly od začátku letošní sezóny Premier League jediný gól.

Už nyní je jisté, že se do tabulky střelců nezapíše Mason Mount, kterého trápí zranění. Nejistý je i start Pulišiće a gólmana Mendyho, jehož v týdnu v ligovém poháru skvěle zastoupil Kepa. Na straně hostů visí otazník nad startem Laporteho, Gündogana nebo Stonese. Guardiola zároveň musí fabulovat s náročným programem, který přinese souboj s PSG a Liverpoolem. Teď se však plně soustředí na zítřejší souboj s Tuchelovou Chelsea a touží po odplatě. Bude na Stamford Bridge konečně slavit?

Jen o skóre za vedoucím duem Chelsea, Liverpool je po pěti kolech Manchester United. Toho o posledním zářijovém víkendu čeká soupeř ze středu tabulky v podobě Aston Villy, která dosud získala sedm bodů.

Pro Rudé ďábly jde o velmi oblíbeného soupeře, kterému naposledy podlehli v roce 2009. Od té doby bylo sehráno osmnáct vzájemných soutěžních zápasů, z nichž se čtrnáctkrát radovali z vítězství a čtyřikrát získali alespoň bod za remízu. V minulé sezoně získali plný počet bodů, v posledním květnovém utkání sice o poločase prohrávali po trefě Traorého, nicméně po návratu ze šaten otočili Fernandes, Greenwood a Cavani na konečných 1:3.

I v minulém kole si Red Devils připsali obrat. Na hřišti West Hamu nejprve inkasovali od Benrahmy, nicméně zásahy Ronalda a Lingarda je poslali do vedení. Tříbodový zisk jim nakonec zachránilo to, že Noble v páté minutě nastavení neproměnil pokutový kop. Ve středeční pohárové "odvetě" už tolik štěstí neměli, neboť na Lanziniho trefu nenašli odpovědět a s EFL Cupem se tak loučí.

Do osmifinále se neprobojovali ani Villans, kteří měli těžký los v podobě výletu na Stamford Bridge. Tam poslal domácí do vedení Werner, Aston Villa sice následně srovnala díky Archerovi, nicméně po penaltovém rozstřelu stejně byla tím zklamaným mužstvem. Mnohem veselejší mohla být před týdnem, kdy Everton zdolala jasně 3:0. Během závěrečné půlhodiny se prosadili Cash s Baileyem, mezitím si vlastní branku vsítil ještě Digne.

"Pozitivitu z ligového utkání proti Chelsea jsme si přenesli i do duelu s Evertonem. Hodinu to byla taková šachová partie, ale po našem prvním gólu jsme soupeře ničili všemi našimi zbraněmi a nakonec v pohodě vyhráli. Manchester United je velký klub s obrovskou historií, který bude prohánět Liverpool, Manchester City i Chelsea. Naším cílem je si to s nimi otevřeně rozdat," říká manažer hostujícího celku Dean Smith.

Manchesterští nemohou pro utkání počítat se zraněnými Amadem a Rashfordem, naopak Cavani již je k dispozici. Na straně hostí nenastoupí Tuanzebe, a to kvůli dohodě s mateřským klubem v podobě United. Zpět ve hře je McGinn, naopak Bailey a Sanson budou utkání sledovat jen zpoza postranní čáry.

Everton hostí v šestém kole Premier League Norwich City. Toffees bojují s poměrně velkou marodkou, přesto se drží na šestém místě. Nováček je na chvostu tabulky.

Zraněními sužovaný Everton utrpěl minulou sobotu svou první letošní prohru, když během hrůzostrašných devíti minut inkasoval ve Villa Parku tři branky. V týdnu navíc vypadl po penaltách z poháru a potřeboval by se zase rychle zvednout. Ziskem tří bodů ale teď může přepsat historii, neboť první tři domácí ligové zápasy v sezóně vyhrál naposledy v ročníku 1989/90.

K potvrzení svých pohárových ambic musí Everton zkrátka aspiranty na boj o záchranu porážet. Pět z posledních sedmi domácích ligových vystoupení proti nováčkům soutěže ovšem prohrál a vloni zde v Goodison Parku nedal ve dvou střetnutích s týmy, které následně sestoupily, ani gól, přičemž dvakrát prohrál.

Norwich City rovněž v týdnu vypadl z Ligového poháru s Liverpoolem a o víkendu se navíc stal jedním z pěti týmů, které v historii Premier League prohrály všech úvodních pět klání. Dva ze čtyř předchozích celků, které takto nešťastně začaly nový ročník, se sice nakonec zachránily, ale Norwich tuší, že první body musí získat co nejdříve.

Tento duel se odehraje na den přesně 28 let poté, co Norwich vybojoval svou nejvyšší venkovní výhru v Premier League, což se mu navíc povedlo právě zde, když vyhrál 5:1. V listopadu 2019 si tady zase připsal své první venkovní vítězství v sezóně, a to 2:0. Rozdílem dvou branek od té doby na půdě soupeře v nejvyšší soutěži nevyhrál.

Leeds United přivítá v šestém kole anglické nejvyšší soutěže West Ham United. Domácí jsou zatím až na sedmnáctém místě, "Kladiváři" už třikrát v řadě nevyhráli a jsou osmí.

Leeds United stále na první výhru v novém ligovém ročníku čeká, a pokud neuspěje ani tentokrát, bude to poprvé od sezóny 1935/36, kdy nevyhrál žádné z úvodních šesti střetnutí v nejvyšší soutěži. Domácí si v týdnu spravili náladu úspěchem v poháru, nicméně postup přes druholigový Fulham na penalty nebyl až zas tak ohromující. Spekulace o tom, že Leeds postihl syndrom "druhého roku mezi elitou" po povedené minulé sezóně, tedy rozhodně neutichly.

Trápení Leedsu vystihuje i fakt, že v posledních dvou domácích zápasech inkasoval stejný počet branek jako v předešlých devíti dohromady, a to pět. V soubojích s West Hamem United navíc vloni inkasoval celkem čtyřikrát a pokaždé prohrál i přesto, že na svém stadionu šel brzy do vedení. Leedsu budou v utkání pravděpodobně chybět všichni letošní střelci s výjimkou Mateusze Klicha, který se trefil i v minulém vzájemném střetnutí.

West Ham prožil v minulém ligovém utkání proti Manchesteru United velké zklamání, když střídající Mark Noble neproměnil penaltu v nastaveném čase druhého poločasu. Manažer David Moyes byl za toto rozhodnutí kritizován, ale Hammers i nadále působí velmi sebevědomě, což se jim v bojích o evropské poháry bude hodit. Ligovou prohru však svému soupeři vrátili v týdnu v poháru, když vyhráli 1:0.

V roli favorita navíc neprohráli v devíti z předchozích deseti venkovních ligových duelech a pokud uspějí i tentokrát, připíšou si už třetí výhru na Leedsem v řadě. Něco takového se jim přitom povedlo naposledy na konci čtyřicátých let, kdy tohoto soupeře porazili čtyřikrát po sobě. Ve prospěch hostí bude hrát i fakt, že jejich manažer David Moyes neprohrál v šesti ze svých dosavadních sedmi vzájemných střetnutí s Leedsem.

"Liškám" z Leicesteru se zatím v letošní sezoně příliš nedaří, a proto si budou chtít napravit reputaci v šestém kole Premier League proti Burnley. Domácí jsou dvanáctí, avšak hosté až předposlední.

Leicester City je po dvou ligových prohrách v řadě ve druhé polovině tabulky, nicméně v minulém týdnu dokázal uhrát remízu 2:2 v Evropské lize se silnou Neapolí. Manažer domácích Brendan Rodgers je údajně v hledáčku Barcelony, a to navzdory skutečnosti, že Leicester neměl nikdy od svého návratu mezi elitu v sezóně 2014/15 po pěti odehraných kolech na svém kontě tak málo vstřelených branek jako letošních pět.

Povzbuzením pro domácí může být fakt, že vzájemné střetnutí na svém stadionu prohráli naposledy ve druhé lize v sezóně 2007/08, a v dalších šesti případech vstřelili v průměru dvě branky na utkání. Každopádně bychom měli poznat vítěze, neboť remízou skončil zápas hraný zde na King Power Stadium naposledy 26. prosince loňského roku.

Burnley nedokázalo vyhrát už osm ligových duelů v řadě, ale v týdnu si zlepšilo náladu vítězstvím v pohárovém klání proti Rochdale z League Two. Úspěch přišel v pravý čas, neboť po minulé domácí prohře s Arsenalem, po které se Burnley ocitlo v pásmu sestupu, nepanovala v ochozech jeho stadionu právě přátelská atmosféra.

Už potřetí za poslední čtyři roky mají Clarets po pěti kolech na svém kontě jediný bod a na podobné trable jsou zvyklí. Burnley ovšem potřebuje podporu svých fanoušků, neboť ho brzy čekají i dvě těžká venkovní utkání na půdě Manchesteru City a Chelsea, přičemž ve venkovních ligových zápasech hosté neremizovali od loňského prosince.

V sobotu odpoledne přivítá Watford na svém hřišti trápící se Newcastle United. "Sršni" během týdne vypadli z ligového poháru po prohře se Stoke 1:3, za který od 67. minuty nastoupil i exslávista Abdallah Sima. Spravit chuť si mohou hned v sobotu a dostali k tomu ideálního soupeře. Se "Strakami" neprohráli v 9 z posledních 10 vzájemných utkání a zároveň jej i nejčastěji porazili v Premier League.

Watford může být se vstupem do sezóny zatím spokojen, neboť se nachází na klidném 11. místě tabulky s bilancí 2-0-3. Naposledy tým manažera Xisca porazil schlíplé "Kanárky" z Norwiche 3:1. V tomto utkání obzvláště zazářil záložník Ismaïla Sarr, který si připsal dvě branky.

Situace Newcastlu je naopak více než kritická a nad Stevem Brucem visí hrozba vyhazovu. Jeho svěřenci nezapsali v současné sezóně jedinou výhru a se ziskem pouhých dvou bodů se krčí na 18. příčce tabulky. Kádr černo-bílých přitom obsahuje několik zajímavých jmen včetně Calluma Wilsona, Joe Willocka nebo excelentního dribléra Saint-Maximina.

Wilsona však trápí zranění, Willockovi se nedaří dostat do formy z konce loňské sezóny a Saint-Maximin nemůže sám na všechno stačit. Jeho výkony a bilance 2+2 však budí respekt a nebylo by překvapením, kdyby šikovný Francouz v zimě odešel za lepším. Nutno říct, že s obranou, která za pět utkání inkasuje 13 branek, se vyhrává jen těžko.

Watford je tak jasný favorit a Newcastle může jen překvapit. A že už by bylo na čase.

Asi málokterý klub anglické Premier League je teď pro soupeře takovou hrozbou jako právě Liverpool. Kloppovi svěřenci vstoupili do nového ročníku vskutku impozantně a právem jsou, po loňské nepovedené sezóně, opět pasováni na jednoho z favoritů v boji o vysněný titul. Nováčka z Brentfordu však není radno podceňovat, natož na jeho domácím hřišti.

Brentford totiž rozhodně neplní roli otloukánka soutěže a v dosavadních kolech opakovaně přesvědčil o tom, že na náročnost Premier League stačí jak výkonnostně, tak po taktické stránce. Po úvodní "šokující" a zasloužené výhře nad ospalým Arsenalem si nováček připsal dalších 5 bodů a s úsporným skóre 5:2 figuruje na 9. místě tabulky. Tým sympatického kouče Thomase Franka se specializuje na výběr hráčů a koncepce mužstva podle propracovaných datových analýz a jeho dosavadní výsledky jsou důkazem, že i tato moderní cesta může vést k velkým úspěchům. Naposledy "Včely" zdolaly "Vlky" z Wolverhamptonu 2:0. A to přesto, že hrály velkou část utkání v deseti. Na obou gólech měl podíl talisman domácích Ivan Toney. Se vší úctou k The Wolves, zítra však čeká na Toneyho a spol. mnohem větší oříšek.

Liverpool má totiž zpět vlastní obří talisman, který se po vleklém zranění konečně vrátil do své "zelené kanceláře" a zatím úřaduje zcela bezchybně. Nepřehlédnutelný Virgil van Dijk opět vládne liverpoolské defenzivě, která pod jeho vedením inkasovala v 5 utkáních Premier League jediný gól. Záložníci Henderson ani Fabinho tak už nemusí zaskakovat na stoperu a hra kloppovců tím má mnohem lepší tempo a spád. Z toho perfektně těží ofenzivní trio Salah-Jota-Mané, kteří všichni řádí jako utržení ze řetězu a na jejich dokonalou souhru a klinicky přesná zakončení je radost pohledět. Pravda, Jotovi to posledně úplně nevyšlo... ale co na tom, když z 12 gólů The Reds jich tento smrtící trojzubec vstřelil hned 9! Proti tomu nelze říct ani popel. Ve výsledku tak klub z města Beatles získal 13 bodů, tedy stejně jako vedoucí Chelsea.

Před nadšeně hrajícím Brentfordem tak stojí téměř nepřekonatelná překážka. Navíc statistické údaje nám říkají, že Liverpool vyhrál 9 z 10 posledních utkání v Premier League, z posledních tří venkovních utkání si přivezl 3 výhry při skóre 9:0 a další příjemné zprávy pro soupeře. Ale to neznamená, že analýza v Brentfordu nemůže pomoci k dalšímu překvapení. Máme se na co těšit!