Serie A - preview 24. kola

O pondělní dohrávku italské Serie A se postará AC Milán, který si po třech týdnech zopakuje souboj s Turínem FC. Bitvu o postup do semifinále Coppa Italia zvládlo až po prodloužení lépe AC, zatímco Granata prodloužila sérii nezdarů, které později ještě vyvrcholily odvoláním Waltera Mazzarriho. Na San Siru se na lavičce hostí představí Moreno Longo, který před týdnem nezvládl premiéru se Sampdorií.

Jinými slovy Turín FC se stále trápí a změna kouče prozatím nepomohla. V Miláně se to ale může změnit, domácí letos na vlastním hřišti rozdávají body jako na běžícím páse a Turín na San Siru v posledních letech pravidelně bodoval. Vlastně s klidem můžeme říci, že AC Milán v lize naposledy porazil Granata v roce 2016.

Zůstaňme ještě u Turína, právě on nahradil před sezonou Milán v pohárové Evropě, ale žádnou díru do světa neudělal - do základní skupiny Evropské ligy nakonec ani nepostoupil. Granata po odvolaném Walteru Mazzarim angažovala Morena Longa a tomu premiéra vůbec nevyšla, Toro totiž prohrálo domácí zápas se Sampdorií a zaregistrovalo už pátou soutěžní porážku v řadě.

I přes aktuální špatnou formu to nebude mít Milán jednoduché. Nový kouč, snaha přerušit nelichotivou sérii i řekněme osobní odplata za vyřazení z poháru a dobrá vzájemná bilance, to všechno může sehrát svojí roli. AC Milán navíc domácí zápasy nezvládá dobře a to by mohla být šance. "Toro je obtížné zdolat, mají spoustu kvality a fyzické síly. Budou chtít otočit nepříznivou situaci. My jsme museli jít až do prodloužení, abychom je v Coppa Italia, po velké boji, porazili," prohlásil na tiskové konferenci Stefano Pioli.

Je však nesporné, že Rossoneri konečně začínají vykazovat poměrně slušný herní projev. První poločas proti Interu nebo celé utkání proti Juventusu v Coppa Itala jsou toho důkazem. Na druhé straně AC body potřebuje, zvláště pokud ještě chce bojovat o Ligu mistrů, na kterou v tuto chvíli ztrácí už propastných třináct bodů. Tak velkou propast mezi Milánem a Atalantou v posledních letech nepamatují a mnozí fanoušci Rossoneri se ptají, jak by si klub vedl, kdyby od začátku byl jeho součástí Zlatan Ibrahimović. "Dobrá otázka, ale je nemožné na ní odpovědět," řekl Pioli.

Ibrahimović by neměl v zahajovací jedenáctce chybět, zatímco součástí týmu nejsou zranění Duarte, Krunić, Biglia a potrestaný Conti. Stejně je na tom Turín FC a Moreno Longo nemůže počítat se Zazou, Basellim a Izzem.

Před sezonou by karty byly rozdány jasně ve prospěch zkušenějšího týmu z Udine. Jenže Hellas v této sezoně vůbec nepřipomíná nováčka a naopak je to on, komu by zřejmě měly v neděli po obědě připadnout tři body.

Přelom roku se Udinese vydařil na výbornou a tým získal tři body třikrát za sebou. Jenže pak se vrátil do starých kolejí a trenér Gotti musel trnout. V posledních pěti duelech jeho tým čtyřikrát prohrál a jen jednou získal bod. V minulém kole se mu povedlo uhrát remízu s Brescií, ale že by se takový výsledek dal nějak oslavovat, to se rozhodně říct nedá. Udinese navíc mělo namále, protože vyrovnání zaznamenal De Paul až v nastaveném čase.

V neděli krátce po poledni se Zebry podívají na zoubek dalšímu nováčkovi, ale tentokrát budou outsiderem právě domácí. A to přesto, že historicky mají s Hellasem velmi dobré zkušenosti. Zebry s ním prohrály naposledy v roce 2014 a od té doby se jim daří. Z posledních pěti duelů třikrát vyhrály a dvakrát se body dělily. Tento ročník ale Zebry strádají a nepomáhá jim ani přítomnost Rodriga De Paula.

Jejich herní projev je chaotický, Udinese dostalo už 36 branek a jejich největší problémy tkví v útoku. Ofenziva, v níž kromě De Paula figurují také Okaka, Lasagna nebo Nestorovski, čili minimálně zajímavá jména, vyprodukovala totiž jen dvacet branek. Z celé první ligy dal jen zachraňující se Spal méně branek (17).

Ofenzivní řada je zoufale neefektivní a navíc Zebrám chybí několik defenzivních hráčů. Mezi nimi Samir s novou posilou, veteránem Prödlem. Hosté přijedou bez zraněného dua Badu - Salcedo.

Udinese dalo doma proti Hellasu gól ve čtrnácti z patnácti duelů a průměrně padlo v těchto duelech 2,2 gólů na zápas. Letošní Hellas ale mlsně hledí na evropské poháry a aktuálně už je šestý! Pouhých pět bodů mu chybí na nepoměrně zkušenější a kvalitnější AS Řím, což je opět důkaz, jak skvělou práci sportovní ředitel D‘Amico odvádí. V minulém kole vypoklonkoval tým trenéra Juriće i slavný Juventus.

Hodně kritiky se v uplynulém týdnu sneslo na Juventus. Nejprve porážka od Hellasu a následná ztráta prvního místa a poté nepřesvědčivý výkon v Miláně v rámci Coppa Italia. Juventus dva zápasy v řadě nevyhrál a to se mu na italské scéně prakticky nestává. V neděli odpoledne bude mít ideální možnost všechno napravit - do Allianz Stadium zavítá Brescia Calcio, předposlední tým Serie A.

Skutečně se zdá, že Maurizio Sarri nemá v Juventusu na růžích ustláno a hlasy volající po jeho odvolání ještě zesílily, když byl Manchester City vyloučen z evropských pohárů na dva roky. Má to svoje opodstatnění, v souvislosti se Sarriho nástupcem se hovoří o Josephu Guardiolovi.

Ale zatím nepředbíhejme. Juventus je v lize na druhém místě jen o skóre a rozhodně netřeba panikařit. V Miláně pak sice předvedl hodně mdlý výkon, ale na remízu 1:1 a lepší výchozí pozici do odvety to stačilo. Všechno má "Stará dáma" stále ve svých rukou. Maurizio Sarri dobře ví, že na herním projevu musí jeho svěřenci zapracovat, s podobnými výkony by totiž letos žádnou trofej nezískali, zvláště v konkurenci Interu a Lazia či v Evropě dalších týmů.

Brescia se jeví jako ideální soupeř. Proti komu jinému, než předposlednímu týmu tabulky a doma se může "Stará dáma" vrátit na vítěznou vlnu. Tak jednoduché to ale nebude, právě proto, že Brescia bojuje o záchranu a také proto, že má nového kouče. Znovu odvolaného Eugenia Coriniho nahradil uruguayský kouč Diego López a i když při své premiéře sahal po vítězství, nakonec se musel proti Udinese spokojit jen s bodem.

"Jsou týmem, který se i přes nízké postavení v tabulce vždycky snaží hrát. Na cestách si vedou lépe než doma a je to tým, proti kterému není jednoduché hrát. Nebude to jednoduchý zápas," měl jasno kouč Juve Maurizio Sarri.

Pochopitelně situace Juventusu je ztížena o rozsáhlou marodku - Chiellini, Khedira, Demiral, Danilo, Bernardeschi i Douglas Costa zůstávají mimo hru a to se zkrátka někde projevit musí. Chybět bude i Cristiano Ronaldo, u kterého se žádné zdravotní problémy nepotvrdily, ale klub jeho absenci zdůvodnil odpočinkem. V tomto směru má Brescia výrazně navrch, protože jí chybí pouze Skrabb.

Oba celky mají jednoznačně větší potenciál, ale letošní sezona se pro ně nevyvíjí vůbec dobře. Sampdoria se drží těsně nad sestupovými pozicemi a Fiorentina je na tom skoro podobně. Claudio Ranieri věří, že "Námořníci" naváží na představení proti Turínu FC, zvláště když Fiorentina zase začala prohrávat.

Jmenování Giuseppeho Iachiniho na lavičku Fiorentiny zvedlo velkou vlnu ohlasů a mnozí příznivci se domnívali, že to nebude to pravé ořechové, co slavný celek potřebuje. Pravdou je, že Fiorentina začala pod jeho vedením dobře a prakticky selhala až na půdě Juventusu při porážce 0:3. Podobně neslavně dopadl i duel s Atalantou Bergamo a dvě porážky v řadě zadělaly na velké sestupové problémy.

Fiorentina nemůže být úplně v klidu, protože díky výhře CFC Janova se rozdíl mezi oběma celky snížil na pouhé tři body. Záchranářský boj je pro fanoušky Violy doslova noční můrou, vždyť kádr, ve kterém nechybí zkušenost ani dravé mládí měl jednoznačně bojovat o pohárové příčky.

Podobně se viděli i fanoušci Sampdorie, ale i zde nastalo velké vystřízlivění. Claudio Ranieri sice odvedl kus práce a pod jeho vedením "Námořníci" začali sbírat body, ale reálné nebezpečí sestupu stále existuje. Sampdoria prohrála od nového roku jen dvakrát, navíc se silnými soupeři, kterými byly Lazio a Neapol. Právě porážku s druhým jmenovaným odčinila poslední výhrou 3:1 nad Turínem FC.

Sampdoria má s Fiorentinou poměrně vyrovnanou bilanci. První duel v 5. kole vyhrála Viola 2:1, ale předchozí výsledky zase spíše hovoří pro domácí. Claudio Ranieri nemůže počítat s Ferrarim, Depaolim i potrestaným Ekdalem. Kompletní nebude ani Viola, zdravotní potíže mají nadále hvězdný Ribéry i Kouamé.

Sassuolo chytlo formu a za jistých podmínek se může dostat do první poloviny tabulky. První z nich je porazit Parmu, ta letos nehraje vůbec špatně a dokonce pošilhává po evropských pohárech.

Na Cittá del Tricolore se očekává vyrovnaný průběh utkání, tedy podobný průběh, jaký nabídlo první letošní měření sil těchto soupeřů. Parma doma nad Sassuolem zvítězila 1:0, když rozhodla až brankou v páté minutě nastavení. Tu si navíc vstřelil sám Mehdi Bourabia. Smolnou porážku mají ještě domácí v paměti a nyní na vlastním stadionu mohou Parmě všechno vrátit i s úroky.

Forma je přitom na jejich straně, De Zerbiho partě se podařilo už čtyři kola neprohrát a dohromady zaznamenat deset bodů, což se nutně muselo projevit v tabulce. Neroverdi se vzdálili sestupovým příčkám na sedm bodů, pokud porazí Parmu, tak to bude bodů deset.

Parma letos nepatří mezi žádné outsidery a je schopná porazit kohokoliv. Před týdnem Ducali trápili Lazio a i když nebodovali, nezanechali špatný dojem. Severoitalský celek si hoví na devátém místě a má o poznání blíže k evropských pohárům, než k sestupovým příčkám.

Kouč Roberto De Zerbi nebude moci využít služeb Chirichese a Tripaldelliho, jinak je zbytek kádru připraven. Parma také nebude kompletní, mim hru je stále brankářská jednička Sepe, kterého mezi tyčemi nahradí Colombi a dalšími absentéry jsou Inglese a Adorante.

Cagliari a Neapol spolu spojuje vidina evropských pohárů, k té však mají oba celky zatím daleko. Domácí ekipa Rolanda Marana se po skvělé první polovině sezony propadla až na osmé místo a Neapol, to je v letošní sezoně kapitola sama pro sebe. Partenopei v týdnu zvítězili nad Interem Milán a pod Gattusem přeci jenom vykazují zlepšení, jejich forma je ale stále křehká.

"Jsem přesvědčen víc, než kdy jindy, že tohle je zápas, ve kterém můžeme věci otočit a příležitost, kterou musíme využít. Potřebujeme všechna naše srdce a podporu fanoušků," věří konečně v úspěch kouč Rolando Maran. V úspěch, který by mohl přijít po pěkně dlouhé době, vždyť Cagliari naposledy vyhrálo 2. prosince nad Sampdorií a od té doby devět zápasů v řadě nevyhrálo. Po první polovině sezony je to pořádný sešup a tvrdý pád do reality.

Cagliari bylo ještě v listopadu na čtvrtém místě tabulky, ale díky nepříznivé sérii se propadlo na osmou pozici a to pochopitelně fanoušci vidí neradi. Je však nutno si přiznat realitu, na pohárové příčky Cagliari před sezonou málokdo tipoval, proto i osmé místo není zas tak špatnou vizitkou.

Mnohem hůře vnímají postavení svého celku příznivci Neapole. Partenopei měli pronásledovat vedoucí Juventus, místo toho se ale plácají ve středu tabulky a mají jen o bod více, než dvanácté Sassuolo. Blýskání na lepší časy symbolizovala výhra nad Juventusem i postupem v Coppa Italia přes Lazio, jenomže minulý týden přišla další zcela nečekaná porážka od Lecce, aby vzápětí Neapol slavila výhru nad Interem Milán opět v rámci Coppa Italia. Jinými slovy Gattusův výběr působí hodně nevyzpytatelným dojmem, nic to však nemění na faktu, že proti Cagliari bude favoritem.

Cagliari poměrně hodně zasáhla zpráva o zranění Leonarda Pavolettiho a ten svému celku bude nadále chybět, stejně jako Ceppitelli, Rog, Cacciatore, Faragò a suspendovaný Naingollan. To jsou pro Marana velice citelné ztráty a těch koneckonců není ušetřen ani Gattuso. Malcuit, Ghoulam a Younes zůstávají na marodce.

Lazio potají sní sen o mistrovském Scudettu a při určité kombinaci se již v neděli večer skutečně může dostat na první místo! Na Olympijském stadionu ve Věčném městě totiž hostí doposud první Inter, od něhož jej dělí jen jeden bod. Oba uchazeči o titul mají nezměrné množství trumfů, které hodlají vytáhnout v pravou chvíli.

Lazio na prvním místě? Ještě před sezonou naprosto nemyslitelná věc. V nedávné historii bylo několik okamžiků, kdy se dokonce spekulovalo o vyhození trenéra Simoneho Inzaghiho pro chabé výkony na hřišti a ještě horší výsledky. To všechno je teď pro fanoušky Biancocelesti jen vzdálená, nepříjemná vzpomínka. Současné Lazio drží krok s pulzujícím čelem italské ligy a hodlá si nárokovat první místo.

Sportovní ředitel Igli Tare opět udržel pohromadě většinu kádru Lazia s jeho obvyklými tahouny a ještě jej vhodně doplnil. Dodal Inzaghimu skvělé ingredience. A mladý trenér Lazia z nich míchá koktejl, za který by se nemusel stydět ani James Bond. Lazio nikdy nepatřilo mezi nejbohatší nebo nejvlivnější týmy Itálie, ale na tom jeho renomé nestojí. Jen pro srovnání, hodnota kádru Lazia je podle webu Transfermarkt o celou polovinu nižší než v případě Interu.

Lazio si přesto maže predikce finančních analytiků na chleba a dělá to už několik let. Jistě, ani Lazio se nevyhne několika zaváháním. Prohrálo v poháru s Neapolí v rozkladu, remizovalo s Hellasem Verona coby nováčkem a jeho výkon z derby byl dost možná nejhorším výkonem v sezoně. Ale přesto se Lazio pokaždé vzchopí a místy můžeme směle říct, že hraje nejlepší fotbal v Itálii.

V čele ofenzivy se spoléhá na Cira Immobileho, který dlouhodobě potvrzuje své kvality pravidelným příslibem desítek branek za sezonu. Aktuálně jich má jen v lize na svědomí 25, což je pět k dobru oproti Ronaldovi. O sedm je pozadu i hvězdná posila Interu, Romelu Lukaku. Sám Immobile ale nevnímá jen postavení na špici.

"Samozřejmě je to příjemné, když vidíte své jméno na prvním místě. I přes takovou konkurenci, jaká v Itálii panuje, se mi daří být králem střelců. Nikdy to ale nebylo jen o tom. Nejdu na hřiště s pocitem, že musím dát gól. Jdu na něj s pocitem, že udělám maximum, aby vyhrál můj tým. Tohle je zbraní celého Lazia - jednota a ochota obětovat se pro tým. Mám skvělé spoluhráče a každý dělá nějakou část konečného úspěchu."

Právě proti Interu se Laziu na domácí půdě zase tak moc nedaří. Ve dvou posledních utkáních na Stadio Olimpico vždycky vyhrál Inter. A za dvě poslední prohry Lazia proti Interu nedali Biancocelesti ani jeden gól. Trenér Inzaghi může líbat ruce týmovým lékařům a fyzioterapeutům, protože má kompletní kádr, kterému se vyhýbají dlouhodobá zranění.

Platí to i pro duel s Interem, do něhož možná nezasáhne pouze Lulić. Jinak má Inzaghi k dispozici všechny hráče. Podobnou roli v Interu zastává Gagliardini a kromě něj mají zdravotní potíže také Handanovič s Espositem.

Conte ale může opět počítat s Lautarem Martínezem, který týmu z karetních důvodů hodně scházel. Pyšní-li se Lazio především skvělým útokem, pak pravým štítem šancí Interu je obrana. Inter zatím dostal jen 20 branek, mimochodem stejně jako jeho nedělní sok. Čerstvě má ale za sebou nepříjemný duel s Neapolí, na kterou v Coppa Italia nestačil. Inter zatím v celé sezoně první ligy prohrál jen jednou, to se nikomu jinému nepovedlo.

Jako první se do sebe pustí Lecce a Spal, čili se hned na úvod 24. kola před námi otevírá nefalšovaný záchranářský duel. Pro Lecce je to ideální zpráva, protože nováček ligy chytil neskutečnou formu, ze které musí mít Spal špatné spaní.

Lecce nikdy nepůsobilo jako jasný favorit na záchranu a v sezoně už se mu mnohokrát stalo, že jeho formu hrubě kolísala. Jenže se mu povedlo přestupové okno v zimě a náhle jeho kádr působí mnohem lepším dojmem. Nové posily jako Antonín Barák nebo Giulio Donati s Deiolou se okamžitě zapracovaly a ne náhodou se od začátku února v týmu Lecce začaly dít skvělé věci.

V prvních dvou únorových duelech se totiž Lecce povedlo dva zápasy vyhrát a ještě k tomu perfektním způsobem. Zaujmout mohla zejména jeho demolice turínského FC, se kterou asi nikdo nepočítal. A vůbec ne s tím, že se Lecce podaří tento kousek zopakovat i proti lepšící se Neapoli. I to se ale nováčkovi povedlo a díky perfektnímu Lapadulově odpoledni si Lecce v krásném zápase s Neapolí těsně poradilo!

Jeho situace je hned mnohem veselejší, protože na sestup drží Lecce náskok tří bodů. Lecce se přesto nemůže ubránit jedné velké závadě, která hyzdí jeho šance na záchranu. Má totiž zcela nejhorší obranu v celé lize. Lecce dostalo už 44 branek, k čemuž se blíží jen Janov s Brescií. Vedení si je toho dobře vědomo a proto angažovalo Donatiho s Pazem, kteří mají vyztužit nezkušenou a mnohdy školácky chybující obranu.

Lecce trápí také mnohé absence a tentokrát mezi ně patří Babacar, Farias, Gabriel, Meccariello a Tachtsidis. Hosté také nebudou kompletní, neb jim schází Cerri, D’Alessandro a Fares.

A taky forma. Spal prožívá hodně smutné období, usadil se na dně ligové tabulky a jen tak se z ní nemůže zvednout. Má-li Lecce potíže v obraně, pak Spal tlačí bota vepředu. Dosud dal jen 17 branek, suverénně nejméně v lize. Po debaklu od Lazia prohrál tým trenéra Di Biagia se Sassuolem. Jak si novic na lavičce Spalu poradí s rozjetým Lecce?

Bologna dál sní o evropských pohárech a pokud by si udržela současnou formu, rozhodně by to nemusel být jen sen nemocného Siniši Mihajloviće. Janov kdysi taky snil o pohárech, ale teď by jeho největší trofejí byla záchrana.

Domácí Felsinei předvádí parádní výkony, které fanoušky hřejí u srdce stejně jako trenéra Mihajloviće. Je opravdu neuvěřitelné, jakou sílu v sobě má, neboť bojuje ze všech sil s vážnou nemocí, a zároveň je inspirací svým hráčům. Ti jako by přejali jeho smýšlení a nezdolnou vůli, takže v poslední době šplhají tabulkou vzhůru. Aktuálně mají za sebou tři přesvědčivá vítězství, přestože ani jedno z nich se nerodilo snadno.

V posledních pěti duelech prohrála Bologna jen jednou a nyní se usídlila na skvělém sedmém místě. I díky mnoha zaváháním Cagliari dál pronásleduje Hellas na poslední pohárové příčce, ale ani AS Řím na pozici páté není zrovna daleko. Právě s ním si Bologna minule poradila s až nečekanou kvalitou a vyspělostí, nasázela mu tři branky a také její obrana držela. Tu by měli Felsinei ještě trochu vylepšit, protože přeci jen 36 branek není zrovna příjemnou vizitkou.

Z velké části se Bologna opírá o výkony mladého křídelníka Riccarda Orsoliniho, kterého vedení nehodlá ani v létě pustit. Walter Sabatini, sportovní ředitel mimo jiné Bologně, k tomu prohlásil: "Riccardo je skvělý kluk a zapadá do našeho herního projevu. Snažíme se zde něco budovat, vytvářet projekt s jasným cílem zlepšovat se. A k tomu patří i to, že nebudeme rozprodávat naše nejlepší hráče. Riccarda si teď ceníme na 70 milionů a chceme ho udržet."

Problémem by mohla být absence zraněného útočníka Barrowa, který se dostal do výborné formy. Kromě něj schází také Dijks, Krejčí, Medel, Sansone či Santander. Janov postrádá Falquého, Leragera a čerstvě taky Ghiglioneho.

Grifové se v posledních pár týdnech zlepšili a nebáli se obrat o body týmy jako Fiorentina nebo Atalanta. Minulé kolo k nim také bylo přívětivé, protože vyhráli nad Cagliari. Teď by si rádi smlsli na dalším pohárovém adeptovi.

Souboj o Ligu mistrů vrcholí! Na Gewiss Stadium čeká na římské Vlky jejich pravděpodobně nejtvrdší konkurent v boji o Ligu mistrů. Domácím se na rozdíl od Římanů dlouhodobě daří a jejich vzájemné zápasy bývají tradičně oslavami ofenzivy.

Atalanta se pomalu vyprofilovala do týmu, který má evropské ambice a dokáže je naplňovat. Celek z Bergama se díky dlouhodobé koncepci a chytrým obchodním rozhodnutím etabloval do pozice favorita na kvalifikaci do Ligy mistrů, který má navíc správný čich na hráče. Poslední dobou se mu povedlo prodat nepotřebné nebo pro něj neperspektivní hráče za částky nepoměrně vyšší, než které do nich klub investoval. Kromě Dejana Kulusevskiho hraje jeden z nich právě v AS Řím.

Obránce Roger Ibañez je příkladem této taktiky. Brazilský stoper nebyl na rozestavení se třemi stopery moc zvyklý a v Bergamu odehrál za rok a půl jen pouhých 22 minut. Přesto ho Atalanta dokázala s fanfárami prodat do hlavního města za osm milionů s dalšími dvěma v podobě snadno dosažitelných bonusů. V Bergamu zkrátka umí. Obchodní styky mezi oběma týmy jsou velmi časté a po stejné trase již dřív putovalo duo Cristante a Mancini.

Atalanta ale dokáže své hvězdy velmi dobře a efektivně nahradit, takže kontinuita Gasperiniho systému je zaručena bez větších poklesů v kvalitě kádru. I díky tomu se Orobici mohou pyšnit účastí v Lize mistrů, v níž přivítají španělskou Valencii. A jejich šance na postup nejsou zrovna malé. Atalantě se totiž daří. Jistě, neodpustí si zaváhání jako se Spalem nebo s Janovem, ale ty jsou jen občasnými výpadky.

Celkově se Atalanta vyhřívá na současném čtvrtém místě, které jí vzhledem k těžké konkurenci naprosto vyhovuje. Pomohly jí k němu i tři body z minulého kola, ve kterém Atalanta otočila utkání s Fiorentinou. Pokud by na něčem měla zapracovat, pak je to jednoznačně forma právě na domácím, nedávno zrekonstruovaném stadionu. Hned šest týmů v lize má lepší domácí formu než Atalanta.

Trenéra Gasperiniho může těšit také fakt, že nikdo z jeho es není zraněn. Chybí mu akorát nová posila v podobě mladíčka Šutala. Římané jsou na tom jako po většinu roku hůře, neboť jim schází Zaniolo, Pastore, Diawara, Zappacosta a čerstvě také Mirante. A hrát nebude ani Cristante, který v minulém kole viděl červenou kartu.

Především je to ale tým v krizi. Rok 2020 je z pohledu Římanů naprostou katastrofou, neboť v něm z osmi soutěžních duelů Vlci prohráli už pětkrát! Po vyloženě tragickém výkonu proti Sassuolu sice trochu zlepšili koncovku, ale přesto doma naposledy prohráli s Bolognou. Aktuálně se týmu nedaří naprosto nic, takže načasování klíčového duelu nemohlo být horší. Na svého soka ztrácí Giallorossi tři body a lepší skóre.