Premier League - souhrn 25. kola

Góly: 29. Raheem Sterling, 69. Tyrone Mings (vl.)

Jak se věci dokážou rychle měnit. Jeden den jste celé Anglii pro smích a další jste nejserióznější soupeř suverénní Chelsea v boji o titul. Pep Guardiola nemá v Manchesteru City snadné pořízení, třetí výhra v řadě však jeho tým vyhoupla na druhé místo, kde na čelo ztrácí osm bodů. Bournemouth naopak připisuje čtvrtou porážku v pěti zápasech a začíná se namáčet do bojů o udržení...

Eddie Howe v posledních týdnech ztratil pevnou půdu pod nohama, jeho atraktivní systém spoléhající na to, že většinu soupeřů zkrátka přestřílí, přestal fungovat. 16 inkasovaných branek z pěti zápasů v novém roce hovoří za vše. Není proto divu, že se proti Man City snažil Bournemouth vrátit k základům a poctivé hře, což nějaký čas neslo ovoce.

Živý začátek vyhovoval spíš domácím, kteří dobře bránili a ve dvacáté minutě měli i první šanci utkání, kterou po pěkné narážečce Ibeho s Wilsherem skvěle utnul připravený Caballero. Pak se ale zranil kapitán Francis a fungující systém se začal sypat. Prakticky vzápětí vznikl v šestnáctce Cherries chaos, Sterling trefil tyč a De Bruyne na čáře stojícího Danielse. Uspěl až Raheem Sterling o dvě minutky později.

Aktivní Sané na levé straně poslal míč do vápna a díky Cookově nešťastné teči mohl anglický reprezentant v klidu sklepnout balón do branky. Zápas mohl vypadat jinak, kdyby sudí Neil Swarbrick přehlédl o minutu později faul Kinga na Stonese a uznal útočníkovi Bournemouthu vyrovnávací gól. Tentokrát však, na rozdíl od trendu, britský rozhodčí zazářil a stav zůstal neměnný.

To už na hřišti nebyl zraněný Gabriel Jesus, jenž nedobrovolně uvolnil místo Sergiu Agüerovi. A právě argentinský útočník zakončil divoké pásmo utkání zajímavou střelou, kterou ale Boruc ukryl v náručí. Závěr první půle pak provázelo již klidnější tempo, což platilo i o většině poloviny druhé.

Bournemouth měl sice zdánlivě více ze hry, ale zmohl se na jedinou nebezpečnou ránu Harryho Artera, kterou Caballero kryl. Paradoxně ihned poté si hráč utkání Sterling pohrál ve vápně se Smithem a jeho centr si i díky Agüerově lehkém dotyku srazil do sítě Tyrone Mings. Ten málem na konci daroval třetí gól Sanému, ale jeho prudkou ránu zastavilo břevno.

Góly: 36. Alfie Mawson, 45. Martin Olsson

Šest zápasů v roce 2017, stále žádná výhra a, co hůř, stále žádný vstřelený gól. Propad Leicesteru nepřestává brát dech tím nejhorším možným způsobem. Naopak Swansea si pod Paulem Clementem připisuje vitální tři body do tabulky, kterou se posouvá už na 15. příčku...

Claudio Ranieri sice před zvládnutou středeční odvetou FA Cupu s Derby ustál hlasování vedení o důvěře, teď by si ale možná zasloužil další. Jeho zjev u postranní čáry totiž působil dosti odevzdaně; dvěma brankám na prostoru pouhých osmi minut z konce první půle přihlížel nehnutě, jakoby bezradně.

Utkání se rozjíždělo zvolna, pak ho ale ve 36. minutě parádním volejem pročísl Alfie Mawson a v nastavení úvodního dějství direkt vlastnímu týmu uštědřil brankář Schmeichel, který kuriózně po prohře 0:3 s Manchesterem United popisoval obhajobu Foxes jako "trapas".

Tentokrát si dánský gólman ostudu uřízl sám, když svůj výhoz od branky nasměroval přímo ke Carrollovi, jenž odstartoval krásnou kombinaci mezi Llorentem a Sigurdssonem, na jejímž konci stál zakončující Martin Olsson.

V druhém poločase Leicester vzdoroval přeci jen lépe a střídající Slimani už i nějak prověřil Fabianského, na body však žádná taková snaha ani omylem nestačila. Foxes se tak stali prvními úřadujícími šampiony, kteří v lize prohráli pětkrát v řadě, od Chelsea roku 1956.

Góly: 24. Robbie Brady - 7. Pedro

Burnley sice přišlo o svou pětizápasovou šňůru vyhraných duelů na vlastním stánku, ovšem smutnit nemusí - s ligovým lídrem z Londýna totiž po houževnatém a sympatickém výkonu uhrálo remízu, když na vedoucí branku Pedra odpověděl precizním přímým kopem Brady.

Úvodní minuty zápasu ovládala hostující Chelsea, která svého soupeře výrazně přehrávala. První příležitost měl na kopačkách Hazard, který se po přihrávce Costy dostal za obranu domácího celku, ovšem jeho střela z úhlu si našla jen připravenou náruč brankáře Heatona. O dvě minuty později už se ale hráči ligového lídra radovali, když se po rychlé akci a asistenci Mosese prosadil Pedro.

Hosté měli převahu i v dalších minutách, nicméně do žádné opravdu nebezpečné pozice se nedostali. Jako blesk z čistého nebe pak přišlo v polovině první půle vyrovnání - Matič se před vlastním pokutovým územím dopustil faulu, k míči se postavil Brady a parádní kroucenou ranou překonal bezmocného Courtoise v brance hostí.

A do kabin mohli dokonce domácí odcházet i ve vedení poté, co se za záda hostující obrany prodral Lowton, který ale selhal v zakončení a pouze nastřelil vybíhajícího Courtoise.

První příležitost v druhé půli si vypracovali opět domácí fotbalisté. Nejprve to byl Matič, který u vápna Burnley lacině přišel o balón, následně Cahill prohrál osobní souboj s Barnesem, jehož nepovedenou přihrávku Luiz nezvládl zablokovat a ve velké šanci se tak zjevil Gray, jehož pokus však u přední tyče kryl pozorný Belgičan v brance Chelsea.

Až poté získala Chelsea územní převahu, jenže do velkých šancí se její hráči stále nemohli dostat. Ofenzivní snažení londýnského týmu tak vyústilo v řadu střel zpoza vápna, jenže ani Pedro, ani střídající Fabregas neměli správně seřízenou mušku a branku soupeře tak o pořádný kus minuli. A když Blues nepomohla ani změna formace, bylo jasné, že se oba celky budou muset o body podělit.

Góly: 16. Sadio Mané, 18. Sadio Mané

Jistěže to nebyla náhoda. Sotva se vrátil Sadio Mané, sebevědomí Liverpoolu je zpátky a černá série utnuta. Proti Hullu se ještě sám senegalský křídelník rozkoukával, sobotní šlágr už nicméně šmahem rozhodl dvěma zásahy na prostoru 138 sekund. Tottenham takto sice zůstává druhý, ale náskok na zbytek pelotonu už živí nijaký či zcela minimální...

První branka podvečerního utkání mezi Liverpoolem a Tottenham padla na Anfieldu už v šestnácté minutě. Po laciné ztrátě ve středu hřiště našel výtečnou přihrávkou Wijnaldum vyběhnuvšího Sadia Maného, jenž si pohlídal ofsajdovou past a tváří v tvář Llorisovi nezaváhal. Křídelník liverpoolských tak potvrdil svou vynikající formu, jež v minulých týdnech Kloppově mužstvu scházela.

Na druhou branku nečekali domácí Kopites dlouho, ba naopak, pouhé dvě minuty. Už v minutě osmnácté se totiž radovali červení z gólu podruhé. Po příšerné hrubé chybě, jež se povedla Tottenhamu v rozehrávce, se dostali Reds do brejku a celkem třikrát ohrozili branku Huga Llorise. Pokusy Adama Lallany ani Roberta Firmina v brance ještě neskončily, ale dorážka Sadia Maného už ano.

Domácí tak po dvou gólech senegalského forvarda měli solidní náskok a už o šest minut později mohl hráč Liverpoolu završit hattrick. Jeho střela z hranice pokutového území však těsně minula břevno branky francouzského gólmana Spurs.

Obrana Kohoutů byla dnes vyloženě příšerná, což ukázala i situace ze třicáté druhé minuty. Do dobré šance se dostal Philippe Coutinho, avšak střela brazilského kouzelníka v červeném dresu skončila na rukavicích připraveného Llorise.

Brazilec přišel s dalším brankovým pokusem v sedmdesáté třetí minutě, ale tentokrát jeho střela branku Tottenhamu minula. Více branek už zápas nenabídl a Reds tak na Anfieldu po výtečném výkonu porazili Tottenham jednoznačně 2:0 a získali tři body do tabulky.

Góly: 32. Juan Mata, 60. Anthony Martial

Manchester United se vzhledem ke svým pohárovým povinnostem do ligového kolotoče opět zapojí až za necelý měsíc, 4. března proti Bournemouthu, a menší rozlučka s Premier League se mu dnes povedla. Blýskl se hlavně Anthony Martial, který na místě Marcuse Rashforda při svém návratu ihned zařídil oba góly...

Watford šel do tohoto utkání na Old Trafford povzbuzen slepenými výhrami a taky že začal pozitivně, přesto ho hned zkraje musel v utkání skvělými zákroky proti Pogbovi a Ibrahimovićovi udržet Heurelho Gomes. Pogba pálil bez přípravy, Ibrahimović zase hlavičkoval pěkně zblízka, byl to ale teprve Juan Mata, kdo po příhře Martiala z pár kroků poslal United do vedení.

Zakrátko klidně mohlo být vyrovnáno, kdyby se De Gea nevytasil se spektakulárním zákrokem proti Zárateho přímém kopu, Hornets dnes ale gól jednoduše nebyl přán, což ukázala už dřívější bomba Holebase, která zahučela jen těsně vedle. Naproti tomu Martial si svůj první plnohodnotný ligový start od 15. ledna ještě osladil povedeným sólem zakončeným gólem na 2:0.

Góly: -

Svědky další bezbrankové remízy byli fanoušci na Riverside, kde jim hráči Middlesbrough a Evertonu nabídli na šance velmi skoupou podívanou.

Do první nadějné šance se po chybě Colemana dostal Stuani, celou situaci však na poslední chvíli vyřešil vyběhnuvší Robles. Obranu hostí zaměstnával především agilní Traore, po jednom z jeho průniků se do zajímavé pozice dostal Stuani, jenže těsně před ním míč odklidil do bezpečí Coleman.

Everton o sobě dal vědět až v druhé části první půle a hned přispěchal s šancí z kategorie těch největších - Lukaku se totiž řítil sám na Valdese, který ale jeho střelu bravurně kryl. O chvíli později musel tentýž brankář zasahovat proti střele Lookmana, i v tomto případě byl úspěšný.

Kvalita předváděné hry se v druhém poločase bohužel nikterak nezlepšila a zajímavých momentů bylo skutečně poskrovnu. Za zmínku stojí například průnik Traoreho a jeho nepřesné zakončení nebo hlavička Gibsona po rohovém kopu, kterou musel až na brankové čáře odklidit Baines. A když se ani za hosty v nadějné příležitosti neprosadil aktivní Lookman, dospělo utkání k bezbrankové remíze.

Góly: 67. Joe Allen

Sam Allardyce se pyšní bilancí bez jediného pádu do druhé ligy, s Crystal Palace si ale pořádně zahrává. Času je sice ještě stále dost, ovšem jediná výhra z prvních osmi zápasů nevypadá ani trochu dobře. A že CP dnes Stoke ani příliš nepotrápilo...

Pravdou sice je, že Crystal Palace alespoň vypadalo být vzadu mnohem lépe zkonsolidované v nové formaci 4-2-3-1, ovšem to není v porovnání se šokující prohrou 0:4 žádný velký úspěch. Hlavní je, že se Eagles dnes zmohli akorát na jednu střelu mezi tři tyče, kterou v první půli vyprodukoval obránce Patrick van Aanholt, jinak útočili převážně domácí.

Ani aktivnější Potters na druhou stranu příliš hrůzy v řadách soupeře negenerovali - sami se vytasili pouze se třemi ranami do vymezeného prostoru. Na druhou stranu, hlavičku Martinse Indiho museli hosté odvracet až na brankové čáře a gól Joea Allena byl výsledkem krásné diagonály Marka Arnautoviće pro asistujícího Ramadana Sobhiho.

Góly: 30. Manolo Gabbiadini, 45. Manolo Gabbiadini, 88. Jason Denayer (vl.), 90. Shane Long

Jestliže Sunderland někdo vynášel do oblak po minulém kole na půdě Crystalu Palace, kde Černé kočky zvítězily senzačně o čtyři branky, proti Southamptonu předvedly přímo ostudný výkon a čtyři inkasované góly musely skousnout nyní ony. Hosté si po třech porážkách v řadě výrazně spravili chuť a na Stadium of Light potvrdili roli mírného favorita.

Domácí přitom nevstoupili do utkání špatně a v prvních dvaceti minutách byli jednoznačně lepší oni. Jenže když se neujalo jakési náhodné zakončení Defoa a z přímé volného kopu neuspěl Larsson, jal se převzít iniciativu hry soupeř, jenž nakonec snadno zvítězil. A nechal svého protivníka posazeného na samotném dně tabulky.

První poločas byl určitě méně zajímavější než ten druhý. Ve 26. minutě se snažil z dálky zakončovat Cédric Soares, ovšem prostor brány hodně minul a vyslechl si jen posměch sunderlandských tribun. A pak si vzal slovo italský forvard Gabbiadini, nová posila z Neapole, který dvěma trefami skolil soka na kolena ještě do přestávky.

Nejprve na něj z levé strany nacentroval po celou dobu hodně aktivní Bertrand, Gabbiadini si na míč seběhl k blíží tyči a trošku krkolomně usměrnil míč do sítě. A těsně před koncem prvního poločasu přebral ve vápně přihrávku Tadiče, elegantním způsobem se zbavil svých strážců a před gólmanem Mannonem, svým krajanem, nezaváhal.

Domácí nebyli ve druhém poločase schopni jakkoli na tuhle trefu zareagovat. Brankář Forster byl v podstatě bez práce, bez problémů si poradil s dalekonosným pokusem N'Donga a připsal si zároveň jediný zákrok celého zápasu. V nastavení za rozhodnutého stavu na sebe upozornil jen Khazri, jenž rozvlnil síť rukou, za což si vysloužil po právu žlutou kartu.

Jinak měli Saints otěže utkání pod svojí kontrolou. Tadič v 63. minutě se svým zakončením na Mannoneho nevyzrál, během krátké chvilky se dvakrát dostal do zakončení Ward-Prowse, ale jak v případě střelby ze střední vzdálenosti, tak v případě své hlavičky po centru od Redmonda netrefil prostor mezi třemi tyčemi.

Pak se ještě hlavičkou neprosadil střídající Long a po něm ani Redmond, oba vychytal Mannone, v závěru však Southampton přece přidal ještě dva zásahy. Nejprve si střelu Longa ve skluzu srazil do vlastní sítě Denayer a poté po pěkném ťukesu s Wardem-Prowsem skóroval přesně podél domácího muže v rukavicích sám Long.

Góly: 63. Sofiane Feghouli, 87. Manuel Lanzini - 6. Nacer Chadli, 90+4. Jonny Evans

Na tenhle zápas Slaven Bilić nebude vzpomínat rád. Jeho West Ham po většinu zápasu vypadal jako aktivnější tým se smůlou, a když už se mu stav skóre přeci jen podařilo obrátit ve svůj prospěch, West Bromwich v úplném závěru skrze stopera McAuleyho vyrovnal na konečných 2:2...

Baggies se prosadili hned ze svého prvního vážného útoku a už tehdy Bilićovi málem praskala žilka: Feghouli byl dle jeho názoru před Chadliho úderem faulován, takže gól podle impulzivního chorvatského kouče neměl platit. Hammers následně suverénně určovali tempo zápasu, WBA zároveň ale bedlivě bránilo a dokonce bylo blíže další brance, když Rondónův halfvolej orazítkoval břevno.

O zvláště frustrující utkání šlo dlouho pro Sofianeho Feghouliho, který brzy vstřelil branku neuznanou pro ofsajd. Alžířan si ovšem ve finále hned nadvakrát spravil chuť: nejprve sám dorážel Lanziniho střelu a poté Argentinci oplácel laskavost, když mu dal možnost překonat Fostera i slabší levou nohou.

Tehdy se psala 86. minuta a Londýňané se nejspíš užuž radovali ze tří bodů, hlavičkující Jonny Evans a tečující McAuley měl ovšem jiné představy. Ty měl záhy také Slaven Bilić, který opět vehementně protestoval u rozhodčího a za svůj výlev byl tentokrát i vyloučen na tribunu. Po utkání pak Bilić arbitra Olivera označil za "velmi špatného" a nejspíš se tak může těšit na šťavnatý trest.

Góly: 34. Alexis Sánchez, 90+3. Alexis Sánchez (pen.)

Hull City přijížděl na Emirates Stadium s nečekanou výhrou proti Liverpoolu v zádech a nabyté sebevědomí přetavil do dalšího kvalitního výkonu. Ani ten však nakonec na další body do boje o záchranu nestačil, neboť dva momenty spjaté s hraním rukou rozhodly o vítězství favorizovaného Arsenalu 2:0. Oba zásahy Kanonýrů zařídil jejich nejlepší střelec Alexis Sánchez, jenž tak se sedmnácti trefami na kontě poskočil do čela tabulky střelců.

Pošmournému londýnskému odpoledni navzdory začalo utkání na Emirates Stadium pěkně zhurta. Zvláště úvodní čtvrthodina totiž nabídla strhující podívanou, během níž se hosté vůbec neostýchali vyrážet ve vysokém počtu hráčů do přímočarých útoků a málem se jim to také záhy vyplatilo. Fantastický průnik Lazara Markoviće z hloubi vlastní poloviny hřiště až do šestnáctky Arsenalu vyústil v přízemní centr před odkrytou bránu, na nějž však číhající Oumar Niasse těsně nedosáhl.

Odpověď Arsenalu na sebe nenechala dlouho čekat, jenže obrovské šance Héctora Bellerína s Alexisem Sánchezem ztroskotaly na mizerném zakončení a stejně si po dvaceti minutách počínal také Mesut Özil. Přesto dominance domácích nabírala s postupem první půle na obrátkách a zdálo se, že kýžený průlom skóre je jen otázkou času. A také že ano - po třiatřiceti minutách přinesl soustavný tlak domácích závar v šestnáctce Hullu, jehož využil Alexis Sánchez a odražený míč se mu šťastně zblízka odrazil od ruky za brankovou čáru. Protesty hráčů Hullu se u sudího Clattenburga nesetkaly s pochopením a favorit tak o přestávce vedl 1:0.

Také do druhé půle naskočili hosté po hlavě a podrobili kromě ofenzivní aktivity svého soupeře také fyzickým poměřením sil. Následovala tak série žlutých karet na obou stranách, přičemž ta pro Kierana Gibbse se zdála být ještě milostivou, neboť levý bek Arsenalu fauloval unikajícího Markoviće, který by jinak směřoval sám vstříc brance Petra Čecha. S přibývajícím počtem faulů a rozmíšek mezi hráči ale naopak ubývalo šancí, a tak i s blížícím se závěrem zápasu přetrvávalo těsné vedení Arsenalu.

Drama tak přetrvávalo až do poslední devadesáté minuty, kdy se Hullu nepovedlo vyrovnat ani po několika standardních situacích a Arsenal naopak vyrazil do rychlého protiútoku, na jehož konci stanul střídající Lucas Pérez, jehož gólovou hlavičku zastavil rukou Sam Clucas a po právu uviděl červenou kartu. Následnou penaltu Alexis Sánchez bezpečně proměnil, a kromě zajištění vítězství pro svůj tým se také sedmnáctým zásahem sezony vyšvihl do čela tabulky střelců. Arsenal tedy zvítězil 2:0 a ukončil černou sérii dvou porážek za sebou, ovšem tento triumf se proti oživenému Hullu vůbec nerodil lehce.