Primera División - souhrn 17. kola

Góly: 29. Dani Parejo, 85. Juan Ángel Albín - 11. Cristiano Ronaldo (pen.), 19. Mesut Özil, 57. Cristiano Ronaldo

Ligový vstup do Nového roku se v "malém" madridském derby vydařil více Realu Madrid než Getafe. Bílý balet zvítězil těsně 3:2, když dva góly vstřelil Cristiano Ronaldo. Návrat na zelené trávníky oslavil po zranění Brazilec Kaká.

Další zápas mezi Getafe a Realem opět dokázal, že střet obou městských rivalů je dramatickou podívanou. Bílý balet se dvěma rychlými góly Ronalda a Ozila ujal vedení, ale domácí se nevzdali a dvakrát gólový stav snižovali. Na poslední gól hostů však už odpověď nenalezli.

Oba madridské týmy nastoupily v očekávaných sestavách a aktivněji začali hosté. Už ve 4. minutě střílel nad z přímého kopu Cristiano Ronaldo. Portugalec to zkoušel o chvíli později i nůžkami po centru Di Maríi, ale jeho pokus se nepovedl. Další akce Argentince však už k úvodnímu gólu vedla. Mané stáhl Di Maríu za dres ve vápně a v 9. minutě se kopala penalta, kterou Cristiano Ronaldo s jistotou proměnil.

I nadále se hrál zajímavý fotbal. Parejo střílel z přímého kopu vedle a Cristiano Ronaldo napálil ten svůj zase do zdi. V 19. minutě však vymyslel skvělou přihrávku do uličky Di María pro Ozila, který se vyhnul Codinovi a rozvlnil síť podruhé.

Domácí se však nevzdali a o devět minut nato byla jejich snaha odměněna. Odchovanec Realu Parejo se probil přes Arbelou a Lasse a přesnou střelou k tyči snížil náskok Bílého baletu. Getafe se dál tlačilo dopředu a tísnilo Real útočnou hrou.

Nicméně větší šanci měli přesto hosté, když ve 41. minutě po pěkné akci Di Maríi, Ozila a Benzemy nedosáhl na míč před prázdnou brankou těsně Ronaldo. Poslední střelecký pokus prvního dějství zaznamenal zdálky Lass, ale pouze do rukavic Codiny.

Druhá půle začala opět mírnou převahu domácí, nicméně šance měl opět Real. Po přihrávce Di Maríi střílel z první mimo Benzema. V 57. minutě špatně odkopl Codina, míč došel k Ozilovi, ten posunul Benzemovi, který našel ve vápně Ronalda, který mezi dvěma obránci našel skulinku a zvýšil na 3:1 pro hosty.

Příležitost definitivně rozhodnout zápas měl Bílý balet v 64. minutě, ale v brejku tři na jednoho utekl Di Maríovi míč a bylo po šanci. O tři minuty nato Ronaldo vysunul do vápna Benzemu, který trefil zadní tyč Codinovy branky. Zakroucená střela Ozila v 74. minutě jen těsně minula vzdálenější tyč domácí svatyně.

Závěrečná čtvrhodinka byla rušná. Nejprve se dostal na hřiště do dlouhé době Kaká, v 81. minutě šel ven za druhou žlutou Arbeloa. Domácí zdramatizovali zápas v 85. minutě, kdy po centru Maného zleva nešťastně odvrátil Marcelo a Albín napálil míč do sítě.

Real však už do další šance domácí nepustil a naopak mohl ještě zvýšit, kdy navrátilec Kaká převzal přihrávku Ronalda, propasíroval se do výhodné pozice, ale vystřelil mimo. Závěrečná příležitost patřila Ronaldovi, ale ani on nezužitkoval přímý kop. Real zůstává na dostřel Barcelony a Getafe se opět trochu vzdálily pohárové příčky.

Góly: -

Atlético Madrid pozbylo příležitosti posunout se žebříčkem o stupínek výše na úkor katalánského Espanyolu, neboť si v bezbrankovém večeru na stánku Vicente Calderóna připsalo pouhopouhý bod za remízu s Racingem Santander, pro něhož znamená import z Madridu setrvání na čtrnácté příčce, která je na půltucet bodů vzdálena sestupovým vodám.

Rojiblancos do zápasu vstoupili bez tří ofenzivních opor Diega Forlána, José Antonia Reyese a přestoupivšího Simaa Sabrosy. Sergio Agüero byl na hrotu útoku neozbrojeným vojákem v trenýrkách běhajícím bez pražádné podpory záložní řady, obrana a David de Gea však pracovali zdárně a téměř bezchybně. Atlétům chyběl nádech lehkosti, přesnost a vtipnost.

Hráči druhého sledu, kteří nastoupili v ofenzívě Atlética pak naprosto zklamaly a nedokázali se prosadit přes výborně pracující defenzívu Racingu Santander, který velice dobře bránil a vytvořil si i pár zajímavých šancí, které zůstaly trestuhodně nepotrestány. Pravdou zůstává, že co se vyložených možností týče, Atlético mělo mírně navrch.

Velice dobrým výkonem se prezentovala nejen obrana kantábrijského celku, ale i zkušený brankář Toño, jehož pohotový zákrok zabránil brance v případě dobré rány Sergia Agüera již ve třetí minutě utkání, kdy se argentinský reprezentant dostal za obranu hostí, ale brankáře překonat nedokázat.

Utkání začlo zhurta, ale stejně rychle jeho atraktivita opadla. Další minuty představovali velké utrpení Atlética, které se nebylo schopno dostat do šestnáctky. Další šance Atlética přispěchala krátce před přestávkou, ale Toño přispěchal s dobrým zákrokem proti střele Diega Costy krátce před přestávkou. Tomáš Ujfaluši následně mířil svou hlavičkou po rohu vedle.

Po obrátce přispěchal s výborným zákrokem David De Gea, jenž zlikvidoval velikou šanci Rosenberga v osmdesáté minutě, která mohla rozhodnout o výsledku utkání. De Gea vymrštil svou pravačku proti Švédově slabší střele, čímž uchránil Atléti od velké pohromy. Na druhé straně mohl v nastavení rozhodnout Thiago Costa, ale jeho hlavičku vytěsnil Toňo.

Góly: 38. Emilio Nsue, 41. Víctor Casadesús, 51. Michaël Pereira

Real Mallorca po prosincových erupcích opět stojí na pevné zemi a nový rok odstartoval vynikajícím výkonem a destrukcí Hérculesu v poměru 3:0. Baleárští Ďábli o svém vítězství rozhodli zejména v závěru prvního dějství, v němž vstřelil Emilio Nsue a Víctor rozdílové dvě branky. Záhy po obrátce poslal do Hérculanos do kolen výborně hrající Pereira.

Obrana Hérculesu zejména po první dvacetiminutovce pracovala ve velkém shonu, neboť ofenzivně laděná jedenáctka hostí podnikala jeden spanilý útok za druhým. Brankářská opora Juan Calatayud proto musel být v neustálém střehu, přestože fanoušci černočervených dlouho čekali na přesnější střelu.

Jednatřicetiletý brankář hostí sice zlikvidoval v prvních momentech duelu hlavičku Webóa a v minutě pětatřicáté pokus Jonathana De Guzmana, ale v dalších momentech již byl bezradný. Obrana Hérculesu sice odvrátila rohový kop, ale jen na kopačky Michaela Pereiry, který míč obrátkou poslal skákavou střelou na branku. Calatayud tuto střelu ve vší snaze vyrazil před sebe, kde ovšem čekal Emilio N’Sue, jenž dlouho neváhal a švihnul míč do sítě.

Neuběhly ani tři minuty a Pierre Webó se výborným přiťuknutím hlavou postaral o další branku, kterou bodlem vsítil Víctor, jenž měl okolo sebe v pokutovém území nezvykle moc místa. Mallorca tak šla do kabin s dvougólovým náskokem, který v padesáté minutě zvýšil po vynikajícím průniku po pravé straně Michael Pereira. Jeho brance předcházela výborná příležitost Pierra Webóa.

Třetí přesný zásah Mallorcu natolik uklidnil, že nechala možnost polaskat se s mičudou i hráčům Hérculesu, kteří ovšem byli v ofenzívě bezradní a neefektivní. Není divu, že si z Baleár odvezli tříbodový příděl, neboť předvedli velice špatný výkon. I proto zůstávají na třinácté příčce s náskokem šest bodů na sestupové příčky. Mallorca si polepšila na devátou příčku, přičemž ztrácí pouhopouhé dva body na šesté Atlético Madrid.

Góly: 10. Florent Sinama-Pongolle, 90. Braulio - 33. Xabi Prieto

Zaragoza vstoupila do nového roku báječně a s notnou dávkou potřebné štěstěny. Na La Romaledě se hrál již od prvních minut velice svižný, pohledný a nápaditý fotbal, přičemž se na tomto vývoji podílela obě mužstva rovnou měrou. O vítězství domácích rozhodl v samém závěru střídající Nobrega Braulio, jeho gólovému momentu však předcházelo hrubě špatné rozhodnutí rozhodčích na druhé straně.

Jak již bylo řečeno, již od úvodu se hrál pohledný fotbal, jenž nabídl všem fanouškům velice dobrou zábavu. Zpočátku měla více ze hry Zaragoza, jejíž dominance byla chvílemi skutečně obrovská, což potvrdil již v desáté minutě svou třetí brankou v sezóně Florent Sinama-Pongolle. Francouzský forvard dostal výbornou přihrávku od Jorge Lopéze, pohotovou a výbornou kličkou vyšachoval ze hry Mikela Gonzalese a přesnou technickou ranou překonal Claudia Brava v brance Realu Sociedad.

Následně vyslal na branku pořádný dalekonosný dělobuch Ponzio, ale mičuda mířila metr vedle. Tamtéž, avšak na druhé tyči, zanedlouho zacílil svou technickou ránu Sinama-Pongolle. Zaragoza sice měla více ze hry, ale ztráta míče uprostřed pole, dobrá akce Realu Sociedad a hlavně přesné zakončení Xabiho Prieta dali utkání opět remízový stav.

Další šance nezužitkovali Jiří Jarošík a Nicolas Bertolo, na druhé straně se ještě do poločasu pokoušel otočit skóre Antoine Griezmann, ale vsítit branku se mu nepodařilo. Záhy po druhé půli vylekal Javi Paredes Claudia Brava, jehož výborný zákrok zastavil míč včas.

Na druhé straně se dvakrát předvedl Leo Franco, který zlikvidoval výborné šance Davida Zurutuzy. Blízko brance byl i Raúl Tamudo, kterému stačil před Francem pouhopouhý krok k dostižení výborné mičudy z kopačky Griezmanna, který měl několik minut před koncem utkání pěknou šanci, když se snažil technicky přehodit Franca což se mu jen o decimetr nepodařilo.

Chybné rozhodnutí rozhodčích, o němž byla řeč v úvodní stati, přišlo krátce před koncem a mělo na zápas nebývalý vliv. Griezmannův centr vrátil Gorka Urkola před branku, kde se zjevil osamoceně nabíhající Zurutuza, který překonal Brava. Rozhodčí však hlavičkový souboj Urkoly a kapitánem hostí Carlosem Diogem. Rozhodčí dělal chyby celý zápas, ale tato byla nejzásadnější, protože zanedlouho se podařilo domácímu mužstvo vsítit rozdílový gól.

Claudio Bravo si sice se střelou Sinamy-Pongolleho poradil, ovšem na ránu střídajícího Braulia neměl nárok. Zaragoza se díky této brance dočkala po dlouhých šesti kolech vítězství, po třech kolech bodovala na domácí půdě a hlavně se posunula na osmnáctou příčku tabulky. Rok 2011 tak začíná stejně, jako ten minulý, tedy snahou o zmrtvýchvstání. Real Sociedad zůstává nadohled pohárům.

Góly: 22. José Manuel Catalá, 58. Borja Valero

Villarreal i bez čtyř klíčových opor dokázal lehounce zdolat Almeríi a vytvořil si pětibodový náskok na čtvrtou Valencii, která by dle předsezónních i nynějších odhadů měla s castellónským celkem soupeřit o třetí příčku v soutěži. Almería klesla na předposlední příčku tabulky a je téměř stoprocentní, že jí i letos čeká boj o přežití mezi španělskou fotbalovou smetánkou.

S trochou nadsázky bych mohl napsat, že zápas rozhodl fantastický výkon a hlavně šikovná levačka nejlepší letní posily do ofenzívy Borjy Valera, jehož proměněné standardní situace v prvním a druhém dějství přivedli Žlutou ponorku na ukolébávající klidnou vlnu a pohodový proud, který jí donesl až do vítězného doku. Nechám si to pro sebe a nenapíšu to.

Villarreal zápasu opanoval, přičemž si svěřenci José Luise Oltry nepřipsali žádnou výraznější příležitost, jíž by ledově klidného Diega Lopéze vyvedli z míry. Domácí mužstvo začalo výborně a bylo již zpočátku naladěno na ofenzivní rytmus a pojetí hry. První šance si vytvořili Santi Cazorla a Giuseppe Rossi, kteří ovšem své střely nezacílili mezi tři tyče.

V minutě dvaadvacáté se to Villarrealu již podařilo. Borja Valero se postavil k exekuci přímého volného kopu, odeslal do šestnáctky fantastický míč, na nějž si nabíhalo hned kvarteto relativně neobsazených hráčů, z nichž mičudu zasáhl jediný, a to poprvé od začátku hrající obránce Catalá, který si připsal v šestém zápase premiérovou trefu za svůj žlutý celek.

Po obrátce nejprve zklamal v zakončení Giuseppe Rossi, ovšem v osmapadesáté minutě jeho zaváhání napravil Borja Valero, který výtečně přestřelil zeď a zakroutil svou diagonálu k levé tyči marně plachtícího Diega Alvése. Výborně chytající brazilský brankář možná mohl udělat proti jeho střele víc, nicméně záhy dokázal, že patří k úzké špičce nejlepších brankářů v soutěži, když si poradil s několika velkými šancemi hostí v podání Rossiho, Valery či Jeffersona Montera.

Třetí branku nicméně Villarreal nepřidal, i přesto udržel jakou takous naději a nepatrnou ztrátu na druhý Real Madrid, ale podstatnější je pětibodový náskok na Valencii, osmibodový na Espanyol a dokonce devítibodový na Atlético Madrid, které mělo být jedním z největších konkurentů Villarrealu a Valencii. Vlivem špatné formy a nedobré přestupové politiky, nekonsolidovaného kádru a chabých výkonů pak z boje o třetí místo vypadlo.

Góly: 19. Aritz Aduriz, 90+2. Juan Mata - 45. Ricardo Costa (vl.)

Valencia díky gólu z jasného ofsajdu v nastaveném čase zdolala na Mestalle Espanyol 2:1, a to i přesto, že hrála půl hodiny v deseti. Rozhodující gól vstřelil v první minutě nastavení Mata.

Skóre otevřel po půlhodině hry kanonýr Aduriz, který byl v hlavní roli i ve druhém dějství, ještě předtím Espanyol vyrovnal, když se do vlastní sítě trefil obránce Ricardo Costa.

První šanci utkání měl Pablo Hernandez, jehož ale vychytal pozorný Kameni. V patnácté minutě se šance Espanyolu na výhru výrazně zmenšily, pro zranění totiž musel ze hřiště nejlepší střelec týmu Osvaldo. Hosté měli přesto obrovskou šanci jít do vedení ve dvacáté sedmé minutě, když se do pokutového území dostal Javi Marquez, ovšem vyznamenala se brankářská trojka Valencie, Vicente Guaita.

A potvrdilo se pravidlo "nedáš, dostaneš". Guaitův dlouhý výkop prodloužil hlavou Aduriz a Joaquin vybojoval rohový kop. Ten rozehrál sám záložník se sedmičkou na zádech, přesně našel Adurize, jehož tvrdá hlavička zamířila od tyče do branky.

Espanyol přidal, šanci měl Forlín, jehož hlavička skončila těsně nad břevnem domácí branky. Hosté se vyrovnání dočkali v poslední minutě první půle. Z pravé strany odcentroval Callejón a Ricardo Costa si ve snaze odhlavičkovat míč na rohový kop srazil míč do branky, kde již nebyl vyběhnuvší Guaita.

Velmi hloupý zákrok předvedl v šedesáté minutě Aritz Aduriz, jenž fauloval Chicu a šel předčasně pod sprchy. Valencia se spíše bránila, Espanyol se povzbuzen početní výhodou tlačil do útoku, mnoho šancí však k vidění nebylo.

Nakonec se však deset hrdinů s netopýrem na hrudi mohlo radovat z tříbodového zisku, v první nastavené minutě se míč po standardní situaci vrátil do pokutového území, kde ho Ricardo Costa poslal k Matovi, stojícímu snad v metrovém ofsajdu a střílejícímu prázdné branky.

Valencia tak zvládla šlágr kola a porazila Espanyol 2:1, díky čemuž si upevnila čtvrté místo ligové tabulky, o dva body za Villarrealem. Espanyol je pátý, po dnešních dohrávkách ho však mohou předstihnout madridské Atlético a Getafe.

Góly: 35. Frédéric Kanouté

Frederic Kanoute udeřil jedinou brankou ze hry a Sevilla ukončila svou nelichotivou sérii pěti porážek v řadě ve španělské Primera Division, když si připsala si tři body za těsné vítězství 1:0 na Osasunou. Kanoute skóroval po přímém kopu, který zahrával Jesus Navas v 36. minutě a domácí tým díky jeho brance zvítězil v nejvyšší španělské soutěži poprvé od poloviny listopadu.

Sevilla utrpěla v posledních sedmi soutěžních utkáních před vánoční přestávkou šest proher a jen jednou brala bod za remízu. Náladu si ale zvedla ve svém závěrečném utkání v roce 2010, když se jí ve španělském poháru Copa del Rey podařilo zdolat Malagu 5:3. Dnes tedy v získávání ztraceného sebevědomí domácí hráči pokračovali a připsali si druhou výhru v řadě.

Svěřenci Gregoria Manzana začali skvěle, když se nejprve Alvaro Negredo a po něm i Diego Capel dostali do šancí, které jim zneškodnil hostující gólman Ricardo Lopez. Domácí strážce svatyně Andrés Palop měl o poznání méně práce, vzrušení před jeho brankou přinesl jen pokus osasunského Juanfrana.

Rozhodnutí přišlo přibližně po půl hodině hry. Navasův volný kop z 36. minuty se ideálně dostal ke Kanoutemu, který nedal Lopezovi v brance hostů šanci a poslal domácí do vedení. Pro bývalého reprezentanta Mali to byla již šestá trefa v letošním ročníku Primera Division.

Tato branka rozhodla o tom, že Osasuna znovu odjížděla z hostujícího hřiště s prázdnou. Hráči Pamplony získali na cizích stadionech pouhé dva body z čtyřiadvaceti možných a vytvořili tak nelichotivý rekord Primera Division. Na hřištích soupeřů se navíc pamplonští prosadili pouze čtyřikrát. Ve druhém poločasu sice měli hosté několik slibných příležitostí na stadionu Ramona Sancheze Pizjuana, ale nepodařilo se jim prolomit střeleckou nemohoucnost, a tak mohli fanoušci Sevilly po třech domácích prohrách v La Lize konečně slavit zasloužený tříbodový zisk.

Góly: 42. Diego Castro (pen.) - 45. Weligton, 59. Apońo (pen.)

Málaga otočila nepříznivě se vyvíjející duel na půdě Sportingu Gijón a potvrdila tak vysoké ambice. Rozhodující gól vstřelil po hodině hry z pokutového kopu Apoňo.

Málaga se díky výhře v záchranářském duelu dostala ze sestupového pásma, to její dnešní soupeř je přímo potopen v sestupových vodách, v současnosti je Sporting předposlední.

Domácí Gijón se na stadionu El Moninon dostal těsně před přestávkou do vedení díky penaltě, kterou proměnil Diego Castro. V poslední minutě první půle však vyrovnal Weligton a v šedesáté minutě se kopala penalta i na druhé straně, kdy byl úspěšný Apoňo.

Úvodních třicet pět minut mnoho vzruchu nepřineslo, snad jedinou vážnější šanci měl Duda, jenže jeho přízemní rána skončila vedle pravé tyče domácí branky. Ve dvaačtyřicáté minutě byl zahrál v pokutovém území rukou levý obránce Málagy Mtiliga a Diego Castro se z penaltového bodu nemýlil.

Vedení Sportingu však trvalo jen tři minuty, v poslední minutě prvního dějství se po Dudově centru z volného přímého kopu trefil Weligton a do kabin se tak šlo za vyrovnaného stavu 1:1.

Patnáct minut po pauze fauloval v šestnáctce Cuellar pronikajícího Elisea, načež se Apoňo z nařízené penalty nespletl a rozhodl tak o tříbodovém zisku pro Málagu. Ta tak i bez posil zvládla veledůležitý duel a dostala se na šestnácté místo ligové tabulky.

To Sporting nevyhrál již třináctkrát v řadě a momentálně se nachází na devatenácté příčce, jen o dva body před poslední Zaragozou.

Góly: 47. Pedro, 59. Pedro - 80. Cristhian Stuani

Barcelona zvládla svůj úvodní duel roku 2011, když zdolala na Nou Campu Levante 2:1. Výhru mistra zařídil dvěma góly Pedro, Levante deset minut před koncem snížilo a v závěru si vytvořilo nevídaný tlak, z kterého ovšem vyrovnání nevytěžilo.

Již dlouho neměla Barcelona se soupeřem takové problémy, vždyť po prvním poločase svítilo na světelné tabuli skóre 0:0. Těsně po pauze se však dvakrát trefil Pedro a určil jasný ráz utkání. Hosté v osmdesáté minutě krásným gólem Stuaniho snížili a v závěru svého slavného soupeře přitlačili před vlastní šestnáctku, ovšem Barca se nakonec s přehledem ubránila a bere tak z posilvestrovského utkání všechny tři body, díky nimž bude i po dohrávkách sedmnáctého kola první. Momentálně její náskok na druhý Real čítá pět bodů, madridský rival má zítřejší utkání na hřišti Getafe k dobru.

Domácím v utkání chyběli oba stabilní stopeři, a tak se do středu obrany stáhli Eric Abidal z postu levého obránce a Sergio Busquets (nikoliv Pedro) ze středu zálohy. Na levé straně obranné čtveřice tak nastoupil Maxwell a odpočívajícího Messiho nahradil v základní sestavě Bojan.

První šanci utkání měl po sedmi minutách Iniesta, toho ale vychytal pozorný brankář Reina, stejně dopadl o chvíli později i Villa. Jedinou vážnější situaci před brankou Valdése si domácí zavinili sami, Abidalova hrozná přihrávka na Valdése skončila na kopačce Xisca a Abidal ve snaze napravit svou chybu dost možná fauloval útočníka Levante, každopádně však píšťalka hlavního arbitra utkání zůstala němá.

Po přestávce domácí zapnuli motor na plné obrátky a konečně začali svého soupeře přehrávat, z čehož plynul i úvodní gól zápasu, o který se postaral po zpětné přihrávce Daniho Alvesea jedné rychlé kličce Pedro. O dvanáct minut později unikl Dani Alves po pravé straně, naservíroval míč proti noze Pedrovi, jenž umístěnou střelou z prvního doteku nedal Reinovi šanci.

Deset minut před koncem hosté vzkřísili své naděje, když se Stuani krásným volejem připomněl a snížil. Při závěrečném tlaku Levante naběhl na centr z rohového kopu i brankář Reina, ovšem hostujícímu celku se nepodařilo propasírovat míč do brány. I přesto si však Levante odváží z Barcelony velmi dobrý výsledek.

A na závěr nemohu dodat nic jiného: Xavi Hernandéz odehrál ve středu zálohy Barcelony celých devadesát minut a připsal si svůj 549. zápas v dresu Blaugranas, čímž vyrovnat Migueliho rekord.

Góly: 86. Fernando Llorente - 22. Adrián (pen.), 52. Adrián

Dvě branky útočníka Adriána rozhodly o výhře Deportiva La Coruňa na půdě Athleticu Bilbao v poměru 1:2. Za domácí se v závěru trefil Llorente, ale jeho gól znamenal pouze upravení skóre do konečné podoby.

Deportivo tak dokázalo to, co se nepodařilo například Espanyolu nebo Mallorce, totiž odvézt si ze San Mamés tři body. Athletic tak ukončil svoji šestizápasovou šňůru domácích výher a v neúplné tabulce mu patří osmé místo. Deportivo se díky výhře prokousalo na jedenáctou příčku ligové tabulky a dostává se z míst ohrožených sestupovými starostmi, momentálně má na osmnáctou Málagu osmibodový náskok.

V utkání byly k vidění kromě tří gólů i dvě červené karty, po jedné na obou stranách. Oba červené kartonky dostali hráči za stavu 0:1 v závěru první půle, tedy poté, co se z pokutového kopu radoval Adrián. Ten se pak těsně po přestávce, to už při hře o deseti v podání obou celků, prosadil ještě jednou a zdánlivě rozhodl zápas. To chtěl změnit Llorente a také se mu zdramatizování stavu povedlo, když čtyři minuty před koncem snížil, ovšem to bylo ze strany Athleticu všechno.

První velkou šanci utkání měl po sklepnutí od Llorenteho Toquero, ovšem jeho tvrdá přízemní rána zamířila těsně vedle pravé tyče. Aktivní Toquero pak těžil z ofsajdové pozice a běžel sám na bránu, ovšem praporek asistenta zůstal dole, což holohlavý útočník Athleticu nečekal a míč zakopl. Střílený centr Davida Lopéze si do vlastní branky málem srazil Aythami, zachránil ho fantastický reflex hostujícího brankáře Aranzubíy.

Ve dvaadvacáté minutě "fauloval" v pokutovém území Ustaritz Adriána a kopala se velmi sporná penalta. K té se postavil sám faulovaný Adrián a střelou k pravé tyči s přehledem otevřel skóre utkání. Velkou možnost ihned vyrovnat měl po přiklepnutí Llorenteho David Lopéz, ovšem fantastický zákrok nohou vytasil Aranzubía.

Ve 34. minutě byl vyloučen San José, z následného volného přímého kopu pálil Lassad nad. V poslední minutě první půle se žlutý kartonek ze třetí minuty přeměnil na červený a do sprch šel předčasně i hostující Rodriguez.

Sedm minut po přestávce si na dlouhý výkop hostujícího brankáře naskočil Adrián, svoji hlavičku sám doběhl a s přispěním teče domácí obrany překonal bezmocného Iraizoze. V šestaosmdesáté minutě rozehráli domácí nacvičený signál. Na volný přímý kop Lopéze rozehraný obloučkem za obranu si naběhl Orbaíz, připravil míč před prázdnou branku Llorentemu, kterému již nedělalo problém hlavou snížit a vstřelit tak svůj jedenáctý gól v letošní sezoně La Ligy.

V poslední minutě zahrávali domácí rohový kop, na něj si naběhl brankář Iraizoz a co chybělo, aby se stal slavným a vyrovnal, jeho hlavičku totiž házenkářským způsobem vyrazil z brankové čáry Aythami a měla se kopat penalta. Domácí se nevzdali, volný přímý kop Gabilonda vytáhl na břevno Aranzubía a z následného rohu už nic nebylo.