Premier League v kostce: Září

Premier League v kostce: Září Ani jsme se nenadáli, a z "nového" ročníku anglické Premier League je již ročník docela obyčejně "probíhající". Ukrojit jsme z něj stihli již dva takřka celé měsíce, a po uzavření celého zářijového programu nemůže chybět tradiční měsíční Kostka alias "ideální sestava měsíce slovy zabalená do článku"...

Naposledy jsme se u této příležitosti setkali uprostřed zářijové reprezentační pauzy, a od té doby se zdánlivě nic moc nezměnilo. Liverpool je stále stoprocentní, Manchester City stále druhý, Watford stále poslední a teď už definitivně plánující odjet celou sezonu přesně s jedním bodem na jeden celý měsíc.

Pokud jste tomu před sezonou odmítali uvěřit, teď už se definitivně zdá, že by letos první šestka skutečně mohla být reálně nabořitelná. Třetí je aktuálně Leicester, který pod Rodgersovou taktovkou hraje s obdobným přesvědčením jako jeho Liverpool 2013/14 (s výjimkou posledních pár kol), a pátý je od úvodního kola neporazitelný West Ham. Stejně bodů jako Tottenham a Chelsea má Bournemouth.

V zoufalství již v tomto bodě sezony neutěšitelně propadají fanoušci devítibodového Manchesteru United, ale také sedmibodového Evertonu, kterému se v září tak trochu stranou pozornosti povedlo inkasovat osm gólů.





Generál Brendan je zpátky na scéně a Velká Británie se před ním opět pomalu začíná klanět - byť s velikými rozpaky a opatrným osaháváním prostoru pod sebou. Dle většiny konvenčních měřítek uspěl vlastně všude, kde byl - ve Swansea, v Liverpoolu, v Celtiku. I s Leicesterem od svého nástupu na konci února získal více bodů než všichni manažeři kromě Guardioly a Kloppa. Přesto se mu nikdo pod nohy nevrhá.

Ani Rodgersův uplynulý měsíc vlastně nebyl ideální, když úvodem zářijového programu věnoval všechny tři body Olemu Gunnarovi Solskjaerovi, což se v těchto týdnech rovná pomalu rouhání.

Ovšem severoiský lodivod u nás nad Eddiem Howem přesto těsně vítězí. To proto, že vzápětí sedmigólový Leicester (2:1 Tottenham, 5:0 Newcastle) opět hraje se sebevědomím, arogancí a kombinační zralostí Rodgersových týmů na vrcholu sil. Útočí jako jeden muž, takřka výhradně po zemi, v koncovce si počíná suverénně, fyzicky si sahá na dno, a hráči jako Söyüncü nebo Tielemans už teď začínají připomínat všechny ty Williamse, Sturridge, Dembele a podobné, kteří pod Rodgersovou taktovkou vyrostli do netušených výšin.



1. Riyad Mahrez (Manchester City) - 8.47
- 3 zápasy, 2 góly, asistence, vybojovaná penalta, 9 střel, 7 na bránu, 10 klíčových přihrávek, 5 úspěšných průniků (63% úspěšnost),

2. Rodri (Manchester City) - 8.15
- 3 zápasy, gól, 4 střely, 3 na bránu, 5 klíčových přihrávek, 8 úspěšných průniků (100% úspěšnost), 11 vyhraných vzdušných soubojů (73% úspěšnost), 7 obranných zákroků (58% úspěšnost)

3. Bernardo Silva (Manchester City) - 8.09
- 3 zápasy, 3 góly, asistence, 7 střel, 4 na bránu, 4 klíčové přihrávky, 7 úspěšných průniků (88% úspěšnost), 8 obranných zákroků (89% úspěšnost)

4. Sergio Agüero (Manchester City) - 7.95
- 3 zápasy, 2 góly, asistence, 14 střel, 3 na bránu, 4 klíčové přihrávky, 8 úspěšných průniků (67% úspěšnost)

5. Kevin De Bruyne (Manchester City) - 7.92
- 3 zápasy, gól, 3 asistence, 6 střel, 1 na bránu, 13 klíčových přihrávek, 7 přesných centrů, 5 úspěšných průniků (83% úspěšnost)



Gólman: Aaron Ramsdale (Bournemouth)
Před startem sezony jsme se obávali, že snad Cherries stále budou muset sázet na šedesátiletého Artura Boruce, ale kdepak - pozice jedničky Bournemouthu a nyní i anglické reprezentace do 21 let teď již pevně náleží Aaronu Ramsdaleovi. Ten zářijový vzestup svého týmu podepřel rovnou 14 zákroky a poté, co si v posledním utkání připsal též asistenci, se zároveň může pochlubit větší produktivitou než Jesse Lingard.

Čestná zmínka: Lukasz Fabianski (West Ham)

Pravý obránce: Ricardo Pereira (Leicester)
Co se aktuální formy týče, mohl by na Pereiru být krátký i sám liverpoolský model konzistence značky TAA. Nejen, že se cílevědomý, suverénní portugalský pravý bek prosadil už ve dvou po sobě jdoucích utkáních (a naposledy skrze parádní sólo), on navíc také schopně brání a v tabulce úspěšných obranných zákroků před posledním víkendem zaostával pouze za manchesterskou mašinou jménem Aaron Wan-Bissaka.

Čestná zmínka: Trent Alexander-Arnold (Liverpool)

Pravý stoper: Fikayo Tomori (Chelsea)
Tak jestli tohle byl od začátku Lampardův záměr, pak nejde jinak než zatleskat. Odchod Davida Luize (kromě nesmírné zábavy v zápasech Arsenalu) způsobil nádherný raketový vzestup Fikaya Tomoriho, který byl na počátku sezóny na pomezí A týmu - no a nyní už je stoperem číslo 1, nejhůř 2. Wolverhampton skoli krásným gólem, pak senzačním způsobem vymazal Salaha a nakonec pomohl udržet první čisté konto v sezóně proti Brightonu. Je nesmírně rychlý, silný - na zemi i ve vzduchu... takový Van Dijk bez dlouhé hřívy.

Čestná zmínka: Issa Diop (West Ham)

Levý stoper: John Egan (Sheffield United)
Není jedním z "overlapping centre backs", o nichž se před sezonou v souvislosti se Sheffieldem United psalo do zblbnutí, ale jako ten středový stoper nakonec ve výsledku oslňuje vůbec nejvíce. Proti Evertonu 16 odvrácenými balony podpíral druhé čisté konto Blades v sezoně a zaskvěl se také proti liverpoolské spojce Firmino-Salah. V září podstoupil 26 defenzivních duelů a jako vítěz vzešel z úctyhodných osmnácti.

Čestná zmínka: Virgil Van Dijk (Liverpool)

Levý obránce: Diego Rico (Bournemouth)
Pokud je sedmibodový Bournemouth kometou měsíce září, potom věru není náhodou, že se jeho vzestup překrývá právě s návratem Diega Rica po zranění, které ho vyřadilo z předešlých třech kol. Levý bek se blýskl asistencí při obou slepených výhrách, a byť následně šňůru proti West Hamu nenatáhl, jeho čtyři přesné centry určitě ke gólu vést mohly, ne-li přímo měly. Ze standardky, ze hry, vzduchem, při zemi - Rico obstaral vše.

Čestná zmínka: Aaron Cresswell (West Ham)

Pravý střední záložník: Kevin De Bruyne (Manchester City)
No, po zážitku s Norwichem už si Pep Guardiola asi nedovolí ponechat Kevina De Bruyna jen tak bezdůvodně na lavičce. K prasknutí nabitý tým plný hvězd má tu výhodu, že jakmile kohokoli posadíte, jeho alternace ho zastoupí a vy si skoro ničeho nevšimnete. Belgický kouzelník je však v týmu Man City výjimkou. Kadence jeho přesných centrů do vápna je bezprecedentní napříč celou Premier League a po zážitku ze zápasů s Watfordem a Evertonem lze bez mrknutí oka hovořit o genialitě. Jak moc je pro Citizens důležitý, ostatně ukázal i včerejší duel s Dinamem Záhřeb.

Čestná zmínka: Bernardo Silva (Manchester City)

Defenzivní záložník: Jorginho (Chelsea)
Fu*k Sarriball, fu*k Jorginho, hulákalo se na Stamford Bridge dlouhé týdny až měsíce. Začátek letošní sezóny ale nabízí ten světlý pohled na naturazilovaného Itala, který se stal prodlouženou Lampardovou rukou na hrací ploše. Skutečný lídr, nejen z herního, ale i osobnostního hlediska - a to je teď v nezkušeném mančaftu Chelsea potřeba víc než kdy dřív. Jorginho řídí hru, posílá krásné obloučky za obranu a nebojí se ani zodpovědnosti při exekuci penalt.

Čestná zmínka: Wilfred Ndidi (Leicester)

Levý střední záložník: John McGinn (Aston Villa)
Jen dva hráči z pěti elitních evropských soutěží se mohou pochlubit čtyřmi cenami pro Muže utkání od WhoScored. Jedním je Vincent Osimhen z francouzského Lille, tím druhým potom John McGinn z Aston Villy. A kdo birminghamský klub pozorně sleduje, ten nebude překvapen. McGinn si pro tuto cenu došel proti Arsenalu i Burnley, kdy pokaždé rozvlnil síť a ofenzívu podpořil též uváženým driblinkem a rozbíjením útoků soupeře. Vyhrává strategické standardky a perfektně si nabíhá z druhé vlny. Renomovaný redaktor Guardianu Nick Ames o něm hovoří jako o záložníkovi, který je s De Bruynem aktuálně v největší formě.

Čestná zmínka: Georginio Wijnaldum (Liverpool)

Levé křídlo: Pierre-Emerick Aubameyang (Arsenal)
Je možná načase se ptát, jestli se bývalému "paliči" z Dortmundu v Arsenalu dostává adekvátního uznání. Alespoň mezi vlastními fanoušky je tedy Gabonec učiněným kultovním hrdinou, který pro klub dělá první i poslední - a zejména střílí branky nehledě na hru ostatních. Stal se prvním hráčem Gunners od Dennise Bergkampa (1997/98), který v prvních sedmi kolech nasázel sedm branek, a proti Manchesteru United zvládal šance připravovat i pro spoluhráče. Jeho pohotovost před brankou momentálně nemá v lize konkurenci.

Čestná zmínka: Son Heung-min (Tottenham)

Pravé křídlo: Riyad Mahrez (Manchester City)
Spolu s De Bruynem symbolizují herní krizi v Norwichi a koncert v zápasech následujících. Ten první totiž ani jeden z nich nehrál. I Guardiola si na alžírského reprezentanta začíná hodně rád zvykat - Mahrez zlepšil bránění, takže může dostávat více herního času. No a když dostane míč na nohu... už pár let víme, že v takovém případě se můžeme těšit na velké věci. Letos je to konečně ten Mahrez ze sezóny 2015/16 - a momentálně je v lepší formě než Sterling i Bernardo.

Čestná zmínka: Andrij Jarmolenko (West Ham)

Střední útočník: Callum Wilson (Bournemouth) - Hráč měsíce
Po Teemuovi Puukkim symbolickou korunkou oceňujeme dalšího hrotového útočníka, a opět jsme těžko mohli jinak. Gól dal už ve čtyřech po sobě jdoucích kolech, jenom v září udeřil čtyřikrát, a to povětšinou bez svého dvorního nahrávače z minulého ročníku Ryana Frasera (kterého brzdilo slabé období i zranění). Wilson též ukázkově presuje a v pokutovém území je nesmírně efektivní, až si Grace Robertson ze StatsBomb s ohledem na nedávný hype Tammyho Abrahama (a s přiznanou dávkou drzosti) zaspekulovala nad tím, zdali Harry Kane aktuálně není nikoliv druhým, nýbrž až třetím nejlepším anglickým útočníkem.

Čestná zmínka: Chris Wood (Burnley)


West Ham je od prvního kola a výprasku od Manchesteru City dál neporažený a velký podíl na tom nese defenzivní záložník Declan Rice (ročník 1999), který zatím nevynechal ani minutu a zdánlivě také ani píď hrací plochy. Anglický seniorský reprezentant pokrývá neuvěřitelné akry prostoru a jeho nenucené dosprintování váhavého Rashforda mělo o jednom zářijovém víkendu zdárný náběh na meme víkendu. Proti Bournemouthu o týden později odebral neskutečných 18 balonů doopravdy napříč celou obrannou polovinou Kladivářů.

Zatímco Riceovy akcie stoupají už nějakou dobu a v tuhle chvíli nelze pochybovat o tom, že za pár dní načne také zápas s českou reprezentací, osmnáctiletý Bukayo Saka - gólový hrdina zápasu s Frankfurtem a na balonu i defenzivně velice silná záplata za zraněného Lacazetteho - nebo 21letý pravý stoper či naposledy levý (!) bek Axel Tuanzebe se zjevili docela odnikud a sklíčeným fanouškovským základnám Arsenalu a Man Utd dávají ojedinělé důvody k úsměvu. Tuanzebeho přihrávka sice vedla ke gólu, ale jinak si Pépého strážil tak natěsno a schopně, že ho po 75 minutách milostivě vypouštěl z kapsy na lavičku.

Kdo se naopak po slibném jaru v barvách Burnley tak trochu (střelecky) rozkoukává, to je jiný teenager, 19letý Dwight McNeil. Od konce prosince třígólový levý křídelník se prozatím do koncovky takřka nedostává, nicméně v dosavadním průběhu nového ročníku si aspoň stihl spravit chuť dvěma asistencemi. Abychom ale byli k McNeilovi fér - jakožto technicky zdatný teenager je v Burnley poněkud ohroženým druhem, a přesto v posledním kole orazítkoval z přímého kopu břevno, takže to snad brzy též protrhne.


Do tabulky se nezapočítávají zápasy z 1. září, protože ty spadají ještě do 4 kola (srpnového).

---