Premier League Anglie - Premier League

Euforie zase jednou zaplavila Bolton. Ten dokázal ideálně navázat na své poslední představení na Reebok Stadium, opět tu udržel čisté konto a zdá se tedy, že na sérii pěti utkání bez výhry mohou Trotters definitivně zapomenout. Tím spíš, pokud si svou formu udrží Daniel Sturridge, jenž se teď trefil ve třetím po sobě jdoucím utkání.

Minule, když na sebe oba celky narazily, se na Reebok Stadium odehrála strhující bitva okořeněná pěti góly - dneska to soudě dle začátku mohlo dopadnout podobně, ve finále to však nebylo nic moc. Bolton totiž sice odstartoval drtivě, do rozkoukávajícího Evertonu okamžitě začal bušit a také brzy skóroval, později se ale hra jaksi rozmělnila, fotbalisté jako by si rozuměli čím dál méně. Poté, co tedy Gary Cahill v desáté minutě otřel svůj hlavičkovaný projektil o pravou ruku Heitingy a překonal tak opačným směrem se klátícího Howarda, nahlíželi jsme na dva nepříliš konsolidované týmy. Takový Everton se za celý poločas zmohl akorát na Cahillovu obří šanci po brilantním centru Bainese - Australan ovšem v letu míč jenom tak pohladil, takže ho rozpačitě nasměroval mimo tři tyče. Jinak se Toffees obzvlášť přes střed nedokázali prosazovat, tam úřadovalo boltonské duo Holden-Mark Davies. To však zároveň neznamená, že by i v oblasti tvorby hry nějak převyšovalo své protějšky, to ani nápad. Trotters se sice párkrát nadějně vydali na zteč, ke střelbě se nicméně vůbec nedostávali.

Druhý poločas nabídl celkem odlišnou podívanou. Tentokrát se na svého soupeře s velkou vervou vrhla Everton, z místy až drtivého tlaku však nic moc nevytěžil. Velmi jistě totiž ve vzduchu působila kompletní zadní linie Boltonu, takže ani z více než tuctu nadějných centrovaných míčů nezapršelo. Neschopnost vyhrát klíčový hlavičkový souboj se pak dokonce i promítla na ukazatel skóre, když i nevzrostlý Lee přehlavičkoval o mnoho vyššího protivníka a dal možnost levačkou nekompromisně zvýšit Sturridgeovi. Z pohledu Evertonu to navíc brzy mohlo být ještě horší. Inspirativní Sturridge totiž patičkou od brankové čáry našel za sebou Holdena, ten suverénně zametl míč do sítě, ale radovat se nemohl vinou čárového domněnky (nejspíš oprávněné), že dredatý útočník přihrával již ze zámezí.

V závěru už se Toffees nezmohli prakticky na nic. Žolík Beckford se tak akorát vztekal, při chuti se jevil být snad jen mladíček Baxter, který také jednou při zemi pěkně protáhl Jaaskelainena, či matador Arteta. Na druhé straně přitom ještě nebezpečně pálili Elmander se Sturridgem - prvně jmenovaný ovšem dal míči opačnou faleš, zatímco jeho kolega pro změnu svůj projektil mezi tři tyče nedokázal dokroutit.