Premier League - souhrn 4. kola

Góly: 61. André Ayew, 66. Bafétimbi Gomis - 48. Juan Mata

Swansea potřetí za sebou porazila Manchester United 2:1. Utkání zvládla dokonale hlavně po taktické stránce, když dobrou polovinu utkání pasivně střežila svou bránu. V ideálních momentech však vyrážela vpřed a po gólech Ayewa a Gomise slaví další tři body. Labutě tak v tabulce přeskočili právě Red Devils a jsou čtvrté.

Vstup do utkání vyšel o poznání lépe Manchesteru United, který dobrých dvacet minut naprosto diktoval tempo hry. Jejich ofenzivní výzor však významně připomínal minulý týden a zápas s Newcastlem. Sterilitu. Jedinou šanci vytvořil Depay s Herrerou, který připravil míč pro Matu do skvělé pozice. Jeho rána však minula branku.

Swansea byla v této pasáži zavřená na vlastní polovině, míč na kopačkách nedrželi "Labuťáci" ani čtvrtinu času! Jenže pak pod vedením dirigenta Jonja Shelveyho spustili ďábelskou pětiminutovku, kdy málem favorita nejednou potrestali.

Schweinsteigerovy ztráty využil Shelvey, po jehož dobré práci Ayew poprvé "vypustil" Gomise. Ten však v solidní pozici vypálil hrozivě. Lépe už to vypadalo po nacvičené standardce, kdy Shelvey přihrál do vápna Gomisovi a po jeho patičce střílel těsně vedle Sigurdsson.

Holohlavý středopolař Swansea hru skutečně řídil - navíc míče přitahoval jako magnet. Nepovedený odkop Romera se snažil vrátit do sítě, ale Argentinec jeho lob zachytil. Největší šanci měli domácí poté, co Shelvey předal míč Gomisovi, ten se kličkou zbavil jak Blinda, tak Smallinga a šajtlí trefil tyčku.

Po této krásné pasáži už byli u míče opět častěji United a úroveň hry klesla na průměr. Hattrickem z Ligy mistrů povzbuzený Rooney měl dvě příležitosti, jenže jednou míč v těžké pozici místo střely zmateně odpálil do zámezí, načež v pohodlnější pozici zkoušel Fabianskiho přehodit. Míč mu však víceméně přihrál.

Po změně straně stran však hosté nečekaně udeřili. Luke Shaw se štěstím pronikl s balónem až k šestnáctce, jeho centr překvapivě proskákal až k Matovi, jenž využil nedůslednosti Williamse a uklidil míč do sítě. Stoper Swansea si další slabou chvíli vybral vzápětí, když si málem srazil centr Depaye do vlastní branky. Fabianski jej však zachránil výtečným zákrokem.

Po hodině hry však Ashley Williams jako správný kapitán mohutně zavelel k obratu. Na vlastní polovině vybojoval míč, vyvezl ho přes kruh a přihrál Sigurdssonovi. Jeho výtečný centr pak hlavou proměnil ve vyrovnání André Ayew. Ghaňan jen šest minut nato vykouzlil nadpozemský pas na Bafetimbiho Gomise, který dokázal prostřelit nejistého Romera.

Závěrečných dvacet minut bylo naprostou kopií těch prvních. Swansea se zatáhla na vlastní polovinu a nejevila přílišnou snahu o útočení. Jenže vzhledem k neschopnosti ofenzivních hráčů United jim to úplně stačilo.

Jedině Rooney měl zlatou příležitost na vyrovnání, jenže když už vyhrál souboj s Williamsem a dostal se do vápna, tak o míč vzápětí po skvělé práci soupeřova kapitána znovu přišel. Svoji střeleckou nemohoucnost v Premier League tak natáhl už na 863 minut, čímž překonal své nejdelší sucho z přelomu roku.

Góly: 45. Graziano Pellè, 64. Dušan Tadić, 67. Dušan Tadić

Pokud sobota v Anglii nabídla závratný počet pěti červených karet, první nedělní zápas ideálně navázal. Steven Whittaker napodobil Afellaye ze Stoke, nechal se hloupě vyloučit už zhruba po půlhodině hry a výsledkem je první venkovní prohra Kanárků pod vedením Alexe Neila. A jaká...

Už od prvních minut to vypadalo, že Norwich bude mít problémy s duem Saido Mané - Graziano Pellè. Prvně jmenovaný se ve 13. minutě po vběhu doprostřed hřiště postaral o první nebezpečnější střelu zápasu, ten druhý zase později sklepával míč pro Tadiće, který trestuhodně ani netrefil bránu.

Norwich se konečně nahlas připomněl až po necelých 20 minutách, když Bradyho přetažený centr sklepával Dorrans pro Jeromeho a bývalý útočník Birminghamu v dobré pozici nedokázal ideálně načasovat trknutí hlavou.

Pak už se Whittakerovi podařilo všechno z fleku zruinovat. Pravý bek Norwiche zbytečně oslabil svůj tým ve 31. minutě, když si v krátkém sledu za dva stupidní akty vykoledoval dvě žluté karty. A i když v následujících pasážích ještě Canaries vypadali relativně v klidu, Southampton ho nakonec nešetřil.

Osudový úder si Saints schovali tak akorát pro samotný závěr první půle. Tehdy opět zaspolupracovala rovněž do té doby zlobící dvojice Mané-Pellè a bylo to. Italský forvard špičkou kopačky otevíral skóre na hranici ofsajdu.

Po pauze měli fotbalisté Norwiche patrně jednu hlavní misi; nedovézt utkání do nějakého ostudného debaklu. A něco takového se jim spíš nepovedlo než naopak. Ostatně, Ronald Koeman si šel pro jasnou výhru i poločasovým střídáním útočníka Rodrigueze za záložníka Davise.

A jasnou výhru taky dostal. Ještě než Tadić proměnil další perfektní Maného centr zprava, mohl skórovat kompletní trojlístek Rodriguez, Pellè a Mané. Místo nich už ale úřadoval pouze srbský playmaker, jenž přidával i třetí hřebíček do kanárčí rakve poté, co pod jeho kopačky Ruddy vyrazil Pellèho hlavičku.

Góly: -

I napočtvrté Tottenham v honbě za vítězstvím selhal, což se mu naposledy přihodilo před sedmi lety pod vedením neslavně známého Juandeho Ramose. Dnes večer přivítal na domácí půdě Everton, a přestože byl v zápase lepším týmem, nedokázal mu vstřelit kýžený gól. Reprezentační přestávku tak Spurs přečkají nejlépe na patnácté příčce.

Utkání na White Hart Lane ukázalo, proč je Tottenham momentálně v takové výsledkové krizi. Zápas nabídl pramálo šancí; a když už se do nich domácí dostali, selhali v zakončení. První nadějnou příležitost měli v zápase hosté - po zaváhání Walkera se míče ujal Tom Cleverley, který krásně vypálil pod břevno a Hugo Lloris musel vytáhnout první výtečný zákrok.

Do konce poločasu však duelu "vládli" svěřenci Mauricia Pochettina, mezi nimiž vyčníval Ryan Mason. Právě on vykouzlil po dvaceti minutách geniální přihrávku na Harryho Kanea, jenž uháněl od půlící čáry sám na branku. Počínal si však prachbídně a Tim Howard si s následnou střelou poradil.

Mason se pak převtělil do role zakončovatele, když přijal Chadliho přihrávku a z úhlu zakončoval. Howard však v tomto zápase zkrátka bránu zamknul, což potvrdila i situace z třicáté minuty. Nabil Bentaleb se prezentoval sice nedostatečně razantní střelou zpoza vápna, která však mířila dokonale přesně k tyči a americký gólman se vyznamenal potřetí.

Čtvrtý skvělý zákrok si Howard připsal deset minut po změně stran, kdy se do stoprocentní šance dostal opět Mason. Tváří v tvář gólmanovi však stejně jako všichni domácí hráči selhal. Tottenham však ve snaze nepolevoval, což mělo za následek velký závar po hodině hry. Chadli nejprve nachystal Kaneovi šanci, kterou zablokoval Jagielka, následně vypálil sám - nad.

O penaltu si následně říkal Alli, ale pod nohy Stonese ty svoje zaklínil úmyslně, a tak se pokutový kop nepískal. Zápas sice nenabídl příliš mnoho šancí, ale náboj mu rozhodně nescházel. Everton se do šance dostal jen dvakrát za celý zápas, zato však mohl klidně vyhrát. Koného hlavičce po Oviedově centru scházely centimetry.

Čtvrt hodiny před koncem se fanoušci dočkali dokonce vstřelené branky - po krásném Masonově dloubáčku se v šanci ocitl Harry Kane, jenž prostřelil Howarda; v době přihrávky se však nacházel v ofsajdu.

Góly: 24. Callum Wilson - 86. Jamie Vardy (pen.)

Leicester ani napočtvrté neprohrál. Na hřišti Bournemouthu tahal v prvním dějství za kratší konec, za což Foxes překrásným gólem potrestal nejlepší střelec ligy Callum Wilson. Po změně stran se však obraz hry zcela obrátil a Leicester v závěru zaslouženě z penalty vyrovnal.

Začátek zápasu se domácí trošku rozkoukávali, aktivnější byl Leicester. Lišky v dosavadním průběhu sezóny fascinovali celou Anglii a před tímto utkáním byli na druhém místě. I proti Bournemouthu byli blízko první trefě, Vardy se dobře zorientoval ve vápně, ale vystřelil nad branku.

Jenže to bylo do konce poločasu všechno. Bournemouth další minuty jasně ovládl, v jejím kádru byl impozantní především Charlie Daniels, který hýřil aktivitou a ze hřiště zcela smazal největší hrozbu Leicesteru Riyada Mahreze. Ten byl dokonce o přestávce stažen ze hřiště.

Daniels poprvé zahrozil sám, když centrem div neohrozil Schmeichelovu branku. Jeho druhá akce však už skončila brankou. To když si naběhl k šestnáctce, narazil si s Tomlinem a skvěle odcentroval. Gradelovu tečovanou hlavičku pak nádhernými nůžkami proměnil v úvodní gól utkání Callum Wilson.

Po půlhodině zápasu měl slušnou šanci k navýšení skóre Max Gradel, který kopal přímý kop hned za vápnem. Bránu trefil, ale stejně tak Kaspera Schmeichela.

Po změně stran vystřídal dobře hrajícího Danielse z důvodu zranění Tyrone Mings, který na hřišti nevydržel ani deset minut. Jeho vážný zdravotní problém zápas velmi zpomalil, po hodině hry navíc musel Eddie Howe střídat i potřetí, opět z vynucených důvodů - Gradela nahradil Marc Pugh.

S jeho příchodem jako by duel znovu začal na plné obrátky; Leicester se konečně osmělil k ofenzivní akci, kterou musel po nebezpečné střele Schluppa hasit Boruć. Polský gólman se vyznamenal taky čtvrt hodiny před koncem, kdy si poradil s výborným centrem mířícím na Morgana.

Foxes však byli v závěrečné půlhodině zápasu jasně lepší, což vygradovalo pět minut před koncem. Jamie Vardy se v obrovské rychlosti prohnal do vápna Cherries, když jej neobyčejně hloupým skluzem skosil stoper Cook. Sám postižený pak penalty dělovou ránou proměnil a stanovil tak konečné skóre zápasu - 1:1.

Góly: 11. Scott Sinclair (pen.), 41. Scott Sinclair - 8. Yann M'Vila, 52. Jeremain Lens

Sunderland si veze z Villa Parku alespoň bod za remízu 2:2, přesto mu po čtyřech kolech s pouhými dvěma body náleží poslední příčka. Aston Ville na vítězství nestačily ani dva góly Scotta Sinclaira, který měl v tomto týdnu skvělou střeleckou formu.

Lépe do utkání vstoupili hosté, z gólu se radovali již po osmi minutách hry. K přímému kopu nařízeného za faul Amaviho se postavil Yann M'Villa a letní posila z Rubinu Kazaň nádhernou ranou z dvaceti metrů překonala Brada Guzana, který plachtil vzduchem marně.

Jenomže vedení se Black Cats neradovali dlouho. Lee Cattermole si po standardní situaci doslova osedlal Scotta Sinclaira, který celou situaci logicky neustál a hlavní rozhodčí Robert Madley bez váhání odpískal pokutový kop. Penaltu sám faulovaný bezpečně proměnil a srovnal na 1:1.

Villans si pak vytvořili pár zajímavých příležitostí ke skórování, na další gól si ale fanoušci museli počkat až do 41. minuty. Aktivní Jordan Amavi našel perfektní centrem levou nohou Sinclaira a bývalý hráč Swansea nebo Manchesteru City neměl problém trefit prázdnou bránu. Scott Sinclair tak navázal na své střelecké představení z úterního zápasu v FA Cupu, kdy Notts County nasázel dokonce hattrick.

Nespokojený Dick Advocaat provedl o poločase dvě změny, defenzivní středopolaře Rodwella s Cattermolem nahradili Fletcher s Toivonenem. Právě švédský reprezentant byl u vyrovnávací branky - po jeho přihrávce se k míči dostal Jermain Lens, jenž se zasekávačkou zbavil Clarka a jeho zakončení ještě přizvedl mimo dosah brankáře Guzana Micah Richards - 2:2.

Oba celky pak ještě měli šance, aby převážili misky vah na svou stranu. Oba gólmani (zejména Costel Pantilimon) však své spoluhráče podrželi a víckrát už neinkasovali.

Góly: 80. Falcao - 65. Bakary Sako, 81. Joel Ward

Tomuhle už se nedá říci jinak než krize. José Mourinho při svém jubilejním stém ligovém zápase na Stamford Bridge dělal, co mohl, aby uhrál alespoň bod. Jeho fotbalisté však na trávníku působili jako v jiném světě. Řada z nich je oproti minulé sezóně absolutně z formy a dnes jejich mátožných výkonů využilo Crystal Palace, jež si odváží nesmírně cennou výhru 2:1.

Už první minuty se zdálo, že je s Chelsea něco v nepořádku. Týmu chybělo odhodlání, elán a větší zápal pro hru. Hráči, kteří se postarali o loňský titul, jsou minimálně o třídu slabší než na jaře. Dokonale to bylo vidět na střídáních - Loftus-Cheek, Kenedy a částečně i Falcao působili v rámci domácího týmu, jako by do kurníku spících slepic vlétla kuna.

V prvním poločase podržel Chelsea Thibaut Courtois, který po pětadvaceti minutách lapil ránu Saka. Krátce nato dovolila totálně rozložená obrana Chelsea Zahovi nahrát do vyložené šance Cabayemu, který však rovněž ztroskotal na výborném Courtoisovi.

Jediným pozitivním časovým pásmem domácích byl závěr prvního poločasu, kdy McCarthy musel dvakrát zasahovat po ráně Costy a dorážce Fábregase. Chvíli potom se do vápna proháčkoval Matić, ale vystřelil naprosto zoufale.

Chelsea se nedokázala dostat do optimálního rytmu ani po změně stran. Během prvních deseti minut byl Courtois v ohrožení hned třikrát. Wickham ale minul vyloženou šanci i vinou Cahillova bloku a když už Sako vypálil z dvaceti metrů přesně k tyči, byl belgický brankář včas na zemi.

Ani tato četná varování však nepochopitelně nedbalou defenzivu Blues nedonutila hrát pečlivěji. A tak se v pětašedesáté minutě Bolasie prohnal po levé straně, vrátil míč na hranici vápna, a přestože Azpilicueta první ránu dokázal zblokovat, Bakary Sako sám před Courtoisem za dohledu Matiće otevřel skóre.

José Mourinho potom využil všechna střídání, na hřiště poslal třeba mladíka Loftus-Cheeka nebo debutanta Kenedyho, přičemž změnil rozestavení na 3-5-2 s tím, že falešného levého beka hrál právě Kenedy. Nebezpečnější ale byli nadále hosté. Bolasiemu chybělo pár centimetrů, aby sklepl centrovaný míč do odkryté sítě; potom pálil zpoza vápna a jen těsně minul šibenici.

Zhruba deset minut před koncem se však Chelsea přece dočkala - Pedrův centr usměrnil do branky svým prvním gólem v modrém dresu Falcao. Jenže nerozhodný stav udrželi Blues jen dvě minuty. Potom Bolasie znovu prolétl levou stranou, odcentroval na Saka, jenž připravil půdu pro gólovou hlavičku Joela Warda.

V závěru duelu už domácí nedokázali vyrovnat a Eagles po výhře 2:1 poskočili na fantastické druhé místo v tabulce. Chelsea je naopak třináctá.

Góly: 3. Manuel Lanzini, 29. Mark Noble, 90+2. Diafra Sakho

Přijel na Emirates Stadium, viděl, zvítězil. Přijel na Anfield, viděl, zvítězil. Poprvé od roku 1963. Slaven Bilić byl sice před tímto víkendem druhým největším favoritem na vyhazov, přesto by se dal při skóre 5:0 z výše uvedených stadionů hravě považovat za krále dosavadního průběhu sezony...

Brendan Rodgers i pro dnešek vsadil na opatrnější variantu s Lucasem uprostřed zálohy a jeho hybridní 4-3-3 skutečně neneslo kýžené ovoce. Vždyť Cresswellova polostřela-polocentr si to namířila tak akorát na kopačku debutujícího Lanziniho již v čase 2:28, čímž se dalo vzniknout nejrychlejší brance dosavadního průběhu sezony.

Na tenhle nešťastný okamžik ještě Liverpool zareagoval slušně: Firmino si krátce nato přehodil míč z pravé nohy na svou slabší levačku a prudkou ranou rozezvučel brankovou konstrukci. Na další úroveň, která by zaručovala vyrovnání, už se ovšem Reds nebyli schopni posunout; a zanedlouho tak přišla další rána.

Ve 29. minutě Lovren sice u rohového praporku hladce vybojoval míč, pak se však osudově zakymácel a jeho chvilkového selhání promptně využil aktivní Lanzini. Jeho příhra na penaltový puntík ještě sice adresáta nenašla, Noble už nicméně z druhé vlny mířil precizně k levé tyči.

Liverpool v první půli vepředu neměl zhola nic. Na hřišti se sice sešli Coutinho, Firmino i Benteke, tvorba šancí ale byla Reds úplně cizí. Ničemu nepomáhal ani výborně vystavěný blok West Hamu, který byl v zásadě velice úzký a neposkytoval žádné mezery vprostřed hřiště.

O přestávce se proto Rodgers odhodlal k úpravě formace; Alberto Moreno nahradil Emreho Cana, Joe Gomez se přesunul do středu obrany a vytvořilo se tak rozestavení 3-5-2 (potažmo 3-4-2-1). Ani to však LFC nevydrželo - hned v 53. minutě totiž severoirskému manažerovi zásadně nabořila plány druhá žlutá karta pro Coutinha, jenž uprostřed 'zidanovky' nešikovně podkosil Payeta.

V tu chvíli jako by Liverpool utkání pomalu odpískal. Kolem 70. minuty dokonce West Ham načas přebral iniciativu a dobral se i k propagační střele Kouyatého. O pár chvil později se potom za ještě nebezpečnějším projektilem hezky proběhl Cresswell.

V závěru utkání si West Ham naplnil 'kvótu' jednoho vyloučení na zápas, tentokrát se však jednalo o velmi přísný verdikt. Noble šel do skluzu, vzal balon, a přece uviděl přímou červenou kartu. I druhá žlutá by tehdy byla diskutabilní.

Také při znovunastolené rovnováze se nicméně Liverpool nedokázal prosadit. Naopak, v úplném závěru Diafra Sakho využil přespříliš pasivního bránění od Škrtela ke zvýšení na 3:0, a tak si Slaven Bilić v nastavení mohl dovolit darovat debut teprve 19letému Joshi Cullenovi.

Góly: 47. Raheem Sterling, 56. Fernandinho

Manchester City pokračuje ve své dominanci, po čtyřech kolech má na svém kontě plný počet bodů a navíc se může pyšnit impozantním skóre 10:0. Další, kdo se musel sklonit před úřadujícím vicemistrem, byl Watford. Citizens o svém vítězství rozhodli ve druhém poločasu během deseti minut, když se nejprve trefil Sterling a za chvíli ho napodobil Fernandinho.

Jedním z nejnebezpečnějších hráčů domácích v dnešním zápase byl Raheem Sterling. Miliardová posila z Liverpoolu se poprvé ve velké šanci ocitla ve 25. minutě, kdy jeho ránu po vysunutí Tourého na poslední chvíli zblokoval Craig Cathcart. Rychlonohý křídelník se zanedlouho blýskl brilantním individuálním průnikem a jeho zakončení ze stejně pozice jak před pár minutami tentokrát zlikvidoval brankář Gomes.

Po změně stran už se ale Sterling dočkal, když si naběhl na vynikající Sagnův centr zprava a zblízka už nedal zkušenému Gomesovi žádnou šanci zasáhnout. Citizens přidali pojistku deset minut nato. Přímý kop Tourého sice zastavila zeď, míč se však odrazil k Fernandinhovi, ten si ho vyměnil s Davidem Silvou a pak nekompromisní ranou na zadní tyč rozvlnil síť podruhé.

Svěřenci Manuela Pellegriniho si v dalším průběhu utkání vytvořili ještě pár slibných příležitostí, žádnou z nich ovšem nevyužili. Nejblíže gólu byl Yaya Touré, jehož střela zpoza vápna prosvištěla jen kousek vedle pravé tyče. Pokus střídajícího Nasriho, který již po prvním poločase vystřídal Navase, zase vyrazil Heurelho Gomes.

Jedinou šanci ke skórování si Watford vypracoval v 67. minutě. Přihrávku Jurada Deeney výborně pustil až na Anyu, jehož ránu za pět minut dvanáct zblokoval na roh Eliaquim Mangala. Jinak ale Hornets směrem dopředu nepředvedli vůbec nic, za celý zápas nevystřelili na bránu a po zásluze odjíždí z Etihad Stadium s prázdnou.

Góly: 45+3. Salomón Rondón

Malé regionální derby mezi Stoke City a West Bromwichem Albion si budeme pamatovat hlavně, ne-li jedině kvůli jedné bizarní události; a sice třetímu nejrychlejšímu dvojímu vyloučení v dějinách Premier League. Hlavně díky takovému dlouhému a posílenému oslabení nakonec domácí Potters prohráli 0:1...

Pro Britannia Stadium to měl být speciální večer v trochu jiném duchu; zastavil se zde totiž bývalý dlouholetý lodivod klubu Tony Pulis, který byl jako i minule vřele přivítán. Na samotné hrací ploše byli Potters v 11 jasně lepší, v 10 pořád aktivnější... a v devíti už neměli šanci.

K prvnímu vyloučení došlo po 25 minutách, když Afellay na neustálé faulování od Gardnera odpověděl menší fackou. Červená následovala po zásluze.

O šest minut později potom Nizozemce v podobně zbytečném jednání napodobil Charlie Adam, tentokrát když na zemi prošlápl Dawsonovo stehno. Oliver byl opět v pozoru a opět si nebral servítky.

Tony Pulis na takový dvojúder zareagoval pohotově stažením středopolaře Yacoba a vysvlečením dalšího útočníka Lamberta a tento tah se mu zúročil ještě koncem první půle: právě Lambert totiž ve třetí minutě nastavení centroval na hlavu rekordní posily klubu Samuela Rondóna.

Ve zbývajících minutách se Albionu nepodařilo zvýšit náskok prostřednictvím Rondóna s Darrenem Fletcherem, to ho však nemuselo tolik mrzet, neboť Stoke - bez rozhozeného Walterse v nominaci - v devíti jen těžko nacházel odpověď.

Góly: 52. Fabricio Coloccini (vl.)

Čtyři zápasy za nimi a fotbalisté Arsenalu se postarali o jediný gól. Hned dva si namísto nich museli vstřelit soupeři. Dnes to byl Fabrizio Coloccini, mezitímco Gunners se nedokázali pořádně prosazovat ani s Walcottem, ani s Giroudem na hrotu...

První dvě zajímavé situace se narodily shodně po rychlém přenesení hry na pravou stranu a okamžitém sklepnutí do pokutového území; takhle nejprve Krul zasahoval proti Walcottovi a posléze Bellerín po právu žádal o pokutový kop poté, co mu nestíhající Thauvin zašlápl patu.

Fauly byly dominantou prvního poločasu tak nějak celkově. Nejprve se hovořilo o možném vyloučení Sissoka a v 17. minutě se už fanoušci Arsenalu dočkali: Mitrović šel kolíky napřed proti Coquelinově holeni a patrně po zásluze na dvě žluté karty z předešlých cameí navázal rovnou kartonkem červeným.

Newcastle se dnes obecně prezentoval velice nepříjemným stylem a staral se o atmosféru, kdy jako by jeden pomalu automaticky očekával nějakou tu zlomeninu. Žluté karty za frustrované zákroky brzy viděli také Mbemba s Thauvinem, zatímco Arsenal se ne a ne dostat do tempa.

To mohlo být hnedka relevantní po půlhodině hry, když Sánchez ranou z dálky zaskočil Krula a Theo Walcott z blízka nečekaně nedokázal doklepnout míč do sítě. Jinak si ale Kanonýři nic nepřipravili a o poločase se všeobecně očekávala změna.

Jenže ta nepřišla, a i navzdory tomu se Arsenal kýžené branky dočkal velmi brzy. V 54. minutě mu k tomu dopomohlo neobratné počínání Colocciniho, který ztečoval do brány nepřesnou střelu Oxlade-Chamberlaina.

Pravé křídlo Gunners tehdy navazovalo na Ramseyho ránu a právě velšský záložník byl ve druhé půli v podstatě u všeho důležitého. Posléze stál pro změnu na počátku solidní šance Alexise a o něco později i shazoval dva míče pod sebe pro Cazorlu, respektive Girouda, ani jeden z nich si však v dobré pozici na spolehlivého Krula nepřišel.