Premier League - preview 7. kola

Souboj dvou směrem dozadu nesmírně schopných mužstev bude k vidění v rámci pondělní dohrávky na The Hawthorns. A zatímco od týmu pod vedením Tonyho Pulise byste patrně jeden z lepších defenzivních výkazů očekávali, Martínezův Everton v tomto směru spíše příjemně překvapuje...

Everton pod dohledem Roberta Martíneze nikdy nedisponoval nějakou špatnou defenzívou, to zase ne, stejně tak se ale nedalo hovořit o ničem výborném. To letos je situace odlišná: venku dosud Toffees v tomto ročníku neinkasovali ani jednou, což je před výletem do Midlands zvlášť důležité, a díky zpevněné zadní linii se nedávno Evertonu podařilo také doma zaskočit Chelsea.

West Bromwich je na tom ještě o chlup lépe; ligový gól neobdržel už téměř 330 minut a velký podíl na tom nese z Manchesteru povolaný Jonny Evans. Jisté obavy může budit snad akorát středeční pohárový výbuch na půdě Norwiche (0:3), tam však Pulis udělal v obranné linii maximální počet čtyř změn.

Co tedy dělá fanouškům Baggies o poznání větší množství vrásek na čele, to je produktivita ofenzívy. Dvě venkovní výhry za sebou sice budí respekt, v každém případě šlo nicméně o výhry hubené, urvané díky jediné brance, a obecně se v tuhle chvíli WBA pyšní nejméně potentním útokem v lize (i když se zápasem k dobru).

Zraky ochozů na The Hawthorns se v tomto ohledu znovu budou upírat především směrem k Saidovi Berahinovi, jenž rozhodoval o minulém víkendu, ale i rekordní posile jménem Salomon Rondón.

"My jen doufáme, že bude mít před bránou větší štěstí, ale nevypadá, že by ho to nějak trápilo. Nezdá se být takovým typem hráče," nemá o svého útočníka obavy Tony Pulis. Rondón zatím sice skóroval jen jednou, dle svého nadřízeného však klidně mohl uspět i čtyřikrát, pětkrát.

Na druhé straně barikády se nejvíce hovoří o Rossovi Barkleym. Mladá naděje Toffees se hotoví ke svému stému startu za liverpoolský klub a vstoupí do něho přiléhavě ve své životní formě. Ofenzivní záložník dokázal dodat své hře na klidu i konzistenci, už teď má na svém kontě bezprecedentní množství tří asistencí a je bez přehánění klíčovou součástkou doposud jen jednou poraženého stroje.

Ross Barkley by znovu neměl chybět v základu stejně jako Romelu Lukaku a další tahouni ofenzívy. Kevin Mirallas si ostatně pro všechny případy zavřel dveře do zahajovací jedenáctky skrze hloupou červenou kartu ze závěru duelu se Swansea. Obránci Stones s Colemanem budou do poslední chvíle závodit s časem.

Jak už bylo naznačeno, Tony Pulis u příležitosti třetího kola Capital One Cupu výrazně rotoval, a tak nyní určitě vsadí na mnoho odpočatých jedinců. Mezi nimi bude také brankář Boaz Myhill, na jehož místě si ve středu neslavný debut v dresu Albionu odbyl ex-manchesterský Anders Lindegaard.

Naposledy se potkali ve Wembley. Tehdy ve finále play-off Championship byli úspěšnější fotbalisté Crystal Palace vedení skvělým Wilfriedem Zahou. Watford naopak tehdy táhl za úspěchem Matěj Vydra. Ani jeden z nich nyní nehrají v klubech významnou (případně žádnou) roli, i bez nich však londýnské celky v Premier League důstojně bojují o střed pole.

Především v případě Watfordu je devět z osmnácti možných bodů poměrně překvapivý úspěch. Qique Sánchez Flores ukázal cestu pozvolného přerodu a většinu z více než desítky letních posil nechává ležet ladem. Rozhazovačné a do jisté míry nesympatické chování vedení klubu zkrátka španělský kouč ignoroval a všechny tři posily do útoku po právu přehlíží.

Tam totiž září duo z druhé ligy, které si pomaličku podmaňuje i Premier League. Odion Ighalo už nasázel čtyři elitní góly, z toho dva v minulém kole, jimiž zařídil výhru svého celku v Newcastlu. Dnes už téměř legenda Watfordu Troy Deeney se potom z dvorního střelce dobrovolně proměnil v samaritána, který tři čtvrtiny Ighalových branek připravil. Pokud tomuto páru vydrží forma, nemá se Watford čeho obávat.

Teď se v rámci miniderby hlavního města Anglie utkají s Crystal Palace, které má za sebou děsivý začátek sezóny. Ne snad kvůli výsledkům, avšak kvůli losu, se kterým se Eagles vypořádali více než s noblesou. Během šesti úvodních kol totiž narazili na Chelsea, Arsenal, Manchester City a Tottenham; a díky senzační výhře na Stamford Bridge jsou pořád v blízkosti pohárových příček.

Na ty si manažer Alan Pardew neustále brousí zuby. Potřebuje však probudit alespoň jednoho útočníka. Právě v ofenzivě mají Eagles největší mezery - hned polovinu ligových gólů vstřelili obránci, zato ani jeden ze čtyř útočníků se ještě neprosadil. A to dohromady nastoupili na 320 minut.

Jedničkou v útoku by se v konkurenci Bamforda, Campbella a především Wickhama mohl stát Dwight Gayle, který zatím nedokázal naplno využít slibovaný potenciál. Ve dvou zápasech ligového poháru ovšem nasázel čtyři góly, přičemž ve středu zazářil při výhře 4:1 nad Charltonem hattrickem.

Právě Wickham se po zranění žeber ještě nedal stoprocentně do pořádku, zatímco nad stavem stoperů Scotta Danna a Damiena Delaneyho visí o poznání menší otazník. Watford naproti tomu postrádá suspendovaného Valona Behramiho a zraněného Joela Ekstranda.

Mašina se zadrhla. Manchester City po suverénní jízdě Premier League poprvé v lize ztratil body, poprvé inkasoval, čímž jen navázal na porážku z Ligy mistrů. Nyní vyjíždí na hřiště Tottenhamu, který se pomalu dostává z výkonnostní krize. Střílení branek je pro něj však stále obrovský problém.

Kohouti museli vydržet na první vítězství v sezóně až do poloviny září, když v pátém kole Premier League se štěstím vyhráli na hřišti trápícího se Sunderlandu. Hubené vítězství však jen nakoplo jejich apetit a následovaly domácí triumfy s Karabachem v Evropské lize a s Crystal Palace. Až v týdnu opět padli, derby v ligovém poháru s Arsenalem prohráli 1:2.

Největší potíže má Tottenham v ofenzivě, kde se bezútěšně trápí loňský hrdina Harry Kane. Ten už na klubový gól čeká více než 11 a půl hodiny čistého fotbalového času. I proto dali Spurs v šesti kolech jen pět branek a v této disciplíně poráží pouze zoufalý Newcastle, West Brom a Liverpool.

Naopak obranná fáze londýnského celku je na vynikající úrovni, už třikrát za sebou udržel Tottenham čisté konto a v kolonce obdržených branek se pyšní nižším číslem jediný tým. Manchester City.

Citizens byli ještě před jedenácti dny fenoménem nejen na anglické půdě. Lámali rekordy, drtili jednoho soupeře za druhým, dokud jejich spanilou jízdu nezastavil mírně podceňovaný Juventus v Lize mistrů. Následovala šokující domácí prohra s West Hamu, pročež Manuel Pellegrini raději nasadil na ligový pohár v Sunderlandu stoprocentní sestavu, která vyhrála jasně 4:1.

Větší zásobárny energie by rozhodně mohly hrát pro Tottenham, ale to je, co se vzájemných měření sil týče, asi vše. Od té doby, co Manchester City hraje o špičku tabulky, má na celek z hlavního města nehoráznou pifku. Vždyť z posledních devíti zápasů jej osmkrát porazil a hned čtyřikrát zatížil jeho konto minimálně čtyřmi góly.

Na probuzení marně čeká i Kaneův přímý rival Sergio Agüero, jenž rovněž po minulé zářné sezóně nemůže najít optimální střeleckou formu. Argentinec v posledních zápasech postrádá klíčového hráče Man City a mozek celé ofenzivy Davida Silvu. Bez něj působí jindy variabilní útok týmu mnohdy prkenně a ploše.

Silva je bohužel pro fanoušky City pořád mimo hru, stejně jako obránci Mangala, Clichy, záložník Delph a útočníci Bony a Iheanacho. Naopak se vrací kapitán Kompany. Tottenham se musí obejít bez Masona, Bentaleba, Dembeleho a Pritcharda.

Kdo by to byl čekal, že když Arsenal pojede v rámci 7. kola na King Power Stadium, bude ho čekat souboj s jediným dosud neporaženým týmem soutěže. Leicester City je jednoznačně nejpříjemnější překvapení úvodu sezóny a ekipu Arséna Wengera čeká po dvou derby další velmi těžké utkání.

Výkony Gunners jsou zatím trochu jako na houpačce. Když už se po nezdaru s West Hamem zdálo, že tým najel na vítěznou vlnu, přišla překvapivá porážka v Lize mistrů s Dinamem Záhřeb a krátce nato pak i na Stamford Bridge. Nicméně ve středu fanoušky zcela jistě potěšila výhra na White Hart Lane proti nesmiřitelnému rivalovi Tottenhamu, i když šlo "pouze" o ligový pohár.

Arsenal se momentálně nemůže spolehnout na mimořádné výkony Alexise Sáncheze, který loni patřil k nejlepší hráčům celé Premier League, avšak v letošním ročníku je jen stínem. "Myslím, že (po návratu z Copy Américy) začal hrát dříve, než byl fyzicky zcela fit - to je jeden z důvodů poklesu jeho formy. Druhý je, že každý hráč, který vyhraje velkou trofej s národním týmem, potřebuje chvilku, než se zase adaptuje na jiné prostředí. Nemám o Alexise strach. Navzdory tomu, že nedává góly, stále je pro každého velkou hrozbou a jsem si jist, že mu to tam brzy začne padat," důvěřuje svému svěřenci Arsène Wenger.

Jeho protějšek na lavičce - další velezkušený stratég Claudio Ranieri, se s Wengerem potkával už v letech 2000 až 2004, kdy vedl Chelsea. V těch letech se Blues povedlo svého soka porazit z devíti pokusů jen jednou a to ve čtvrtfinále Ligy mistrů. "Když jsem působil v Chelsea, nastala doba Invincibles. To byl naprosto úžasný úspěch, proto mě překvapuje, že od té doby nezískali ligový titul. Nevím, proč musí čekat tak dlouhou dobu, jelikož Arsène Wenger je dobrý manažer a do svého týmu přivádí kvalitní hráče. Ovšem asi není jednoduché nahradit fotbalisty, jakými byli Thierry Henry, Dennis Bergkamp, Fredrik Ljunberg či všichni tehdejší obránci," řekl třiašedesátiletý Ital.

Ranieri by si svou nepříznivou bilanci proti Wengerovi na závěr své kariéry určitě rád alespoň trochu vylepšil. "Aktuálně má ale Arsenal velmi dobrý tým, který respektujeme. Jsou chytří, rychlí, techničtí - všechno. Mají fantastické, velmi kvalitní hráče a jsou připraveni bojovat o titul. Očekávám velmi dobrý zápas," dodal kouč, který se v sobotu bude muset obejít bez záložník Mattyho Jamese a Nathana Dyera.

Arsenalu bude v městě, kde sídlí automobilka Noble, scházet distancovaný stoper Gabriel a také záložník Francis Coquelin. Dlouhodobé marody jako Dannyho Welbecka, Tomáše Rosického nebo Jacka Wilshera snad ani nemá smysl zmiňovat.

Mizerné období zažívají jak fanoušci Liverpoolu, tak i Aston Villy. Oba týmy sice na úvod sezóny vyhrály, svými výkony však nepřesvědčily, v dalších utkáních už naplno bodovat nedokázaly a židle pod oběma manažery je hodně rozkývaná. Příznivci Reds už dokonce chystají poněkud bizarní protestní akci.

Někteří fanoušci se na Twitteru domluvili a na sobotní zápas přijdou převlečení za Jürgena Kloppa, tedy trenéra, který by měl podle nich nahradit na lavičce kritizovaného Brendana Rodgerse. Severoirskému kormidelníkovi nepomohl ani středeční duel v Capital One Cupu, kdy Liverpool přes drtivou převahu nedokázal v základní hrací době porazit čtvrtoligový Carlisle United a o postupujícím museli rozhodnout až pokutové kopy. Rozstřel naštěstí pro Rodgerse jeho svěřenci zvládli, v jiném případě by byl podle mnohých už bez práce.

"Nikdy jsem si nemohl myslet, že moje práce není v ohrožení. Manažeři v takových velkých klubech jsou vždy pod tlakem a je okolo nich spoustu spekulací - zejména pak, když se nevyhrává. Tlak je obrovský, ale výzvu přijímám. Chci tu zůstat co nejdéle a respektuju, že musíme získat dobré výsledky," řekl dvaačtyřicetiletý rodák z Carnlough. "Každopádně bych chtěl požádat fanoušky, aby věřili týmu, který každý den tvrdě pracuje," dodal.

V o moc lepší situaci se nenachází ani Tim Sherwood. Lodivod Aston Villy se v létě musel vypořádat s odchodem klíčových hráčů (Benteke, Delph) a nové posily je zatím nedokázali plnohodnotně nahradit. "Naše výkony byly povzbudivé, ale jde tu o vítězství. Vím, že to je jediné, co fanoušky zajímá," řekl bývalý kouč Tottenhamu, který Villans převzal letos v únoru a došel s nimi až do finále FA Cupu.

Zítra se bude muset obejít bez záložníka Garyho Gardnera a zadáků Jorese Okoreho a Tiaga Iloriho, který ve Villa Parku hostuje právě z Liverpoolu. Nepravděpodobný je také start Gabbyho Agbonlahora a José Ángel Crespa, naopak plně fit by už měli být Idrissa Gueye a Adama Traoré.

Poměrně rozsáhlou marodku musí řešit i Brendan Rodgers. K dlouhodobým marodům Jordanu Hendersonovi a Jonu Flanaganovi se přidali také Roberto Firmino, Christian Benteke, Dejan Lovren a Kolo Touré. V útoku by se měl objevit v dobré formě hrající Danny Ings a také Daniel Sturridge, od jehož návratu si fanoušci konečně slibují góly.

Ty Reds potřebují jako sůl, vždyť v dosavadním průběhu sezóny se jim napříč všemi soutěžemi v zápase nepovedlo vstřelit více než jednu branku. Proti Aston Ville se jim navíc na Anfield Road dlouhodobě nedaří, nedokázali ji tu porazit již téměř pět let...

Není potřeba nikterak připomínat, na kterou postavu tohoto zápasu se bude upírat největší pozornost. Před třemi týdny byl Anthony Martial "předražené děcko", jehož cenovka přesahuje jeho opravdovou hodnotu hned několikanásobně. Dnes je ale mladý Francouz nejlepším střelcem United a budoucí spasitel hrdého klubu. Proti Sunderlandu může skórovat už popáté v rudém dresu.

Ke čtyřem trefám mu přitom stačily pouhé čtyři zápasy, z nichž dva ještě ke všemu začínal na lavičce náhradníků. Martial je poslední týdny naprostým fenoménem Premier League a jeho hvězda může pouze růst. Pro Manchester United je jeho angažování naprosto klíčové, jelikož tím vyřešil "neřešitelnou" útočnou krizi.

Že Wayne Rooney dává góly všude možně jen ne v lize, to už víme. A pro United je opravdu klíčové, že Martial absenci kapitánových branek začal nahrazovat. Anglický forvard nedal ligový gól už skoro šestnáct hodin čistého času (953 minut) a podle jeho předváděné hry se nedá očekávat, že by měl průlom přijít nějak brzy.

Martialovou zásluhou tak kupříkladu Manchester vyhrál v Southaptonu 3:2 a poskočil už na druhou pozici v tabulce. Na lídra City ztrácí jen dva body. A tento náskok může být v sobotu hravě smazán, protože zatímco Pellegriniho partu čeká těžká zkouška na White Hart Lane, Louis van Gaal svou družinu povede doma proti zoufalému Sunderlandu.

Black Cats jsou na posledním místě, z šesti zápasů bodovali jen dvakrát a zlepšení v nedohlednu. Minulý týden prohráli po bídném výkonu na půdě Bournemouthu, aby na domácím hřišti vypadli z ligového poháru po debaklu od Manchesteru City. Na Old Trafford se navíc Sunderlandu vůbec nedaří. Nebýt šokující porážky z května 2014, čekaly by kočky na triumf v Divadle snů už 47 let.

Pomoci by jim mohla děravější levá strana obrany Devils, kde vinou zranění nemohou nastoupit Luke Shaw, Marcos Rojo ani Paddy McNair. Zaskakovat bude zřejmě Ashley Young. Ani Sunderland ale není kompletní - tedy pokud se duo Defoe - Rodwell před kláním nevyléčí.

Jen tři týmy Premier League budou v sedmém kole vyhlížet vůbec první ligové vítězství sezóny. A ne, Bournemouth mezi ně nepatří. Absolutní nováček elitní scény - a zároveň zřejmě největší outsider ligy - porazil už dva soupeře a na Stoke City shlíží s odstupem čtyř bodů. Právě Potters totiž spolu s Newcastlem a Sunderlandem ještě nedokázali vyhrát vůbec nic.

Minulý týden přitom byli poměrně blízko. Proti Leicesteru City dlouho vedli, dokonce až 2:0. Jenže ďábelský závěr Foxes opět výsledek téměř otočil a Stoke si z domácího klání odneslo jen bod. Příslibem je alespoň návrat uzdraveného Bojana, který v utkání vstřelil gól a předvedl velmi dobrý výkon.

V úterý navíc svěřenci Marka Hughese vyhráli na hřišti Fulhamu 1:0 a postoupili do osmifinále ligového poháru. Tam se představí i Bournemouth, jenž na penalty vyřadil Preston North End.

Tým mladého a ambiciózního manažera Eddieho Howea tím jen potvrdil své dobré rozpoložení - po důležité výhře nad Sunderlandem se opět vzdálil od nebezpečných pozic zavánějících bojem o udržení. V utkání se opět trefil kanonýr Callum Wilson, s pěti góly nejlepší střelec Premier League.

Bournemouthu bude v zápase znovu chybět kapitán Tommy Elphick, jenž na marodce doplnil Harryho Artera, Tyrona Mingse a Maxe Gradela. Stoke postrádá Mame Biram Dioufa, naopak Ibrahim Affelay a Charlie Adam se po odpykání třízápasového trestu shodně vracení.

O minulém víkendu West Ham na úvod sezony zkompletoval málokdy vídaný hattrick - venku postupně skalpoval Arsenal, Liverpool i do té doby zcela suverénní Manchester City. Otázkou teď ovšem je, zdali Hammers dokáží adekvátně navázat doma proti papírově slabšímu soupeři...

Kladiváři se aktuálně vezou na parádní třízápasové ligové šňůře bez ztráty kytičky, přesto se však sluší připomenout, že vstupní výhru nad Arsenalem následovaly dva nečekané výbuchy na Boleyn Ground, ale i silná kritika nového manažera Slavena Biliće, kdy se dokonce s odkazem na předčasné vypadnutí z Evropské ligy hovořilo i o Chorvatově odvolání.

Něco takového nyní sice opět nepřipadá v úvahu, ovšem neúspěch proti Norwichi rozhodně ano. Hammers už ostatně letos jedno měření sil s nováčkem soutěže neukormidlovali a zrovna Canaries se zatím ukazují být tím nejschopnějším ze všech.

Norwich má po šesti kolech stejně bodů jako Liverpool, s nímž posledně remizoval, a v týdnu si navíc vylepšil náladu hladkým postupem v Ligovém poháru skrz dalšího prvoligistu z West Bromwiche (3:0). "Norwich je opravdu dobrým týmem. Brání jako jeden muž a jsou velmi solidní," přidává se ostražitý Bilić.

Kanárci na Upton Parku nevyhráli už 26 let a tamější prokletí se nyní budou muset pokoušet zlomit i bez Matta Jarvise, jenž byl na Carrow Road zapůjčen právě z Londýna. Zraněný je dále Gary Hooper, naopak Tettey se vrací z trestu.

Andy Carroll si v úterý při pohárové prohře na půdě Leicesteru odkroutil alespoň 63 minut a očekává se, že si o tomto víkendu odbude obnovenou premiéru v ligové základní sestavě WHU. Tam by se objevil přesně poprvé od měsíce ledna. Velký otazník se naopak vznáší nad startem stopera Ogbonny.

Southampton ani Swansea se před sobotním vzájemným nenachází v úplně ideálním rozpoložení. Saints v dosavadním průběhu sezóny pouze jednou bodovali naplno a jejich fanoušci namlsaní předchozími ročníky nemohou být spokojeni. Swans se úvod sice povedl, jenomže porážka s Watfordem a vypadnutí z Capital One Cupu je vrátila zpátky na zem.

Manažer velšského celku Garry Monk se na tiskové konferenci podivoval otázkám novinářům, kteří často zmiňovali poslední tři nevydařené zápasy (0:1 s Hullem, 0:0 s Evertonem a 0:1 v COC s Hullem). "Neměli bychom zapomínat nato, že jsme v Premier League dosud prohráli pouze jednou," připomněl teprve šestatřicetiletý manažer. "Důležité je na nezdary dobře zareagovat a nám se proti Evertonu povedlo uhrát dobrý bod," dodal.

Jednou z hlavních příčin ne zcela ideálního startu Southamptonu jsou letní změny v kádru a odchody některých opor. S něčím podobným se často musí potýkat i na Liberty Stadium a o podobné filozofii obou klubů mluvil lodivod Saints Ronald Koeman: "Stejně jako my, Swansea je podle mého názoru příklad toho, jak by se měl dělat fotbalový byznys. Mají velmi dobrého manažera a snaží se hrát atraktivní fotbal. Přišli o několik dobrých hráčů, avšak další kvalitní podepsali a stále bojují o nejvyšší příčky."

Nizozemský kouč nemůže při tvorbě sestavy stále využít dlouhodobě zraněného brankáře Frasera Forstera, obránce Florina Gardose ani svého krajana Jordyho Clasieho. Nejistý je pak start útočníka Graziana Pelleho, jenž se naposledy blýskl dvěma brankami do sítě Manchesteru United. Pokud by nebyl k dispozici, na svou šanci čekají dvougóloví střelci ze středeční pohárového utkání Shane Long a Jay Rodríguez.

Souboje mezi těmito soupeři v posledních letech nenabízejí příliš atraktivní podívanou. Od sezóny 2012/13, kdy Swans i Saints postoupili do Premier League, padlo během šesti duelů pouhých sedm branek. Předchozí vzájemné klání sice opanovali fotbalisté z Walesu, jinak se ale více daří mužstvu z jihu Anglie. Kdo se bude radovat nyní?

Krize zažehnána? Obhájce titulu, londýnská Chelsea, se od začátku sezóny nebývale trápil a v tabulce mu patřila po pěti kolech až sedmnáctá příčka. Trojzápas v Lize mistrů, Premier League a ligovém poháru však Blues zvládli dokonale - třikrát vyhráli s drtivým skóre 10:1. A teď vyráží na hřiště Newcastlu, který je od začátku sezóny naprosto zoufalý. Mourinho v St. James‘ Parku však ještě nikdy nevyhrál.

Jen na dvou stadionech v Premier League ještě portugalský manažer nedokázal zvítězit. Na Emirates Stadium, kde však zároveň ani neprohrál, a pak na tom newcastleském. Pět utkání se ziskem pouhopouhých dvou bodů je pro Mourinha nepřípustná bilance a ukončení této zlé série je nyní pro Chelsea jasnou prioritou.

Od prvního Manchesteru City ji nyní odděluje osm bodů, což sice na startu ročníku není nic nepřekonatelného, ale pro obnovu boje o titul ji zkrátka stáhnout musí. Po zápase s Arsenalem bude v utkání chybět Diego Costa, který za "profackování" Koscielnyho inkasoval dodatečný třízápasový trest. Jediným dalším absentérem Thibaut Courtois.

Na první výhru v St. James‘ Parku si Mourinho nemohl vybrat lepší chvíli. Newcastle United je v obrovské herní i výsledkové krizi, a co hůř, postrádá jakoukoli sebedůvěru. V žádném ligovém utkání nebyl schopen držet se soupeřem krok a uhrál v šesti duelech jen dva body. Korunou na tuto krizi bylo vypadnutí z ligového poháru s druholigovým Sheffieldem Wednesday. Na domácím hřišti, bez jediné vstřelené branky.

Kam až zajde tato krize pod vedením Steva McClarena? Newcastle navíc před těžkým duelem s Londýňany dost možná přišel o několik hráčů. Vrací se sice hříšník Mitrović, otazník však visí nad startem Colbacka i Janmaata. Ještě pravděpodobnější je pak absence Massaida Haïdary a Papisse Cissého.

Senegalský útočník by Newcastlu moc chyběl - ne snad kvůli dobré formě, spíše kvůli jeho oblibě právě proti Chelsea skórovat. Prosadil se proti ní už čtyřikrát. I Chelsea má jednoho experta na tento vzájemný duel. Eden Hazard nastřílel Magpies rovněž čtyři branky - nikomu jinému tolik gólů dát nedokázal.