Premier League - souhrn 10. kola

Góly: 62. Steven Caulker

Historicky první měření sil dvou nerozlučných velšských rivalů v rámci elitní soutěže dopadlo úspěšně pro domácí Cardiff. V hlavním městě Walesu se po celých 90 minut urputně bojovalo a většinu času se dělala kopaná spíše druholigového charakteru. Nicméně to konkrétně Bluebirds určitě nebude vadit - ti přeci již potřetí v sezoně neinkasovali a díky dnešnímu výsledku jdou v tabulce před rivala...

Do očekávaného souboje na place zasáhli pouze tři Velšané, oba manažeři nicméně vsadili na "ostrovanštější" podobu zahajovacích jedenáctek, než je u nich obvyklé. Což platí především pro Malkyho Mackaye. Za Cardiff se totiž za tímto účelem do základní sestavy po delší době vrátil kapitán Bellamy a šanci dostal rovněž Skot Don Cowie; Swans zase nastoupili se třemi Angličany podporujícími na hrotu pracujícího osamoceného Michua.

Právě ten byl původcem prvních náznaků nebezpečenství pro domácí klec. V páté minutě mu ve vápně Cardiffu sice vyšlo zpracování polovysokého centru Shelveyho, ovšem ne už tak koncovka. A Michu byl také prvním mužem, který nějakým způsobem vyprášil Marshallovy rukavice, když stavěl na Medelově minele ve středu pole.

Že první šance registrovala výhradně labutí eskadra, samozřejmě nebylo dílem náhody. Domácí byli dlouho až nevídaně rozklepaní, naprosto každý jejich dotyk s balonem provázela nervozita, kazili i ty nejbanálnější přihrávky, neřkuli kombinace. A svým způsobem k tomu přispívali i perfektně organizovaní hosté, kteří bez užití jakékoliv verze sprostého betonu strážili vlastní vápno maximálně efektivně.

Bluebirds se takto ke gólu alespoň nějak přiblížili snad až ve 25. minutě, kdy Dyer nebezpečně odkláněl Bellamyho projektil z přímého kopu. A Michel Vorm? Celé úvodní dějství vydržel bez sebemenšího náznaku práce, natož pak nějakého zákroku.

Do druhé části už ale Swansea nevykročilo pravou nohou. Michu si hned zkraje musel nechat zastříkat kotník, a jakmile byl po více než hodině hry vystřídán Bonym, okamžitě sklesle zamířil do kabiny. Reprezentant Pobřeží Slonoviny se záhy příliš nepotřeboval rozkoukávat a hned v nebezpečném místě dostal pod tlak Caulkera. Toho času již ovšem nesporného hrdiny dosavadního průběhu utkání...

Běžela totiž 62. minuta, když se k exekuci rohového kopu z pravé strany výjimečně nepostavil levák Whittingham, nýbrž opačně orientovaný Bellamy. A tahle změna v konečném důsledku rozhodla ostře sledovanou bitvu, neboť v tomto daném okamžiku nesla to nejsladší možné ovoce. Chika ve vápně přeskočil Caulker, u tyče paběrkoval Shelvey a bylo to: bitva o jih Walesu se dočkala premiérové branky ve svých prvoligových dějinách, a to rovnou gólu z dílny obránce, který v minulosti po dobu jedné sezony oblékal dres rivala!

Cardiff záhy operoval v solidní euforii, naopak fotbalisté Swansea působili po inkasované brance jaksi omráčeně. Routledgeova individuální akce vyšuměla do ztracena, mezitímco náhlá průtrž mračen začala částečně znemožňovat labutí přípravy závěrečného tlaku. Vlhký povrch pak akorát Marshallovi znepříjemnil zásah proti de Guzmánově dalekonosné ráně ze standardky; víc nic. Na jeho kočičí skok proti Pozuelově solidní střele už neměl pražádný vliv.

Nakonec se tedy největší událost vyhrocené koncovky velšského derby ani neudála v blízkosti domácí svatyně. Postaral se o ní vyběhnuvší Vorm, jenž karate kopem skolil uniknuvšího Fraizera Campbella a nemohl se příliš divit červenému kartonku. Zbytek duelu potom dochytal pravý bek Angel Rangel s tím, že se hned musel vytáhnout s lehčím zákrokem proti Whittinghamově projektilu z přímého kopu cílenému tak akorát pod břevno. Bluebirds již ve stále silnějším dešti klání dohrávali v bezpečné vzdálenosti od Marshalla, jenž si připsal již druhé po sobě jdoucí čisté konto.

Góly: -

Očekávání velká, výsledek lehkým zklamáním. Utkání dvou kandidátů na boj o Ligu mistrů skončil bezgólovou remízou, přičemž polovina zápasu nabídla divákům v Goodison Parku poměrně nudný fotbal. Ve druhém poločase se chopili taktovky domácí hráči Evertonu, nicméně Tottenhamu i přes převahu branku nedali.

První poločas patřil jednoznačně hostům, kteří měli více ze hry a Everton takřka nepustili do hry. První nebezpečnou ránu měli Spurs na svědomí už po dvou minutách hry, kdy z dálky napřáhl Sandro a Howard musel zasahovat. Podobný projektil měl Američan v rukavicích za čtvrt hodiny, kdy jej z přímého kopu prověřil Kyle Walker.

Dalším pokušitelem byl Holtby, ale ani on z úhlu síť nerozvlnil. Tottenham sice soupeřě tlačil, ale ani on nedokázal připravit gólové šance. Úvodní dějství zažilo i jednu kontroverzní situaci, když Coleman pravděpodobně nedovoleně zastavil Vertoghena ve vápně. Píšťala sudího nicméně zůstala němá. Everton v úvodním dějství skutečně paběrkoval a jeho jedinou šancí zavánějící situací byla střela Osmana, která prolétla těsně nad břevnem.

Úvod do druhého poločasu příjemně překvapil, tempo hry se zvýšilo a především Everton se mnohem více dostával do hry. Dá se dokonce říci, že se obraz hry úplně změnil a domácí je jednoznačně chopili otěží. Jejich ofenzivní snaha však troskotala buď na problémech ve finální fázi, nebo na precizním a důsledném bránění Tottenhamu. Mirallase ve vyložené šanci připravil skvělým skluzem o míč Chiriches, Pienaarovu nebezpečnou střelu zase zblokoval Dawson.

Po hodině hry Martinez provedl dvojité střídání a oba novicové se zhruba pět minut po hodině hry hned uvedli pozitivně. Barkley tvrdě vypálil těsně nad a Deulofeu měl prsty v situaci, která notně zaváněla pokutovým kopem. V této situaci se však jasně potvrdilo, že poctivým hráčům v dnešním fotbale pšenka nekvete. Coleman se po Vetroghenově faulu neporoučel k zemi, nýbrž se snažil akci dokončit - jeho střela však skončila vedle Llorisovy branky.

Velice blízko úvodní brance byli Toffees dvacet minut před koncem utkání, kdy si na McCarthyho výborný balon na hranici malého vápna nabíhal pod Dawsonovým tlakem Lukaku. Stoper Spurs byl nakonec úspěšnější a po jeho lehké teči míč doskákal těsně vedle zadní tyče. Tottenham se do útoku ve druhé půli dostával spíše sporadicky, Howarda prověřili pěknou střelou Sigurdsson.

Celý Goodison Park zamrazilo zhruba patnáct minut před koncem, když Romelu Lukaku nabíhal na dlouhý míč, k němuž však měl blíže gólman Lloris. Belgický útočník se nestačil padajícímu soupeři vyhnout a kolenem jej zasáhl do hlavy. Málem tragický scénář s Petrem Čechem zpřed sedmi let se však naštěstí neopakoval a Francouz dokonce utkání dochytal.

Připsal si dokonce jeden vynikající zákrok, když Deulofeu svižně prošel mezi třemi hráči do šestnáctky a následnou střelu musel Lloris včasným výběhem a zásahem zpacifikovat. Dlouhé devítiminutové nastavení bylo poté již velmi přerušované a ani jeden celek se nedokázal dostat zpět do tempa. Diváci tak dnes v Liverpoolu gól neviděli.

Góly: 19. Santi Cazorla, 59. Aaron Ramsey

Nečekaně jednostranný byl šlágr kola, ne-li dosavadního průběhu ligového podzimu na Ostrovech. Liverpool v nepravou chvíli zklamala záloha i celý systém a Arsenal z toho dovedl těžit. Kulatou desátou trefu ve všech soutěžích si připsal Aaron Ramsey, skóre otevíral Cazorla. Na druhé straně nevídaně selhával Suárez...

Brendan Rodgers sáhl před výkopem k nečekanému tahu, když churavého Johnsona nahradil zapomenutým talentem Flanaganem. V něm ovšem dnes problém ani omylem netkvěl. Hned první nebezpečnou, rychlostní akci vedl Rosický po opačné straně, kde konstantně hořel Cissokho, jenž nakonec na trávníku vydržel pouhý poločas.

Úplně zpočátku to nicméně byla i obranná linie Arsenalu, kdo vykázal fatální nedostatek. Konkrétně ve chvíli, když proti Hendersonovi odmítl vystoupit Arteta a Henderson mohl po upravené cestičce pokračovat až do vyložené pozice. Tam už se předvedl akorát s hrubě šmatlavou koncovkou. První gól utkání se tak nakonec přeci jen narodil na opačném konci hřiště. Ve 20. minutě liverpoolští při Sagnově centru špatně pokryli vápno a Cazorla přišel s precizní hlavičkou do tyče i duchapřítomnou dorážkou.

Vzápětí Mignolet musel krotit také Ramseyho ránu; a to krátce poté, co si Reds připsali první střelu na bránu akorát za zneužití ofsajdového postavení (Szczesny jinak bravurně vykopl Tourého hlavičku). Liverpoolu mezitím ukrutně selhávala záloha, která se železnou pravidelností narážela na pevný blok Arteta-Ramsey a v důsledku ani pořádně nebyla schopna využít svého tandemu zabijáků. Sturridge ještě sám leccos rozjel z hloubky, Suárez se ale před pauzou jen sotva dostal do hry. Arsenal navíc šikovně využíval druhou vlnu, ze které doplňoval útoky postupného i brejkového charakteru.

Co se ovšem Arsenalu výborně dařilo v první půli (uzavírat prostory pro Suáreze, eliminovat jeho sílu), na to přesně se šmahem zapomnělo se změnou stran. Suárez ihned natřikrát zahrozil - dvakrát akci nedotáhl, jednou po jeho výzvě bez přípravy pálil nepřesně Henderson. Pro Gunners to každopádně mělo být hlasité varování.

A do jisté míry také bylo - jakkoliv se rozlítaný charakter druhého poločasu držel i nadále (což vedoucímu týmu určitě nemělo vyhovovat), dobré příležitosti si již tvořil také Arsenal. Obě první přitom neproměnil Giroud. Nejprve měl rozhodně těžit z chvilkové dezorientace exkanonýra Tourého, který mu přihrál do trháku, francouzský kanonýr se však pokoušel o nesmyslný oblouček. Podruhé už Giroud zakončoval značně rozhozený, ve velké tísni.

Nakonec třebaže to těsně po restartu vypadalo všelijak a spíš opačně, mohl se Arsenal přeci jen uklidnit v 59. minutě. Tehdy se k další famózní brance odhodlal Aaron Ramsey, jenž po Özilově přiťuknutí ve vzdálenosti 25 metrů od brány sklopil hlavu, zavřel oči a nádherně se trefil přesně "pod víko".

Liverpoolští pak celkem logicky zatuhli a určitou dobu jim čekalo, než zase našli jakýs taký rytmus. Skórovat klidně mohl Suárez až v 73. minutě, když ukradl míč Sturridgeovi a ze značného úhlu vnějším nártem vykouzlil projektil, který lízl úpatí vzdálenější tyče. Mimochodem té samé tyče, u níž záhy musel dvakrát citlivě zasahovat Szczesny proti nebezpečně vypadajícím atakům soupeře.

Když pak Suárez nepochodil ani v sólovém úprku, bylo definitivně jasno, že tady už Liverpool žádnou pořádnou neplechu nenadělá. Relativně pohodová výhra tak Arsenalu zhořkla akorát pro jednu událost z vlastních řad; a sice další z řady zranění Kierana Gibbse.

Góly: 16. Bradley Johnson (vl.), 20. David Silva, 25. Matija Nastasić, 36. Álvaro Negredo, 60. Yaya Touré, 71. Sergio Agüero, 86. Edin Džeko

Totálně bez boje a s pořádnou ostudou se vzdal Norwich Manchesteru City. Ten si dokonce při sobotním odpoledni dovolil skórovat hned sedmkrát, což se mu v elitní soutěži povedlo poprvé od roku 1968 (kdy si pak dokráčel pro titul). Za bleděmodré zároveň promluvilo sedm různých hráčů...

Kanárci nastoupili bez útočníka Van Wolfswinkela a křídelníka Snodgrasse, kteří pro zranění i na lavičce náhradníků, to ale vesměs nevadilo - u Norwiche totiž beztak nefungovalo vůbec nic, o mezihře se nedalo hovořit ani při sebevětší vůli a veškeré potíže ostatně vždy začínaly (i končily) vzadu. Přesto se Citizens na první velkou šanci relativně načekali. Nasri si teprve po čtvrthodině hry na okraji šestnáctky vcukuletu narazil o Silvu, vřítil se do vápna, přehodil si míč na výhodnější levačku a pak otřel svou ránu o bližší tyč.

Nicméně Citizens to pochopitelně nemuselo moc vadit, hned příští akce jim už totiž s notnou dávkou štěstí klapla. Hostující fotbalisté při ní vlastně heroicky blokovali - nejprve si Martin počíhal na Silvovu ránu, pak Turner na Agüerovu dorážku -, problém byl ale v nešťastném postavení Johnsona, od něhož se odrazil právě Turnerův blok a Ruddy byl bez šance.

To při druhé brance, která došla na scénu hned záhy, už si Ruddy zřejmě měl počínat lépe a precizněji vyrazit Silvovu přízemní střelu; to samé ale platí také pro defenzivní složku před ním, jež fatálně nezachytila Španělův náběh z druhé vlny podpořit osamoceného Agüera.

Norwich od postupu do Premier League sehrál s ManCity čtyři zápasy a jenom za tuhle dobu musel skousnout dva ostudné debakly plus dalších šest inkasovaných gólů k dobru. Dnes tedy Canaries pokračovali v tradici, jakkoliv třetí gól opět nebyl ničím krásným na pohled. Nastasićovi ve skutečnosti při hlavičce po rohu notně pomohla teč a Bassongova clona vlastnímu gólmanovi.

John Ruddy, který shodou okolností s Norwichem zrovna včera prodloužil smlouvu, obecně neprožíval vůbec dobrý zápas. O něco později se "blýskl" nezkrocením vysokého balonu a měl jediné štěstí, že jej proti Agüerově bombě zastoupil spoluhráč. Kdy už ho ale nikdo reálně zastoupit nemohl, to byla čtvrtá gólová situace, které předcházel milimetrový ofsajd Agüera. Poté už to bylo snadné - Negredo dostal neodmítnutelnou přihrávku na malé vápno a hravě zvýšil.

Hughton o pauze udělal dvě změny, ty ale pochopitelně jen těžko mohly něco změnit. Nejvýraznější funkcí jedné z nich tak byl debut darovaný mladíkovi Joshi Murphymu. Potažmo velká šance Elmandera, kterou ale švédský forvard typicky zahodil - po ideálním centru od Johnsona nedokázal odpoután od Demichelise ani trefit vymezený prostor.

To byla zároveň přirozeně zcela výjimečná příležitost, jelikož ManCity jinak dvakrát nepolevovalo. Okamžitě také musel Ruddy ze svého arzenálu vytahovat snad první povedený zákrok utkání proti přízemnímu pokusu Silvy. Agüerova dorážka již skončila v boční síti. A góly se začaly valit ihned vzápětí - Touré zase jednou osvědčil svůj trademark a již potřetí v tomto ligovém ročníku z přímého kopu identicky vymetl pravý horní růžek soupeřovy branky.

Teprve na pošesté se pak dočkal také jubilant Kun Agüero, jenž při svém stém startu za City konečně udeřil po 72 minutách, když se Bassong se Silvovou přihrávkou vypořádal krajně neuspokojivě a Argentincovi gól de facto nabídl na zlatém podnose. Norwich si tedy po roce zase jednou připomněl, jaké je to inkasovat potupných šest branek.

Další prohlubování ostudy pak dlouho nepřipouštěl znovuzrozený Ruddy. Ten se sice začal vykupovat až příliš pozdě, nicméně že Navase s Demichelisem odmítl s vypětím všech sil, to mu nikdo upřít nemůže. Bohužel pro Kanárky na Džekovu přesnou koncovku z 85. minuty ani to nestačilo, takže si ManCity nakonec bez debat dokráčelo pro nejjasnější vítězství v dějinách svého působení v Premier League...

Góly: 44. Saido Berahino, 83. Gareth McAuley

Jekyll a Hyde alias West a Brom. Domácím Baggies sice před vlastním publikem výlučně nepatřila žádná z pasáží duelu s Crystal Palace, ovšem přesto způsob, jakým šlo WBA dolů po změně stran, s první půlkou ostře kontrastoval. Brankář Boaz Myhill může akorát děkovat slabší finální fázi Eagles, díky níž z utkání nečekaně vyvázl s již třetím čistým kontem v sezoně...

Zatímco větrný Stoke přinesl fotbalovému světu senzační branku gólmana Begoviće, větrný West Bromwich nezaujatého diváka potěšil jen sotva. V prvních deseti minutách se hra omezila prakticky jen a pouze na bitvu o střed pole a v podobném duchu se také pokračovalo. Sem tam se o něco pokusil hostující Bannan, ale to bylo asi tak všechno. Navíc nejprve pro naražená žebra střídal Guédioura na jedné straně, posléze si zadní stehenní sval natáhl Jones na straně druhé.

Právě zranění pravého beka WBA se ovšem ukázalo být "morbidním" impulzem celému utkání. Totiž poté, co se k ojedinělé ráně dostal ve jménu CP Jason Puncheon, udeřil na opačném konci hřiště zrovna střídající mladík Berahino. Tomu se Sessegnonův pas zprvu nahrubo odrazil od pravačky, kometa sezony si ale věděla rady i se svou levou nohou. Tentýž Berahino pak celý poločas uzavřel ke konci dlouhého nastavení další ránou po Sessegnonově výzvě; tentokrát už jen do Jedinaka.

Druhý poločas na The Hawthorns už byl o něčem úplně jiném a docela překvapil tím, jak moc se najednou dařilo prosazovat hostujícím Eagles. Jejich povstání vedl Puncheon, jenž po hodině hry Myhillovi zavařil s jednou tečovanou ránou, spolu s Thomasem, který perfektně načasovaným centrem vyzýval Jedinaka a hned dvakrát mohl skórovat v nastavení celého zápasu.

To už by ovšem akorát krotil náskok favorita, protože ten - ačkoliv po pauze hrozivě tápal (zejména Sessegnon šel nejméně o dvě úrovně níže) - v 83. minutě přeci jen dokázal přijít s vítanou pojistkou. Tu po rohovém kopu Brunta dodal stoper McAuley. Následné pasáže opět patřily výhradně Crystal Palace, ani zmíněný Thomas ani aktivní Bolasie na druhém křídle ovšem na Myhilla nevyzráli.

Góly: 25. Carlos Cuéllar (vl.)

V Hullu se dnes děly velké věci. První poločas nepřekvapil, hra postrádala vysokou úroveň a jedinou střelou na bránu byl vlastní gól Cuellara. V závěru úvodního dějství však Sunderland přišel o dva vyloučené hráče a obraz hry se tak logicky změnil. Šance však byly k vidění na obou stranách a tu největší paradoxně spálil hostující Johnson. Přesto Hull zvítězil 1:0.

První poločas utkání v Hullu nenabídl žádnou fotbalovou krásu. Za celých pětačtyřicet minut nebyla k vidění ani jedna střela na branku a k jedinému gólu musel Tigers dopomoci stoper Sunderlandu Carlos Cuellar, který si pod tlakem Sagba srazil hlavou do branky centrovaný míč.

Klíčový a zároveň nechutný a do fotbalu nepatřící byl závěr první půle. Ve druhé minutě nastavení byl nejprve za svou klasickou kosu zezadu vyloučen kapitán Sunderlandu Lee Cattermole, načež jej o čtyři minuty později doprovodil odporným způsobem André Dossena. Za svůj chtěný a zákeřný šlapák na Meylera se nejspíš dočká od asociace dlouhé suspendace.

Hull dvojnásobnou přesilovku dlouho nemohl využít. Měl sice jasnou územní převahu a většinu času trávil s míčem na polovině Sunderlandu či vysokým presinkem s touhou získat jej. Za prvních deset minut se však přesto zmohli jen na jednu střelu Sagba vysoko nad, šanci Boyda, který z úhlu těsně minul Mannoneho branku a neškodnou hlavičku Elmohamadyho.

Převaha Tigers však negradovala, a přestože se Hull snažil přidat druhou, pojišťující branku, otvírala se mu okénka vzadu. Livermoreovu ránu k tyči dokázal Mannone skvělým skokem zastavit, na druhé straně mohl v pětašedesáté minutě střílet Adam Johnson. Sunderland navíc i přes dvojité oslabení nezahálel a bojoval o jakoukoli naději na bodový zisk. Jedinečnou šanci z přímého kopu však zahodil Seb Larsson.

Gólové šance byly překvapivě k vidění na obou stranách, švédský středopolař ohrozil branku Harpera ještě jednou, ale střelou zpoza vápna opět netrefil prostor mezi třemi tyčemi. Zakrátko se po chybě v obraně Hullu řítil sám na bránu Johnson, ale Harper mu včasným výběhem příležitost zhatil. Hned z protiútoku pak napálil Livermore tyčku.

Poslední desetiminutovka už patřila jasně domácím. Krásnou střelu vyprodukoval Tom Huddlestone, ale Mannone opět perfektně zakročil. Jelikož však obránce hostí Bardsley z poslední šance svého týmu branku netrefil, Tigers jejich sterilita mrzet nemusela. Sunderland přesto porazili 1:0.

Góly: 65. Alexander Kačaniklić - 9. Antonio Valencia, 20. Robin van Persie, 22. Wayne Rooney

Řádně si David Moyes zahrával s osudem. Po skvělém prvním poločase usnuli Red Devils na vavřínech a se třemi změnami v sestavě div nedovolili Fulhamu vrátit se do zápasu. Nakonec se prosadil jen Kačaniklić a to bylo oproti třem gólům United v úvodním dějství málo. Skvostný první poločas ověnčili brankami Valencia, Van Persie a Rooney.

První šanci utkání si přesto vypracovali domácí. Kasamiho ránu De Gea lapil a zavdal tak k vynikajícímu výkonu svého týmu v úvodní pětačtyřicetiminutovce. Po osmi minutách totiž Rooney dostal krásnou kolmici od Van Persieho, vylákal Stekelenburga z brány a předložil před prázdnou bránu sladký dárek pro Luise Antonia Valenciu.

Fulham byl blízko vyrovnání zhruba po čtvrthodině hry, kdy branku těsně minul Dimitar Berbatov, ale to bylo pouhé cameo. Pak už úřadovali jen hosté, kteří během následujících pěti minut zápas prakticky rozhodli. V minutě dvacáté Januzaj připravil na půlící čáře Parkera o míč, vyslal do úniku Van Persieho a ten dělovkou pod břevno zvýšil na 2:0. Koncert pokračoval za další dvě minuty, blesková akce po ose Cleverley - Van Persie - Rooney skončila gólem do prázdné branky od anglického forvarda.

Do druhé půle poslal David Moyes tři nové hráče a United se již nepodařilo dostat do plnohodnotného tempa. Fulham měl úvodní čtvrthodinu více ze hry, nicméně do žádných šancí se jim dostat nepodařilo. Až když se hra začala opět vyrovnávat, dostalo se jim odměny. Střídající Kačanaklič po pěti minutách na hrací ploše napřáhl ke střele zpoza vápna a díky teči blokujícího Rooneyho skončil míč za De Geovými zády.

Fulham byl ve druhém dějství lepším týmem a s trochou štěstí se mohl regulérně vrátit do zápasu, Bentova hlavička nicméně skončila jen na břevně. Blízko snížení byl i Kačaniklić, jenž se však druhé branky v utkání nedočkal, a tak Manchester United vyhrál na hřišti Fulhamu 3:1.

Góly: -

West Ham konečně utnul černou sérii domácích zápasů, přesto by si asi dovedl představit pohlednější stopku předešlým třem porážkám. Bezbrankovou remízu totiž charakterizovalo minimum gólových příležitostí, a pokud byl někdo blízko výhry, byla to Aston Villa díky Bentekeho břevnu...

Birminghamští takto pokračují v neuvěřitelném střeleckém trápení, které teď vyjadřuje už šest hodin a 15 minut bez vstřeleného gólu. Lambert si navíc musí odškrtnout dalšího prominenta ofenzivní vozby; po Bentekem a Agbonlahorovi (jenž nemohl startovat právě dnes) zdravotní problémy dostihly také Andrease Weimanna. Ten scénu opustil úvodem druhého dějství, drže se za zadní stehenní sval, jakožto doposavad nejnebezpečnější hráč hostí.

Právě rakouský internacionál měl také po šesti minutách na svědomí první šanci utkání, když si naběhl na dalekonosný nákop a nastřelil vyběhnuvšího Jaaskelainena. Aston Ville se pak na této akci vůbec nedařilo stavět, když se Bentekemu ani omylem nedostávalo potřebné podpory; a podobně na tom byl rovněž West Ham, který pro jistotu ani neměl koho podporovat. Již počtvrté za sebou vynuceně nastoupil bez klasického hrotového útočníka a dnes to opět bylo znát. Jarvis s Downingem byli na křídlech aktivní, finální fáze ale pro Hammers neexistovala.

Maximálně když se zrovna někdo odhodlal pálit z větší vzdálenosti. Takhle to před obrátkou zkoušel Downing, po ní zase Ravel Morrison. Střelu druhého jmenovaného navíc zablokoval Baker, aby Nolan z dorážky nenašel kýžený cíl. Chudý střelecký účet za WHU uzavíral střídající Joe Cole, jenž zpříma natrefil na Guzana; za Aston Villu zmíněný Benteke s prudkou hlavičkou do břevna.

Góly: 1. Asmir Begović - 42. Jay Rodriguez

Málokdo si vzpomene, jak hrál Southampton na hřišti Stoke City ve druhý listopadový den 2013. Co však v paměti rozhodně nějaký ten pátek zůstane je okamžik z první minuty, kdy brankář Potters Asmir Begović z vlastního vápna překonal svůj protějšek v druhé bráně. Jeho kuriózní trefa však domácím stačila jen na bod, ten naopak Saints přivál vyrovnávací brankou Jay Rodriguez.

Utkání ve větrném počasí na Britannia Stadium začalo nevídanou událostí. Jen čtrnáct vteřin od úvodního hvizdu uběhlo, když se míč poprvé vlnil v síti. Asmir Begović se vší silou opřel do přihrávky Pieterse a jeho stometrový výkop se blížil k Borućovi. Jeden z nejlepších gólmanů Premier League vysoký balón hrubě podcenil a i díky silnému poryvu větru mu přelétl přes hlavu a k šoku všech přítomných skončil v síti.

Begović se tak stal teprve pátým brankářem v novodobé Premier League, kterému se podobný počin podařil. Navíc se na pouhé čtyři vteřiny přiblížil k vůbec nejrychlejšímu gólu v historii, který má na kontě někdejší stoper Tottenhamu Ledley King.

Zakrátko mohli domácí vést dokonce o dvě branky, když Crouch tečoval rohový kop do cesty Shawcrossovi. Stoper Stoke však míč šest metrů od branky fatálně minul. I na druhé straně byl blízko brance stoper, Dejan Lovren ale rovněž po rohu hlavičkoval mimo bránu.Vyrovnání se hosté dočkali až těsně před přestávkou. Ward-Prowse překrásným míčem našel ve vápně hlavu Jaye Rodrigueze, jenž ukázkovým "koníčkem" dostal kulatý nesmysl přes Begoviće do sítě.

I zkraje druhého poločasu se Boruć dostal do permanence, když musel zabránit v cestě do brány střele z kopačky Arnautoviće. Jedinou další šancí byl přímý kop z dobré pozice, který však Ward-Prowse ve vítěznou branku neproměnil. I tak ale Southampton natáhl sérii neporazitelnosti na sedm zápasů.

Góly: 68. Yoan Gouffran, 89. Loïc Rémy

Prokletý listopad. Chelsea po báječném říjnu vůbec nezvládla na hřišti Newcastlu navázat na povedené výkony a v St James‘ Parku zcela zaslouženě prohrála 0:2. Úvodní gól padl ze vzduchu, po přímém kopu Cabayeho se hlavou prosadil Yoan Gouffran. Chelsea tak potvrdila listopadovou krizi, když v tomto měsíci nevyhrála již pošesté v řadě.

Začátek zápasu přitom Chelsea vyšel o poznání lépe než domácím. Ve třinácté minutě se za Krulem dvakrát zatřáslo břevno - poprvé po hlavičce Terry, následně když odražený míč akrobaticky směroval do sítě Ivanović. O deset minut později se navíc po krásné kombinaci Maty s Hazardem se nakonec k míči dostal Cole a ranou z úhlu prověřil Krula.

V průběhu poločasu však začala Chelsea chřadnout, chybovala a nemohla se zaboha dostat do tempa. A tak se do šancí dostávali hráči Newcastlu. První ránu Magpies vyslal Cabaye, jenž po sklepnutí Ameobiho donutil Čecha k zákroku. Do přestávky ještě zkusil přízemní ránu Sissoko, ale Čech opět stoprocentně zasáhl.

Druhé dějství začalo ospale, obě mužstva chybovala na míči a nebyla schopna se dostat nebezpečným způsobem k brance soupeře. Když nuda gradovala, chopili se otěží domácí a v šedesáté minutě si připravili dvě superšance. Po krásné kolmici Cabayeho postupoval z úhlu sám na Čecha Sissoko, ale i díky lehké teči brankáře zamířil těsně mimo. Z následného rohu pak z bezprostřední blízkosti střílel Rémy, bohužel pro domácí přesně do míst, kde byl připravený Čech.

V tu chvíli se stali hráči Newcastlu pány na hřišti, jen za čtyři minuty si Gouffran nedělal hlavu s Ivanovićem a po rychlé kličce mířil přesně k tyči. Problémem byl znovu skvělý a pohotový Čech. Na situaci z osmašedesáté minuty už byl ale i on krátký. Geniálně zahraný přímý kop Cabayeho doputoval přímo na hlavu nabíhajícího Gouffrana a ten zamířil přesně k tyči.

Na zasloužené vedení zareagoval José Mourinho okamžitě, stáhl ze středu hřiště Lamparda a nasadil přímočařejšího a rychlejšího Schürrleho. Oscar se tak zatáhl hlouběji a na podhrot se posunul rovněž střídající Willian. Vzápětí se Chelsea dočkala i první šance, po centru Ivanoviće se k nebezpečné střele v šestnáctce dostal třetí z party náhradníků Eto’o, jehož ránu však patrně rukou vleže srazil na roh Sissoko.

Chelsea se pomalu dostávala do tempa a deset minut před koncem si i první vyloženou příležitost. Williana však skvěle vychytal Krul a dorážku Eto’a zblokoval Debuchy. Krátce nato hlavičkoval těsně vedle Schürrle. Jiskřičku naděje pro hosty mohl vykřesat ve velké příležitosti zakončující Hazard, jenže jeho střela vůbec netrefila branku. Definitivum tak Londýňanům vystavil Loic Rémy, který dvě minuty před koncem po skvělé práci Anity poslal míč přes tyčku do brány a uzavřel skóre na konečných 2:0 pro Newcastle.