Premier League - souhrn 30. kola

Góly: 40. Theo Walcott, 53. Shkodran Mustafi - 5. Leroy Sané, 42. Sergio Agüero

Šlágr nedělního programu nakonec skončil nerozhodně, když na branky Saného a Agüera dokázali z tábora domácích odpovědět Walcott a Mustafi. Ztráta bodů je větší komplikací pro Arsenal, který čeká tuhý boj o umístění v první čtyřce.

Úvod hry měli pod kontrolou hosté z Manchesteru. Nejprve dal o sobě vědět Sterling, jehož průnik však včasným vyběhnutím zhatil Ospina. Obrana Gunners se však nepoučila a o pár minut později za to tvrdě zaplatila - pas De Bruyneho vyslal do samostatného nájezdu Saného, který brankáře domácích oběhl a pohodlně míč usměrnil do prázdné branky.

Záloha Arsenalu v úvodu prakticky neexistovala a po čtvrt hodině hry mohlo být ještě hůře, když se na hranici vápna objevil nikým nehlídaný De Bruyne, který svou přízemní střelu nasměroval do tyče. S následnou dorážkou Davida Silvy si pak Ospina poradil.

Postupem času se hra domácího celku lepšila - nejprve zahrozil střelou zpoza vápna Alexis, který však branku minul, ovšem těsně před naplněním 40. minuty bylo srovnáno. Centr Sancheze sice obrana hostů odvrátila, balón však okamžitě do ohně vrátil Mustafi a v mlýnici před brankou se nejlépe zorientoval Walcott, který přízemní střelou překonal Caballera.

Do kabin se však za nerozhodného stavu nešlo. Defenzivní práce domácího celku měla totiž k dokonalosti opravdu daleko. Nejprve po křídle unikl De Bruyneho, jehož střílený centr si na tyč vlastní branky srazil Koscielny. O pár chvil později pak zkazil jednoduchou přihrávku Özil, míče se zmocnil opět reprezentant Belgie, který svým pasem oslovil Agüera, který propálil vše, co mu stálo v cestě.

Brzy po pauze se v dobré pozici ocitl právě střelec druhé branky hostujícího týmu, jenže svou hlavičku mezi tři tyče nasměrovat nedokázal. Z ničeho nic tak přišlo vyrovnání - rohový kop si ve vápně našel hlavu Mustafiho a mohlo se začít znovu.

Poslední půlhodina však kvalitní fotbal nepřinesla, oběma týmům jakoby došla šťáva, a ačkoliv hosté i nadále kontrolovali průběh střetnutí, do větších šancí se nedostávali. Paradoxně tu největší příležitost tak měl Özil, kterého do šance poslal hrůzostrašný odkop Otamendiho. Německý reprezentant však Caballera překonat nedokázal. Mezi oběma týmy tak i nadále zůstává sedmibodový rozestup.

Góly: -

Důležitý souboj o záchranu dopadl nakonec smírně. Ačkoli Swansea byla na hřišti určitě aktivnějším týmem, své šance proměnit nedokázala, a i nadále v tabulce okupuje vachrlatou sedmnáctou pozici. Middlesbrough povětšinou tahalo za kratší konec, především směrem dopředu opět potvrdilo, že v téhle oblasti má rozhodně na čem pracovat.

The Swans před vlastními fanoušky vyhráli už třikrát v řadě a nemínili svou dobrou sérii přerušovat proti soupeři, který je předposlední a navíc během posledních pěti ligových utkání vsítil jen jednu branku. Byli daleko více na míči, měli k dispozici více standardek, ale kýženého úspěchu se i díky dobrému výkonu hostujícího brankáře Víctora Valdése nedočkali.

V prvním dějství si šance tvořili prakticky jen svěřenci manažera Paula Clementa. Do jakési první větší se propracoval Martin Olsson, který po pasu od Carrolla vyzkoušel svou pravačku, jeho technický pokus ovšem skončil hodně vedle brány. O něco lépe střelecky si vedl Ayew, jenže Víctor Valdés vytasil fantastický reflexivní zákrok.

Ve 24. minutě si španělský muž v rukavicích vybral jednu z mála slabších chvilek, úplně dobře si totiž nepočínal proti centru ze standardky od Sigurdssona, každopádně míč nakonec zkrotit dokázal. Asi nejvíce tak zhruba deset minut před obrátkou zahrozil Carroll, jehož výstavní dělovka z voleje minula bránu jen o malinký kousek.

V podstatě až ve druhém poločase do nějakých příležitostí propracovali také hosté. Poté, co Sigurdsson výrazněji nepřekvapil se svým zakončením Víctora Valdése, se naopak na druhé straně snažil prosadit Adama Traoré, jeho pokus ale doletěl vedle vzdálenější tyčky. A pak Álvaro Negredo nevyzrál z blízkosti na gólmana Fabiaňského.

I poslední třetina tohoto střetnutí spíše patřila Swansea. V 64. minutě Carroll předal balón Sigurdssonovi, ten vypálil ze střední vzdálenosti a tlačil svůj pokus pod břevno, výtečně si však zase vedl Víctor Valdés. Čtvrthodinku před koncem se po centru Narsingha snažil hlavou skórovat stoper Mawson, avšak mířil pouze mimo.

Hodně se v závěrečné desetiminutovce musel sudí Madley vměšovat do hry, na hřišti panovala velká nervozita, a rezultovalo z ní několik přímých volných kopů pro domácí. Jednu takovou zahrával Sigurdsson, jeho tečovaná střela však skončila nakonec v zámezí. V závěru mohlo udeřit také Boro, avšak hlavička Gestedeho nebyla přesná.

Góly: -

Zatímco městská setkání v Liverpoolu a Londýně nabídla nadprůměrnou fotbalovou podívanou a především dost branek, na jihu Anglie to v lokálním derby taková sláva nebyla. Southampton ani Bournemouth nemají příliš motivaci, uprostřed tabulky to vypadá klidně, a tak se soupeři rozešli smírně. I díky kuriózně neproměněné penaltě Harryho Artera.

Večerní duel nebyl nudný, to rozhodně ne. Dominovali v něm ale brankáři, především Artur Boruc, který už po čtvrthodině hry vytahoval první slušný zákrok proti ráně Jaye Rodrigueze. Za dalších patnáct minut Surman už už překonal na druhé straně Forstera, ale po skrumáži ve vápně dokázal na čáře zasáhnout Steven Davis a nebezpečí uhasit.

Pak už byli výrazně nebezpečnější domácí, ale opět, žádné gólové vyústění. Tadić svou ranou olízl tyčku, no a útočník Jay Rodriguez nastoupivší při zranění italského kanonýra Gabbiadiniho znovu ztroskotal na Borucovi. Ze vzduchu se do míče opřel libově, ale ránu pod břevno slupnul polský gólman skvělým zákrokem.

Po změně stran se otočil i obraz hry, protože najednou byl nebezpečnější Bournemouth. A to dost výrazně. Po přelomu první hodiny měl asi největší šanci utkání (ze hry) Benik Afobe, který těžil ze skvělé práce Joshuy Kinga a ocitl se sám před Forsterem. Ve stoprocentní příležitosti ale selhal a míč poslal vedle pravé tyče.

Tu o dalších deset minut později orazítkoval Adam Smith, a jelikož Pugh selhal při zpracování odraženého míče, Fraser mu v jasné pozici stihl míč sebrat. A pak už to přišlo. Čtvrt hodiny před koncem Bertrand stáhl ve vápně Frasera a kopala se penalta. Arter si ale druhou nohou omylem míč posunul a následně vypálil míč do vesmíru. Paradoxně tak zopakoval incident svého jmenovce Kanea, jenž na stejném stadionu selhal při exekuci penalty velmi podobně.

Góly: 66. Eric Dier, 77. Heung-min Son

Zatímco Chelsea na apríla své fanoušky řádně poškádlila, Tottenham pokračuje na vítězné vlně. Čtvrtý zápas v řadě bez ztráty kytičky staví svěřence Mauricia Pochettina do role hlavního - a dost možná i jediného - konkurenta v boji o titul, aktuálně ztrácí sedm bodů. Na hřišti houževnatého Burnley o tom rozhodli Eric Dier a Son Hueng-min.

V prvním poločase se odehrál scénář jako vystřižený z typického domácího zápasu letošních Clarets. O zajímavé ofenzivní situace byla nouze, zatímco jedinou obrovitánskou šanci hvězda hostí spálila. Eriksen se prosmýkl do vápna kolem Meeho a z úhlu prověřil Heatona. Před Dele Allim díky tomu zívala poloodkrytá branka, jenže mladičký Angličal napálil odražený míč vysoko nad.

Lepší už to bylo po změně stran, kdy se Tottenham aktivněji chopil otěží utkání - a hlavně Burnley začalo dělat chyby. Krátce po obrátce nechali domácí volnější levou stranu, a tak se Ben Davies po narážečce s Janssenem dostal do veliké příležitosti. Tom Heaton ale pumelici z ostrého úhlu znovu dokázal vyrazit.

Hostům musel vypomoct až chybující Hendrick, který sklepl Eriksenův roh přímo na nohu Dierovi. Ten se dlouho nerozpakoval, napálil míč pod břevno a Tottenham vedl. Čtvrt hodiny před koncem pak Eriksen vybojoval míč na Bartonovi, a poslal jej Allimu do vápna. Jeho střílený centr pak na zadní tyči zasunul do sítě Son Hueng-min.

Tehdy už bylo jisté, že se Pochettinovi svěřenci posunou o něco blíž první příčce, a tak je nemusí trápit další zmařené šance. Sissoko v dobré pozici urval balón na tribunu, Alli pak po Sissokově centru mířil těně vedle. A Dele Alli neuspěl ani vzápětí, kdy se šikovně dostal až do situace, kdy stál sám před Heatonem. Zbrkle totiž mičudu poslal mimo tři tyče.

Góly: 5. Cesc Fàbregas - 9. Wilfried Zaha, 11. Christian Benteke

Ne, tohle není apríl. Chelsea po dvanácti ligových výhrách na Stamford Bridge poprvé ztratila, a to hned maximálně. Tříminutový "blackout" modré defenzivy potrestalo Crystal Palace hned dvakrát, načež Sakho s Hennesseym zabetonovali svoji branku. Conteho svěřenci byli v ofenzivě kreativní i dostatečně přímočaří, dnes se však fotbalový bůh obrátil proti nim. Eagles naopak pokračují v šokující jízdě, vyhráli už čtvrtý zápas v řadě a vzdalují se sestupovým pozicím.

Přitom to pro suverénního lídra ligy vypadalo hned od prvních minut tak idylicky. Tři zápasy v řadě Crystal Palace dokázal udržet čisté konto, ale na Stamford Bridge se obrana Eagles před Chelsea chránila jenom čtyři minuty. Fábregasův přesný dlouhý míč si převzal u vápna Hazard, pohrál si s Wardem a narýsoval časovanou přihrávku do malého vápna. Na té si pak Španěl smlsnul a za pomoci tyčky otevřel skóre.

Jenže pak se stalo něco, na co jsme u Chelsea dlouhé měsíce nebyli zvyklí. Blues na moment absolutně ztratili koncentraci, což byl dokonalý spouštěč pro v excelentní formě hrajícího Wilfrieda Zahu. Ten nejprve za "přísného dohledu" hned čtveřice soupeřů z otočky vyrovnal, aby pak při bleskovém protiútoku sekundoval Christianovi Bentekemu. Ten si pro změnu nedělal žádné starosti s Luizem a vzápětí cizelérským obloučkem opařil domácí fanoušky definitivně.

Výtečný zápas odchytal Wayne Hennessey, jenž v prvním dějství polapil hned sedm střel Chelsea. Po čtvrt hodině hry mu ale musel pomoct Townsend, opakovaný záběr pak ukázal, že za hranicí pravidel. Pedrovu ránu totiž vyrazil rukou a Craig Pawson měl nařídit penaltu a vytáhnout červenou kartu. Sudí nicméně potvrdil sestupnou tendenci kvality rozhodčích v Premier League, když poměrně přehlednou situaci nezvládl.

Chelsea se tak pod taktovou výtečného dua Hazard - Fábregas neustále hnala dopředu, jenže i přes velmi dobrý výkon se ne a ne dočkat branky. Největší šanci měl po další úžasné spolupráci výše zmíněné dvojice Diego Costa, jehož Hennessey instinktivně vychytal. Postupně si pak poradil i s přímými kopy Alonsa s Luizem, střelami Hazarda a Matiće nebo hlavičkami srbského záložníka a brazilského stopera.

Po změně stran už Hazard s Fábregasem tolik nedominovali, Chelsea začala být nervózní, čemuž Eagles pomáhali skvěle takticky zvládnutým výkonem, k němuž patřilo i kouskování hry a lehké zdržování. Hra proto nebyla tak plynulá a její obraz se změnil. Přesto se hosté měli co otáčet, Hennessey dobře zblokoval skluzujícího Costu. O dvě minuty později pak stejnému forvardovi společnými silami sebrali gól blokující Dann a Sakho.

Crystal Palace bylo nebezpečné jen sporadicky, ale když, stálo to za to. Po hodině hry vedl bleskový protiútok dnes taktéž brilantní Wilfried Zaha, jenž si narazil s Bentekem a Courtois musel vytáhnout excelentní zákrok. Jeho kolegové v ofenzivě ovšem tak úspěšní nebyli, a to ani když se Hazard zase proháčkoval k lajně a centrem oslovil Costu. Španělský reprezentant totiž sice výjimečně přetlačil Sakha, ale hlavou zamířil těsně vedle.

V závěru se Mamadou Sakho a spol. vypjali k heroickému výkonu, odpalovali míč za míčem, ve vzduchu byli nepřekonatelní, a když už se pět minut před koncem dostal ke střele Fábregas, byl Hennessey na bližší tyči připraven. Nepomohlo ani dlouhatánské desetiminutové nastavení, náskok Chelsea na čele tabulky se tak nečekaně ztenčil na sedm bodů. Tottenham totiž uspěl na hřišti Burnley.

Góly: 53. Andrew Robertson, 85. Andrea Ranocchia - 18. Andrew Carroll

Marco Silva je pro Hull učiněnou spásou. Mladý portugalský manažer přinesl do chátrajícího týmu svěžího ducha a především funkční systém, s nímž teď může regulérně pomýšlet na záchranu v Premier League. Zatímco při jeho příchodu byli Tigers poslední, po vítězství 2:1 nad West Hamem ztrácí z osmnácté příčky na nesestupové pozice jeden jediný bod.

Bez Silvy by Hull jen těžko v posledních dvou měsících uvažoval o udržení prvoligového statusu. Z prvních dvaceti utkání, kdy týmu vládl Mike Phelan, vybojovali Tigers tři vítězství a získali celkem 13 bodů. Devětatřicetiletý Portugalec během polovičního počtu zápasů nasbíral o jedno vítězství i bod víc. Solidní progres.

Pod Silvovým vedením vypadá jako fotbalista dokonce i Oumar Niassé. Hull už v úvodu zápasu s West Hamem vysoko napadal, bojoval a obíral soupeře o míče i u jejich vápna. Jenže zpočátku byli Kladiváři nebezpečnější - hned první nadějnější centr bývalého Feghouliho vyústil v gólovou šanci. Robert Snodgrass se i díky zaváhání obrany zjevil sám před bránou, ale zakončil zbrkle hlavou, což Jakupovićovi usnadnilo práci.

Defenziva Tigers nebyla v první půli perfektní a za chvíli ji stihl i trest. Davies podskočil Cresswellův centr a Andy Carroll si ve vápně poradil s lehkostí kanonýra. Balón si nikým neatakovaný zpracoval na prsa a podél gólmana pohodlně otevřel skóre. Do pauzy se osmělil i Manuel Lanzini, jehož střela ze střední vzdálenosti protáhla Jakupoviće.

Po změně stran už hru diktovali domácí. Silva poslal na trávník Kamila Grosickiho, jenž hned po osmi minutách asistoval u vyrovnávací branky. Šikovný Marković prošel s míčem až k vápnu, kde jej předal právě polskému křídelníkovi - ten si všiml naprosto ukázkového náběhu Andrewa Robertsona, posunul mu míč a jen sledoval, jak míč po krásné ose končí až v síti.

Krátce nato měl rozhodnutí na noze N’Diaye, jenže ve velmi dobré pozici opřel míč pouze do tyče. A tak si fanoušci na KC Stadium museli na rozhodnutí počkat až do závěrečných minut. Grosicki tentokrát rozehrál rohový kop, na balón si u přední tyče počíhal Andrea Ranocchia, jenž si tak kromě prvního slunečného dne v Hullu užil i premiérový - a co víc, vítězný - gól.

Góly: 25. Wilfred Ndidi, 47. Jamie Vardy

King Power Stadium může opět jásat. S herní renesancí obhájce titulu nezamávala ani reprezentační přestávka a Stoke City si tak z Leicesteru odváží zaslouženou prohru 2:0. O čtvrté prvenství Foxes za sebou se postarali Wilfred Ndidi s Jamiem Vardym a manažer Craig Shakespeare je vůbec prvním anglickým koučem, jemuž se tento kousek v novodobé Premier League podařil.

Zosobněním návratu Foxes k dravému pojetí hry byl především Demarai Gray, který obraně Stoke nedával přímočarými průniky ani na chvíli spočinout. Když mladého křídelníka Leicesteru zastavil pouze za cenu žluté karty Ryan Shawcross, dostal se z následného přímého kopu do první gólové příležitosti Jamie Vardy. Anglický forvard však ve zmatku v pokutovém území nedokázal špičkou kopačky usměrnit míč mezi tři tyče.

Přesto netrvalo dlouho a Leicester šel do vedení. Z první přesné střely na bránu se totiž prosadil Wilfred Ndidi, který se v pětadvacáté minutě odhodlal k ráně zdálky a tvrdou dělovkou do horního růžku na přední tyč nedal brankáři Grantovi šanci zasáhnout. Úvodní gól utkání prospěl, neboť Stoke zvýšilo útočné obrátky, zatímco domácí neupustili od podnikání rychlých protiútoků při každé příležitosti. Na obou stranách se tak dostali do hry brankáři, když pokus Berahina zvládl bezpečně lapit Kasper Schmeichel a proti Mahrezově střele zpoza šestnáctky se zase zaskvěl Grant. Do kabin se tak o přestávce odcházelo za těsného vedení Leicesteru.

Hned po změně stran už ale stav 1:0 neplatil. Centr Dannyho Simpsona totiž nachytal Glena Johnsona na švestkách, čehož beze zbytku využil Jamie Vardy, krajního beka Stoke předskočil a parádní ranou z voleje propálil bezmocného Granta. Obraz hry zůstával i nadále stejný - veškeré snahy hostí se míjely s přesným zakončením, zatímco Foxes i s dvoubrankovým náskokem neztráceli chuť útočit a nebýt několika efektních zákroků Granta proti střelám Mahreze, také by se jim to povedlo.

Když už se Marku Arnautovićovi přece jen povedlo dvacet minut před koncem snížit, zamezil mu v gólové radosti zdvižený praporek čárového rozhodčího. Místo závěrečného dramatu tak pouze zůstávalo otázkou, zda ještě Leicester zvítězí vyšším rozdílem. To se sice Mahrezovi s Grayem nepovedlo, ovšem Foxes to vůbec mrzet nemusí. Vítězná šňůra manažera Craiga Shakespeara pokračuje i nadále a nedávné obavy z šokujícího sestupu obhájce titulu se po čtvrtém triumfu zdají být zdárně zažehnány...

Góly: -

Příležitost přiblížit se místu v elitní čtveřici, jež zaručuje účast v Lize mistrů pro příští ročník měli v sobotu odpoledne fotbalisté Manchesteru United. K tomu však doma na Old Trafford podařili porazit West Bromwich, jenž se drží v poklidném středu tabulky.

Byť mělo utkání jasného favorita v podobě domácího celku, první poločas příliš jednoznačný výkon United nepřinesl. Rudí ďáblové si nevypracovali žádnou vyloženou šanci a to samé šlo říci i o svěřencích Tonyho Pulise. Diváci v Divadle snů tak během prvních čtyřiceti pěti minut neviděli příliš zajímavý fotbal a na poločasovou přestávku se šlo bez jediného vstřeleného gólu.

Do druhého poločasu vstoupili přece jen lépe svěřenci Joseho Mourinha. Zhruba po deseti minutách hry v druhé půli mohl dostat domácí do vedení Maroune Fellaini, střela z dálky v podání belgického středopolaře se však příliš neujala a mezi třemi tyčemi Bena Fostera neskončila.

V sedmdesáté prvé minutě mohli jít hráči Manchesteru do vedení, když to z dálky velmi zajímavě zkoušel Marcus Rashford. Se střelou mladého forvarda United si však Foster poradil, když vytáhl ze svého repertoáru báječný zákrok a vyrazil míč na rohový kop.

Zhruba čtyři minuty před koncem základní hrací doby mohl naopak jít do vedení hostující celek. Utkání mohl ve prospěch West Bromwiche paradoxně rozhodnout bývalý hráč ManU Darren Fletcher, jemuž přímo do šance balon namazal nesmyslnou rozehrávkou de Gea. Gól však z této situace nepadl a na tom se nic nezměnilo ani v dalších minutách - WBA tak veze z Old Trafford bod za remízu 0:0.

Góly: 59. Miguel Britos

Souboj dvou týmů zapojených do napínavého boje o záchranu nabídl v sobotu odpoledne stadion ve Watfordu. Zatímco domácím patřila před víkendem čtrnáctá příčka se čtyřbodovým náskokem na osmnáctý Hull, jenž by v tuto chvíli anglickou nejvyšší soutěž opustil a zamířil minimálně na jeden ročník do Championship, Černé kočky ze Sunderlandu jsou s pouhými dvaceti body beznadějně poslední a na záchranu jim chybělo propastných sedm bodů. Pokud by se tedy chtěli případné záchraně alespoň trochu přiblížit, tři body z Watfordu se jevily jako naprostá povinnost.

V deváté minutě mohli jít hosté do vedení po nedorozumění v defenzivě Watfordu. Po centru Adnana Januzaje pouštěl Kaboul míč Gomesovi, gólman Watfordu s tím ale nepočítal a měl nakonec co dělat, aby míč vytáhl alespoň na rohový kop. Banálně vypadající situace tak nakonec zavánělo velkou příležitostí hostů.

O dvě minuty později to zkoušel po zajímavé individuální akci v šestnáctce Sunderlandu Capoue, s jeho střelou si však Pickford v brance hostí poradil a míč vyrazil.

Na první branku si nakonec diváci ve Watfordu museli počkat až do druhého poločasu. V padesáté deváté minutě se k hlavičce dostal Okaka, jehož pokus sice ještě bránící Oviedo srazil na břevno, míč se pak ale od Cathcarta dostal k Miguelu Britosovi, jenž přeskočil Rodwella a poslal míč za Pickforda.

Watford své vedení udržel až do konce základní hrací doby a slaví důležité tři body, naopak Sunderland se čím dál více blíží sestupu o ligu níže.

Góly: 8. Sadio Mané, 31. Philippe Coutinho, 60. Divock Origi - 28. Matthew Pennington

Liverpool je stále červený. Už čtrnáct soutěžních zápasů Everton nedokázal svého městského rivala porazit, rovnou polovinu přitom prohrál. Dnes naprosto zaslouženě podlehl na Anfield Road 3:1, o což se postarali postupně Mané, Coutinho a Origi. Toffees dnes kromě gólu mladíka Penningtona zaujal především tvrdými a nebezpečnými zákroky. Zatímco Liverpool poskočil dokonce na třetí místo, Everton boj o Ligu mistrů vzdává...

Reds vyšel už začátek zápasu, skóre otevřel po pouhých sedmi minutách hry a parádní akci Sadia Maného. Senegalec si narazil s Firminem, obtočil se kolem Daviese, Williamse a nakonec mezi nohama nedůrazného Penningtona zakončil na protější tyč. O deset minut později mohl Jürgen Klopp vehementně slavit znovu, ale Coutinhovu tvrdou ránu nakonec společnými silami Robles a Jagielka za čáru nepustili.

Nejzajímavější byl zápas okolo třicáté minuty, kdy během čtyř minut padl gól na obou stranách. Everton se dostal do zápasu po rohovém kopu. Jagielka jej prodloužil do ohně, míč se ze spleti nohou Williamse a Lovrena odrazil k Matthewovi Penningtonovi a ten jej uklidil do branky. Dvaadvacetiletý stoper tím stylově oslavil svůj první start v sezóně.

Jenže záhy opět trošku zaspal při bránění a dovolil Liverpoolu návrat do vedení. Coutinho převzal míč od Lucase a zahájil svou geniální akci. Hravě a hladce se zbavil Gueyeho, starosti si nedělal právě ani s Penningtonem a svůj neuvěřitelně hbitý průnik zakončil technickou střelou k tyči. Fantasie.

Z hlediska předvedené hry to byl navíc zcela zasloužený moment, Everton si totiž kromě zmíněného gólu ze standardky nic nevytvořil a Mignolet v brance Liverpoolu mohl v klidu oddychovat. Toffees navíc mohli do druhého dějství nastupovat klidně v devíti hráčích - Williams měl štěstí, že mizerný rozhodčí Taylor neviděl jeho šlápnutí na záda Cana, no a Barkley měl zmizet pod sprchy stoprocentně, zákroky na Cana a především Lovrena byly podlé a nebezpečné.

Výsledek zápasu to však naštěstí neovlivnilo. Everton sice po změně stran konečně začal kousat, ale Mignolet se proti Williamsovi ani Barkleymu nemusel příliš namáhat. Další akci pak přerušil dobrým skluzem Milner. A právě levý bek Liverpoolu po hodině hry obranným zákrokem založil akci, jíž znovu vyšperkovala hvězda zápasu Philippe Coutinho. Další parádní průnik Brazilec korunoval přihrávkou Divockovi Origimu, který jedním z prvních doteků v zápase tvrdě vypálil a vykulený Robles se ani neráčil zakročit - 3:1.

Ten moment jako by zápas prakticky ukončil. Everton neměl hnací sílu zvrátit dvoubrankovou ztrátu a mimo tečované střely Holgatea nic extra nepředvedl. Liverpool se pak neměl kam hnát, aktivitou hýřili především střídající Origi a Alexander-Arnold, jimž sekundoval tvůrce Emre Can. Čtvrt hodiny před koncem druhý jmenovaný mladík v nepohodlné pozici zakončil a Robles se musel tuze natahovat, aby míč vyškrábl mimo tři tyče.