Preview zápasů Ligy národů - pátek 10.6.

Francie zatím ani náhodou nenaplňuje v Lize národů své hlavní ambice. Po dvou zápasech má totiž na svém kontě jediný bod, na vedoucí příčku, která zaručuje účast na závěrečném turnaji o prvenství v této soutěži, ztrácí již tři. A pokud se jí tak nepodaří v Rakousku zvítězit, velmi stěží již bude moci usilovat o triumf, který mimochodem od minulého ročníku nyní obhajuje.

Je ovšem otázkou, jak moc vážně Les Bleus letos tuhle frontu berou. Kouč Didier Deschamps v některých rozhovorech určitým způsobem možná naznačil, že pro jeho svěřence představuje aktuální nestandardní červnový program jakési přípravné období, jakási přechodná doba před světovým šampionátem, který se bude konat v listopadu a v prosinci. A prioritou je pro něj zřejmě ozkoušet hlavně všechny nápady, všechny různé varianty a systémy, které následně za pár měsíců musejí fungovat na ostřejší scéně. Budiž příkladem skutečnost, že v prvním klání s Dánskem a v tom dalším v Chorvatsku vyrukovaly skoro úplně jiné jedenáctky. Každopádně jediná uhraná plichta je pro úřadující mistry světa prostě málo. "Začínáme být v této skupině vážně hodně v závěsu," přiznal Hugo Lloris, neodmyslitelná francouzská brankářská jednička.

Ačkoli se po samotném losu zdálo, že Rakušané budou v konkurenci všech jistých účastníků MS v Kataru hrát jen druhé housle, velmi solidně tento reprezentační sraz načali a hned o tři góly skolili Chorvaty. Ve druhém vystoupení s Dány rovněž neodvedli špatnou práci, i když se nakonec konala finální porážka. "Nejsme teď v opravdu žádné výhodné pozici," přitakával Deschamps. "Uděláme maximum, abychom zvítězili, a uvidíme, jak si povedou naši soupeři. Vzhledem k faktu, že všechna utkání se uskutečňují tak v krátkém časovém rozpětí, se jedná i o samotnou přípravu," potvrdil, že prvotní ambicí je spíše nacházet postupně ty odpovědi na otázku, kdo se objeví v konečné nominaci na ten turnaj netradičně naplánovaný na závěr roku.

Rakousko se především hodlá udržet v Lize národů mezi onou evropskou smetánkou áčkové úrovně. A zatím si sumárně nepočínalo jako nějaký outsider, který bude svým rivalům body přenechávat s velkou lehkostí. Celkový vzestup ve fotbalovém pojetí jeho nároďáku s sebou evidentně přinesl i nový stratég Ralf Rangnick, pod jeho velením vypadá Das Team navenek na hřišti daleko lépe než v předchozích časech. "Chceme v tomhle utkání potvrdit, že nastal pokrok. Už jsme určité kroky podnikli v úvodních dvou případech a míníme také udělat další, v pořadí třetí," povídal domácí šéf lavičky. "Musíme se zbavit chyb v defenzívě, které jsme vyrobili v souboji s Dánskem. A využívat i šance, kterých se pokusíme vytvořit co nejvíce."

Po dvou kolech se Dánsko v první skupině áčkové ligy usadilo na samotném čele tabulky, a to bez ztráty kytičky, a proti Chorvatsku, které je naopak poslední, by samozřejmě velmi rádo svou vedoucí příčku ještě více stvrdilo. Domácí jsou v opravdu dobré pohodě, jejich protivník každopádně může těžit z poslední cenné remízy s Francií, kterou spravil nezdar s Rakouskem.

Po utkáních ve Francii a Rakousku se v tomto reprezentačním cyklu Dánové poprvé představí před vlastními fanoušky a taková skutečnost jim bezpochyby taktéž hraje do karet. Pevně drží otěže případného postupu na finálový turnaj o prvenství v Lize národů ve svých rukou, jen je potřeba neusnout na vavřínech a nepodcenit zbývající program. Pořád zbývá do konce hlavní fáze čtyřzápasová série, dva duely podstoupí ještě teď v červnu a po papírové stránce se bude jednat o nejlehčí zkoušky, po Chorvatsku ještě v Kodani přivítají Rakousko. Takže je vlastně záhodno, aby si před konečným zářijovým kalendářem vytvořili už nyní co největší náskok.

Oba celky na sebe od rozpadu Jugoslávie narazily celkem šestkrát. A Dánsko zrovna s tímto rivalem nemá nejlepší bilanci. Když vynecháme dvě přátelská měření sil, porazilo ho pouze jednou jedinkrát, a to v dávném roce 1997. Jinak mají Chorvaté ony dva nejcennější skalpy na svém kontě, a to z roku 1996 z evropského šampionátu v rámci základní skupiny a především z roku 2018 v osmifinále světového šampionátu, na němž proklouzli až do finále. "Náš soupeř má velmi dobré mužstvo," nechtěl nic podcenit domácí kouč Kasper Hjulmand. "Střed zálohy je soudržný už dlouho, působí spolu mnoho let. Luka Modrić na mě dělá velký dojem, zraje jako víno a je každým dnem lepší a lepší. Já pochopitelně musím provést některé změny v sestavě. Neřeknu vám konkrétně jaké, ale budu si počínat podobně jako proti Rakousku."

Hosté samotný start do této soutěže vůbec nezvládli, padli v Osijeku o tři branky, o pár dnů později si nicméně výrazně spravili náladu. Jejich vystoupení bylo nesrovnatelně pozitivnější, ve Splitu se nakonec jejich příznivci těšili aspoň z plichty s Les Bleus. "Dánsko zatím dvakrát vyhrálo, navíc dokázalo upravit systém hry. Ten je mimochodem založený především na práci Christiana Eriksena," povídal chorvatský trenér Zlatko Dalić. "Musím však podotknout, že u našeho soka není na prvním místě jednotlivec, nýbrž celý tým. Právě tenhle fakt mu přináší tu nejvyšší kvalitu. A my něčemu takovému musíme bezpodmínečně věnovat naši pozornost."

Jestliže většina týmů v tomto reprezentačním cyklu absolvuje nezvykle čtyři soutěžní zápasy, pak v béčkové lize je situace jiná kvůli vyřazení Ruska z této soutěže. Albánii s Izraelem tak nyní čeká teprve druhý duel v pořadí, přičemž pokud jeden z nich uzme výhru, usadí se na čelo tabulky, které okupuje Island. Ten je oběma svým soupeřům vzdálený na jediný bod.

Jak domácí, tak hosté totiž s výběrem ze severu Evropy na úvod Ligy národů remizovali. A rozhodně se pro ně nejednalo o vůbec špatný výsledek i proto, že první příčka je daleko blíže vlivem neúčastí ruského nároďáku. Postup do áčkového levelu by byl, na rozdíl od Islandu, pro Albánii i Izrael premiérovou záležitostí. "Izrael má velmi dobré hráče do ofenzívy," říkal k aktuálnímu protivníkovi domácí obránce Berat Djimshiti. "Musíme se tedy podívat na sebe a na naši práci, jak působíme v obraně. Nicméně věřím, že v defenzívě tolik potíží nemáme."

Zatím Albánie s Izraelem sehrála čtyři klání, dvakrát v rámci kvalifikace o světový šampionát, dvakrát v Lize národů. A vzájemná bilance je na chlup vyrovnaná, oba celky si zapsaly na své konto po dvou vítězstvích, jednou venku, jednou doma. "Máme jediný cíl, a to uzmout první místo v tabulce," nebál se naznačovat vysoké ambice Djimshiti. "Na tréninku ze sebe všichni vydáváme maximum, každý chce nastoupit v základní sestavě. Všichni v této skupině jsou kvalitativně na stejné úrovni, a kdo využije více svých šancí, postoupí výše. Myslím si, že teď se favorit též bude hledat stěží. Proti Islandu nám nešla finální přihrávka, snad budeme lepší."

Opětovný návrat do béčkové ligy je pro Slovensko jasnou prioritou. A při letmém pohledu na jeho protivníky se mohlo předem zdát, že se bude jednat o procházku růžovým sadem. Jenže začátek červnového reprezentačního srazu ho nezastihl ve vůbec dobré pohodě, tři body sice urval proti Bělorusku, ovšem následně padl s Kazachstánem. Nyní vyzve venku Ázerbájdžán.

Už na neutrální půdě v srbské Vojvodině se Slováci neprezentovali nikterak dobře, omluvou jim každopádně byla očekávaná výhra. Možná že proti Kazachstánu pak odvedli lepší výkon, jaksi o něco odvážnější a bojovnější, konala se však jen nejtěsnější porážka. Takovou situaci už neustál již nějakou dobu kritizovaný trenér Štefan Tarkovič, který obdržel výpověď. Takže v Baku by mužstvo měli vést dočasně jeho současní asistenti Samuel Slovák a Marek Mintál.

Pořád každopádně hosté nemusejí smutnit a stahovat kalhoty, brod je totiž ještě daleko. Avšak je třeba ukázat na úplně jinou směrovku. První dva konkurenti fakticky neměli ten pocit, že by měl být jejich sok oním jasným favoritem, který smete vše z povrchu zemského a usadí se na trůnu třetí skupiny. Ázerbájdžán by rozhodně měl být v silách slovenského nároďáku, dosud ve dvou střetnutích nového ročníku Ligy národů uzmul jediný bod a nevsítil jedinou branku.

Jestliže pro družstvo kouče Gianniho De Biasiho je za současné konstelace prioritou vyhnutí se poslední pozici, aby mu nehrozila baráž, pak pro Slovensko by bylo asi velkým zklamáním, kdyby skončilo byť jen druhé. Stoprocentní Kazaši drží na čele náskok tří bodů, přičemž kolo číslo čtyři nabídne možná klíčovou bitvu mezi oběma družinami v Nur-Sultanu. "Všichni si neseme podíl viny na odvolání Tarkoviče, protože na hřišti jsme byli my, hráči," nechtěl se za nic schovávat hostující obránce Peter Pekarík, který mimochodem letos prožil i několik rošád na klubové úrovni v dresu berlínské Herthy, která se nakonec ztuha udržela v Bundeslize. "Je vždy velmi nepříjemná nějaká taková změna. Tahle je navíc speciální, jedná se o nároďák a v době, kdy probíhá Liga národů. Dost jsme si všichni v kabině povídali, diskuze byla hodně otevřená po těch dvou nepovedených zápasech. Avšak nechám si pro sebe, co jsme si říkali."

Téměř patnáct tisícovek fanoušků bude mít šanci shlédnout duel Ligy národů mezi "domácím" Běloruskem a hosty z Kazachstánu. Na srbskou půdu dorazí Kazachstán ve skvělé formě, jako první tým tabulky, který doposud nepoznal přemožitele.

Bělorusko nehraje z pochopitelných důvodů své zápasy v Lize národů doma a využívá srbského azylu. A moc štěstí mu to zatím nepřineslo. Svěřenci trenéra Kondratjeva vstoupili do nového ročníku porážkou od Slováků, kterou jim zaručila jediná branka Tomáše Suslova. Ještě nepříjemnějším výsledkem ale byla remíza s Ázerbájdžánem, s níž Bělorusové rozhodně nepočítali. Dohromady se jim ve dvou duelech nepovedlo skórovat ani jednou.

Kazachstán s tím poněkud překvapivě naopak nemá žádné problémy. S Ázerbájdžánem si hned na úvod poradil snadno 2:0 a minule zopakoval nulu v kolonce inkasovaných branek i proti Slovensku. K výhře mu tentokrát stačila jediná branka, což ve výsledku znamená stoprocentní bodový zisk a první místo bez inkasované branky. S Bělorusy se ale Kazachstán utkal už pětkrát a vyhrát nad nimi ještě nedokázal, takže má co napravovat.

Moldavsko i Lotyšsko se v tuto chvíli sice nacházejí v nejnižší Lize D, ovšem úvodní dvě kola první skupiny jasně ukázaly, že jeden z nich by měl postoupit do vyšší výkonnostní kategorie. Ani jeden z pátečních soupeřů doposud neinkasoval, nicméně o něco lépe na tom je hostující výběr, který se nachází na čele tabulky se stoprocentním bodovým ziskem a se skóre 4:0, na stadionu v Kišiněvě proto bude plnit úlohu mírného favorita.

Tým vedený trenérem Dainisem Kazakevičsem se v posledních letech výrazně trápil a výsledkově se propadl mezi vůbec nejhorší reprezentace evropské části. Na poslední velké akci startoval v roce 2004, kdy na ME v Portugalsku vypadl v základní skupině, od té doby to byla z jeho strany spíše bída. Nyní to však vypadá, že se alespoň částečně blýská na lepší časy, protože nejprve si poradil s Andorrou (3:0) a pak těsně zdolal i Lichtenštejnsko (1:0).

Lotyši se opět budou nejvíce spoléhat na ofenzivní kvality forvarda nizozemského Cambuuru Robertse Uldrikise, jenž například skolil Andorru hned dvěma trefami. Hosté celkově neprohráli na mezinárodní scéně již šestkrát v řadě, z toho třikrát po sobě zvítězili. Pokud dokážou nad svým nadcházejícím rivalem vyhrát, tak se výrazně přiblíží ke svému cíli - tedy k postupu do Ligy C.

Nicméně jednoduché to mít určitě nebudou, protože Moldavané neokusili hořkost porážky třikrát za sebou. Letos v březnu sice nezvládli baráž o udržení Ligy C proti Kazachstánu, kterému podlehli po dramatickém penaltovém rozstřelu, pak ovšem dokázali uspět v Lichtenštejnsku (2:0) a teprve naposledy zaváhali s podceňovanou Andorrou (0:0). S Lotyšskem se naposledy utkali v kvalifikační skupině o MS 2010 v JAR, jenže s ním nezískali ani bod (1:2 a 2:3).

Oba soupeři se momentálně nacházejí na nejspodnějších patrech evropské části a nyní se ve vzájemném utkání pokusí svou mizérii zlomit. Andorra ani Lichtenštejnsko v dosavadním průběhu nejnižší Ligy D ještě ani jednu nevyhrály a jejich postup do Ligy C není příliš pravděpodobný. O něco lépe na tom je domácí výběr, který má na kontě alespoň jeden bod a po herní stránce předvádí lepší výkony než jeho nadcházející konkurent.

Andořané jsou z dlouhodobého hlediska považováni za jedny z největších fotbalových trpaslíků evropského kontinentu, nicméně v předchozích deseti mezinárodních utkáních dosáhli hned na tři výhry. V uplynulé kvalifikaci o MS 2022 dokázali dvakrát porazit San Marino, na jeho půdě uspěli hladce po výsledku 3:0. Vzápětí v v přípravných utkáních našli recept na Svatý Kryštof a Nevis i Grenadu ve shodném poměru 1:0.

V tomto cyklu Ligy národů nejprve zavítali do Lotyšska, a i když se svým soupeřem drželi po herní stránce krok, tak ztroskotali na špatné produktivitě a prohráli 0:3. V pondělí přivítali ambiciózní Moldavsko a trochu překvapivě se s ním rozešli smírně bez branek. Lichtenštejnsko momentálně nevyhrálo již osmnáctkrát za sebou, poslední dílčí úspěch zaznamenalo začátkem září v boji o světový šampionát na půdě Arménie (1:1).

Ve dvou červnových duelech nebodovalo a dokonce ani jednou neskórovalo, protože před vlastními fanoušky nejprve nestačilo na Moldavsko (0:2) a pak i přes zlepšenou defenzivní činnost prohrálo 0:1 na stadionu největšího favorita skupiny 1 z Lotyšska. Páteční rivalové na sebe naposledy narazili v roce 2018, v přátelském měření sil dokázala uspět Andorra díky výhře 1:0.