Serie A - preview 18. kola

Trochu netradičně v pondělí se rozehraje většina duelů 18. kola Serie A. Do nového roku se pokusí úspěšně vstoupit Fiorentina, která zatím zůstává hodně daleko za očekáváním. Své k tomu ale bude chtít i říct i domácí Bologna.

V pondělí 6. ledna panuje v Itálii jeden dlouholetý zvyk. Podle tradice v tento den létá hodná, ale nadmíru ošklivá čarodějnice zvaná La Befana od domu k domu a rozdává dětem dárky podle toho, jak byly hodné. Fiorentina v minulém roce rozhodně hodná nebyla, alespoň ne vzhledem ke své pověsti, svým cílům a především svým fanouškům. Do nového roku ale chce vkročit úspěšně a dokázat to může v poledním utkání na Stadio Renato Dall'Ara.

Fialky nebudou na první polovinu sezony vzpomínat v dobrém. Od začátku se jejich vývoj sunul z místa jen hodně rozpačitě a nevyrovnaně. Optimismus, který přinesla změna vlastníka, vytrvale potlačovaly výkony hráčů pod vedením trenéra Vincenza Montelly, který zakončil celý rok symbolickým debaklem od svého někdejšího klubu a vyhazovem. V minulém kole totiž Viola dostala čtyři góly od AS Řím a propadla se až na současnou 15. příčku.

Z ní ji má vytáhnout zkušený harcovník Beppe Iachini, o jehož kvalitách pro tak ambiciózní klub však lze polemizovat. Od začátku listopadu jeho Fialky získaly nejméně bodů ze všech týmů, takže zklamat asi nemůže. Stále se ale musí obejít bez zkušené hvězdy Francka Ribéryho, který bude ještě dlouho mimo hru. Jinak však má Iachini kompletní kádr.

To samé nemůže říct zkušený trenér Siniša Mihajlović. Toho fotbalový svět obdivuje nejen pro jeho trenérské umění, ale také pro nezdolnou odvahu a morální sílu. Mihajlović nevzdal boj se zákeřnou leukémií a dál trénuje, jako by se nechumelilo. Tým jeho bojovnost evidentně převzal a zakončil minulý rok dvěma výhrami, přičemž porážka Atalanty nebyla vůbec očekávaná.

I díky těmto dvěma výhrám se Felsinei vytáhli až na současnou 9. příčku. Proti Viole se jim ale moc nedaří a poslední výhru si Felsinei připsali až v roce 2013. Teď se navíc Mihajlovićova parta musí obejít bez Dijkse, Krejčího, Džemailiho a Santandera.

Fotbalisté Atalanty vstupují do nového roku a doufají, že bude minimálně stejně úspěšný, jako ten předchozí, který zakončili drtivou výhrou nad AC Milán. Bergamaschi teď čeká méně slavnější soupeř, zato však houževnatější a odhodlanější na Gewiss Stadium uspět, Parma se totiž nenápadně přiblížila evropským pohárům a nehodlá vyklízet pozice.

Třetí místo v Serii A, premiérový postup do Ligy mistrů a dál do osmifinále - to je základní výčet úspěchu Atalanty v minulém roce. Tým kolem trenéra Giana Piera Gasperiniho dobře rozehrál i stávající sezonu a zejména vyřazovací fáze milionářské soutěže je pro fanoušky velkým lákadlem. Atalanta by ale ráda skončila v tabulce znovu na pohárovém umístění, nejlépe v první čtyřce, na kterou v tuto chvíli čtyři body ztrácí.

Na konci minulého roku měli Bergamaschi slušnou formu, vyhráli tři ze čtyř zápasů a především způsobem, jakým si poradili s AC Milán (5:0), šokovali fotbalový svět. Atalanta už na Apeninském poloostrově patří k obávaným soupeřům a proti Parmě bude jednoznačně favoritem.

Parma představuje pro Atalantu nebezpečného soupeře, kterému se letos také daří. Forma obou celku je hodně podobná a i Parma může pomýšlet na evropské poháry. Jenom připomeňme, že Parma letos získala body na půdě Interu Milán, doma s AS Řím nebo v Neapoli a Atalanty se rozhodně nebojí.

Zatímco Atalanta bude kompletní, Parma se musí obejít bez Ingleseho, Karamoha, Corneliuse, Gervinha nebo potrestaného Gagliola. V sestavě ale nebude chybět útočník Dejan Kulusevski, který sice přestoupil do Juventusu, avšak v Parmě bude formou hostování pokračovat.

Už sedmnáct zápasů v řadě nepoznalo Cagliari slastný pocit vítězství nad Juventusem. Další šanci má celek ze Sardinie v pondělí odpoledne a má hodně o co hrát, protože poslední dobou se mu pozice Ligy mistrů vzdalují.

Juventus nezakončil minulý rok úplně nejlépe a přišel o trofej. Italský Superpohár totiž místo něj ukořistilo Lazio, jemuž se proti Staré dámě poslední dobou daří. O reputaci a důležitosti Superpoháru se samozřejmě můžeme hádat, ale pravdou je, že klub jako Juventus se snaží vyhrávat úplně každou soutěž. A dvě porážky od Lazia krátce za sebou jeho hráčům zrovna nepřidají. Tím méně, když vysílají jasný signál - i Juventus je porazitelný.

Stará dáma se přes pár volnějších dní snaží přijít na to, jak se dostat zpátky na vítěznou vlnu. Vzhledem k ligové porážce od římského klubu se totiž nedostala do čela, jak asi plánovala. Naopak se pořád dělí o první příčku s Interem, který má lepší skóre na obou koncích hřiště. Juventus dal v sezoně i s pomocí Ronalda nebo Dybaly s Higuaínem jen 31 branek a v tomto ohledu jsou aktivnější i týmy jako Lazio, AS Řím nebo právě Cagliari.

Trenér Maurizio Sarri si ale nějaké problémy v ofenzivě nepřipouští. "Je na nás vyvíjen neustálý tlak, abychom vyhrávali. S tím počítáme a jsme na to zvyklí. Nevyhráli jsme Superpohár, to je pravda, ale neznamená to, že by naše sezona byla neúspěšná. Hodnotit ji budu až po jejím skončení. Teď se připravujeme jen na duel s Cagliari, proti kterému se hraje těžko. Jsem si jistý, že své ofenzivní kvality brzy potvrdíme," doufá Sarri.

Ten se v duelu s Cagliari bude muset obejít bez dvou zraněných hráčů, kterými jsou Chiellini s Khedirou, zatímco pro karty chybí také záložník Bentancur. Ani Cagliari se do Turína nevypraví v nejsilnější možné sestavě, protože jeho sílu stále omezuje množství absencí. Chybět mu budou Cragno, Castro, Pisacane, Birsa nebo Pavoletti.

Cagliari si s Juventusem poradilo naposledy před dlouhými téměř jedenácti lety a od té doby si Stará dáma připsala ve 14 zápasech vítězství, k čemuž přidala tři remízy. Ve třech z minulých šesti zápasů Cagliari dostalo od svého soka vždycky alespoň tři branky.

Historické statistiky opravdu nejsou na straně Cagliari, které na půdě Juventusu vyhrálo jen dvě z posledních 38 utkání. Juventus doma prostě neprohrává a za rok 2019 se mu to nestalo ani jednou. To se v pěti nejlepších šampionátech povedlo jen Barceloně a Liverpoolu.

Hosté mají potíže především v obraně, neboť čisté konto udrželi naposledy začátkem listopadu. Cagliari v lize vyhrálo naposledy 2. prosince a poslední tři zápasy pro něj skončily ziskem jediného bodu. Na čtvrtou příčku proto Maranův tým ztrácí už šest bodů.

Po zhruba dvoutýdenní přestávce se na scénu vrací AC Milán a všichni fanoušci jsou zvědaví, jak jejich tým napraví předvánoční selhání s Atalantou Bergamo. Výprask 0:5 je neomluvitelný a slavného jména AC nedůstojný, povedou si Rossoneri proti Sampdorii lépe? Velkou vlnu optimismu a naděje vnesl do města módy návrat Zlatana Ibrahimoviće.

85 zápasů - 56 gólů, taková je bilance Zlatana Ibrahimoviće z let 2010-2012, kdy dres milánského obra oblékal poprvé. Švédský kanonýr se vrací po sedmi letech už jako osmatřicetiletý hráč, což do řad některých expertů vnáší pochybnosti, dokáže Milánu navrátit ztracený lesk?

Ať už si Ibrahimović povede jakkoliv, proti Sampdorii zřejmě zůstane na lavičce náhradníků, vždyť jeho přestup se uskutečnil teprve před pár dny. V nominaci Stefana Pioliho však nechybí. Jedenácté místo a především předchozí debakl staví milánský celek do pozice, že by měl vyhrát - zvláště doma na San Siru. Po Vánocích bude prvním soupeřem Sampdoria, které se letos také nedaří a která rovněž v průběhu sezony vyměnila trenéra. Současný lodivod Claudio Ranieri sice dosáhl na lepší výsledky, ale stále je před Námořníky dlouhá cesta.

Sampdoria z posledních čtyř zápasů vyhrála jen derby s Janovem 1:0 a v tabulce jí patří až sedmnácté místo. Mimochodem Sampdoria má s Milánem leccos společného, také ona se v ofenzívě spoléhá na služby veterána, šestatřicetiletého Fabia Quagliarellu, který se stal dokonce loni nejlepším střelcem Serie A.

O něco lepší vzájemnou bilanci má AC Milán, avšak v posledních letech jsou Námořníci více než vyrovnaným soupeřem. V loňské sezoně například opanovali domácí utkání 1:0, zatímco na San Siru zvítězilo AC. Výhru zaznamenala Sampdoria i v předchozích dvou sezonách.

Zlatan Ibrahimović asi ještě nebude připraven od úvodní minuty a k dispozici nebude ani brazilský obránce Duarte. Mnohem rozšířenější je marodka na druhé straně, Doria nemůže počítat s Barretem, Bertolaccim, Ferrarim a Caprarim.

Ryze záchranářský duel se uskuteční na jihu Itálie v Lecce. Domácí výběr se střetne s Udinese, které je na tom v tabulce lépe, avšak ne zas o tolik. Oba celky od sebe dělí jen dva body. Lecce i Udinese využily přestávku k odpočinku a k načerpání sil, které teď budou hodně potřebovat. Oba celky jsou namočené do boje o záchranu a potřebují body.

Domácí tým sice několikrát dokázal obrat favorita o body, ale na své konto si připsal jen velmi malé množství výher, což ho pochopitelně limituje. S patnácti body patří hráčům Giallorossi šestnácté místo jen s jednobodovým náskokem na sestupové pozice.

O trochu lépe si vede Udinese, které už má ale za sebou výměnu trenéra. Toho posledního nahradil Luca Gotti a alespoň v posledním zápase roku 2019 slavil výhru. O to cennější, že byla nad dobře hrajícím Cagliari. Zebry ale od začátku listopadu loňského roku vyhrály jen dvakrát a na jihu Itálie budou chtít svojí skrovnou sbírku výher rozšířit.

Ke vzájemnému zápasu dojde poprvé po více než sedmi letech. V roce 2012 se odehrálo poslední vzájemné utkání a skončilo výhrou Udinese. Zebry jsou koneckonců v této statistice úspěšnější, ovšem do role velkého favorita je to nestaví.

Problémy s marodkou má především domácí tým. Kouč Fabio Liverani nemůže počítat s Imbulou, Meccariellem, Dumančićem, Majerem a suspendovaným Calderonim. Udinese je takřka v kompletním stavu s výjimkou Samira.

Velmi těžké utkání čeká po novém roce na vedoucí Inter, který se představí na horké půdě stadionu San Paolo v Neapoli. Parthenopei letos prožívají nepovedenou sezonu a už stihli vyměnit trenéra, zpět na nejvyšší pozice má vytáhnout vicemistra Gennaro Gattuso. Jeho konfrontace s Antoniem Contem je největším tahákem kola.

O tom, že Inter zakončí rok 2019 na prvním místě, se fanouškům ani nesnilo. Příchod Antonia Conteho zavedl nové pořádky a Nerazzurri pod jeho vedením šlapou, tedy alespoň co se Serie A týče. Vynikající podzim poněkud kalí vyřazení z Ligy mistrů už v základní skupině.

Inter Milán čeká v novém roce spousta těžké práce, hájit vedení před Juventusem bude nesmírně obtížné a hned na začátku se milánský celek představí v Neapoli, tedy na půdě stále ještě aktuálního vicemistra. V několika posledních letech končili Parthenopei v tabulce vždy před svým soupeřem, ale letošní sezona se zatím vyvíjí zcela jinak. "Je to nemyslitelná propast, uvážíme-li, jak probíhalo několik předchozích sezón. Neapol má spousty kvalit a nikdo neočekával, že se stane toto, ale teď se nemůžeme dívat na tabulku," zamyslel se nad tabulkou Gennaro Gattuso.

Neapoli se letos nedaří, což odskákal slavný kouč Carlo Ancelotti. Jeho někdejší svěřenec z dob působení v AC Milán Gennaro Gattuso bude mít za úkol znovu vrátit Neapol na nejvyšší příčky. "Potřebujeme předvést skvělý výkon, protože budeme hrát proti velmi silnému soupeři, jednomu z nejfyzičtějších v lize," varoval Gattuso. "Pokud budeme hrát jako v prvním poločase proti Sassuolu - trapně, pak budeme mít vážné potíže. Musíme stavět na posledních pětadvaceti minutách tohoto zápasu."

Na San Paolo proti sobě stanou dvě těžké váhy. Neapol se nejvyšších ambicí nevzdává a Inter letos usiluje o návrat na výslunní. Samotné klání nemá velkého favorita, na druhou stranu se sluší připomenout předchozí vzájemná utkání. Loni Neapol doma vypráskala Inter 4:1, ale v Miláně na San Siru těsně prohrála. Zní to až neuvěřitelně, ale Inter v novodobé historii pod Vesuvem nikdy nevyhrál a to dokonce ani v úspěšné éře Josého Mourinha.

Především domácí mají problémy se skladbou sestavy, Gennaro Gattuso nemůže počítat s Malcuitem, Ghoulamem, Tonellim, Koulibalym, Maksimovićem nebo Mertensem. Oproti tomu Interu chybí jen Asamoah a D'Ambrosio.

Itálii čeká specifický týden, alespoň z pohledu uspořádání zápasů. Klasický sobotní program totiž bude vynechán a většina zápasů se odehraje v pondělí. Nedělní duely ale rozhodně mají co nabídnout a jako první půjdou do akce Brescia s rozjetým Laziem.

Itálie je hluboce věřící zemí, takže je jasné, že svátek známý jako Tři králové, nebo-li Epifanie, se celého víkendu přirozeně dotkne. Sobotní program zmizel a většinu zápasů uvidíme v pondělí, kdy se místo do kostelů půjde na stadiony. Tím prvním, který se v neděli otevře, bude Stadio Mario Rigamonti. Domácí Brescia, která zatím marně bojuje o záchranu, se pokusí o zázrak. Na její stadion totiž zavítá římské Lazio.

Pro Brescii to bude soupeř nadmíru silný, jelikož Brescia se zmítá v problémech. Stále jí patří až 18. příčka se ztrátou jednoho bodu na 17. Sampdorii. A to přesto, že se v její hře objevily v posledních týdnech prvky zlepšení. V posledních deseti soutěžních duelech se Brescia radovala ze tří bodů jen ve dvou případech. Nedaří se jí vlastně ani na jednom konci hřiště. Jen tři týmy totiž daly méně branek než Brescia (SPAL, Sampdoria a také Udinese). Její obrana naopak inkasovala už devětadvacetkrát, což je druhé nejvyšší číslo v celé lize.

Z toho lze snadno usoudit, že Brescia není zrovna silným soupeřem. Brescia prohrála už 11 zápasů a doposud se radovala z výhry jen čtyřikrát. Mladý talent Sandro Tonali ale věří, že nový rok přinese jeho týmu zlepšení.

"Je nový rok a tedy pro nás všechny čas otočit stránku a začít nanovo. Chvíli nám trvalo, než jsme si zvykli na tempo i kvalitu první ligy, ale myslím, že v poslední době se nám daří. Hrajeme lépe, jsme sebevědomější při rozehrávce a kolem vápna soupeře důraznější. Stále to ale nestačí a bude to od nás chtít ještě hodně práce, abychom se dokázali zachránit. Jsme mladý tým a musíme se rychle učit," dodává mladý záložník.

Lazio by mohlo být dobrým učitelem, ale asi ne v tom významu, jak by to rádi viděli fanoušci Brescie. Současné Lazio je tým s dost možná nejlepší aktuální formou v lize. To dokázalo například osmi ligovými výhrami v řadě nebo třešničkou na dortu za uplynulý rok. V Rijádu si totiž poradilo s Juventusem, ukořistilo Superpohár a mistrovi Itálie podruhé v krátkém čase nasázelo tři branky.

Serie A je pro Lazio parádní podívanou a tým trenéra Inzaghiho šlape jako hodinky. Výhra nad Cagliari po minulém kole ho vynesla už na skvělou třetí příčku o bod před městského rivala. Tentokrát však Inzaghimu bude chybět dvojice Alberto - Leiva a rovněž zranění Vavro s Lukakuem. Brescia pak postrádá Donnarummu, Dessenu a Ndoje.

V neděli odpoledne se o svou šanci na tři body bude bít domácí SPAL. Do Ferrary jej přijede otestovat Hellas, který se taky nenachází ve zrovna ideální formě. Tým z Verony naopak zažil velmi nepříjemný konec roku.

SPAL ze všech sil bojuje primárně o to, aby se co nejrychleji dostal z pásma sestupu. To ho stále ohrožuje a SPAL zůstává jedním z nejvážnějších favoritů na sestup. V současné době mu patří až předposlední místo a asi se není čemu divit, pokud se podíváte na statistiky. SPAL má nejhorší útok v celé lize a dosud se mu povedlo dát jen 12 branek. Obrana také není nejjistější řadou, třebaže s jejími šestadvaceti inkasovanými góly na tom není v lize nejhůř.

Útočná produkce je hlavním problémem týmu trenéra Sempliciho a hodně trápí především mladého útočníka Andreu Petagnu. Na něj fanoušci SPALu hodně sází, ale Petagna se zatím v sezoně trefil jen šestkrát. Sám si uvědomuje, že by měl góly oslavovat mnohem častěji.

"Jsem útočník a góly jsou přesně to, co se ode mě očekává. Já sám od sebe vždycky očekávám maximum a proto vím, že mám na víc. Tvrdě trénuji a jsem si jistý, že se časem budu prosazovat pravidelněji. Teď se nám jako týmu nedaří, ale je právě na oporách týmu, aby v rozhodující chvíli pomohly. Klub ode mě hodně čeká, chci mu splatit důvěru, kterou do mě vložil."

SPAL v minulém kole právě díky Petagnovi otočil utkání s Turínem a rozloučil se s minulým rokem výhrou. Trenér Semplici se může těšit i z toho, že s výjimkou Recy má celý kádr kompletní. Jurić se naopak musí obejít bez klíčového záložníka Amrabata.

Hellasu se hrubě nepovedl konec roku. Jindy velmi pevná a těžko prostupná obrana veronského celku dostala v posledních třech duelech vždycky tři branky a ani jednou nevyhrála. I Hellas narazil naposledy na FC Turín, s nímž si body rozdělil. Má totiž jedno utkání k dobru, neboť duel s Laziem byl odložen. Aktuálně mu patří až 13. místo.

Jak moc pomohla Janovu přestávka ukáží následující dny. Posledním tým Serie A potřebuje začít šplhat tabulkou vzhůru a prvním soupeřem v novém roce bude nevyzpytatelné US Sassuolo. Domácí Grifoni čekají na výhru od konce října a na Sassuolo vyrukují s novým trenérem Davidem Nicolou.

Velmi nepovedený podzim mají za sebou hráči Janova. Do nového roku přešli jako poslední tým Serie A, navíc se čtyřbodovou ztrátou na svého městského konkurenta Sampdorii, která se drží těsně nad sestupovými příčkami. Janov v průběhu podzimu několikrát vyměnil kouče, Andreazzoliho nejprve nahradil Thiago Motta a toho před Vánocemi pro změnu Davide Nicola.

Šestačtyřicetiletý rodák ze San Giovanni má jako hlavní cíl záchranu týmu v nejvyšší soutěži. Nicola v minulosti vedl Udinese, Crotone, Bari, Livorno nebo Lumezzane, ovšem prostředí Janova dobře zná, neboť za místní celek hrával. Kromě nového trenéra se snažilo vedení Grifonů posílit i hráčský kádr a do ofenzívy z Boloni přivedlo útočníka Mattiu Destra nebo záložníka Valona Behramiho či brankáře Mattiu Perina. Není tajemstvím, že Janov také usiloval o plzeňského útočníka Michaela Krmenčíka.

Tolik aktivní na přestupovém trhu zatím není Sassuolo, které mělo před Vánocemi poměrně solidní formu. Utkání těsně před svátky s Neapolí sice prohrálo, ale předtím drželo čtyřzápasovou neporazitelnost. Každopádně ani Neroverdi si nemohou dovolit příliš ztrácet. Na dvanáctém místě mají před sestupovými pozicemi jen pětibodový náskok a to v tříbodovém systému není moc.

Nový kouč Davide Nicola se musí obejít bez útočníka Kouamého, jinak je zbytek kádru k dispozici. Totéž ale nemůže říci Roberto De Zerbi, jenž má na marodce Chirichese, Defrela, Berardiho i Marlona.

Římané se v neděli večer pustí do boje o další tři důležité body s týmem, který vítají velmi rádi. Za 32 odehraných duelů totiž s Turínem prohráli jen dvakrát. A Býci nyní nejsou zrovna v ideální formě, aby si tuto bilanci trochu vylepšili.

Další z týmů usilujících o Ligu mistrů se představí v neděli večer na stadionu Olimpico. Domácí Vlci jsou aktuálně na čtvrtém místě o bod za třetím Laziem a rádi by minimálně na něm zůstali až do konce sezony. Utkání s Turínem by jim k tomu mohlo pomoci a líbit by se mělo především divákům. Padá v něm totiž poměrně hodně branek.

Bez gólů se oba soupeři obešli naposledy před dvanácti lety, jinak jsou to často gólové hody. V pěti posledních vzájemných duelech v rámci ligy padlo už 19 gólů, což je průměr 3,8 gólu na zápas. Čtyři z těch pěti utkání vyhráli právě Vlci. Do Říma obecně Turín nejezdí moc rád, protože tři body zde Vlkům urval naposledy v roce 2007, kdy jedinou trefou rozhodl útočník Roberto Muzzi. Ani současná forma domácích nenabízí moc prostoru pro překvapení.

Od dvanáctého kola a utkání s Parmou Vlci neprohráli jediný ligový zápas. Kromě těsného postupu do další fáze Evropské ligy se Giallorossi povedlo zakončit rok 2019 dvěma výhrami, nad SPALem a Fiorentinou. V obou případech dali alespoň tři branky a celkově jich na kontě mají už 33. Velký podíl na jejich přípravě má římský záložník Lorenzo Pellegrini, který sám od sebe čeká větší gólovou nadílku.

"Jsem moc rád, že moje asistence pomáhají celému týmu a že jsem našel pozici, kde mu mohou mé charakteristiky nejvíc pomoci. Ale dobře vím, kde mám rezervy a na čem chci pracovat. Rád bych střílel víc branek a ne je jen připravoval. Tvrdě na tom pracuji, snažím se víc si nabíhat, víc střílet a věřím, že na poslední duel dokážu brzo navázat," dodal Pellegrini.

Ten se prosadil právě v utkání s Fiorentinou a jednalo se o jeho první letošní gól. Trenér Paulo Fonseca se stále musí spoléhat na osvědčené tváře, protože marodka zůstává stále zaplněná. Jsou na ní Mirante, Zappacosta, Cristante, Pastore, Santon a také Kluivert. Ani Turín není kompletní, protože do Věčného města se nepodívá Lyanco, Bremer, Falqué, Ansaldi, Parigini, Baselli nebo Edera.

Trenéra Waltera Mazzarriho musí mrzet i výkony na hřišti. Už se sice tak často nemluví o jeho konci na lavičce Býků, ale radost z výsledků mít taky nemůže. Ambiciózní celek snící o Evropě je až desátý a zatím nasbíral jen 21 bodů. Porazil sice nebezpečnou Fiorentinu, ale následně remizoval s Hellasem a rok zakončil domácí porážkou od SPALu.