Primera División - preview 21. kola

Valencie a Racing Santander nám obstarají závěrečný zápas jednadvacátého kola, jež je prozatím protkáno a charakterizováno překvapivými výsledky a povstáním outsiderů. Ve stávajícím trendu by s povděkem a velice rádo pokračovalo kantábrijské mužstvo, jehož poslední vítězství je již sedm týdnů staré.

Racing naposledy uspěl na půdě Mallorcy, avšak posléze třikrát remizoval a v posledních dvou kolech odjel poražen z baskické fotbalové Katedrály a z Camp Nou. V obou utkáních však nepředvedl vysloveně špatný výkon, zejména pak proti severnímu konkurentovi a nepříteli Athletic Club bojoval až do samého závěru o vyrovnání.

Svěřenci Miguela Ángela Portugala by rádi konečně potěšili svého nového majitele, indického podnikatele Ahsana Ali Syeda, který by rád jeden z nejtradičnějších klubů mezi španělskou fotbalovou smetánkou pozvedl na vyšší úroveň a během několika let jej vytáhl do evropských pohárů. K těmto vizím vede ještě dlouhá a strastiplná pěšina, určitě nejpodstatnější je současný cíl, jímž je udržet prvoligovou příslušnost. V současnosti má Racing na osmnácté Levante pouhopouhé dva body, na poslední Málagu pak jen tři bodíky. Právě proto by každičký úspěch proti rozjetému soupeři, jakým je současný netopýří výběr, lidově řečeno bodl, přišel vhod.

Valencia je v posledních týdnech při chuti a má na svém kontě patero vítězství ze stejného počtu ligových střetnutí. Předchozí obzvláště divoké utkání proti Málaze nabídlo fanouškům na Mestalle úchvatnou, strhující a konečně i vítěznou podívanou, kterou Emeryho hoši ovládli v těsném poměru 4:3.

Los Che nyní čeká podobný soupeř, jehož krédem je bojovat a jezdit po zadnici, což mimochodem potvrdil i v posledních vzájemných duelech, které rozhodně nezískávala netopýří sebranka jednoduše. V prvním zápase sice Valencie zvítězila, ale měla to jen tak tak, protože Racing měl své šance a kdyby si z Mestally odvezl bod, nikdo by nemohl ani hlesnout. Unai Emery volně řečeno prohlásil, že by tentokrát nerad podobné komplikace připustil a odvezl si z nyní promrzlého Santanderu vítězství.

Valencie bude sahat po vyrovnání klubového rekordu v počtu vítězství v řadě bez Juana Manuela Maty, kterého trápí zranění kotníku, které si přivodil na pátečním tréninku. Pochybnosti panují nad startem Davida Navarra, avšak jeho zdravotní stav je oproti španělskému internacionálovi Matovi omnoho lepší, takže by nastoupit měl. Na druhé straně barikády bychom marně hledali dlouhodobě zraněné Óscara Serrana a Alexandrose Tziolise, mimo hru je též vykartovaný Pedro Munitis a zraněný Papakouly Diop. Emery by výrazně sestavu oproti zápasu s Málagou vyjma absentujících hráčů obměnit neměl, což platí i o Racingu Santander.

Athletic Club přijíždí do španělské metropole sehrát veledůležitý zápas, nefalšovaný šlágr kola, jež může mnohé vypovědět a pošeptat o nadějích baskického titána na postup do příštího ročníku evropských soutěží. Do cesty za vysněným cílem stojí jízda vedená Quique Sáchez Floresem, jízda zmítaná nesmírnou výsledkovou i herní krizí.

Na trávníku dosluhujícího, avšak stále nádherného stadionu Vicente Calderóna oděného do červeno-bílo-modrých barev Atlética Madrid by se mohl odehrát velice atraktivní a zároveň bojovný duel, v němž bychom se mohli dočkat podobné gólové přestřelky, jakou nám včera nabídlo Deportivo La Coruña a Sevilla. Překonají historicky velice úzce spjatí soupeři včerejší úchvatné scenérie, včerejší nádherný zápas?

Atlético Madrid se nachází v hluboké mizérii a co víc, na konci tunelu rojiBlanka nesvítí žádné světlo. Současnost jednoduše přináší fanouškům pouze a jen sžíravé negativní momenty, které se každým týdnem kupí na velké hromadě, která by byla potřeba odvést někam daleko pryč. Atléti však neustále doufají a věří v lepší zítřky, což je znát z prohlášení jednak důvěrou vedení podpořeného trenéra Quique Sácnhez Florese, tak mladičkého supertalentu Davida De Gey, kteří svorně prohlašují, že se chtějí brzy navrátit do top šestky.

Flores navzdory famózní formě Barcelony, respektive Realu Madrid hodně sebevědomě prohlásil: "Chceme být týmem, který získá ve druhé polovině sezóny nejvíce bodů. Každou sezónu se zde ukáže tým , který ve druhé části sezóny exceluje a dosáhne čtyřiceti nebo dvaačtyřiceti bodů. Proč by to nemohlo být Atlético?"

Důležitost následujících okamžiků pociťují i v Bilbau, jehož městský klenot Athletic Club má po roce opět příležitost podívat se do pohárové Evropy. Velkou váhu utkání přikládá zejména dlouholetý lodivod týmu, baskický sympaťák Joaquín Caparrós, který však zároveň upozorňuje, že baskické Lvi čeká ještě daleká cesta za evropskou finanční potravou: "Toto utkání je důležité, protože jde o souboj bezprostředních oponentů. Na druhou stranu - k čemu nám bude vítězství v tomto zápase, když v tom příštím prohrajeme proti Sportingu Gijón? V současnosti jsme na dobré pozici, ale příští týden ... kdo ví? Je před námi stále dlouhá cesta...," řekl Caparrós před zápasem.

Do utkání by dle posledních informací měla naskočit i dvojice rekonvalescentů José Antonio Reyes a Sergio Agüero, což by v případě Atlética Madrid znamenalo, že bude takřka v kompletní sestavě. Mimo hru je pouze a jen Raúl García a zraněný Mario Suárez. Hosté budou postrádat zraněného Fernanda Amorebietu, do Caparrósova výběru pak ještě nebyl zahrnut Urko Vera. K dispozici není dlouhodobě zraněný talentovaný levý bek Jon Aurtenetxe. Sestava Athelticu Club by neměla doznat výrazných změn oproti minulému vítěznému utkání proti Hérculesu.

Bílý balet v posledních týdnech zařadil do svého repertoáru klopýtavé krokové variace a nepředvádí zrovna oku libé výkony, což lze deklarovat posledními ligovými duely s Almeríí či Mallorcou, v nichž přesto Mourinhův celek získal čtyři body. Merengues čeká další přetěžký oříšek v podobě odhodlaných dříčů a bojovníků z navarrské Osasuny.

Svěřenci někdejšího vynikajícího levého beka Realu Madrid José Antonia Camacha budou mít letos nesmírné potíže s udržením se v nejvyšší soutěži a již nyní balancují na kluzké hraně, přičemž každičké zaváhání může navarrský celek stát pád do druholigové propasti. Rojillos jsou proti Realu Madrid mírným outsiderem, přesto však zbraně dle tradiční baskické, respektive navarrské nátury neskládají, ba naopak.

Už v zápase s Barcelonou Camachovi muži ukázali, že dokáží hrát se soupeřem nadstandardního formátu vyrovnanou kopanou a dokáží jej navzdory kvalitativní převaze minimálně potrápit. Trenér i někteří hráči se ve svých předzápasových prohlášeních shodují, že je Real Madrid favoritem, avšak dobytí Reyno de Navarra pro něj nebude jednoduchou záležitostí.

Real Madrid v posledních týdnech relativně strádá, ačkoliv výsledky jsou stále dobré a relativně uspokojující, nepočítaje tedy remízu na půdě Almeríe. Ani minulý týden na Chamartínu se nerodilo vítězství proti baleárským Ďáblům lehce a přišlo až z kopačky Karima Benzemy v závěru utkání.

Právě francouzský kanonýr se za odměnu v týdnu dočkal nové konkurence v podobě šestadvacetiletého tožského dělostřelce Emmanuela Adebayora, který přichází na půlroční hostování z Manchesteru City. Vytáhlý útočník by měl Realu Madrid vytrhnout trn z paty a přinést týmu kýžené góly.

Vyvstává tak otázka, zda dnes večer uvidíme oba útočníky na hřišti společně, na což upozorňoval v jednom z předzápasových rozhovorů stratég José Mourinho, jehož aféra, respektive nevraživost proti současnému sportovnímu řediteli Jorge Valdanovi je jedním z nejčastějších témat aktuálních diskusí vztahujících se ke jménu královského klubu.

Vraťme se však k možné spolupráci Benzemy a Adebayora. Dle mého soudu k ní alespoň zpočátku utkání proti Osasuně nedojde, můžeme se jí však dočkat v utkáních příštích, což by s sebou přineslo i změnu rozestavení Merengues.

Do hry na straně Blancos rozhodně nezasáhne trojice zraněných hráčů, k nimž patří důvod Adebayorova nákupu Gonzalo Higuaín, často zraněný portugalský stoper Pepe a náhradní brankář Jerzy Dudek. Los Rojillos budou v utkání postrádat íránskou dvojici Javada Nekounama a Masouda Shojaeiho, kteří si plnili povinnosti na asijském šampionátu a ještě se nevrátili do svého španělského působiště. Mimo hru je pak důležitý bek Nacho Monreal, Rúper a Alvaro Cejudo. Real Madrid i Osasuna by neměly své sestavy oproti minulému kolu výrazně obměnit.

Reial Club Deportiu Espanyol de Barcelona, jak zní kompletní název méně slavného barcelonského klubu, dnes večer přivítá třetí nejlepší tým právě probíhajícího ročníku Villarreal a pokusí se navázat na předchozí vynikající výsledky, které jej vyšvihly na nečekanou, ale zaslouženou pátou příčku v tabulce.

Úvod sezóny přitom podobnému heroickému postavení v minulosti několikrát o udržení hrajícího Espanyolu nenasvědčoval, však samotný Villarreal mu v domácím prostředí El Madrigalu nadělil čtyřku, o kterou se postaral dvougólový Giuseppe Rossi, tehdy čerstvá letní posila Borja Valero a současný nejlepší kanonýr mužstva Nilmar. Nyní má Espanyol vynikající formu, což deklarují tři vítězství v posledních třech duelech, mezi nimiž byly i zápasy na stadionu Sáncheze Pizjuána v Seville a Coliseu Alfonsa Peréze v Getafe.

Espanyol je na domácí půdě takřka neporazitelný. Jedinou porážku v sezóně na Estadi Cornallá-El Prat uštědřil mužstvu Mauricia Pochettina úhlavní městský konkurent, suverénní lídr soutěže FC Barcelona, který zatížil konto brankáře Kameniho pěti brankami. Celkově jich Espanyol doma dostal sedm a vstřelil sedmnáct a jednoznačně patří mezi nejlepší mužstva na domácím trávníku. Villarreal se však podobných statistik nezalekne.

Castellónský klub letos naprosto po zásluze patří k absolutní špičce soutěže, což je dáno jednak dlouhodobou konsolidací kádru a jednak příchodem několika kvalitních posil, které mužstvu dodaly říz a chybějící kvalitu na odpovídajících postech. Patrně nejlepší posilou se zdá být vynikající středopolař Borja Valero, určitě však nezaostává ani Carlos Marchena či mladíček Musacchio, který je prozatím největším objevem kouče Juana Carlose Garrida. Žlutá ponorka pod jeho vedením roste do výše a rozpíná se v krásný květ, který může kopané v městečku Villarreal přinést slávu a úspěchy.

Jedním z nich by byla jistojistě účast v příštím ročníku Ligy mistrů a samozřejmě i třetí místo, které se považuje za nejlepší možné umístění klubů druhé kategorie, po Realu Madrid a Barceloně. K tomu je však potřeba udržovat vyrovnané výkony a vyhrávat i na půdě hlavních konkurentů, mezi něž Espanyol patří. Tentokrát se může Žlutá ponorka spolehnout na kompletní posádku, zato Espanyol utrpěl během posledního týdne dvě obzvláště výrazné ztráty. Do Neapole odešel obránce Víctor Ruiz, do Itálie jej pak následoval i Didać, který se upsal AC Milán. Bez dvou důležitých obránců, bez zraněného Oslalda, Ivána de la Peni, Ernesta Galána a Felipe Mattioniho to bude mít proti rozjeté ponorce Espanyol velice těžké, ale už v předchozích kolech ukázal, že absence v jeho případě moc fungující soukolí - s podivem - nepoškozují a nezadrhávají. Uvidíme, kterak tomu bude tentokráte.

Mezi úvodní vystoupení jednadvacátého kola španělské nejvyšší soutěže patří i očekávaný záchranářský duel, v němž se utkají předposlední mužstvo současné ligové tabulky Málaga a dlouho poslední, nyní však mimo sestupovou zónu položený Real Zaragoza.

Oba naše soky dělí pouhopouhé dvoubodové manko a spojuje chuť a vůle po vítězstvích a setrvání mezi elitou španělské kopané. Reakce královského aragonského klubu na nepříznivé umístění po první fázi či polovině sezóny umírněnější, nežli tomu bylo v lednu loňského roku, kdy jsme byli svědky houfného nakupování s cílem vnést do kádru konkurenci a bojovného ducha.

Zaragoza se loni udržela, avšak i letošní ročník přináší stejné sestupové obavy jako ten loňský. Tentokráte se vedení klubu v čele s renomovaným mexickým koučem Javierem Aguirrem rozhodlo výrazně neposilovat, ale udržet stávající, dle mého soudu pro udržení dostatečně kvalitní kádr.

Oproti loňsku se příchod posil omezí na přibližně na třetinu, neboť si Aguirre vyžádal příchod jednoho středního záložníka a dvou obránců. Středopolař ji na La Romaredu příšel, Zaragoza v týdnu získala senegalského reprezentačního záložníka Guirane N'Dawa ze Saint-Étienne. N'Daw v tomto utkání ještě jednoznačně nenastoupí. Los Manos se budou muset obejít i bez Mattea Continiho a Ivana Obradoviče.

Aguirreho mužstvo nastoupí téměř kompletní, zato chilskému stratégovi Manuelu Pellegrinimu bude scházet hned kvarteto fotbalistů. Minulou divočinu na Mestalle odnesli červenou kartou zimní kauf z Bayernu Mnichov, argentinský stoper Martin Demichelis a Helder Rosario. Zatímco první jmenovaný si vysloužil od svazu prodloužení trestu na dva zápasy, Rosariovi byla červená karta anulována. Krom výše uvedené dvojice nebude moci kvůli pěti žlutým kartám nastoupit Apoño, dlouhodobé zranění pak z kádru vyřadilo brankáře Rubéna, jenž by se však do branky přes Sergia Asenja beztak nedostal.

Kádr Málagy je v současnosti neuvěřitelně našlapaný a plný fotbalistů, jejichž kvalita by měla být přinejmenším dostačující pro udržení se v nejvyšší soutěži. Již zmiňovaný Asenjo, Jesús Gámez, Weligton, Ignacio Camacho, Duda, Eliseu, Julio Baptista, Enzo Maresca, Qincy Owusu-Abeyie či Rondón by měli mužstvu pomoci k udržení, které je nejpřednějším cílem klubu, který by v budoucnu rád bojoval ve středu ligového pelotonu. Aby nešlo o peloton druholigový, potřebují svěřenci Manuela Pellegriniho dnes navečer proti Zaragoze vyhrát.

Zdalipak se jim to na domácím stadionu La Rosaleda podaří? Osobně spíše favorizuji domácí mužstvo, které začalo s příchodem nových mužů předvádět pohlednou a svižnou kopanou, která by mohla být vodou na mlýn pro poněkud pomalejší aragonské stopery. Krom toho Real Zaragoza na výjezdu mimo svou zem nezvítězil, ačkoliv lze tento argument umazat tristní bilancí andaluského celku, který doma získal pouhopouhých sedm ligových bodů.

Baleárští Ďábli přivítají dnes popoledni sestupem výrazně ohrožený Sporting Gijón, a pakliže budou volně pokračovat ve vynikajících výkonech z posledních týdnů a dlouhotrvající dominanci na Estadio Iberostar, neměli by mít se svěřenci Manola Preciada výraznější problémy. I když ...

Mallorca má výrazné potíže s obsazením útočné řady, která se v domácích zápase pravidelně sestává minimálně ze dvou útočníků. Po odchodu Fernanda Cavenaghiho do Internacionalu Porto Alegre a při zranění Víctora Casadesuse je jediným ryzím útočníkem v sestavě mužstva zkušený kamerunský lev Pierre Webó, který by měl být ze záložní řady podporován letos vynikající trojicí Nsue, Chori Castro a Pereira.

Laudrupovi žoldáci jsou v současné chvíli na krásné deváté příčce tabulky s pouhopouhou pětibodovou ztrátou na šestý Athletic Club. Cílem klubu je samozřejmě udržet se ve středu tabulky a nezúčastnit se nemilosrdného boje o udržení, přesto v Palma de Mallorca sní o evropských pohárech, které mělo hrát baleárské mužstvo už letos, avšak na základě rozhodnutí špiček evropské kopané nehrálo kvůli dluhové situaci v klubu.

Sporting Gijón přiletěl na Baleáry s cílem získat bod, který lze dle prohlášení Manola Preciada získat pouze v případě, že asturijské mužstvo neinkasuje a bude vycházet ze zajištěné defenzívy. Zkušený a oblíbený stratég tím nepřímo upozornil na taktiku Racingu Santander, který po čas celého utkání urputně bránil a nakonec si odvezl tři body, když v závěru pokořil obranu Mallorcy gólem z rychlého protiútoku. Přesně tak by mohl k bodům přijít i Sporting, neboť neočekávám, že bude hrát s doma skutečně nadmíru silnou Mallorcou otevřenou partii.

Co se sestavy Sportingu týče, v základu ještě neuvidíme rekonvalescenta Alberta Botíu, ani po Luíse Morána, kteří začnou zápas na střídačce. Mallorca opět a zase nehlásí žádná, byť malá zranění, nastoupí tak v nejlepší možné sestavě.

Slavný klenot z baskické provincie Gipuzkoa Real Sociedad San Sebastian dnes večer přivítá na svém moderním stánku Anoeta sestupem výrazně ohroženého semifinalistu královského poháru Deportivo Almería. Favorizované domácí mužstvo by se v případě vítězství mohlo přiblížit na dohled evropským pohárům, hosté by se mohli vymanit ze sestupové zóny.

Almería se v tomto kalendářním roce pod taktovkou Josého Luise Oltry rozehrála k vynikajícím výkonům, k nimž začala postupně přidávat i dobré výsledky jak v domácí soutěži, tak v královském poháru. Rojiblancos došli až do semifinále Copa del Rey, které se pro ně stalo s největší pravděpodobností závěrečnou destinací, neboť v tomto týdnu utržili manitu na půdě Barcelony a ani největší odvážlivec planety s douškem rozumu v mozkovně by si netroufl říci, že Almería nepřízeň otočí a postoupí do dubnového finále.

Oltrovu mužstvu se však začalo dařit i na ligové scéně, kde nejprve obralo o dva body o ligové prvenství vehementně bojující Real Madrid, načež navázalo minulou domácí výhrou proti navarrské Osasuně, proti níž zaznamenal dvě branky nejlepší střelec klubu a jeden z tahounů mužstva Leonardo Ulloa, na něhož by se měla krom Piattiho, Crusata, Corony, M'Bamiho či Diega Alvése zaměřit čtenářova pozornost.

Dávna všímavosti by měla patřit i několika čutálistům z řad Errealy, která se může chlubit několika talentovanými a skvělými fotbalisty, mezi něž nelze nezařadit současného nejlepšího střelce a nahrávače týmu Xabiho Prieta, beky Mikela Gonzáleze či Ansotegiho, záložníky Antoine Griezmanna či Zurutuza a v současnosti zraněného kanonýra Josebu Llorenteho, který si kvůli problémů se zády může od kopané odpočinout - slovy nejhorších možných scénářů - až tři měsíce.

Real Sociedad je dle mého soudu favoritem utkání a měl by i přes ztrátu Joseby Llorenteho potvrdit svou vynikající domácí formu, ačkoliv je forma Almeríe v posledních týdnech skutečně výborná, asi nejlepší v průběhu celého ročníku.

Getafe v lednu obzvláště strádá, přičemž se strádání pomalu přeměňuje v pořádnou herní i výsledkovou krizi. Oponentem El Geta bude soupeř, který nepoznal slastnou chuť vítězství bezmála dva měsíce a jenž prohrál posledních pět ligových soubojů. Kterýpak ze soupeřů se odpíchne k lepším zítřkům?

Levante se v důsledku výše uvedených faktorů propadlo na samotný chvost tabulky a chová dvoubodovou ztrátu na nejbližší protivníky, jimiž jsou předposlední Málaga a Almería. Manko na nejbližší pozici zaručující přežití čítá rovné tři body, které by Los Granotes rádi získali proti ve špatné formě hrajícímu Getafe. Trenér valencijského celku Luis García před zápasem prohlásil, že cílem klubu je samozřejmě udržení v nejvyšší soutěži a co nejrychlejší získání potřebných osmatřiceti bodů potřebných k záchraně, Levante pro tuto chvíli nesmírně vzdálených.

Getafe je této hranici o poznání blíže, což se při vší upřímnosti také očekávalo. Zisk sedmadvaceti bodů řadí E Geta k mužstvům bojujícím o evropské poháry, které se však při současné mizérii klubu vzdalují jak rozjíždějící se rychlík pro opozdilce na nádraží. A není divu. Svěřenci někdejšího skvělého fotbalisty Realu Madrid Míchela získali ve čtyřech ligových duelech pouhopouhý bod, což je zarážející jednak s ohledem na osm neprohraných duelů na konci roku 2010, jednak s ohledem na to, že Getafe třikrát prohrálo na domácím trávníku.

Míchel se i proto v týdnu rozhodl sejít se s hráči a prodiskutovat tváří tvář, z očí do očí současnou situaci v klubu. Výsledky tohoto meetingu mohou být zřetelně vidět již v následujícím klání proti Levante, za něhož by mohl nastoupit novic v sestavě Wellington Silva. Na trávníku se narozdíl od mladého fotbalisty Arsenalu možná neobjeví Miguel Perez a Nacho González, kteří měli minulý týden zdravotní potíže. Mimo hru jsou určitě Nano a Sergio. Getafe se bude muset obejít pouze a jen bez útočníka Javiera Arizmendiho.

Kterépak mužstvo utrží tři důležité body do tabulky a vybředne z krize? Dokáže Levante po osmi týdnech opět zvítězit proti mužstvu ze špičky tabulky? Na všechny i jiné otázky odpoví až devadesát minut dnešního duelu.

Demoliční četa z Barcelony má před sebou další zídku, kterou musí v cestě za ligovými vavříny a prvním zlatým hattrickem nového tisíciletí dokonale zbourat. Tentokrát nejde o ledajakou překážku, protože nováček soutěže je jediným celkem, který dokázal letos Barcelonu porazit, a to na posvátném trávníku stadionu Camp Nou.

Po pěti a půl letech přijde bude na stadionu Rico Peréze vyprodáno, bude plný dům. Katalánské mašinérii se tak podaří podobný husarský kousek, který se před oným obdobím podařilo třetiligovému Alcalá. Zatímco onehdy šlo o postup do Segundy, nyní jde o prvoligový souboj, který už s ohledem na první klání nepozbývá na atraktivitě a očekáváních.

Hérculanos po skvostném úvodu sezóny nepředvádí omnoho lepší kopanou, nežli slabší střed šampionátu či mančafty stojící na jeho spodním okraji. Dle mého soudu současné nepříznivé výsledky korelují s nedobrou finanční situací a s atmosférou uvnitř kádru, který nedostává včas svůj žold. Celé věci pak rozhodně neprospěla aféra okolo rebela Roystona Drentheho, který přestal chodit na tréninky kvůli nevčasnému placení platu.

Určitě všichni vidíte ten rozdíl oproti nováčkovskému nadšení, odhodlanosti a urputné bojovnosti, které byly hlavním symbolem vítězství na Camp Nou. Dnes je mužstvo Estebana Viga nalomené, což je pro rozjetou vínově-modrou lokomotivu čistě pozitivní zpráva.

Barça v současnosti chová krásný čtyřbodový náskok na tradičního pronásledovatele Real Madrid, který se v měsíci lednu krapet rozklopýtal. Zato Blaugranas ničí jednoho soupeře za druhým, připisují si další a další manity a mají nakročeno k zisku dvou pohárů na domácí scéně. Vypadá to, že o oba se bude muset poprat s Realem Madrid. Středeční pracka udělená Almeríi zřejmě zajistila Barceloně postup do finále královského poháru, jehož dubnové finále by mohlo nabídnout i fantastické El Clásico. Krom ligového souboje o titul pak mohou oba kluby uspět i v Lize mistrů.

Barcelona se bude na Rico Perézovi muset obejít bez tradičního pravého beka Daniho Alvése, kterého v sestavě nahradí Adriano. Josep Guardiola se bude muset obejít i bez obvyklého kapitána Carlese Puyola, na jehož místo se posune Abidal, kterého na levé straně zastoupí tradičně Maxwell. Vigovi bude scházet rebelující Royston Drenthe, který se nedostal ani do nominace. Mimo hru je pak zranění Abraham Paz.

Asi netřeba pochybovat o favoritovi utkání. Osobně jsem přesvědčen, že Hércules Barcelonu výrazně nepotrápí a připíše si další porážku v řadě, která jej vlivem dobrých výsledků sestupem ohrožených klubů přiblíží sestupové zóně.

Deportivo La Coruña se potlouká startovním polem sem a tam, jednou vyhraje, podruhé ztratí a jeho aktuální forma by se dala přirovnat k houpačce, která vystoupá a klesne, vystoupá a klesne. Letos to zatím vypadá, že se Super Deporu evropské poháry obloukem vyhnou, což však nejde říci i o boji o udržení.

Svěřenci Miguela Ángela Lotiny dnes večer půjdou do zápasu s cílem získat na El Riazoru proti mírnému favoritovy utkání alespoň bod, přestože se Sevilla v současnosti nachází ve velice dobré ligové fazóně, kterou však nepotvrdila v královském poháru, neboť ve středu podlehla na stadionu Sáncheze Pizjuána Realu Madrid 0:1 a výrazně si zkomplikovala cestu do dubnového finále Copa del Rey, ne-li úplně uzavřela.

Depor se v současnosti nachází s jednadvaceti body na neuspokojivé třinácté příčce s pouhopouhým čtyřbodovým náskokem na osmnáctou Almeríi, která je v současnosti prvním sestupujícím celkem. Lotinovo mužstvo navíc nevyhrálo ve třech předcházejících duelech, přičemž naposledy plně bodovalo druhého ledna na půdě Athleticu Club. Prozatím jediný galícijský tým v soutěži, neboť Celta Vigo v Segundě usilovně bojuje o návrat mezi elitu, by si rád po necelém měsíci vychutnal radost z vítězství a udolal soupeře, jehož cílem je na Riazoru zvítězit.

Rojiblancos jsou v posledních týdnech podávají dobré výkony a připisují si dobré výsledky, z nichž plyne posun na osmou příčku tabulky a pouhopouhá tříbodová ztráta na baskický klenot Athletic Club, který je na šesté, již pohárové příčce, která bude po případném vyřazení z Copa del Rey jediným a nejvýraznějším cílem Manzanových svěřenců.

Mezi fotbalisty, kteří vběhnou na pažit u moře položeného Riazoru, nebude vykartovaný Frédéric Kanouté. Drobné potíže Sergia Sáncheze a Romarica po zápasu s Realem Madrid se pak zdají být zažehnány, takže jsou oba hráči připraveni. Totéž neplatí o domácím Andrési Guardadovi. Mexická opora Deporu si protáhne dobu na marodce minimálně o tři týdny. Mimo soutěž jsou i Saul a Knut Rindaroy, jinak by měla nastoupit takřka stejná sestava jako v minulém kole. Od Manzana očekávám mírné změny oproti zápasům s Almeríí či Realem Madrid.