Premier League - souhrn 29. kola

Góly: 30. David Luiz, 43. John Terry, 71. John Terry

Mise Fulham completed. Benítezův výběr díky zásahům obou stoperů zničila jindy houževnatý Fulham třemi brankami a z Craven Cottage si odváží pohodlnou výhru 3:0. Luiz a Terry tak dali modrému klubu o něco lepší pozici do závěrečných bojů o Ligu mistrů, než mají Arsenal, Tottenham a Everton.

Gól Davida Luize přišel, dá se říct, jako blesk z čistého nebe. Do té doby se oba týmy přetahovaly o převahu a nutno podotknout, že v úvodních minutách měl lehce navrch domácí tým. Jenže přišla třicátá minutě a Luizův "screamer". Eden Hazard předal brazilskému stoperovi míč ve vzdálenosti zhruba 30 metrů od Schwarzerovy brány a kudrnatý obránce se nerozpakoval a famózním způsobem šokoval celý stadion - 0:1. Dal si tak krásný dárek ke stému zápasu za Chelsea.

O deset minut později pak málem jeho počin zopakoval i Frank Lampard, který rovněž proti Fulhamu jubiloval. Šestistý duel v modrém dresu ovšem brankou neokořenil, jeho dalekonosná rána sice Schwarzerovi problémy nadělala, nicméně australský brankář dokázal jeho notně plavající pokus z přímého kopu vyrazit.

Jenže neuplynula ani minuta a druhou branku Chelsea skutečně slavila. Juan Mata nádherným centrem našel mezi dvěma obránci trošku místa pro Johna Terryho a kapitán hostujícího celku přesnou hlavičkou zvýšil na 2:0 pro Blues. Petr Čech musel v první půli vytahovat jen jeden skvělý zákrok proti střele Emanuelsona a počínal si fantasticky. Za tohoto pro Chelsea luxusního stavu se odcházelo i do kabin.

Po přestávce se obraz hry příliš nezměnil, i když dvacet minut před koncem byl kontaktní gól na spadnutí. Senderosova hlavička nejspíš mířila do brány, jenže Mladen Petrić ve snaze doklepnout míč do sítě překopl bránu. A za dvě minuty už došlo k definitivě. Mosesovu střelu vyrazil Schwarzer na roh, Matovu exekuci přetavil v asistenci Torres a John Terry druhým gólem v utkání doklepl hlavou míč do sítě - 0:3.

Góly: 83. Carlos Tévez

Latics měli spoustu šancí k tomu, aby celý duel dokonce strhli na svoji stranu, ale gólové šance buď zmařil, nebo jim je sebral báječnými zákroky Joe Hart. Necelých deset minut před koncem pak ještě matematické naděje na obhajobu titulu vystřelil krásným zásahem Carlos Tévez.

Už v prvním poločase měl gól na kopačce argentinský forvard ve službách Wiganu Franco Di Santo. Vysoký forvard obdržel pas, jedním dotekem si obhodil dva obránce v pokutovém území a zívala na něj brána jen s jediným strážcem. Joe Hart ale perfektním skokem vykryl většinu prostoru a střelu k tyči s vypětím všech sil vyrazil.

Krátce po změně stran mohl poslat Wigan do vedení i Shaun Maloney, kterému radost sebral na brankové čáře odkopem Joleon Lescott. Man City si příliš šancí nevytvořil, až zhruba čtvrt hodiny před koncem se tváří v tvář Roblesovi dostal Edin Džeko, jenž však trefil jen hostujícího gólmana.

A v třiaosmdesáté minutě to přišlo. Carlos Tévez převzal nahrávku od Kolarova, přes protihráče pronikl do šestnáctky a parádní ranou do šibenice rozhodl o výhře 1:0 ve prospěch Manchesteru City. V samém závěru pak mohl ještě pojistit tři body pro domácí Kolarov, jeho rána ovšem bránu o kousek minula.

Góly: 17. Ricardo Vaz Tê, 55. Momo Diamé - 31. Antonio Valencia, 77. Robin van Persie

Manchester United měl ve svých rukou překonání rekordu v počtu bodů Premier League, jež drží Chelsea ze sezony 2005/2006. Po remíze 2:2 na hřišti West Hamu však už může tuto metu jen vyrovnat. Za remízu může být navíc i rád, jelikož vyrovnávací branku vsítil Robin van Persie z ofsajdové pozice.

Už v páté minutě měl na Andy Carroll gól na kopačce, jeho první pokus ovšem úvodní brankou neskončil. Až po čtvrthodině se anglický fotbalista pod brankou podepsal. Jarvis si po brejku pohrál ve vápně s Ferdinandem, jeho centr našel hlavu Carrolla a v malém pokutovém území jej za De Geova záda usměrnil Ricardo Vaz Té - 1:0.

Ještě před odchodem do kabin nicméně srovnal stav Antonio Valencia. Shinji Kagawa si podobně jako Jarvis poradil s obráncem v šestnáctce, před prázdnou bránou objevil ekvádorského křídelníka, jenž neměl nejmenší problém uklidit balon do brány - 1:1.

Nejhezčí okamžik zápasu si pro sebe napsal Mohamed Diamé. Deset minut po návratu z kabin rozehrál West Ham rohový kop, míč se dostal až právě k Diamému a záložník Hammers levačkou fantasticky zatočil k zadní tyči - 2:1.

Celý zbytek poločasu se Man United snažil o vyrovnání. Rooneymu se podařilo Jaaskelainena překonat, na brankové čáře ale zasáhl O’Neil. Stejně tak selhal i Van Persie, jemuž radost sebral finský brankář skvělým zákrokem. Až čtvrt hodiny před koncem mohl Nizozemec slavit. Kagawa rozezněl svou ranou obě tyče a Van Persie dorazil míč do sítě. Sice z ofsajdu, ale sudí tento přehmat nezaznamenali - 2:2.

Góly: -

Bitva o Ligu mistrů mezi Arsenalem a Evertonem nepřinesla ani gól, ani žádné velké rozřešení. Toffees po remíze dále zůstávají v těsném závěsu za londýnským triem; šanci odpoutat se alespoň na jeden den od Chelsea a Tottenhamu naopak nevyužili Gunners.

První poločas byl zprvu ryze anglický. Plný soubojů, bojovný a z těchto indicií měl logicky navrch Everton. Arsenalu dělala především dvojice Anichebe, Fellaini. Paradoxně však právě po odkopu belgického reprezentanta přišel jako slepý k houslím k míči Cazorla, předal Gibbsovi, jenž nicméně s nabídnutou šancí naložil prachbídně. Jedinou další příležitostí úvodních minut byla Pienaarova střela nad ve výborné pozici po krásném pasu Jagielky.

Postupem času se misky vah na obou stranách vyrovnávaly, bohužel úroveň zápasu upadla do průměru. Až v závěrečných minutách se nuda proměnila v atraktivní podívanou se spoustou náznaků gólových šancí. Dvakrát se o ně postaral mladík Ross Barkley, nejprve sám z dálky technicky střílel, poté nabídl míč Anichebemu, jehož důraz div nevyplynul ve vlastní gól.

Úplný závěr ale patřil domácím. U obou situací byl špílmachr Arsenalu Santi Cazorla, který se jednou vtělil do role režiséra, podruhé zakončoval sám. Jeho perfektní pas přetavil v gólovou nahrávku někam na penaltu Ramsey, jenže Giroud mířil ve skluzu úplně vedle. Poté Španělovi připravil míč do šestnáctky Wilshere a jen sebeobětující blok Jagielky mu zmařil nadějnou ránu.

Do druhé půle nastoupil Arsenal v duchu konce té první, Howarda hned po třech minutách rozehřál tvrdou ranou Cazorla. Na druhé straně neméně nebezpečný pokus vypustil ze své pravačka Barkley, ten však Szczesnyho svatyni nezasáhl. Po parádních úvodních minutách ovšem hra znovu upadla do letargie.

Patička Ramseyho po rohovém kopu Everton neprobrala, musel až bleskový brejk Gunners, po němž Oxlade-Chamberlain přihrával před prázdnou bránu Giroudovi. Míč však k útočníkovi nepustil dokonalým zákrokem Coleman. Francouzský forvard měl šanci na reparát o chvíli později, kdy nicméně znovu selhal a z blízkosti napálil míč přes břevno.

Arsenal pokračoval v tlaku, Toffees ovšem ve stejně precizní obranné práci, především v šestnáctce a její blízkosti. Gól tak nepřinesla ani strhující pětiminutovka před závěrečným hvizdem, v níž se o průnik k bráně soupeře pokoušel i Everton. Největší šanci prováhal Arteta, jemuž míč ukopl dnes precizní Seamus Coleman.

Góly: 21. Luis Suárez, 66. Stewart Downing, 82. Steven Gerrard (pen.) - 45. Jan Vertonghen, 53. Jan Vertonghen

Liverpool dodržel nedávnou tradici o inkasování dvou branek v zápasech s top6, na rozdíl od výletů na půdu Arsenalu i ManCity na přelomu ledna a února ale tentokrát nepříliš přesvědčivá defenzíva Reds nezabránila v plném bodování - vůbec premiérovém proti týmu z elitní osmičky. Liverpoolské spasily shodou okolností hrubice soupeřů...

Nástup do utkání byl poněkud zběsilý, avšak jako takový trval doopravdy jen nějakých pět minut. Pak se Tottenham - jako už klasicky pod Boasem - spíše uklidnil a samotný obrázek hry si takříkajíc sedl. Bale byl zatím dokonale neviditelný, Defoe působil po zranění nerozehraně a nejnebezpečnějším mužem na trávníku byl nějakou dobu patrně hyperaktivní Coutinho. Právě jeho kombinace na levé straně s Enriquem potom stála u zrodu první gólové akce. Suárez po pasu španělského beka bleskově píchl mičudu podél Llorise a bližší tyče do sítě, aby si připsal svůj 50. gól v červeném dresu.

Spurs měli většinu úvodního dějství velké problémy s tím dostávat se do koncovky, jakkoliv. Navíc když už se Sigurdsson po krásném Baleově přiťuknutí ocitl v ideální, ojedinělé palebné pozici na ose hřiště, tak raději těsně minul. Přesto se kohouti ještě do přestávky dočkali vyrovnání. O to se postaral Vertonghen, jenž se správnou vervou a timingem proměnil ve zlato Baleův pěkný centr z pravé strany.

Efektu (ne)populárního "gólu do šatny" jsme potom sami mohli přihlížet těsně po obrátce, v 53. minutě totiž Vertonghen přidal také svůj třetí letošní ligový zářez. Zmatek ve vápně Liverpoolu způsobila další Baleova dodávka a Vertonghen osvědčil pro obránce neojedinělý cit v koncovce. Pohotově si totiž rozmyslel natuty zblokovanou koncovku pravačkou, nepatrně přešlápl na místě a levačkou zacílil krásně k pravé tyči.

V tu chvíli LFC totálně odešlo, psychicky a zdánlivě i fyzicky - přitom to byl Tottenham, kdo měl v nohách čtvrteční klání Evropské ligy. Brzy mohl zvyšovat Sigurdsson, který ale po jednom z průniků Balea na zadní tyč nepropasíroval míč do sítě. A tak místo toho v mžiku ožili domácí. Výrazně jim k tomu přitom pomohl hostující pravý bek Walker. Jeho nešťastnou zpětnou přihrávku nedokázal daleko od branky odpálkovat Lloris a Downingovi, dalšímu muži jubilea (300. start v Premier League), už stačilo jen propálit na brankové čáře stojícího Vertonghena.

Liverpool se tedy zase vyhoupl na pomyslného oře, z něhož už slézt nehodlal. Tottenham pak totiž další hrubka stála dokonce veškerou bodovou výslužku, neboť Defoeovo chybné řešení rozehrávky nepřímo donutilo ke krajně neobratnému penaltovému zákroku Assou-Ekotta na Suáreze a Steven Gerrard se na puntíku zpravidla nemýlí. Ve zbytku utkání se už Spurs na žádný extra tlak nezmohli a přišli o fantastickou šňůru 12 ligových zápasů bez prohry.

Góly: 73. Yohan Cabaye, 90+2. Papiss Cissé - 67. Jonathan Walters (pen.)

Parádní obrat předvedli hráči Newcastlu United v rámci devětadvacátého kola Premier League. Po penaltě Jonathana Walterse sice prohrávali 0:1, jenže brzké srovnání z kopačky Yahana Cabayeho - tradičně po skvělém přímém kopu - a Cissého vítězný gól v poslední minutě duelu strhl všechny tři body na stranu Magpies.

Newcastle udělal oproti utkání s Anži Machačkalou hned sedm změn a na hře se to projevilo. V dobrém. Domácí dominovali v držení míře, jenže do šancí se dostávali sporadicky. Cabaye i Gutierrez pálili vedle. Do přestávky měl největší příležitost Yoan Gouffran, ale i on po přihrávce Cabayeho přestřelil.

Podobný průběh měl zápas i po změně stran, Magpies drželi míč a Potters čas od času zahrozili z brejku. Z jednoho podobného pak také skórovali, Sissoko zfauloval Walterse ve vápně a sám postižený proměnil pokutový kop - 0:1. Reprezentant Pobřeží slonoviny však svůj přehmat brzy napravil, když byl sražen na hranici šestnáctky. Kopal se přímák a Yohan Cabaye si počínal fantasticky - krásnou střelou o břevno srovnal na 1:1.

Rozhodující moment celého duelu přišel ve druhé minutě nastavení. Opět to byla spolupráce frankofonních fotbalistů, Sylvain Marveaux krásně našel ve vápně na hraně ofsajdu Papisse Cissého a ten po složitějším zpracování cizelérsky uklidil míč do sítě - 2:1.

Góly: 30. Loïc Rémy, 70. Andros Townsend, 90. Jermaine Jenas - 20. Steven Fletcher

Queen’s Park Rangers konečně ukazují svoji sílu a nadechují se k záchranným krokům. Minulý týden heroicky vyplenili stadion Southamptonu a na nesmírně cenné tři body navázali i na domácí půdě. Na Loftus Road nabídli svěřenci "záchranářského mistra" Harryho Redknappa svou dobrou stránku a porazili Sunderland 3:1.

QPR dnes stoprocentně vytěžilo ze svých zimních nákupů. Opět se trefila lednová útočná posila Loic Rémy, který tak během čtyř zápasů od začátku dokázal nastřílet tři branky. I zbylé dvě branky pak vsítili nováčci, které si Redknapp přitáhl z Tottenhamu. Vítězný gól dal Andros Townsend a pojišťovací trefu zařídil Jermaine Jenas.

Skóre nicméně otevíral hráč hostí, Sunderland šel do vedení ve dvacáté minutě, kdy se po protiútoku, dobré práci Sessegnona a střílené přihrávce Adama Johnsona svým jedenáctým gólem v sezoně trefil z malého vápna Steven Fletcher. Jenže už za deset minut byl stav opět vyrovnaný. Townsendova střela se díky O’Sheovi k bráně nedostala, jenže zamířila přímo k nohám Rémyho a ten srovnal na 1:1.

První domácí gól v roce 2013 domácí nakopl, Rémy mohl po hlavičce Zamory výsledek otočit, ale bránu přestřelil. Mbiovu ránu z dálky pak nadvakrát zkrotil Mignolet. Po změně stran na tento trend Rangers nedokázali navázat, zachránil je až dvacet minut před koncem Andros Townsend. Mladý křídelník zpracoval na prsa nepovedenou snahu o odkop a krásným halfvolejem překopl plachtícího Mignoleta - 2:1.

Konečný stav zařídila, a definitivní klid na kopačky posledního týmu Premier League přinesla, další posila z Tottenhamu Jermaine Jenas. Střídající záložník skóroval v 90. minutě podobně jako jeho soukmenovec, i k němu se odrazil míč po rohovém kopu a rovněž ze vzduchu balon napálil dokonale k tyči - 3:1.

Góly: 40. Romelu Lukaku, 61. Jonathan de Guzmán (vl.) - 33. Luke Moore

Důležité střetnutí o lepší výchozí pozici směrem k pohárovým příčkám nakonec zvládl lépe birminghamský celek, který se na The Hawthorns opět dokázal vzchopit a proti Swansea si zapsal cenné tři body.

Čerstvý vítěz Capital One Cupu začal lépe, pohyboval se s míčem na soupeřově polovině a postupně se dostával na dostřel branky Albionu. Hned dvě dobré příležitosti měl tradiční ofenzivní tahoun Labutí Michu, avšak ani jednou na Fostera recept nenašel! Reakce WBA přišla až po půlhodině hry, kdy Bruns pálil těsně vedle. Záhy však udeřilo na druhé straně: Moore si vyskočil na roh a pohodlně zavěsil - 1:0!

Fanoušci Baggies byli pochopitelně nervózní, vzhledem k ostatním výsledkům se totiž mohli jejich miláčci posunout už na sedmou příčku. Ještě do přestávky však bylo alespoň srovnáno, Dorrans na malém vápně oslovil nabíhajícího Lukakua, jenž si už z této pozice dokáže poradit - 1:1.

Aktivita domácího celku se po změně stran znatelně navýšila a po chvíli měl West Brom ideální možnost ujmout se vedení. Routledge v pokutovém území poslal k zemi pronikajícího Jonese a rozhodčí Mason nařídil pokutový kop! Střelec první branky Romelu Lukaku ovšem nabízenou šanci trestuhodně promarnil a na Vorma nevyzrál! Nakonec ho to však ani nemuselo tolik mrzet. Rohový kop si našel McAuley, jeho snahu sice ještě na čáře zastavil Rangel, následně si ovšem trochu balón trochu nešťastně srazil do vlastní branky Jonathan de Guzmán - 2:1.

Postupem času mohl reagovat opět vrchní střelec waleského mužstva Michu, ale španělský kanonýr očividně neměl svůj den a úspěch znovu neslavil. Tři minuty před koncem řádné hrací doby nakonec dopravil míč do prostoru branky Lamah, ovšem sudí jeho trefu pro ofsajdové postavení neuznali, i když bylo jasně patrné, že se mezi belgickým hráčem a brankou nacházela dvojice McAuley - Foster a gól tak měl platit!

Góly: 32. Nathan Baker (vl.) - 33. Christian Benteke, 45. Gabriel Agbonlahor

Readingu už dopomáhej akorát sám pán bůh, chtělo by se říci. Po domácím debaklu od Wiganu Royals nezvládli ani jiný klíčový souboj před vlastním publikem, padli s Aston Villou, dál čekají na výhru nad některým ze členů současné nejhorší pětky, "těší" se na brzké výlety na Old Trafford či Emirates Stadium a v tabulce na záchranu ztrácejí nepěkné čtyři body. Ani poslední QPR nemá tak černé vyhlídky, skutečně...

Reading přitom dnes vypadal nějakým způsobem k světu maximálně v závěru, kdy už byl hnán kupředu obyčejným transem - první poločas ale v jeho podání sotva snášel přísnější měřítka, a právě tam se nakonec rozhodovalo. Royals hned zkraje nechali do břevna hlavičkovat Bentekeho a další tutovku umožnili spálit také Weimannovi. Nakonec tedy sice šli do vedení skrze směšné ukopnutí Bakera, ovšem to zvládli během pár sekund anulovat hrozivou poziční hrou při protiútoku Bentekeho s Weimannem. První jmenovaný zakončoval nikým nerušen z penaltového puntíku.

Navíc ještě do přestávky stihli hosté skóre kompletně obrátit. Nejprve se tedy sice fanoušci ve vínovém chytali za hlavy při další ozvěně brankové konstrukce, nicméně Agbonlahor navázal jako správný vůdce birminghamského celku - ve složité pozici se opřel do balonu a vymetl pravou šibenici Taylorovy klece. Do kabin tak šli šťastnější Villans, ty se však zároveň museli mít na pozoru, vždyť ve druhých dějstvích už letos prohospodařili tolik bodů, že byste si z nich klidně postavili pyramidu.

Dnešek ale nebyl týmž případem. Noel Hunt totiž sice zkraje poločasu vyrovnal, činil tak ale z těsného, leč jasného ofsajdu. A mimoto ještě hosté dlouhou dobu zvládali kontrolovat průběh utkání; pozorný diktát Villans určovali zejména šikovní středopolaři Bannan s Weimannem. Rozpadat se návštěvníkům věci pomalu začaly až kolem 70. minuty, kdy zrovna Bannan chyboval ve středu pole, na hraně vápna neodhadl výšku centru Vlaar a Robson-Kanu po senzačním zpracování jaksi zpackal koncovku.

Tohle varování si birminghamští úplně k srdci nevzali, přesto se i ve zbytku zápasu mohli spolehnout na neefektivní Royals. Zejména žolík Blackman nepůsobil v koncovce vůbec jistě. Největší šanci spálil ve chvíli, kdy zpoza vzdálenější tyče hlavičkoval přímo do Guzanovy náruče.

Góly: -

Tohle už vypadá vskutku vážně. Norwich vyšel střelecky naprázdno i v šestém z posledních osmi ligových zápasů a tentokrát mu k zářezu nedopomohl ani sudí Clattenburg. Ten v závěru utkání nařídil velmi spornou penaltu, se kterou ovšem nenaložil ideálně Grant Holt. Ten sám letos nepřipomíná toho kanonýra z dřívějška; zůstává na pěti gólech.

Bezbranková remíza nakonec tomuto střetnutí sluší. Jednak Soton bere alespoň bod, který si nepochybně zasloužil; jednak jde o příhodnou dokumentaci nevalné atraktivity celého zápasu, který nikterak vzdáleně připomínal podzimní klání na St. Mary’s (1:1). Po něm rovněž nikdo nechrochtal blahem. A tentokrát spíše negativní pocity publika akorát umocnilo studené, vlhké ovzduší, které dokonce sem tam pročísla nějaká ta sněhová přeháňka.

Oba týmy mezitím měly poněkud daleko k prvoligovému standardu, však také ještě před třemi lety pospolu válčili až ve třetí nejvyšší soutěži. Více šancí si každopádně tvořili domácí, kteří zvládali solidně využívat výhodu jednoho "extra" záložníka v poli. První zákrok si Bunn připsal proti Lallanově ráně, s ještě lepším skokem se ale musel vytasit proti Lambertově pokusu.

Teprve tehdy se Norwich probral k životu, aby Snodgrass zahrozil ze své oblíbené disciplíny - přímého kopu - a Turner hlavičkoval jen těsně mimo. Relativně nastartovaní aktéři potom slibovali pohlednější druhý poločas, který nabídl kupříkladu heroický skluz Yoshidy, jenž nepustil do gólovky Holta. Na druhé straně Bunn odmítl Rodrigueze, přičemž Lambert lehkomyslně zahodil dorážku.

Vrchol všeho měl přijít v poslední minutě, když se Shaw s Holtem vrhali po autovém vhazování a sudí Clattenburg posoudil jejich vzájemný souboj jako nerovný. Boruc ale jakoukoliv změnu skóre přeci jen nepřipustil.